Redaktor zaměřující se na kryptoměny, akciové trhy a komodity. Dlouhodobě sleduje dění na finančních trzích a ve svých článcích se zaměřuje na aktuální zprávy, tržní vývoj a investiční trendy.
Kvantové počítače už nejsou nějaká vzdálená hračka vědců. Nová zpráva tvrdí, že mohou ohrozit kryptoměny za biliony dolarů, a to i samotný Bitcoin, Ethereum a stablecoiny. Je na obranu už pozdě?
Project Eleven ve své nové 110stránkové zprávě varuje, že digitální aktiva za více než 3 biliony dolarů mohou být během čtyř až sedmi let vystavena riziku krádeže.
Nejde přitom jen o samotné kryptoměny. Stejná kryptografie veřejného klíče dnes chrání i bankovní systémy, cloudovou infrastrukturu, digitální identity, ověřovací sítě a vojenskou komunikaci.
Varování proto míří i mimo krypto trh, protože stejný technický základ používají instituce, které s Bitcoinem běžně nemají nic společného.
Podle Project Eleven stojí většina digitálních aktiv na podpisových schématech s eliptickými křivkami. Právě ty by dostatečně výkonný kvantový počítač mohl prolomit pomocí Shorova algoritmu. Tím se z teorie stává reálné riziko.
Takový stroj by dokázal odvodit soukromý klíč z veřejného klíče. Útočník by pak mohl falšovat podpisy a převzít kontrolu nad peněženkami nebo digitálními účty.
Zpráva pracuje s tzv. scénářem Q-Day. Tedy dnem, kdy kvantové počítače zvládnou prolomit široce používanou kryptografii veřejného klíče. Podle autorů může přijít už v roce 2030, nejpozději pak v roce 2033.
Project Eleven se nedávno spojil se Solana Foundation, aby připravil její síť na postkvantovou bezpečnost. CEO Alex Pruden vystoupil i na konferenci Consensus Miami 2026.
Zprávu Pruden napsal společně s technologickým ředitelem Conorem Deeganem. Autoři studie dodávají, že čas na přechod na odolnější kryptografii se rychle zkracuje.
Největší potíž podle zprávy není v samotné technologii. Přechod na postkvantovou kryptografii má brzdit hlavně koordinace, náklady a (ne)ochota všech hráčů změnu opravdu provést.
Velké systémy se obvykle migrují pět až deset let, případně i více. U blockchainů je to ještě složitější. Museli by se sladit všichni uživatelé, burzy, custody firmy, provozovatelé peněženek i těžaři.
Bitcoin je v tomto směru obzvláště citlivý. I relativně menší upgrade SegWit trval od návrhu po aktivaci přes dva roky (mezi lety 2015 a 2017) a skončil sporným rozdělením řetězce.
Pruden upozorňuje, že postkvantová migrace Bitcoinu může být mnohem náročnější než upgrade Taproot z roku 2021. Dotýká se totiž nejen softwaru, ale i majetkových práv, starých peněženek a důvěry v pravidla sítě.
Otázka tedy zní: je na obranu už pozdě? Technicky pravděpodobně ne, čas se ale skutečně krátí. Pokud má Q-Day přijít do roku 2033, delší migrace nepřipadá v úvahu.
Nejcitlivější částí zprávy je návrh recyklovat 5,6 až 6,9 milionu zranitelných BTC, v přepočtu za zhruba 500 miliard dolarů, zpět do emisní křivky.
Tady už totiž začíná skutečný spor. Bitcoin stojí na fixní nabídce a ochraně vlastnictví. Zásah do starých mincí by část komunity odmítla. Neudělat nic ale také není zrovna dvakrát dobré rozhodnutí.
Většina lidí nikdy této renty nedosáhne. Ne proto, že málo vydělávají. Ale protože nikdy nespočítali, kolik vlastně potřebují.
Ukážeme vám, kolik peněz budete potřebovat, kolik musíte každý měsíc investovat a jak dlouho vám cesta k rentě může trvat.
Je to 5 milionů, 10 milionů, nebo ještě víc?
Redaktor zaměřující se na kryptoměny, akciové trhy a komodity. Dlouhodobě sleduje dění na finančních trzích a ve svých článcích se zaměřuje na aktuální zprávy, tržní vývoj a investiční trendy.