...nebo už máte účet?
Přihlašte seTransakce s bitcoiny nejsou úplně levnou záležitostí. To proto, že síť využívá celý svět a ta nebyla před 15 lety na takovou zátěž postavena. Kolik musíme za převody zaplatit a komu peníze jdou?
V tomto článku se společně podíváme na to, jak fungují poplatky a potvrzování transakcí na bitcoinovém blockchainu. Není to žádná věda, po tom, co se prokoušeme přes první část, kde si zkráceně vysvětlíme, jak funguje blockchain, bude pochopení systému poplatků a potvrzení transakcí hračka. Pojďme na to!
Pokud po vás někdo za převod bitcoinů vyžaduje uhrazení velmi vysokého poplatku ve výši 1 000 Kč a více, pravděpodobně se jedná o podvodníka!
Žádná legitimní služba nepožaduje placení poplatků předem a transakční poplatky takto drahé nejsou. Poplatky “k odblokování platby”, “na zaplacení daní” nebo “provize” jsou znakem známých kryptoměnových podvodů, které podrobně popisujeme v našem specializovaném článku.
Blockchain, česky také bločenka, je decentralizovaná databáze obsahující všechny záznamy o převodech BTC. Lze si jej představit jako velkou účetní knihu a jak název napovídá také jako “řetězec bloků”, které jsou na sebe napojeny.
Bloky obsahují primárně záznamy o jednotlivých transakcích a pohybech na adresách v síti. Bloky přidávají do řetězce těžaři a přidání nového bloku jim v průměru zabere 10 minut. V bitcoinové síti aktuálně existuje 860 000 + bloků.
Bloky v sobě mají zapsány seznamy transakcí opatřené časovým razítkem a noncí. Každý nový blok v sobě nese ještě otisk = hash těch předchozích.
Aby se účetní kniha uzavřela, musí se najít jeden specifický hash, který začíná určitým počtem nul. To je úkolem těžařů. Jejich práce je vlastně strašně jednoduchá. Náhodně zkouší měnit nonce a pokračují tak dlouho, než jeden z nich trefí tu správnou. Nonce ve spojení s transakcemi vytvoří cílový hash.
Jakmile se tak stane, nonce se přidá na konec bloku a ten se uzamkne. Vytvoří se nový, jež obsahuje pouze hash té předchozí. Fakticky jsme tak vzali všechny historické transakce a spojili je s novým vytěženým blokem.
Práci těžařů už jsme nakousli. Berou jednotlivé transakce, shlukují je do bloků a bloky ukládají jeden za druhým. Mají ale také jedno zásadní právo. Mohou si vybírat, jaké transakce do bloku zařadí. A protože nikdo nechce dřít zadarmo, i těžaři dávají přednost transakcím od uživatelů, kteří dobře platí.
“Kdo stanovuje výši poplatku? – Trh.”
A co dělají lidé, jejichž transakci si těžaři nevyberou? Jejich transakce jednoduše čeká, až bude na síti menší provoz a dostane se i na ni. To se může stát hned v dalším bloku, ale klidně i za hodinu, za den a nebo třeba za týden. V takovém případě je lepší transakci zrušit a poslat znova nebo poplatek zvýšit.
Z toho je jasné, že to, že transakci odešlete, ještě nic neznamená. Transakce je potvrzená, jakmile je přidána do bloku, po kterém je ideálně vytěženo ještě pár dalších bloků, který ten předchozí ověřují.
Prakticky všechny peněženky vám umožní zvolit si manuálně výši poplatku, jakou chcete + vám nabídnou aktuální odhadovaný tržní (market) poplatek, tedy optimalizovaný a rozumně vysoký poplatek, za který by transakce měla projít v rozumném čase (většinou hned v příštím vytěženém bloku).
Dále peněženky ukazují možnosti výše poplatků “low” a “high”. Low využijte, pokud na převod nespěcháte a stačí vám, pakliže dojde např. zítra. High naopak pokud chcete mít jistotu, že vaše transakce projde co nejdříve.
Dejte si pozor na pevné zastropování maximální výše poplatku. V minulosti se již několikrát stalo, že uživatelé svou nepozorností zaplatili těžařům nesmyslně vysoké poplatky i v řádech statisíců.
Zvolený poplatek tedy určuje, jak zhruba dlouho bude trvat, než se naše platba zařadí do bloku. K určení výše požadovaného poplatku pak mohou pomoci i stránky jako WhaTtheFee.io, kde vidíte aktuální výši poplatků i pravděpodobnost zařazení transakce do bloku v určitém časovém intervalu.
A co když posíláte bitcoiny ze směnárny či burzy? V takovém případě je poplatek určen za vás a vy jej nemůžete nijak ovlivnit. Platformy obvykle volí podstatně vyšší než tržní poplatek, to proto, že dávají přednost uživatelskému komfortu a chtějí mít jistotu, že váš příkaz bude proveden co nejdříve.
Výše poplatků je u Bitcoinu (BTC) většinou uváděna ve formě satoshi na byte (sat/B). Odesílatel tedy neurčuje výši poplatků konkrétně pro celou transakci (např. 10 000 satoshis), ale pouze pro jeden byte paměti, kterou vaše transakce v bloku zabere (tedy např. 50 satoshis na 1 byte).
Místo v bloku je totiž omezené. Nikoli počtem transakcí, ale datovou velikostí bloku. Do jednoho bloku je u Bitcoinu možné zadat pouze tolik transakcí, aby dohromady měly 1 MB. To bylo mimochodem jedním z důvodů, proč kdysi došlo k rozštěpení bitcoinové sítě a vznikl fork Bitcoin Cash (BCH) s velikostí bloků 32 MB.
Protože v rámci jedné transakce je možné poslat bitcoiny z několika adres (vstupy) na více adres (výstupy), každá transakce má jinou datovou velikost. Z toho důvodu je fér platit právě za zabrané místo v bloku a nikoli za počet transakcí jako takových.
To by totiž chytrolíni mohli sloučit třeba 100 převodů do jedné transakce a platit pouze setinový poplatek. Těžaři by pak nemohli vydělat dostatek peněz na provoz těžebních strojů a postupně by své stroje odpojovali, což by zapříčinilo pokles tzv. hashrate a tím pádem bezpečnosti celé sítě.
Datovou velikost transakce, která poté ovlivní výši poplatku, ovlivňují 3 složky:
Počet vstupů a výstupů byl vysvětlen o pár řádků výše a věříme, že výpočet pro vás bude vcelku jednoznačný. Čím více vstupů a výstupů transakce má, tím větší bude zabírat místo v mempoolu.
Formát adres už je o něco složitější. Bitcoin se neustále vyvíjí a stejně tak i technologie, které jsou v něm použité. Všechny formáty bitcoinových adres fungují prakticky stejně, jejich rozdílem je tak zejm. nákladovost na poplatky. Dá se říct, že čím novější formát, tím levnější poplatky. V současné době existují 4 formáty:
Nejnovější typy adres šetří až 70 % místa v bloku. Z tohoto důvodu se za transakce uskutečněné pomocí těchto adres platí menší poplatky. Umožňují také přechod na další vrstvy bitcoinové sítě jako např. na Lightning Network.
Máme adresu A s 1 BTC. Pokud odešleme transakci, která je menší než 1 BTC, vytvoří se nám tzv. change adresa. Bitcoinový systém vždy utratí celý obnos a poté vytvoří nový výstup se zbytkem. Typická transakce tedy vypadá například tak, že má jeden vstup a dva výstupy (cílová adresa a vytvoření change adresy).
Teď si k naší původní adrese přidáme jednu další s 0,5 BTC jménem B. Co když budeme chtít někam odeslat 1,25 BTC? Systém vezme celý obnos adresy A a polovinu obnosu B, tedy 2 vstupy. Dále spočítáme počet výstupů. Cílová adresa s vkladem 1,25 BTC a change adresa k B, kam přijde zbylých 0,25 BTC. Výstupy jsou znovu 2.
Pokud tedy chceme nejmenší poplatky u našich transakcí, vítězná kombinace je jednoznačná.
Potvrzení transakce znamená, že se daná transakce dostane do bloku. Reálně se zapíše do “účetní knihy” a stane se platnou. Navždy bude zanesena v historii transakcí a každý další vytěžený blok (ve kterém je hash celé historie) to znovu potvrdí.
I zde však existují určité problémy a je tak dobré, abychom se drželi nějakých pravidel. V naprosté většině případů to není potřeba, může ale přijít jeden špatný den a neštěstí je na světě.
Na světě existuje nespočet těžařů a každý z nich má stejné šance na to, aby objevil správnou nonci, vytvořil správný hash a uzavřel blok. Občas se ale může stát, že trochu odlišné řešení (blok obsahující jiný set transakcí) najdou dva těžaři zároveň.
Pokud se tak stane, blockchain se rozdělí na dvě větve. Existují dvě historie transakcí a obě jsou správné, i když jsou rozdílné. Blockchain však uznává jen tu nejdelší. Pokud tedy nějakou dobu počkáme, vytěží se další bloky a napojí se na jednu z historií. Ta se díky tomu stane nejdelší a validní a druhá historie se stane neplatnou.
Pokud se naše transakce bude nacházet v té “neplatné” větvi, bude to stejné, jako kdyby se vůbec nestala.
Kolik potvrzení je tedy dost? Čím více, tím lépe. Jiné pravidlo není. Je to o tom, jak moc nám záleží na odesílané částce. Pokud se bude jednat o pár stokorun, nemá cenu kvůli tomu čekat hodinu a ztrácet drahocenný čas.
Obecně se za bezpečnou transakci považuje ta, která má alespoň 3 potvrzení. Pokud ale jde o miliony, budete chtít transakci potvrdit alespoň 5krát. To znamená počkat na 5 dalších nových bloků vytěžených po tom, ve kterém se nachází vaše transakce.
Provoz na blockchainu a nově vytěžené bloky můžete sami sledovat. Peněženky, směnárny i burzy většinou ukazují ID zpracovávané transakce, někdy pod názvem “Tx hash”. Díky tomu si můžete prohlédnout, jak vlastně vaše platba vypadá.
Transaction hash stačí zadat do prohlížeče blockchainu, např. blockchain.com nebo blockchair.com a můžete sledovat a čekat. Víc není třeba.
Nejednomu člověku se udělalo špatně a zamotala hlava po tom, co odeslal částku, která se z peněženky odečetla, ale na druhém konci se nic neobjevilo. Nebo naopak čekal na kryptoměny a transakce ne a ne projít.
Je dobré zmínit, že žádný meziprostor neexistuje. Bitcoin se vždy nachází buď na původní, nebo na cílové adrese. Transakce se buď odešle a potvrdí, nebo ne. Jak už bylo zmíněno výše, platba je platná až poté, co ji potvrdí těžaři. Do té doby jako by transakce neexistovala a vy tedy můžete poslat transakci znovu.
Pokud jste zadali správnou adresu, není se čeho bát. Nejhorším výsledkem může být jen to, že budete čekat 14 dní a poté vám peněženka ukáže, že se platba vrátila. Ve skutečnosti ale nikdy ani neodešla…
Máte k transakčním poplatků nějaké otázky? Zasekla se vám transakce? Nevíte si rady? Zeptejte se nás na Discordu, poradíme!
Můj zájem o finance začal v roce 2017. První ránu jsem dostal od kryptoměn. Jejich růst mi kouzlil úsměv na tváři, avšak propad v roce 2018 byl studenou sprchou. Jako další cestu jsem zvolil akcie, u kterých jsem zůstal dva roky. V roce 2020 se dostavil další kryptoměnový bull-run a společně s ním se znovu objevil i můj zájem o Bitcoin.
Tentokrát jsem ale věc vzal za správný konec. Nejprve vzdělávání.
Kryptoměny pro mě znamenají nový finanční systém a věřím, že se postupně dostanou i do běžných životů občanů. Psaní článků zde na Finex.cz mě především pozitivně motivuje k prohlubování znalostí, které mohu následně předat čtenářům.
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz dohlížím na chod kryptoměnové redakce. Mým cílem je, abychom společně s redaktory a přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
Nadšenec do finančních trhů a aktivní investor s desetiletou historií, který se aktuálně soustředí na pasivní investování. Svůj hluboký zájem o finance a investice zhmotňuje do budování Finexu s jasným cílem – stát se nejlepší platformou svého druhu v Česku a na Slovensku.
Matěj věří, že Finex je místem, kde každý člověk s touhou investovat do své budoucnosti najde užitečné rady, návody i inspiraci.
“Cesta investora je náročná. Musíme se vzdělávat a věnovat hromadu času práci. Ale víte co? Ta nezávislost, svoboda a samozřejmě i výdělky za to opravdu stojí.”
96 %
89 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.