Mnohé technologické akcie strmě padají a přitom se nikde nedozvíte jeden z hlavních důvodů cenových propadů. Pojďme si to proto nyní ukázat.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Pokud chcete pochopit, proč se trhy v posledních týdnech chovají tak, jak se chovají – ať už jde o zlato, nebo o technologické akcie – odpověď najdete na dluhopisovém trhu.
Možná to zní jako klišé. Domnívám se ale, že retailoví investoři tuto problematiku stále hrubě podceňují.
Dluhopisový trh totiž není jen dalším aktivem po boku akcií, zlata nebo kryptoměn. Představuje naprostý základ. Je to referenční rámec, od kterého se odvíjí ocenění úplně všeho ostatního.
Cena peněz určovaná dluhopisovým trhem je klíčovou vstupní veličinou pro ocenění prakticky jakéhokoliv jiného aktiva.
Diskontní sazba pro výpočet současné hodnoty budoucích zisků firem, sazba, se kterou poměřujete výnos zlata (které samo žádný výnos negeneruje), i úroky hypoték pro domácnosti – to vše vychází ze stejného základu.
Když se tento základ pohne směrem nahoru či dolů, dříve nebo později ovlivní i vše, co na něm stojí.
Problém spočívá v tom, že tyto změny bývají velmi nenápadné.
Je těžké je identifikovat a vyvodit z nich správné závěry, pokud nemáte dluhopisový trh nastudovaný do hloubky.
Sám jsem jeho studiu věnoval přinejmenším stovky hodin, a přesto se nepovažuji za experta. Dluhopisový trh se ale vyplatí sledovat. Když se totiž na trzích začne něco dít, budete mnohem lépe připraveni.
Nominální výnos desetiletých amerických dluhopisů se v posledním roce pohybuje převážně v pásmu 3,9 až 5 %.
Nyní se nachází kolem 4,7 %. Sám o sobě nám toho ale nominální výnos mnoho neprozradí. Skládá se totiž ze dvou složek, které je nutné sledovat odděleně.
Jde o reálný výnos (kolik peníze skutečně vydělávají po očištění o inflaci) a inflační očekávání trhu, takzvané break-even.
A právě zde se skrývají signály, kterých si podle mě většina lidí nevšimla. Tyto nuance je totiž skutečně obtížné rozpoznat.
Reálný výnos od začátku roku konzistentně roste a aktuálně se pohybuje kolem 2,3 %. Naproti tomu break-even proxy nedávno pravděpodobně nalezlo své dno a nyní se rovněž odráží směrem vzhůru.
Reálná cena peněz tak roste. Nikoli dramaticky či skokově, ale o to vytrvaleji. Přesně tento typ pohybu snáze unikne pozornosti, protože na první pohled nepůsobí nijak zásadně.
Když se ohlédnu zpět, roky 2023, 2024 a částečně i 2025 se nesly především ve znamení uvolňování podmínek financování – oněch lidových “peněz zdarma”.
Levné peníze a uvolněné podmínky na trzích byly podle mě hlavním důvodem, proč rostlo prakticky všechno současně. Od akcií přes zlato a nemovitosti až po kryptoměny.
Pokud je reálná cena peněz nízká nebo klesá, investoři jsou ochotni platit více za očekávané budoucí zisky i za aktiva bez průběžného cash flow, jako je zlato.
Z výše uvedeného grafu je však patrné, že tento trend se začíná obracet. Být v kůži jakéhokoliv investora, rozhodně bych tuto skutečnost nepřehlížel.
Popsaný posun ve financování podle mě dobře vysvětluje i zdánlivě nesouvisející jev, na který už rok či dva upozorňuji: naprosté odtržení cen aktiv od nálady ve společnosti.
Index S&P 500 vyrostl od roku 2010 zhruba sedminásobně. Index cen amerických nemovitostí (Case-Shiller) se za stejnou dobu více než zdvojnásobil. Spotřebitelský sentiment se ale naopak propadl na jedny z nejnižších hodnot za poslední dekády.
To považuji za naprosto klíčové. Roky uvolněných finančních podmínek nafoukly hodnotu již vlastněných aktiv. Běžnému člověku, který si chce teprve koupit dům nebo jej drtí vysoká inflace, ale tento typ “bohatství” nijak nepomáhá.
Ba naopak. Čím jsou aktiva dražší, tím hůře se k nim noví zájemci dostávají. Tento příkrý rozpor mezi rostoucími trhy a klesající náladou ve společnosti vnímám jako jedno z nejvíce podceňovaných rizik současnosti.
Občas tento problém nadnese nějaký makroekonom na sociálních sítích, tím to ale obvykle končí. Osobně jsem přitom přesvědčen, že jde o tikající bombu.
Rostoucí reálné výnosy představují historicky silnou brzdu pro zlato i technologické tituly. A to přesně ze stejného důvodu, který jsem zmínil v úvodu.
Jelikož zlato negeneruje žádný vlastní výnos, platí jednoduché pravidlo: čím vyšší reálnou sazbu byste získali za bezrizikové dluhopisy, tím vyšší jsou náklady obětované příležitosti při držbě drahého kovu.
V případě technologických firem spočívá jejich hodnota především ve vzdálených budoucích ziscích.
Vyšší diskontní sazba proto automaticky snižuje současnou hodnotu těchto zisků, a tím pádem i celkové ocenění akcie.
Samozřejmě nemám věšteckou kouli. Nevím, jak dlouho tento obrat v reálných sazbách vydrží, ani jak silný nakonec bude. Může jít jen o chvilkový výkyv. Sám doufám, že se jedná o krátkodobější proces, jistý si tím ale rozhodně nejsem.
Mé vlastní portfolio tvoří z velké části právě technologické akcie a tituly navázané na zlato. Z toho důvodu přirozeně velmi bedlivě sleduji, co se aktuálně na dluhopisovém trhu odehrává.
Zároveň si myslím, že americký Fed v tomto ohledu nehraje natolik zásadní roli. Jeho kroky jsou opět spíše zpožděné a maximálně pouze potvrdí status quo.
Investiční analytik a publicista specializující se na makroekonomii, měnovou politiku a analýzu finančních trhů. Vystudoval Masarykovu univerzitu a dlouhodobě se věnuje ekonomickým souvislostem vývoje kapitálových trhů.
Ve Finexu publikuje odborné články zaměřené na fundamentální a technickou analýzu i makroekonomické dění. Vedle Finexu pravidelně publikuje odborné články a komentáře také v dalších českých ekonomických médiích, včetně Hospodářských novin.
94 %
90 %
