Energetické trhy zůstávají pod silným tlakem. Konflikt na Blízkém východě se navzdory předchozím pokusům o vyjednávání neuklidňuje a ropa WTI se během posledních týdnů dostala až k hranici 100 dolarů za barel.
Klíčovým problémem zůstává Hormuzský průliv, přes který je přeprava výrazně omezená. Riziková přirážka tak z ceny ropy zatím nemá důvod zmizet a pásmo kolem 90–100 dolarů může být realitou i v dalších týdnech.
Ropa za 100 dolarů může být nový normál
Situaci komplikuje také stav světových zásob. Podle dat zmiňovaných ve videu globální zásoby ropy výrazně klesly a americké strategické rezervy jsou nejnižší od roku 1982.
Spojené státy tak mají podstatně menší prostor tlumit vysoké ceny dalším uvolňováním rezerv. Pokud se situace na Blízkém východě nezlepší, zásadnější pokles cen proto nemusí přijít. Další tlak může vytvořit i obnovená poptávka z Číny.
Vyšší ceny energií se navíc postupně propisují do nákladů firem a mohou dál živit inflaci. Problém tak nekončí u čerpacích stanic, ale může ovlivňovat ceny napříč ekonomikou.
Evropa má před zimou další problém
Ještě napjatější může být situace na trhu se zemním plynem. Evropa vstupuje do topné sezony se zásobníky naplněnými přibližně z 65 %, zatímco letošní cíl je kolem 80 %.
Do toho přišel výpadek části katarské LNG infrastruktury, která představuje významnou část světového exportu zkapalněného plynu.
Řešením může být dovoz LNG z USA, jenže i zde existuje zásadní omezení – americké exportní terminály se pohybují poblíž svých kapacitních limitů.
Fundamentálně tak situace před zimou nevypadá příliš příznivě a vyšší ceny plynu a elektřiny se mohou postupně propsat i ke koncovým zákazníkům.
Co může drahá ropa a plyn znamenat pro investory, které společnosti mohou ze současné situace těžit a proč může být letošní zima pro Evropu komplikovaná?
Celou situaci detailně rozebírám v novém videu.