Většina Čechů, kteří spoří a investují celý život, bojují s jednou poměrně tíživou vyhlídkou: až přestanou pracovat nebo budou chtít zvolnit, začnou svůj pracně vybudovaný majetek kousek po kousku rozprodávat.
Budou muset doufat, že jim peníze nedojdou dříve než život samotný, a že trhy nezažijí hluboký propad zrovna v momentě, kdy budou hotovost nejvíce potřebovat.
Tento tradiční přístup k čerpání úspor v sobě skrývá enormní psychologickou zátěž.
Každý pokles na burze nebo nečekaný rodinný výdaj vyvolává úzkost, protože s každým odprodaným podílem ETF se váš ochranný finanční polštář nenávratně tenčí.
Spoléhat se navíc čistě na státní důchodový systém nebo spořicí účty, které jen stěží drží krok s reálnou inflací, představuje spíše hazard s vlastní budoucností než zodpovědný plán.
Co kdyby to ale šlo úplně jinak? Představte si, že své základní životní náklady – ať už jde o účty za energie, nájem, rodinné nákupy potravin nebo dopravu – pokryjete čistě z výnosů svých investic, aniž byste na samotnou jistinu vůbec sáhli.
Zcela tak eliminujete stres z toho, že své portfolio postupně “projídáte”.
Můžeme si to představit na analogii s jabloňovým sadem: pokud chcete dlouhodobě prosperovat, nesmíte kácet stromy a prodávat je na palivové dříví pokaždé, když potřebujete peníze.
Chcete o sad pečovat a pouze pravidelně sklízet zralá jablka. Tímto ovocem jsou ve světě financí dividendy.
Zatímco průměrní střadatelé nechávají své úspory ztrácet kupní sílu nebo riskují nevhodným načasováním odprodejů, úzká skupina informovaných investorů se už dávno adaptovala na nové tržní prostředí.
Využívají toho, že se dividendové politiky největších světových korporací po předchozích makroekonomických turbulencích usadily na mimořádně atraktivních úrovních.
Ti, kteří tento trend ignorují a odkládají tvorbu příjmového portfolia na později, se dobrovolně připravují o roky složeného úročení a zbytečně zůstávají v krysím závodu závislosti na aktivním příjmu.
Kdo se včas nepřizpůsobí, bude pravděpodobně nucen pracovat o poznání déle, nebo výrazně slevit ze svého životního standardu.
Dividendová ETF přitom dnes nabízejí jednu z nejpřístupnějších cest, jak si takový pasivní příjem poměrně elegantně vybudovat.
Oproti riskantnímu vybírání jednotlivých akcií poskytují okamžitou diverzifikaci napříč stovkami pečlivě vybraných společností a doručují hotovost, aniž byste museli denně sledovat výkazy firem.
Sám jako investor a člověk, který dlouhodobě sleduje trhy, denně vidím mezi svými blízkými propastný rozdíl mezi těmi, kteří se hroutí při každé tržní korekci, a těmi, kterým z fondů pravidelně chodí renta.
Často s nimi i čtenáři řeším stejnou otázku: jaký kapitál je k vybudování takové renty reálně potřeba? Cíl v podobě 15 000 Kč měsíčně čistého představuje pro mnoho českých domácností onen magický zlomový bod.
Jde o částku, která dokáže zaplatit hypotéku v menším městě nebo spolehlivě pokrýt základní složenky. Přestože se tento cíl může zdát vzdálený, k jeho dosažení nepotřebujete štěstí.
Vyžaduje to ale velmi konkrétní plán.
V následujícím textu přesně odhalíme, s jakými reálnými výnosy můžete nyní na trhu počítat, krok za krokem rozebereme rentiérskou matematiku a ukážeme vám konkrétní modelové portfolio.
Zjistíte, co přesně musíte udělat, abyste tento systém rozjeli i vy.
Obsah článku
94 %
90 %
