🌍 Nevybírám vítěze, investuji globálně
Americký akciový se rychle blíží k magickým 8 000 bodům. Mění se tím pro nás jako investory něco zásadního?
Americký akciový trh dál slibně roste a zdá se, že dokonce nabírá na síle. Současný růst pramení z přesvědčení, že to s inflací nebude tak horké, úrokové sazby nakonec možná vůbec neporostou, a především stoupá očekávaná ziskovost.
Trhy tak do cen v posledních týdnech promítají samá pozitiva, což žene ceny vzhůru.
Na druhé straně ovšem panují obavy z toho, co přijde dál. Laťka se posouvá stále výš a do budoucna bude velmi těžké namlsaná očekávání investorů naplnit.
Nemluvě o tom, že hlasy varující před investiční bublinou stále sílí.
JPMorgan zvýšila cenový cíl pro index S&P 500 na 8 000 bodů. Aktuálně se index pohybuje kolem 7 800 bodů, banka tedy do konce roku slibuje zhruba tříprocentní zhodnocení.
Zdá se vám to málo?
V době zveřejnění této projekce se index nacházel o několik procentních bodů níže. Navíc se podobné informace propisují do cen s předstihem. Trh zkrátka částečně předjímá, s jakými analytickými konsenzy experti přijdou.
Banka zároveň zvedla odhad zisku na akcii na 365 USD, což představuje meziroční nárůst o 35 %, a pro rok 2027 očekává dalších 15 % k dobru. Akciové trhy tak čeká rok a půl trvající období žní.
Přiznám se, že ve mně tyto přehnaně optimistické projekce vyvolávají spíše obavy.
🌍 Nevybírám vítěze, investuji globálně
Neustále se upínáme na USA, ale růst ziskovosti už dávno není doménou výhradně Spojených států. Data z posledních měsíců hovoří zcela jasně.
Svůj názor, že se vyplatí investovat i mimo USA, jsem na Finexu zmiňoval už mnohokrát. Letošní čísla však tento argument posouvají ještě o úroveň výš.
Globální forwardové EPS (očekávaný zisk na akcii v následujících dvanácti měsících) vzrostlo meziročně o 47 %. A rozpad podle regionů narušuje představu o tom, že v USA bují investiční bublina.
V Japonsku se očekávaný zisk na akcii zvýšil o 64 %, ve Spojených státech o 51 %, v Kanadě o 44 % a v Evropě o 26 %. Jinými slovy, Japonsko roste rychleji než Amerika a Kanada jí šlape na paty.
Neplatí tedy, že by americké firmy vydělávaly a zbytek světa jen přihlížel. Zisky rostou všem, jen se o regionech mimo Ameriku tolik nemluví.
Zajímavé ale je, že takto rychlé tempo růstu zisků bývalo historicky typické hlavně pro období po ekonomických recesích, tedy pro fázi oživení.
Nyní se ovšem nacházíme spíše na konci ekonomického cyklu, nikoli na jeho začátku. S tímto rozdílem je třeba počítat, protože zisky rostoucí z nízké základny mají po recesi mnohem větší prostor k růstu.
Stále častěji se setkáváme s přirovnáváním k období let 1998 až 2000. Tato paralela má ovšem zásadní trhliny.
Uznávám, že v určitých ohledech existují výrazné podobnosti. Osobně se například domnívám, že v následujících letech uvidíme strmý růst akcií a až na poslední chvíli zjistíme, že tento trend neodpovídá reálné ziskovosti firem.
Hraji si sice trochu na věštce, ale cykličnost trhů a psychologie investorů představují v tomto ohledu víceméně jistotu.
V roce 1999 však už měly trhy vrchol ziskovosti dávno za sebou a celý zbytek tehdejšího růstu pohánělo výhradně nafukování valuačních násobků.
Dnes je situace opačná. Zisky rostou a násobky jsou ve srovnání s tehdejším vrcholem nižší.
Další argument se týká šířky trhu. Poslední rally v roce 1999 byla extrémně “úzká” a v době formování finálního vrcholu se nad svým 200týdenním klouzavým průměrem drželo pouhých 20 % akcií.
Dnes se růst naopak rozšiřuje na více titulů.
To potvrzuje i výkonnost amerických společností s malou tržní kapitalizací, které letos překonaly index S&P 500 o téměř devět procentních bodů. Jde o jeden z nejzdravějších signálů, jaké může býčí trh vyslat.
Tento argument beru vážně a nepovažuji současný trh za bublinu ve stylu roku 2000. Za dosahovanými výnosy skutečně stojí růst zisků. Nejsou hnané pouze umělým nafukováním valuací jednotlivých akcií, což představuje naprosto zásadní rozdíl.
Nic z toho však nevysvětluje, proč by se současné tempo růstu zisků mělo udržet i do budoucna. Vsadili byste si na to? Já upřímně příliš ne.
Můj pohled na věc je velmi jednoduchý a nehledejte v tom žádnou velkou vědu. Dokud společnosti vykazují solidní růst zisků, představují akcie s trochou nadsázky ideální dojnou krávu.
Problém nastane ve chvíli, kdy narazíme na pomyslný strop. A vězte, že jednou k tomu dojde. Upřímně nemám ani nejmenší tušení, co se stane potom.
Respektive určitou představu mám. Bude však hodně záležet na tom, jestli si investoři zachovají chladnou hlavu a racionální přístup, nebo zda se trh utrhne ze řetězu ve stylu 90. let.
Na všechno odpovědi neznáme, a tak je to zřejmě správně.
Po více než 90% propadu ji investoři vidí jako firmu bez budoucnosti. Co když se ale trh mýlí?
V této analýze rozebíráme, co se ve firmě změnilo, jak je dnes oceněná a jaká rizika by investoři neměli přehlédnout.
Jde o jednu z nejzajímavějších podhodnocených akcií současnosti, nebo jen o další past na investory?
Investiční analytik a publicista specializující se na makroekonomii, měnovou politiku a analýzu finančních trhů. Vystudoval Masarykovu univerzitu a dlouhodobě se věnuje ekonomickým souvislostem vývoje kapitálových trhů.
Ve Finexu publikuje odborné články zaměřené na fundamentální a technickou analýzu i makroekonomické dění. Vedle Finexu pravidelně publikuje odborné články a komentáře také v dalších českých ekonomických médiích, včetně Hospodářských novin.