Jak a jestli vůbec investovat svůj kapitál do rozvíjejících se trhů se může zdát na první pohled jako poněkud složitější otázka. Investoři bývají odrazování specifickými riziky a také vyšší volatilitou, na druhou stranu investice do rozvíjejících se trhů obecně přinášejí vyšší výnos. Správné porozumění těmto specifickým rizikům a jejich analýza je může pomoci snížit na minimum.
V tomto článku se spolu podíváme na všechno, co je třeba vědět k tomu, aby bylo možné informovaně investovat do rozvíjejících se trhů (angl. emerging markets).
Co to jsou rozvíjející se trhy a proč do nich investovat?
Nejprve je vhodné si ujasnit základní pojmy. Finanční trhy se obecně klasifikují na:
Rozvinuté trhy – Zde patří hlavně země severní Ameriky a západní Evropy a několik zemí jako Japonsko, Hong Kong nebo Singapur.
Rozvíjející se trhy – Sem patří například země východní Evropy, Asie nebo Latinské Ameriky.
Hraniční trhy – Mezi ně patří ty nejméně vyspělé trhy například v Africe.
Poznámka
Geografická poloha ale není to, podle čeho jsou finanční trhy jednotlivých zemí posuzovány.
Rozvíjející se trhy mají některé z charakteristik rozvinutých trhů, ale z nějakých důvodů mezi ně nemůžou patřit. Kapitálové trhy se zde rozvíjí, jsou dostatečně velké a likvidní, a pro investory jsou již dostatečně transparentní. Vyznačují se vyšším tempem hospodářského růstu, neboť stále “dohánějí” rozvinuté země. Na druhou stranu jejich ekonomiky nebývají příliš stabilní a existují zde i například četná politická rizika.
Hraniční trhy (v angličtině frontier markets), jak může naznačovat název, jsou trhy těch nejméně rozvinutých zemí, s nejvyšší mírou rizika a volatility, malou tržní kapitalizací a malou likviditou, a nejnižší mírou právní kontroly. Tvoří tak, obrazně řečeno, “hranici” toho, do čeho může rozumný investor vstupovat.
Poznámka
Jak porozumět hraničním a rozvinutým trhům je nad rámec tohoto článku a jimi se zabývat nebudeme. Namísto toho se zaměříme na rozvíjející se trhy.
Na obrázku nahoře je možné vidět klasifikaci finančních trhů podle americké společnosti MSCI. Zeleně jsou rozvinuté trhy, oranžově rozvíjející se trhy (včetně ČR) a fialově hraniční trhy. Všimněte si, že mnoho zemí je vybarveno šedě – jejich kapitálové trhy jsou tedy tak málo rozvinuté, že nejsou klasifikovány ani jako “hraniční”.
Dole si můžete všimnout stejné klasifikace podle britské společnosti FTSE Russell. Rozdělení se do velké míry překrývá, FTSE Russell ale dále rozděluje rozvíjející se trhy na pokročilé rozvíjející se trhy (zde patříme například i my) a na sekundární rozvíjející se trhy.
Proč se jeví investice do rozvíjejících se trhů jako správnou volbou?
Jednoduše řečeno – rozvíjející se trhy nabízejí přitažlivou kombinaci přijatelného rizika a vysokých výnosů. Na rozvíjejících se trzích stále roste HDP vyšším tempem než na rozvinutých trzích (a to jak celkově, tak i na osobu – viz graf níže).
Díky vyššímu růstu HDP nabízejí rozvíjející se trhy také vyšší výnosnost investic. To ukazuje graf níže, který porovnává výkonnost akciového indexu MSCI Emerging Markets s celosvětovým indexem MSCI World.
Prestižní poradenská agentura PricewaterhouseCoopers ve svém reportu identifikuje skupinu sedmi rozvojových zemí s vysokým potenciálem růstu jako analogii skupiny G7. Mezi tyto E7, neboli “Emerging 7” patří Čína, Indie, Brazílie, Mexiko, Rusko, Indonésie a Turecko.
Podle PwC může být velikost ekonomik skupiny E7 v roce 2040 dvakrát větší, než velikost ekonomik G7.
Velice dobrým důvodem, proč investovat do rozvíjejících se trhů může být i to, že jejich akcie jsou stále velmi levné v porovnání s akciemi vyspělého světa.
Průměrná hodnota P/E – tedy poměr tržní ceny akcie vůči čistému zisku na akcii – na americkém akciovém trhu dosahuje přibližně hodnoty 25,5 a průměrná hodnota P/B – tedy poměr tržní kapitalizace akcií k účetní hodnotě firmy – dosahuje hodnoty 3,4.
Podle ETF Vanguard Emerging Market dosahuje na rozvíjejících se trzích ukazatel P/E hodnoty pouze 16,6 a ukazatel P/B hodnoty pouhých 1,9.
Poznámka
Akcie rozvojových trhů jsou tedy znatelně levnější v porovnání k hodnotě, kterou představují.
To by mohlo naznačovat, že rozvíjející se trhy mohou představovat velmi dobrý investiční záměr pro střednědobé až dlouhodobé investice v řádu 10-20 let. Je ale nezbytné nezapomínat na rizika, která se nutně s takovými investicemi pojí. Jaká to jsou?
Možná rizika při investování do rozvíjejících se trhů
Hned na začátek je dobré si říci, že investičních rizik je daleko více, než při investici na domácím nebo rozvinutém trhu. Jak se ale říká, každé riziko může být také příležitost.
Podle blogu investora Bena Carlsona se na rozvíjejících se trzích zhruba každé dva roky odehraje výprodej, který sníží cenu aktiv o 20 i více %. Nicméně, jak dodává, pokud by investor v každém výprodeji nakupoval, jeho mediánový výnos za jeden rok by činil 23 %.
Na první pohled si ale asi řeknete, že pokud se poklesy trhů uskutečňují zhruba každé dva roky, je to docela dost často, zvlášť v porovnání s vyspělými trhy. Jaká konkrétní rizika jsou příčinou tak krátké periody?
Poznámka
Rizika je možné seřadit podle mikro/makroúrovně takto:
Fundament firmy
Ohodnocení trhu
Kurzové riziko
Riziko odlivu kapitálu
1. Fundament firmy
Nesmíme zapomínat na to, že i kdybychom si kupovali široce diverzifikované ETF nějakého rozvíjejícího se trhu, v konečném důsledku si kupujeme aktiva konkrétních firem, která pak rozhodují o výkonnosti celkového ETF.
Fundamentální analýza akcií konkrétní firmy pak probíhá naprosto stejně, jako při analýze firmy, která podniká na rozvinutém trhu. Neměli bychom ale zapomínat na to, že například účetní standardy nebo například aspekty obchodního práva se mohou odlišovat.
2. Ohodnocení trhu
I pokud investor správně ohodnotí firmu a správně odhadne například to, že se firmě zvýší zisky o 10 % každý rok po dobu pěti let, trh nemusí o stejných 10 % navyšovat cenu akcie. Jinými slovy, poměr P/E pro danou akcii nemusí zůstat v budoucnosti stejný.
Poznámka
Valuace P/E může v budoucnosti záviset na množství faktorů, ať už racionálních (například srovnání s konkurencí) nebo iracionálních (momentální nálady tamního trhu).
3. Kurzové riziko
Kurzové riziko se objevuje všude tam, kde investor investuje v jiné měně, než ve své domácí.
Poznámka
Kurzové riziko při investici do akcií spočívá v tom, že investor nakupuje akcie v domácí měně zahraničního státu – například v brazilském realu – a vystavuje se tím riziku, že i když kurz akcie nominálně stoupne, při poklesu kurzu cizí měny klesá i případný zisk z prodeje takové akcie. Akcie je totiž obchodována v zahraniční měně a investoru záleží na zisku ve své domácí měně.
Kurzové riziko se objevuje i při investicích do rozvinutých trhů – typicky například při investování do Japonských akcií. Při investicích do rozvíjejících se trhů je ale daleko častější – rozvíjející se země zkrátka čelí daleko častěji riziku devalvace měny, vysoké inflace a měnových reforem.
Například právě Brazílie od vyhlášení nezávislosti v roce 1822 vystřídala devět měn.
4. Riziko odlivu kapitálu
Z nejširšího makroekonomického pohledu mohou investice na rozvíjejících se trzích čelit odlivu kapitálu. Pokud se západní kapitál z jakéhokoliv důvodu stáhne z rizikových zemí, nutně dojde k poklesu celého místního burzovního trhu.
Poznámka
Nesmíme zapomínat na to, že většina celosvětového kapitálu je v rukou rozvinutých zemí. Z toho důvodu jsou i na rozvíjejících se trzích aktiva držena hlavně zahraničním kapitálem z bohatých zemí spíše než domácími rezidenty.
K riziku odlivu kapitálu jsou značně náchylné malé rozvíjející se trhy. Pro příklad můžeme zvolit americké penzijní fondy a thajský kapitálový trh. Již zde si můžeme všimnout značné nesouměrnosti.
Zatímco americký kapitál investuje pouze velmi malou procentuální část svého jmění na thajském trhu, tam se stává podstatným investorem.
Pokud se z jakéhokoli důvodu američtí investoři rozhodnou stáhnout svůj kapitál – daná země například obdrží horší rating – za následky to má znatelný pokles celého trhu.
Krom výše zmíněných finančních rizik je nutné zmínit i sektorové riziko. Rozvíjející se trhy jsou vysoce závislé na komoditách – ať už jde o zemědělské komodity, kovy anebo o ropu a zemní plyn. V případě poklesu poptávky po určité komoditě pak může dojít k celkovému propadu ekonomiky, která by způsobila i pokles akciového trhu. Jako příklad poslouží státy, jejichž hospodářský úspěch závisí na ceně ropy, od Ruska po Saúdskou Arábii.
Jako u všech výše zmíněných rizik, vždy může jít o příležitost, pokud správně vycítíme, že jsou akcie podceněné. Napovědět nám mohou také ekonomické ukazatele jednotlivých zemí. Na které stojí za to se zaměřit?
Ekonomické ukazatele – na které se zaměřit?
Ekonomických ukazatelů, které mohou porovnávat ekonomickou výkonnost nějaké konkrétní země, je celá řada. Ty nejpodstatnější jsou následující:
1. Populační trendy a HDP
Celková populace a trend její změny mohou velmi dobře napovědět, kam se bude ubírat ekonomika daného státu. Rostoucí populace podporuje růst HDP i při nezměněné produktivitě práce.Hrubý domácí produkt a hlavně pak předpoklad jeho budoucího vývoje určuje asi nejvíce výkonnost investice na burze.
2. Zadlužení
U rozvíjejících se států tu vždy existuje riziko, že současný ekonomický růst je podložen hlavně vysokým úvěrováním. Riziko velkého předlužení, ať už státu, firem, nebo spotřebitelů, s sebou přináší hlavně riziko, že v budoucnu současný růst již nebude možný. Data ohledně zadlužení států publikuje například Banka pro mezinárodní platby.
3. Obchodní bilance
Obchodní bilance ukazuje, jestli daná země více zboží dováží nebo vyváží – tím tak nepřímo ukazuje, jak moc jsou produkty dané země konkurenceschopné na světovém trhu. Z toho je pak možné usuzovat na budoucí ekonomický vývoj. Krom toho kladná obchodní bilance předznamenává upevnění kurzu měny daného státu, čímž se zhodnocuje i akcie, která je v dané měně obchodována.
4. Cena akcií
V neposlední řadě je dobré se zamyslet i nad tím, jestli náhodou akcie dané země nejsou příliš drahé. To nám může ukázat jednoduchý poměr celkové kapitalizace akciového trhu vůči HDP, což je mimochodem oblíbený indikátor Warrena Buffetta. Dobrým zdrojem takových dat i s časovými grafy jsou například stránky Světové banky.
Takzvaný Buffettův indikátor je ale nutno brát s rezervou – pokud je hodnota příliš malá, často jenom naznačuje, že akciový trh je zatím ještě nevyspělý.
Nejvíce oblíbenými a doporučovanými ETFky rozvíjejících se trhů jsou tyto:
Vanguard FTSE Emerging Markets– Akciové ETF společnosti Vanguard, obsahující akcie společností z rozvíjejících se trhů podle klasifikace FTSE Russell. Jde o nejoblíbenější a nejlikvidnější ETF rozvíjejících se trhů vůbec. Spravuje více než 50 miliard dolarů a obsahuje více než 5000 různých akcií. Podíl jednotlivých akcií odpovídá podílu jejich tržní kapitalizace – díky objemu svého trhu je tak více než 40 % akcií čínských a podle sektoru tvoří více než čtvrtinu akcie z finančnictví. Roční náklady činí pouhých 0,1 %.
iShares Core MSCI Emerging Markets– Akciové ETF společnosti BlackRock je hned druhou nejoblíbenější volbou. Pod svou správou má téměř 50 miliard dolarů a ve svém portfoliu obsahuje téměř 2500 různých akcií. Kvůli snaze o větší diverzifikaci má menší podíl akcií čínských firem a také menší podíl akcií z finančního sektoru. Náklady jsou také velmi malé, ročně dosahují 0,13 %.
Schwab Emerging Markets Equity – Akciové ETF společnosti Charles Schwab Corporation je v porovnání o něco menší, spravuje “pouze” 6 miliard dolarů. ETF se zaměřuje na akcie s vysokou likviditou a obsahuje 1500 akciových titulů. Takové zaměření je vhodné pro ty investory, kterým vyhovuje snížení rizika skrz investice pouze do velkých a likvidních firem.
Investice do takových indexových ETFek je pro většinu běžných investorů skvělou volbou. Přesto by Vám jako investorovi mohlo vadit, že kvůli poměru tržních kapitalizací jsou taková ETFka zaměřena hlavně na Čínu, Indii nebo Jižní Koreu, a co se týče sektoru, jde hlavně o finančnictví a komodity.
Proto nemusí být špatným nápadem, v závislosti na Vaší investiční povaze, doplnit portfolio libovolným ETFkem, které je zaměřené na nějaký jiný region nebo zemi. Například se může jednat o iShares MSCI EM Latin America.
Poznámka
Investování do ETF po investorovi vyžaduje jen minimální zapojení se. V podstatě si stačí vybrat ETF a pak už jen posílat kapitál. Někdy se o takové strategii mluví jako o pasivním investování, kdy jen pravidelně investujete. Je pravda, že některým investorům to přijde jako příliš nudná varianta, ale statistika hovoří ve prospěch pasivního investování namísto aktivního (pasivní strategie je častěji úspěšnější, zejména v rukou nezkušených retailových investorů).
Shrnutí
Investovat na rozvíjejících se trzích se může zdát nebezpečné, což někdy také zkrátka je. Z dlouhodobého hlediska by si ale na rozvíjející trhy vsadilo mnoho ekonomů. Dříve zaostávající země přijímají západní technologie a know-how a dohánějí tak vyspělý svět. To způsobuje vysoký růst HDP a také relativně vysokou návratnost investic. Již nyní se růst celosvětové ekonomiky odehrává právě v těchto zemích.
Předpokládá se, že tyto země do budoucna již nebudou tak závislé na komoditách, jejich ekonomika bude stabilnější a více tažena vnitřní spotřebou. Při investování do rozvíjejících se trhů je nutné dodržet několik zásad, mezi kterými jsou ty nejdůležitější diverzifikacea investování na dlouhodobém horizontu. Pokud jsme ochotní dodržet více pravidel a dát si větší práci s ekonomickou analýzou, investování do rozvíjejících trhů nás pravděpodobně nezklame.
O ekonomii, finanční trhy a investice se zajímám již delší dobu, jako autor píši ale zatím jenom krátce. To mi ale nebrání snažit se přinášet čtenářům informační hodnotu v každém novém článku.
Neustále sledování finančních trhů mne nepřestává vnitřně obohacovat a moje radost z poznání je o to větší, pokud můžu své myšlenky sdílet se svými čtenáři.
Abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší služby, používáme různé technologie, mezi které patří i soubory cookies.
Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Díky tomu můžeme náš web dále zlepšovat. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití služby, kterou si náš čtenář nebo uživatel výslovně vyžádal navštívením stránek a není možné je vypnout.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely, abychom naše stránky mohli neustále zlepšovat dle toho, jak se naši čtenáři a uživatelé chovají a jaké mají preference.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.