Jestřábí a holubičí měnová politika: Jak centrální banky manipulují vaši peněženku

Jestřábí a holubičí měnová politika je žargon v ekonomii, který charakterizuje přístup k měnové politice dané centrální banky.

Avšak pojem jestřáb a holubice je možné použít na konkrétní centrální bankéře, kteří zaujímají určitý postoj k politice ve vztahu k současné makroekonomické situaci.

Jestřábí centrální bankéři jsou považováni za ty, kteří jsou ochotni zvýšit úrokové sazby nebo je držet na restriktivních úrovních, aby udrželi inflaci pod kontrolou. I když to znamená obětovat hospodářský růst a zaměstnanost.

Zatímco holubice více váhají při provádění restrikcí. Respektive si přejí úrokové sazby na nižších úrovních. To znamená, že nechtějí tolik obětovat hospodářský růst a zaměstnanost.

Měnová politika funguje na principu trade off. To znamená, že každá volba má pozitivní i negativní důsledky. Zkrátka centrální bankéř musí vždy něco obětovat, aby dosáhl cíle.

Úrokové míry – Jakou roli hrají v měnové politice a jak ovlivňují inflaci, HDP a celkově finanční trhy?

Jaké fungují nástroje centrálních bankéřů?

Pro úplnost si musíme vysvětlit, jak vlastně centrální banka ovlivňuje úrokové sazby.

V moderní měnové politice se k tomu využívá nepřímých metod jako jsou operace na volném trhu. A skrze transmisní mechanismus se dosáhne konečného cíle v podobě inflace nebo HDP.

Když centrální banka provádí holubičí měnovou politiku, jejím cílem je vyšší HDP a zaměstnanost, kdežto jestřábové chtějí zkrotit inflaci.

Zdroj: JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice II: M6

Pro ještě hlubší ilustraci si celý proces můžeme ukázat na ASAD modelu. Vliv expanzivní (levý graf) a restriktivní (pravý graf) politiky na HDP a inflaci.

Když centrální banka sníží úrokové sazby (akomodativní politika), agregátní poptávka (AD) vzroste, protože vzroste poptávka po penězích a zároveň stoupnou investice.

Díky investicím mají zaměstnanci více peněz na utrácení, takže roste spotřeba. To jednak způsobí růst ceny (P) a jednak růst HDP (real output). V levém grafu je proces znázorněn jako posun z bodu Er do bodu Ep.

Zdroj: lumenlearning.com

Důsledek zvýšení úrokových sazeb (restrikce) je v pravém grafu posun z bodu Ei do bodu Ep – HDP klesne, cenová hladina klesne. S růstem ceny peněz klesne po nich logicky poptávka, takže klesají investice. V reálné ekonomice je méně peněz a spotřeba proto klesá.

Operace na volném trhu jako nástroj monetární politiky – Jak centrální banky ovlivňují sazby?

Jestřábí a holubičí měnová politika

Jestřábí centrální bankéř obecně upřednostňuje vyšší úrokové sazby, které jsou potřebné k udržení inflace pod kontrolou.

Jestřábi v dané chvíli prostě méně zajímá hospodářský růst a více se soustředí na makroekonomickou stabilitu, která je narušená vyšší inflací.

Zda je jestřábí postoj zrovna vhodný, závisí na síle ekonomiky a dalších makroekonomických faktorech. Jestřábí politika může také vést k hluboké hospodářské kontrakci a vyšší nezaměstnanosti. Často vedla i k deflaci, což jsou už vyloženě krizová období.

Špatně nastavená jestřábí politika může skutečně vést k velkým hospodářským problémům. Když centrální banka zvýší úrokové sazby příliš rychle a nechá je dlouho na restriktivních úrovních, může tím způsobit ekonomickou recesi nebo krizi.

Zdroj: BofA

Holubičí centrální bankéř upřednostňuje nízké úrokové sazby jako prostředek k podpoře hospodářského růstu, protože zvyšuje poptávku po úvěrech a stimuluje agregátní poptávku, což jsme si ukázali na ASAD modelu výše.

Holubičí centrální bankéř zrovna předpokládá, že negativní dopady nízkých úrokových sazeb jsou relativně zanedbatelné. My ovšem víme, že když jsou úrokové sazby ponechány vskutku nízko po dlouhou dobu, inflace roste.

V historii se proto zase často stávalo, že když centrální banka snížila úrokové sazby příliš brzo nebo je držela na dně dlouhou dobu, vytvořily se tím ideální podmínky pro vysokou inflaci.