Finex Ekonomika Peněžní zásoba: 97 % peněz existuje jen elektronicky, jak to mění ekonomiku?

Premium Peněžní zásoba: 97 % peněz existuje jen elektronicky, jak to mění ekonomiku?

Růst peněžní zásoby klíčový faktor moderních ekonomik, bez kterého nemohou stabilně růst. Je však i zdrojem inflace a tudíž znehodnocuje úspory.

Jaroslav Jarolím

Jméno Příjmení

Popisek autora

Informace o autorovi článku

Mé nejnovější články

Ukázkový článek

Všechny články autora (100)

Publikováno 2. 8. 2025

Peněžní zásoba: 97 % peněz existuje jen elektronicky, jak to mění ekonomiku?

Zdroj: depositphotos.com

Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si Finex.cz jako preferovaný zdroj na Google.

Peníze jsou v rámci ekonomické vědy jedním z nejvíce klíčových a také nejtěžších témat. Bez peněz nelze provádět směnu a plánování, respektive účetnictví.

Bez peněz by nebyly ceny, což je klíčová informace pro správný chod obchodu a transakcí v reálné ekonomice vůbec.

Kde se však peníze berou? A co jsou to peníze? Co je peněžní zásoba? Jsou peníze bitcoin a zlato? Proč se tématem jako investor zabývat?

Pro řadu z nás jsou peníze samozřejmostí: cifry na účtech a bankovky v peněžence. Ale reálný příběh tvorby peněz je mnohem složitější – a zásadní pro pochopení inflace, ekonomických cyklů i vlastní investiční strategie.

Toto není jen další ekonomický článek. Je to návod, jak vidět za oponu měnové politiky a získat konkurenční výhodu na trhu.

Peněžní zásoba v kostce

Peníze umožňují efektivní směnu, stanovování cen a ekonomické plánování. Bez peněz by byla ekonomika odkázána na nevýhodný barterový obchod.
Peníze fungují jako prostředek směny a zároveň uchovatel hodnoty. Většina peněz existuje pouze elektronicky na účtech bank (asi 97 %), ne jako fyzická hotovost.
Peněžní zásobu ekonomové vyjadřují pomocí agregátů (M0, M1, M2, M3), které se liší likviditou. Nejčastěji se sleduje agregát M2, zahrnující hotovost, běžné účty, spořicí účty a krátkodobé vklady.
Peníze vytvářejí komerční banky tím, že připisují nové částky na účty klientů (zejména úvěry). Centrální banky peníze přímo netvoří, pouze jejich vznik regulují měnovou politikou.
Inflace je peněžní fenomén. Pokud roste peněžní zásoba příliš rychle, obvykle následuje růst inflace. Příkladem je hyperinflace v Německu po první světové válce nebo vysoká inflace v USA po roce 2020.

Teď začíná ta nejdůležitější část

Nenechte si ujít konkrétní čísla a klíčové poznatky

Přečteno: 15 % článku Zbývá: 85 %

Odemknout článek

Jste již členem? Přihlášení

Předplatné může být kdykoliv zrušeno

Líbil se vám tento článek?

Autor

Jaroslav Jarolím

Investiční analytik a publicista specializující se na makroekonomii, měnovou politiku a analýzu finančních trhů. Vystudoval Masarykovu univerzitu a dlouhodobě se věnuje ekonomickým souvislostem vývoje kapitálových trhů.

Ve Finexu publikuje odborné články zaměřené na fundamentální a technickou analýzu i makroekonomické dění. Vedle Finexu pravidelně publikuje odborné články a komentáře také v dalších českých ekonomických médiích, včetně Hospodářských novin.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Sdílet Tweet