...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Živé ztělesnění investování, věštec z Omahy (“Oracle of Omaha”) – o kom že je řeč? No přece o nikom jiném, než je Warren Buffett! Za svou investiční kariéru dokázal ve 43 ze 44 let překonat výkonnost S&P 500 a to je skutečně úctyhodný výkon.
Převeďme si to na konkrétní čísla, pokud byste v roce 1964 zainvestovali 1.000 USD do Buffettova fondu, mohli bychom vám dnes pogratulovat k vydělaným 11,6 miliónů dolarů.
Jak je možné, že je Warren Buffett tak úspěšný a známý? Jak ke svému bohatství přišel tento 4. nejbohatší muž světa? Co byste měli dělat, abyste dosáhli stejného úspěchu, a jaké tipy má pro ostatní investory? Nejen na tyto otázky dostanete odpovědi v tomto článku.
I když pravděpodobně nezbohatnete tolik jako Warren Buffett, určitě vám jeho život a rady mohou pomoct lépe investovat a zacházet s penězi.
Nemůžeme začít jinak než kratičkou biografií ze života Warrena Buffetta.
Narodil se 30. srpna roku 1930 v Omaze (stát Nebraska ve Spojených státech amerických).
První prací mu bylo doručování novin a od 13 let pracoval v makléřské firmě svého otce. Patrně právě ten vyvolal jeho zájem o investování a peníze obecně.
Ve svých 11 letech koupil první akcie, vydělal, a přesto byl nespokojený. Proč?
Trápilo ho, že kdyby s prodejem tolik nespěchal, mohl by vydělat mnohem více. Tuto chybu už však nikdy nezopakoval.
Byly to akcie Cities Service Preferred v hodnotě 114,75 USD. Brzy po jejich nákupu následoval propad trhu a měly hodnotu 28 USD. Naštěstí se trh brzy vzpamatoval a nakonec je prodával s mírným ziskem při ceně 40 USD za kus. Jenže o několik dní později stály ty samé akcie přes 200 dolarů za akcii.
Ve 14 letech se vrhnul na obchodování s nemovitostmi. Za několik tisíc dolarů koupil pár hektarů zemědělské půdy, kterou obratem začal zemědělcům pronajímat.
Nejprve studoval na Wharton School of Finance and Commerve v Pensylvánii a pak také na Nebraské univerzitě. Magisterské studia však dokončil až na New Yorské Colubmia Business School. Jako absolvent měl ambice pracovat na Wall Street, ale nebyl úspěšný. Slavný Benjamin Graham jej odmítnul. Po návratu do rodného města se oženil a pracoval jako makléř u svého otce v Buffett-Falk & Co.
Ve 26 letech se stal podnikatelem založením své Buffett Partnership. Od tehdejších brokerů se lišil tím, že provize si účtoval až teprve ze zisku. To však pro něj nebyl vůbec problém, jelikož ho dosahoval téměř neustále.
Již v roce 1961 jeho jmění překonalo hranici 1 miliónu dolarů.
Jeho kariéru investora významně pohání kupředu nákup textilní společnosti Bershire Hathaway v roce 1962. Přeměnil ji na investiční společnost, která měla za úkol překonat velikány tehdejší doby jako JPMorgan Chase, Citigroup, Bank of America, Wells Fargo nebo také Goldman Sachs.
Pod touto novou entitou Buffett nakupuje slavné společnosti (které jsou dodnes jeho největší oblíbenci), jako jsou Coca Cola, Apple, Bank of America, American Express, Johnson & Johnson aj.
Není však pravda, že by Warren Buffett nikdy neminul. Jeho nejznámější přešlapy jsou např. Occidental Petroleum, Salomon Brothers, IBM, Kraft Heinz, Teva anebo v post-koronavirovém období také akcie leteckých společností.
Přesto, pokud bychom si dali vše dohromady, jedná se bezesporu o nejúspěšnějšího investora všech dob.
Poznámka: Mimochodem všimněte si, že Warren Buffett je jeden z lidí, kteří zažili Světovou hospodářskou krizi (byť v útlém věku), 2. světovou válku, Válku ve Vietnamu, prvního člověka ve vesmíru, výbuch Sv. Heleny, rozmach počítačů i jejich krizi z přelomu tisíciletí aj. – všechno to jsou zásadní události dějin.
Jedná se o životem skutečně zkušeného člověka, který nám má co předat nejen v rovině investic.
Život Warrena Buffetta je silně spojený s další investorskou legendou – Benjaminem Grahamem, se kterým se seznámil při svém studiu na univerzitě. Později pro něj pak Buffett i pracoval. Graham jej natolik inspiroval, že kus jeho filozofie lze spatřit v Buffettově práci dodnes, a dokonce po něm pojmenoval svého syna.
Mimochodem, vzpomínáte si, jak jsme na začátku článku psali, že Benjamin Graham odmítnul jeho žádost o práci na Wall Street?
Skutečně tomu tak bylo. Paradoxně se ale o pár let později stal jeho nejvlivnějším učitelem a Buffett jeho nejlepším žákem.
Jaká filozofie že to je? Hodnotové investování. Warren nikdy nenakupuje akcie, pokud jejich čistá hodnota není vyšší než současná cena na trhu. Čistou hodnotu lze spočítat jako diskontované budoucí cashflow a přepočíst jej na jednu akcii. Hledají tzv. vnitřní hodnotu akcií.
Poznámka: Je to tedy pravý opak spekulativního investování, kdy se hledají krátkodobé příležitosti. Warren namísto toho investuje v řádu let až desítek let.
Buffett se od svého učitele liší tím, že nikdy nevybírá zisky, dokud je výhled společnosti stále pozitivní. Namísto toho Graham akcie prodával a reinvestoval do dalších titulů. Zároveň Buffett není velkým zastáncem diverzifikace, raději se zaměřuje na několik málo titulů a sektorů, které dle jeho kritérií musí být potřebné a musí být lehké jim porozumět.
TIP: Přečtěte si také náš článek o výhodách pasivního investování. V mnoha ohledech je pasivní investování výhodnější, nehledě na to, že může působit poněkud “nudně”.
Následovat myšlenky Benjamina Grahama je o to snadnější, že on sám publikoval knihu, kde všechny své myšlenky odprezentoval. Jenže Buffett nám své vědomosti a know-how tak snadno nepředal. On sám nepublikoval žádnou knihu. Jeho filozofii však lze zprostředkovaně vyčíst z knihy “Buffettologie”, kterou napsala jeho dcera.
Kritéria níže jsou také důkazem nevěřitelné disciplíny a zásadovosti, se kterou investuje. Pokud je daný titul nesplní, nekoupí ani jednu akcii. Jaká kritéria, která musí společnost před nákupem splnit, Warren Buffett aplikuje?
Pokud nějakému podniku nerozumíte, neměli byste do něj podle Buffetta investovat. On sám se proto například namísto technologických akcií řadu let zaměřoval spíše na spotřební zboží, nápoje atd.
To je jen další důvod, proč do svého portfolia nezahrnout technologické akcie. Kapitálově náročná výroba či služby nebo vývoj působí negativně na marže a cashflow, může to tedy znamenat určitou brzdu či ohrožení podniku.
Finančním společnostem se Buffett naopak nevyhýbá, jelikož jsou podle něj “nedotknutelné” trhem.
Aby společnost mohla zůstat dostatečně rentabilní, měla by mít potenciál pro zvyšování cen. To může indikovat např. slabá konkurence. Díky zvyšování cen bude firma moci dlouhodobě udržet stejné marže (nebo je dokonce zvyšovat) a to je důležitý faktor i pro akcie.
Vedení (management) by podle Warrena Buffetta neměl být závislý na jedné osobě. Více hlav, více rozumu, nápadů i práce.
Negativní cashflow znamená stopku. Takový podnik negeneruje dostatečné finanční toky. Rovněž se striktně vyhýbá společnostem, které musí dělat velké investice, bez kterých se neudrží nad vodou.
TIP: Kromě toho má Warren Buffett v oblibě i dividendové akcie. Dividendoví aristokrati jsou zajímavá a poměrně jednoduchá cesta pro investory, kteří hledají pasivní příjem.
Leckdo se ptá, jak replikovat investiční rozhodnutí tohoto velikána. Abyste si mohli vytřídit nepřeberné množství akciových titulů dle kritérií Warrena Buffetta, zadávejte následující kritéria:
| Zisk na akcii | > 0 |
| Růst zisku na akcii za posledních 10 let | Relativně stabilní |
| Dluh (jeho dlouhodobá část) | Ideálně < 2 x zisk; nikdy ne > 5 x zisk |
| ROE (rentabilita vlastního kapitálu) za posledních 10 let | > 15 % |
| ROA (rentabilita aktiv) (tj. cizí + vlastní majetek) | > 12 % |
| Free cashflow (volné peněžní toky) | > 0 |
| (Zisk po dani – zisk před 10 lety) / nerozdělený zisk | > 15 % |
| Závislost na velkých kapitálových výdajích (ano/ne?) | ne |
Poznámka: Nebuďte překvapení, kdybyste při zadání takovéhoto filtru nenašli jediný titul.
V závislosti na konkrétním vývoji trhu v globálním měřítku skutečně zrovna nemusí žádný podnik kritéria splňovat.
Zpravidla se může objevovat více potenciálních podniků ve chvíli, kdy trh klesá. Cena akcií je v tu dobu nižší. To lze sledovat například na indexu S&P 500 a číhat na pády.
Také si nemyslete, že stačí každých pár dní vyscreenovat akcie a do některých z nich zainvestovat. Jedná se o strategii, kdy je potřeba maximální míra trpělivosti a disciplíny, navíc jsou zde i další kritéria, která jsme uvedli výše. Strategie určitě není nijak zvlášť náročná, ale ne každý u ní vydrží. Řada investorů ji považuje za “nudnou” a raději investují v rámci nižšího časového rámce.
Pravidlo číslo jedna: “Nikdy nesmíš přijít o peníze!” Pravidlo číslo dvě: “Vždy dodržet pravidlo číslo 1!”
S přibývajícím kapitálem Warren zdůrazňuje zásadu chránit svůj majetek. Je lhostejno, jakého zhodnocení byste dosáhli, pokud o peníze přijdete.
TIP: Nezapomeňte naučit své děti, jak investovat, aby nepřišly o své dědictví, které jim jednou přenecháte.
Je zajímavé, že Warren Buffett prodal všechny své akcie svého vlastního fondu Bershire Hathaway v momentě, kdy změnil podnikatelskou strategii, která nebyla v souladu s jeho vlastní filozofií. To je nejen ukázka, ale i důkaz jeho neskutečné disciplíny, která je vskutku velmi důležitá.
Jak se říká, sto lidí, sto názorů. To samozřejmě platí i u investování. Jiný investor vám zase naopak řekne, že držet hotovost je dobré. Proč? Jste případně okamžitě připraveni na náhlé zajímavé investice. Neberte tedy nic jako dogma. Je potřeba nad tím přemýšlet. Vše má svá pro a proti.
TIP: O 4 akciích zaujímajících největší podíl na portfoliu Warrena Buffetta jsme psali v našem dřívějším článku.
Jeho dlouhodobí miláčci jsou Coca-cola, Bank of America nebo také Apple. Mimo ty má Warren Buffett v oblibě Wells Fargo, American Express, U. S. Bancorp, General Motors, Bank of New York Mellon, Sirius XM aj.
Buffett se nestal velkým investorem jen tak. Ve svém životě měl několik lidí, velkých investorů své doby, kteří na něj měli nemalý vliv. Nejvýznamnějšími z nich jsou Benjamin Graham a Phil Fisher.
Benjamin Graham, známý jako otec hodnotového investování, hodně ovlivnil Buffettovu investiční filozofii, když jej učil na Kolumbijské univerzitě. To byl jeden z klíčových momentů, kdy pochopil, že je potřeba hledat vnitřní hodnotu akcií, namísto zajímavé ceny.
Sám Buffett o sobě říká, že jej z 85 % ovlivnil Graham a z 15 % Fisher. Mimochodem Buffett byl jediný, kdo v Grahamově třídě dostal A+.
Fisher ve své knize “Common stocks and Uncommon Profits” uvádí, že ten nejlepší čas na prodávání akcií je “nikdy“. Jak moc si to Warren Buffett vzal k srdci? V roce 1988 ve svém dopisu akcionářům Bershire Hathaway uvedl, že jeho nejoblíbenější doba, po kterou drží akcie je “navždy“.
S Fisherem se přitom viděli pouze jednou, prý se ale většinu z jeho myšlenek a filozofie naučil z jeho knih. Vesměs byly totiž podobné přístupu Grahama.
V roce 1962 byla cena jedné akcie Bershire Hathaway 7,60 USD. V lednu 2019 stála 304 057 USD. To je zhodnocení o neuvěřitelné 4 milióny %!
Jeví se jako nadmíru potřebné, podívat se blíže i na tento titul. To je však rozsáhlé téma samo o sobě, proto si pro něj vyhradíme samostatný článek – rozhodně se máte na co těšit. Přesto ale máme malou ochutnávku – všimněte si, jak enormního nárůstu se dočkali akcionáři tohoto fondu jen za posledních 10 let.
TIP: Přečtěte si náš samostatný článek o fondu Bershire Hathaway.
Warrenovy dopisy směřované akcionářům Bershire Hathaway jsou veřejně dostupné na jejich stránkách. Obsahují mj. náhled na trh, specifika byznysu BH a obecný náhled do jeho investování.
Podívejte se také na naše další články o Warrenu Buffettovi.
Jak na Warrena Buffetta nahlížíte vy? Inspiruje vás? Co vám z jeho myšlenek přijde nejzajímavější? Podělte se s námi o váš názor na tohoto velikána a jeho způsoby investování.
Vystudovaný ekonom s vášnivým zájmem o pasivní investování a americké akcie. Zkušenosti nabyté ve finančním sektoru využívá pro vytváření stabilních investičních portfolií. Jeho cílem je dosáhnout finanční svobody prostřednictvím dlouhodobého investičního přístupu. Fanoušek hnutí FIRE a Roberta Kiyosakiho.
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.