...nebo už máte účet?
Přihlašte seBitcoin si můžete koupit nebo si ho můžete sami vytěžit. V dnešní době to ale už není tak jednoduché. Jak na to, co se děje na pozadí a zda to vůbec má smysl, rozkrýváme v následujícím článku.
Těžba je nejstarším a také velmi častým způsobem distribuce nově emitovaných kryptoměn mezi uživatele – těžaře. Proslavil ji Bitcoin (BTC), ani zdaleka se však nejedná o jedinou kryptoměnu, kterou lze dnes těžit. Proto, pokud vás zajímá těžba kryptoměn obecně, doporučíme vám jako první přečíst naši těžební rubriku:
Pokud si chcete přečíst o těžbě nejslavnější kryptoměny, Bitcoinu, jste tady správně.
V dnešním článku si například řekneme, jak těžba zabezpečuje bitcoinový blockchain či jaký hardware se k těžbě mincí používá. Také jsme pro vás připravili podrobný návod, jak začít těžit v mining poolu. Pojďme na to!
I Bitcoin, jakožto platební systém, potřebuje někoho, kdo bude ověřovat a zapisovat transakce mezi uživateli. Tuto práci mají na starost těžaři.
Těžaři jsou k ověřování transakcí motivováni odměnou. Ta se skládá ze 2 částí:
Blok však může vytěžit a přidat do blockchainu (řetězu bloků) pouze 1 z odhadovaných stovek tisíc těžařů (a cca 1 milionu ASIC minerů, speciálních strojů pro těžbu BTC). Jak takového těžaře vybrat? Stane se jím ten, kdo jako první nalezne tzv. nonci, tu si lze představit jako specifický kód.
Z nonce se následně tvoří tzv. hash, jedinečný řetězec písmen a číslic sloužící k podpisu bloku. Ke konci roku 2024 je hashrate, tedy celkový výkon všech strojů zapojených do těžby, 800 EH/s. Těžaři tedy zkouší skládat 800000000000000000000 hashů za sekundu, až najdou ten správný.
Procesory osobních počítačů jako např. Intel Core i5 nebo Ryzen 5 dosahují výkonu kolem 100 000 hashů za sekundu.
Toto obrovské číslo naznačuje, že v podmínkách běžné české domácnosti těžit už dávno nejde. Těžaři potřebují speciální drahé stroje (ASIC minery), velký výpočetní výkon a spoustu levné elektřiny např. z vodních elektráren.
V úvodu jste se rychle seznámili se všemi složitými pojmy. Blockchain, nonce, hashe. Nyní si vysvětlíme pomalu a srozumitelně, co znamenají.
Blockchain je v doslovném překladu řetěz z bloků. Bloky v tomto případě nejsou nic jiného, než účetní knihy. Jejich obsah tvoří v naprosté většině pohyby mezi adresami (transakce), avšak jsou zde i dvě věci navíc.
Nonce a hash předchozího bloku.
Z toho plyne, že každý blok má svůj specifický hash.
Teď už ale k tématu. Těžaři bitcoinů mají ve své podstatě naprosto primitivní práci. Jejich úkolem je najít konkrétní nonci (číselný kód), který přidají k transakcím v aktuálně otevřeném bloku, a z toho celého vytvořit hash, který má předem určené parametry – počet nul na začátku.
A protože se hash nedá zpětně přečíst a rozluštit, nikdo vlastně neví, jaká kombinace dat je potřebná k tomu, aby daný hash, který všichni těžaři hledají, vznikl.
Těžař tak musí vzít zcela náhodnou nonci, vypočítat hash a doufat, že je to správný hash. Když se mu to nepovede, vše dělá znovu a znovu. Je to hra o štěstí.
Pokud uhádne správnou nonci, získá správný hash celého bloku. Super, vytěžili jsme tento blok! Závod o tento blok skončil a my jsme jeho vítězem. Jako odměnu získáme několik bitcoinů. A začíná další závod o blok následující a my zase hledáme nonci.
Fakticky jsme vzali všechny transakce z minulosti a napojili jsme je na novou účetní knihu. Proces se opakuje. Musíme vzít hash posledního vytěženého bloku, transakce za posledních 10 minut a najít nonci. Tyto údaje dohromady převádíme na správný hash.
Díky tomu má v sobě každý nový blok vlastně celou předešlou historii transakcí, která je určitým způsobem potvrzená a neměnná.
Postupně se nám tak tvoří řetěz účetních knih/bloků. Proto jméno blockchain. Nejedná se o nic jiného, než o sérii na sebe navazujících dat, kterou někdo ověřil.
Když Bitcoin vznikl, bylo možné ho těžit i na běžných počítačích. První těžaři jednoduše zkoušeli různé hodnoty nonce a s nimi se snažili uzavírat bloky.
Tehdy to bylo jednoduché, s postupným růstem sítě však rostla i cena Bitcoinu a to lákalo stále více těžařů. Více těžařů by logicky znamenalo, že patřičnou nonci najdou v průměru rychleji. Uzavírání bloků a tvorba nových bitcoinů by se tak zrychlovala.
Jenže tvůrce Bitcoinu, Satoshi Nakamoto, s tímto počítal. Zdrojový kód Bitcoinu má v sobě proto zabudovaný autoregulační mechanismus: pokud se sníží průměrný čas na vytěžení bloku na méně než 10 minut, zvedne se obtížnost těžby.
Náročnost těžby Bitcoinu se upravuje přibližně každých 2016 bloků, což vychází na zhruba každých 14 dní.
Toho je dosaženo tak, že výsledný hash má o něco specifičtější parametry, které musí splňovat. Právě proto trvá déle, než ho těžaři najdou. Ale protože je těžařů více, v průměru se tak stane zase každých 10 minut.
Dnes už je situace naprosto odlišná. K tomu, abyste mohli bitcoiny těžit, budete potřebovat speciální hardware, který se nazývá ASIC miner.
Je to kus železa co umí jediné, a to hádat nonci, jinak je k ničemu. Těžit bitcoiny však není žádný med ani s nově koupeným ASICem. Díky technologickému vývoji jsou zařízení do pár měsíců zastaralá.
Ke konci roku 2024 je nejvýkonnějším ASIC minerem na trhu Bitmain Antminer S21 Pro. Disponuje hashovacím výkonem až 234 TH/s a účinností 17.5 J/TH a v různých konfiguracích se dá pořídit za 100 až 200 tisíc Kč.
Mezi další známé výrobce ASIC minerů patří Canaan Creative, Innosilicon, Ebang nebo Goldshell. Všichni pocházejí z Číny.
V Česku lze pak ASIC minery zakoupit např. u braiinz.cz, největší české firmy specializující se na těžbu kryptoměn a také provozující vlastní mining pool, na btcmining.cz, cryptomining.cz nebo i na alza.cz.
Vzhledem k ohromné konkurenci a obtížnosti už je v podstatě nemožné, abychom bitcoin těžili výhodně např. na grafických kartách, které se k tomu dříve také používaly.
Mining pomocí ASICů spotřebuje ohromné množství elektřiny a pokud nežijete v Himalájích, na Islandu nebo jinde, kde je levná vodní energie, ani s tmí nejlepším ASIC minerem na těžbě nevyděláte.
Za elektřinu zkrátka zaplatíte více, než kolik dostanete za vytěžené bitcoiny.
Pamatujete si ještě, co je to hash? Jedná se o přesně specifikovaný kód, který je možné vygenerovat ze zadaných dat. Pokud se změní jediný znak nebo údaj, celý hash bude kompletně jiný.
Co by se tedy stalo, kdyby někdo chtěl změnit transakci, která byla někdy v historii provedena? Nebo v současném bloku?
Bitcoinová síť uznává jen nejdelší řetěz bloků. Pro útočníka to znamená, že pokud by chtěl zfalšovat byť jen jedinou transakci v minulosti, musel by mít více výpočetní síly než celá síť dohromady. Tedy více než polovinu, proto se tento útok v teorii označuje jako 51% útok.
Proč? Protože by neseděly hashe, kterými jsou na sebe po sobě jdoucí bloky navázány! A to vůbec do rovnice nepočítáme to, že síť stále pracuje, původní řetězec se stále prodlužuje a v čase roste i výpočetní síla.
Pro útočníka jsou to náklady, které se v podstatě nevyplatí vynaložit. Těžba a její náročnost doslova chrání síť před podvody. Z toho důvodu Bitcoin a jeho těžaře nelze obelstít, něco do historie podstrčit, změnit, nebo z ní vymazat.
Dle portálu gobitcoin.io by si útočník na 51% útok na Bitcoin k listopadu roku 2024 musel pořídit těžební hardware za přibližně 125 miliard USD (a to za nejlevnější ceny na trhu). Ověřování transakcí při takovém hashrate by pak denně spotřebovalo zhruba 1,7 milionu MWh.
Jednou ze základních vlastností kryptoměn je, že jsou decentralizované, potřebují proto svůj mechanismus konsensu, který určuje, jak se decentralizovaná síť dohodne na tom, které transakce jsou platné a které se zařadí do bloku.
Nejstarším a nejznámějším konsensuálním mechanismem je Proof of Work, česky doslova důkaz prací, který jsme si představili výše. Práci u něj dokazují těžaři, kteří řeší komplexní matematické úlohy a poskytují vysoký výpočetní výkon.
Kromě Proof of Work existují i další mechanismy konsensu. Říká se o nich, že nejsou tolik bezpečné, za to jsou až o 99 % energeticky méně náročné a ekologické.
Dokonce častější než Proof of Work je Proof of Stake, které využívá např. Ethereum. Dále známe Proof of History (využívá Solana), Proof of Authority (využívá VeChain), Au Proof of Capacity nebo Proof-of-Importance.
Těžba “na vlastní triko” je při současné konkurenci sázkou do loterie. I kdybyste do těžařského hardwaru investovali miliony, váš výkon bude v porovnání s celou sítí stále tak malý, že zabere měsíce, spíše roky, než se na vás usměje štěstí a vy shrábnete obrovskou odměnu v podobě všech bitcoinů v jednom bloku.
Aby těžaři dostávali odměny pravidelně, sdružují se do tzv. mining poolů. V nich těží společně a administrátor jim pak rozděluje odměny poměrně dle poskytnutého výkonu. V našem návodu se proto podíváme, jak se zapojit do těžby v mining poolu.
Jedinou a nejlepší možností jsou tzv. ASIC minery.
Jejich výrobci jsou např. již výše zmíněný Bitmain, dále Canaan Creative, Innosilicon, Ebang nebo Goldshell. Všichni pocházejí z Číny.
V Česku lze pak ASIC minery zakoupit např. u braiinz.cz, největší české firmy specializující se na těžbu kryptoměn a také provozující vlastní mining pool, na btcmining.cz, cryptomining.cz nebo i na alza.cz.
Při výběru mining poolu zvažte velikost poolu, jeho sídlo a důvěryhodnost, provizi, kterou si bere a možnosti výplat, resp. výběru. Počítejte, že poplatek u většiny dobrých poolů se pohybuje kolem 2 %. Mezi největší mining pooly patří:
Na stránce poolu se stačí zaregistrovat a následně nakonfigurovat své těžební zařízení zadáním údajů daného poolu (URL, username…). Pooly nevyžadují ověření totožnosti (KYC).
Po zakoupení hardwaru a výběru mining poolu budete potřebovat těžební software. Tento software propojí váš ASIC miner s mining poolem a řídí proces těžby. Nejčastěji používané softwary pro těžbu Bitcoinu jsou:
Pro obdržení odměn z poolu a jejich bezpečné uchování musíte mít i bitcoinovou peněženku. Doporučovaným řešením jsou nejbezpečnější hardwarové peněženky, u nichž privátní klíč neopouští zařízení. Vyrábí je v zásadě 2 výrobci:
Potom je ještě důležité zvážit, jakou metodou se necháte vyplácet. Nejčastější možnosti jsou PPS (Pay Per Share) a PPLNS (Pay Per Last N Shares).
PPS vám zaručuje výplatu za každé odeslané potvrzení, zatímco PPLNS odměňuje těžaře podle podílu na vytěženém bloku.
Ve většině případů je odpověď jasná: NE. Naším nepřítelem je zde elektřina. Její cena je největším nákladem, který musíte neustále udržovat.
Už jen po jejím započtení budete pravděpodobně v mínusu. A to stále mluvíme o tom, že chcete těžit s ASICem. O grafických kartách se nemá vůbec cenu bavit, protože jsou pomalejší a na spotřebu hladovější. Pokud si to i tak chcete vyzkoušet, na internetu existují jednoduché kalkulačky. Pro Bitcoin například tato.
Není ale nutné hned couvat. Pokud vás celý nápad nadchl, jsou tu i jiné možnosti než jen Bitcoin. Velká část kryptoměn se na grafických kartách stále těžit dá, u některých je to dokonce jediná cesta (např. Monero (XMR) je takto schválně postavené).
Zajímavou možností může být i ohřev díky ASICům. Když jsou zapnuté, vytváří vysoké množství odpadního tepla, kterým se dá například vytápět místnost. Takové domy s alternativním ohřevem se skutečně staví. Nevýhodou je však velká hlučnost.
Nejlepší je od těžby nic nečekat. Pokud na to máte vybavení, prostory a cenu elektřiny, do toho. Avšak nečekejte zázrak a miliony.
Máte-li k těžbě bitcoinů jakoukoli otázku, neváhejte se nás zeptat na našem Discordu, odpovíme rychle a rádi.
Těžaři hledají náhodný údaj, nonci, aby mohli vytvořit hash, vytěžit blok a přidat jej do blockchainu. Kdo najde nonci a správný hash jako první, přidá transakce do bloku a blok vytěží. Za to dostane odměnu.
V domácích podmínkách ne. Aby byla těžba profitabilní, je zapotřebí nakoupit speciální hardware za stovky tisíc korun a mít přístup k levné elektřině např. z hydroelektráren.
Nonce je jedinečné číslo, které těžaři tipují, aby vytvořili platný hash. Obtížnost nalezení nonce se mění, aby byl každý jeden blok bitcoinového blockchainu vytěžen průměrně každých 10 minut.
Hash je jedinečný řetězec písme a číslic sloužících k podpisu bloku. Nese v sobě “otisk” předchozích bloků. Jedná se o výsledek kryptografické funkce, který je pouze jednosměrný, což znamená, že z hashe nelze získat původní vstupní data.
Můj zájem o finance začal v roce 2017. První ránu jsem dostal od kryptoměn. Jejich růst mi kouzlil úsměv na tváři, avšak propad v roce 2018 byl studenou sprchou. Jako další cestu jsem zvolil akcie, u kterých jsem zůstal dva roky. V roce 2020 se dostavil další kryptoměnový bull-run a společně s ním se znovu objevil i můj zájem o Bitcoin.
Tentokrát jsem ale věc vzal za správný konec. Nejprve vzdělávání.
Kryptoměny pro mě znamenají nový finanční systém a věřím, že se postupně dostanou i do běžných životů občanů. Psaní článků zde na Finex.cz mě především pozitivně motivuje k prohlubování znalostí, které mohu následně předat čtenářům.
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz dohlížím na chod kryptoměnové redakce. Mým cílem je, abychom společně s redaktory a přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
Bývalý šéfredaktor, softwarový architekt a nadšenec do kyberbezpečnosti a blockchainu. V rámci Finexu se zaměřuje zejména na technická témata v oblasti kryptoměn. Kryptoměny považuje za platidlo budoucnosti řešící řadu problémů s centralizovanou náturou existujících platebních prostředků. DeFi svět považuje za úchvatný a nabízející spoustu skvělých příležitostí.
Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.
93 %
89 %
Vyplatí se těžit? Dříve jsem všude četla jaký to byl boom, jak každý dělal hromadu peněz, ale teď už se o tom moc nemluví. Zaslechla jsem taky, že existuje cloudmining a že si člověk může pronajmout ty minery – vyplatí se to ještě? A pokud ano, jaké kryptoměny se vyplatí těžit a kde si je pronajmout? Děkuji
Dobrý den Jennifer. V 99 % případů se těžit doma jednoduše nevyplatí. Aby to opravdu bylo alespoň trochu výnosné, musela byste mít super levnou elektřinu (kterou klasická domácnost nezíská) a dobrý kontakt, který vám zajistí přístup k dobrým ale levným těžícím strojům. I přes klesající cenu kryptoměn se totiž stále zvyšuje konkurence mezi těžaři (tzv. difficulty) a tyto faktory společně zisky razantně snižují. O cloudminingu jsme zde na Finexu již psali, ale ve skutečnosti se to také nevyplatí. Nehledě na to, že spousta společností nabízejících cloud mining ve skutečnosti vůbec netěží a jedná se pouze o formu nelegálního hyip programu.
Ahoj všem, když už nejde těžit, tak jde ještě nějak získat bitcoin zadarmo? Bojím se investovat opravdové peníze :-D abych o ně taky nepřišel
Greysho, články na toto téma jsme již psali, posílám odkazy: bitcoin zdarma a kryptoměny zdarma. Tímto způsobem získáte ale poměrně málo – ale je to asi lepší než nic. :-) Hodně štěstí