Akciové trhy velmi rychle stoupají, ale s tím roste i riziko, které je pro většinu lidí neviditelné. Jak se za současné tržní situace chovat?
Nepropásněte důležité novinky! Přidejte si Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google
Rád opakuji, že trhy mají sklon k extrémům. Na jedné straně zažíváme strmé propady cen, které s sebou stahují i psychologii investorů. Pak ale stačí pár týdnů a růstová očekávání se opět rychle nafouknou.
Díky tomu si akciové trhy za poslední čtyři týdny připsaly fenomenální zisky. Bohužel tím zároveň markantně a až alarmujícím způsobem vzrostly valuace. V některých indikátorech se tak vracíme na hodnoty z loňského roku.
Pojďme si ukázat, proč to budí obavy. Nemyslím si, že existuje důvod z trhu narychlo utíkat. Platí ale jednoduchá rovnice: čím vyšší jsou valuace, tím větší riziko investor podstupuje. Není na tom nic složitého.
Index S&P 500 za předchozí týdny postupně vzrostl o 3 %, 3,8 % a 4,5 %. Poslední uzavřený týden byl sice slabší se ziskem pouhého 0,5 %, ale zotavení je jasně patrné.
Nasdaq si ve stejném období připsal 3,5 %, 4,8 %, 6,1 % a nakonec 2,3 %. Oživení ve tvaru písmene V je tak zřejmě definitivně hotové.
Z těchto čísel je patrné, že šlo o mimořádně silné pohyby. Ty rozhodně nepatří k běžnému tržnímu standardu hlavních akciových indexů.
Na první pohled mohou působit nelogicky. Běžná lidská mysl tak prudké růsty v krátkém čase jen těžko vstřebává. Na sociálních sítích se proto často objevují vyloženě absurdní teorie drobných investorů.
Ve skutečnosti na tom ale není nic magického. Trh pouze velmi rychle přecenil předchozí negativní očekávání, která se nakonec ukázala jako lichá.
Jakmile převládl názor, že realita není tak špatná, došlo k prudké změně výhledů. Ruku v ruce s tím pak přišel i rychlý růst cen a valuací.
Na finančních trzích jde o naprosto normální jev. Člověk se s ním musí smířit a pochopit ho, aby se mohl na těchto vlnách úspěšně svézt.
Nemá cenu se rozčilovat a tvrdit, že vnější události poškozují vaše portfolio. Problém spočívá primárně v samotném investorovi, nikoliv v trhu.
Index S&P 500 po silné rally nadále konsoliduje v blízkosti cenových rekordů. To lze vnímat jako přípravu na další růst. Z historické zkušenosti tyto takzvané V-shape struktury (oživení ve tvaru V) často končí pokračujícím cenovým růstem.
Trh po prudkém posunu vzhůru výrazněji neustupuje a pouze se pomalu sune nahoru. Právě to bývá známkou relativní síly. Pokud si index i po silném růstu drží vysoké úrovně, ukazuje to na vyčerpání prodejců, což je pozitivní signál.
Při pohledu na graf zaujme také to, jak rychle se během několika týdnů otočila celková nálada. Z extrémního strachu se tržní sentiment přelil až do chamtivosti. Na příslušném indikátoru se nyní pohybujeme kolem 75 bodů.
Plyne z toho jednoduché ponaučení: kdo se na trhu nechá paralyzovat strachem, často propásne okamžik, kdy se karta začne obracet.
Trhy se totiž umí měnit velmi prudce a bez většího varování. Proto dává smysl sledovat hlavně tržní strukturu s fundamenty a ignorovat bizarní apokalyptické predikce, kterých se na začátku roku vyrojilo opravdu mnoho.
Tím se dostáváme k jádru dnešní analýzy. Současné valuace akciového trhu se totiž nepříjemně přibližují úrovním z dob internetové bubliny v roce 1999. Právě v tom spatřuji jedno z největších současných rizik.
Když se trh obchoduje takto vysoko, stačí relativně málo k velmi nepříjemnému vystřízlivění. Čím výše jsou valuace vyhnané, tím citlivěji trh reaguje na jakákoliv zklamání či geopolitické události.
Hlavní problém spočívá v tom, že při takto vysokém ocenění prakticky chybí jakýkoliv bezpečnostní polštář. Pokud z jakéhokoliv důvodu dojde k výraznějšímu přehodnocení očekávání, trh se může začít sypat jako domeček z karet.
I proto je trh v posledních letech tolik volatilní. Zvyšponované valuace se staly jakýmsi novým normálem. Pojďme si vysvětlit, proč to představuje hrozbu.
Vysoké valuace znamenají, že v cenách je už započítáno téměř všechno pozitivní. Pro případná negativní překvapení tak nezbývá žádný prostor. A právě to dělá z trhu časovanou bombu.
Když se podíváme na data od roku 1880 optikou cyklicky očištěného ukazatele P/E (CAPE), nachází se trh už více než tři směrodatné odchylky nad svým dlouhodobým průměrem.
Směrodatná odchylka je statistické měřítko rozptylu dat kolem jejich průměru. Čím dále jsou hodnoty od průměru, tím vyšší je odchylka.
Extrémní odchylka obvykle znamená vyšší pravděpodobnost, že se tržní situace časem vrátí zpět ke svému dlouhodobému průměru.
Naposledy byl americký akciový trh takto extrémně oceněný právě v roce 1999. A co následovalo poté, dnes ví prakticky každý investor.
Cílem této analýzy rozhodně není vyvolat paniku a nutit investory k překotnému úprku z trhu.
Poslední dva roky konzistentně tvrdím, že kompletní odchod z akciového trhu není správným řešením. Kdo v panice prodá, většinou toho později lituje.
Každý den mimo trh totiž představuje náklad obětované příležitosti. Na současná rizika je proto lepší reagovat vhodnou úpravou strategie.
Může jít například o omezení nákupů technologických gigantů (big tech), celkové snížení objemu nových investic nebo budování větších hotovostních rezerv.
Ve své podstatě na tom není vůbec nic složitého.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Odebírejte nás a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
90 %
