Na finančních trzích existuje jen málo situací, kdy investoři dostanou tak zřetelný signál, kde začíná být určitý obchod pro vlády a centrální banky nepřijatelný.
U japonského jenu takový bod nyní přibližně známe: leží v oblasti kolem 164 jenů za dolar.
Právě tam už jednou zasáhly japonské a americké instituce. A to zásadně mění charakter celé spekulace.
Neznamená to, že kurz 164 funguje jako neprůstřelná zeď. Znamená to ale, že při návratu do této oblasti už obchodník nesází pouze proti trhu. Sází také proti politické vůli Tokia a Washingtonu.
A americký ministr financí Scott Bessent dal obchodníkům neobvykle otevřeně najevo, že je připraven tuto hru hrát.
Problém je, že japonský jen není obyčejná měna.
Desítky let funguje jako základ jednoho z největších finančních obchodů světa: carry tradu.
Investoři si levně půjčují jeny, mění je za jiné měny a nakupují akcie, dluhopisy nebo další aktiva s vyšším výnosem.
Dokud jen zůstává slabý, systém funguje. Pokud ale začne prudce posilovat, stejný mechanismus se obrátí proti investorům. Pozice se začnou zavírat, aktiva prodávat a jeny nakupovat zpět.
Pohyb měny se tím může ještě zrychlit. A to už není problém jen pro měnové obchodníky. Následky mohou pocítit i akciové a dluhopisové trhy daleko za hranicemi Japonska.
Právě proto je současná situace tak zajímavá. Vzniká zde totiž neobvykle čitelný poměr mezi potenciálním výnosem, rizikem a politickou reakcí.
K posílení jenu mohou vést dvě rozdílné cesty:
- postupné zvyšování japonských sazeb,
- nebo prudké uzavírání carry tradů při tržním stresu.
Výsledek může být podobný, jen rychlost úplně jiná.
Obsah článku