Na účtu vám leží milion korun. Nespadl z nebe. Je za ním deset let odříkání, kdy jste si odepřeli lepší auto, dražší dovolenou i spoustu drobností. Nyní stojíte před otázkou, co s penězi dál.
Scénáře jsou různé, ale mívají dvě extrémní podoby:
- Buď milion přesunete do konzervativního fondu či na spořicí účet, kde inflace vytrvale ukrajuje z jeho reálné hodnoty. Po pěti letech sice zůstatek na papíře naroste, ale reálně si za něj koupíte méně.
- Druhá cesta volí opačný extrém. Vložíte peníze do několika populárních akcií a pak každé ráno nervózně kontrolujete portfolio.
Ačkoliv se tyto přístupy zdají odlišné, trpí stejným nedostatkem.
Spoléhají se na jediný zdroj výnosu.
Zkušený investor vnímá portfolio jako nádrž s několika přítoky. Každý proud má jiný zdroj, řídí se jinými pravidly a daří se mu v odlišné tržní situaci. Když jeden vyschne, další tečou dál.
Kapitál se tak nechová jako jednorázová sázka, ale funguje pomalu a s železnou pravidelností.
Rozdíl mezi oběma přístupy se během jednoho roku výrazně neprojeví. Zásadní odstup uvidíte až s horizontem dvaceti let.
Deset milionů korun neznamená nekonečné bohatství. Představuje ale kapitál, ze kterého při rozumném rozložení plyne renta kolem 30 000 korun měsíčně bez nutnosti sahat na samotnou jistinu.
Níže rozebereme matematiku spojenou s budováním portfolia. Ukážeme si, jak dlouho trvá dosáhnout desetinásobku vkladu při různých mírách zhodnocení, jaké mechanismy výnos podporují a na co si dát největší pozor.
Obsah článku