Podvody jsou bohužel velice časté a objevují se úplně všude. V devadesátých letech podvodné fondy, na začátku tisíciletí e-maily lákající na pohádkové dědictví, před několika lety to byly podvody v binárních opcích a nyní se začínají rozmáhat podvody ve světě kryptoměn.
Ač jsou kryptoměny jednou z věcí, které se proti podvodům, krádežím a podobným neplechám snaží bojovat, na majetku druhých se lidé snaží obohatit už odpradávna.
Svět kryptoměn je bohužel nyní ještě po běžné učivatele poměrně složitý a proto zde vzniká prostor pro podvodníky.
Ať už se jedná o podvodné ICO nabídky, podvodné neregulované brokery, nebo smyšlené spam emaily či phishingové útoky. U nás na stránce se Vás před všemi těmito nekalostmi budeme snažit ochránit. Vítejte v odvráceném světě kryptoměn.
Jsou kryptoměny podvod?
Samozřejmě, že kryptoměny samy o sobě podvod nejsou. Ze své podstaty ani být nemůžou – spíše naopak. Jak už jsme zmiňovali výše: kryptoměny jako takové jsou jednou z věcí, které se proti podvodům snaží bojovat.
Avšak jsou to nečestní lidé, kteří se systému kryptoměn a neznalosti uživatelů snaží využít a nějakým způsobem je okrást. Pokud vás toto téma zajímá, čtěte dál.
Na počátku byla… pizza
Před necelou dekádou byla digitální platidla výstřelkem několika nadšenců a počítačových šílenců. Na obrátkách začaly věci nabírat ve chvíli, kdy v květnu 2010 uživatel fóra BitcoinTalk, Laszlo Hanyecz, vyměnil 10 000 bitcoinů za dvě pizzy.
Nákup italské speciality, jakkoliv pošetile dnes vypadá, odstartoval vzestup decentralizované ekonomiky. Vůbec první kryptoměnová transakce dala vzniknout odvětví, ve kterém se dnes denně točí stovky miliard dolarů.
Dlouhodobý růst ceny kryptoměn na svém vrcholu v prosinci 2017 zažehl “bitcoinovou” horečku. Digitální platidla se už neskloňovala jen v programátorských kruzích – hovořilo se o nich v kadeřnictvích i restauracích, na rodinných návštěvách. Zkrátka – ideální doba pro obohacení se.
Doslova přes noc se vyrojily stovky nových kryptoměn, lákajících na pohádkové zhodnocení. Podvodníci vycházeli především z neznalosti laiků. Princip digitálních měn může být natolik složitý a variabilní, že jen samotné pochopení základů je záležitostí měsíců studia. Nebo alespoň v případě, že nemáte nikoho, kdo by Vám radil a pomáhal.
Příkladem je např. společnost Prodeum, která na přelomu roku investorům slibovala vysoké zhodnocení vložené částky. Jenže 28. ledna se ukázalo, že za seriózním start-upem stojí několik podvodníků.
Na oficiální stránky kryptoměny vyvěsili obrázek penisu a se získaným vkladem se ztratili. Výsledná škoda? Stovky tisíc až miliony dolarů.
Mnoho tváří podvodů
Systém “pravých” altcoinů je natolik robustní, že jejich zneužití je se současnými technologiemi prakticky nemožné (což ale nemusí platit pro budoucí léta). Podvodné kryptoměny poznáte podle několika znaků:
- slibují okamžité zhodnocení a obrovský zisk,
- jsou často založené na pyramidovém schématu (multilevel marketing),
- není k dispozici dostatek informací o jejich fungování (chybí white paper) a týmu,
- nejsou postavené na open source kódu.
Odlišným problémem jsou podvodné burzy a peněženky. Zde nezbývá, než stavět na ověřených recenzích uživatelů a názoru expertů spjatých se světech kryptoměn. Ale ani to nezaručuje bezpečí.
Příkladem je kauza burzy Mt. Gox, ze které bylo v únoru 2014 odcizeno 850 000 bitcoinů. Vystopovat a navrátit právoplatným majitelům se podařilo jen necelou čtvrtinu ukradeného obnosu.
Problémem představují také podvodné ICOs (initial coin offerings). Jejich prostřednictvím dochází k monetizaci kryptoměny a uvedení do oběhu; investice dají měně určitou hodnotu, která podněcuje těžbu (zpracování transakcí). Ne každá investice se ale zhodnotí.
Příkladem je např. PlexCoin, který sliboval 1 354% návratnost. Investiční platformu nakonec americké úřady uzavřely – kvůli podezření na klamavou reklamu a snahu o nezákonné obohacení.
Kryptoměny na prahu nové éry
Pomalému střízlivění z kryptoměnové horečky napomáhají sociální sítě. Facebook a další velcí hráči v letošním únoru reklamy zakázali na digitální oběživa a s nimi spjaté investice. V březnu se k podobnému kroku uchýlil také Google.
A nejde jen o komerční společnosti; v Číně smí altcoiny vlastnit a těžit pouze cizinci, podobně se ke kryptoměnám staví třeba Thajsko nebo Vietnam.
V Jižní Koreji je zase kvůli obavám z praní špinavých peněz používat kryptoměny k bankovním transakcím.
96 %
89 %
