O finanční trhy se zajímám od roku 2008. V té době jsem studoval vysokou školu ekonomického zaměření.
Nejvíce mě baví sledovat korelaci mezi jednotlivými ukazately a výpočty jednotlivých ukazatelů. Sleduji jednotlivé makroekonomické ukazatele.
V dnešním článku podíváme na vývoj průměrné mzdy v česku. Čekali byste, že výdělky Čechů jsou ty tam? Naopak! Je zajímavé, že navzdory pandemii koronaviru průměrná mzda v ČR roste.
Než se pustíme dál, podívejme se nejprve na pojem nominální mzda.
Dále se pak podíváme na to, o kolik roste nominální i reálná hrubá mzda a jaká je skutečná střední mzda v České republice pomocí mediánu.
Průměrná nominální mzda je měsíční podíl mezd na jednoho zaměstnance bez osobních nákladů. Počítá se z nominální měsíční hrubé mzdy všech zaměstnanců v ČR. Výpočet provádí Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ aktualizuje novou hodnotu průměrné mzdy v ČR každé čtvrtletí.
ČSÚ využívá k výpočtu hrubou mzdu. Jedná se o mzdu před odečtením sociálního a zdravotního pojištění, záloh na daně a dalších srážek. Hrubá mzda obsahuje základní plat včetně náhrad, odměn, doplatků a příplatků. Do výpočtu nejsou zahrnuty náhrady za dobu trvání pracovní neschopnosti či karantény placené zaměstnavatelem.
Do výpočtu průměrné mzdy se nezahrnují náhrady za karanténu v roce 2020 a 2021 kvůli novému typu viru SARS-CoV-2
I přes pandemii koronaviru a zpomalení ekonomiky, kdy mnoho zaměstnavatelů nezvyšovalo mzdy, rostla průměrná nominální mzda v roce 2020 o 6,5 % a reálná mzda o 3,9 %.
Aktuálně (k 8. 3. 2021) průměrná hrubá mzda je 38 525 Kč (dle ČSÚ).
Tento růst je nižší oproti předchozím pěti letům, kdy průměrná mzda rostla až o 7 %. Růst průměrné mzdy zajistilo především zvyšování mezd zaměstnanců pracujících v IT, zemědělství, energetice a administrativě. Naopak pokles mezd nejvíce postihl zaměstnance v kultuře, rekreaci, ubytování, zábavě, realitách, stravování a pohostinství.
Reálná mzda očišťuje nominální mzdu o vliv inflace, tedy o změnu nákladů na život.
Reálná mzda vyjadřuje skutečnou hodnotu výdělků (mezd), tedy co jste si schopni za dané peníze koupit. Pomocí reálné mzdy můžeme určit, co je možné si za ni koupit. Vyjadřuje kupní sílu peněz.
Poskytuje lepší možnost mezinárodního nebo časového srovnání. Z hlediska zeměpisného očišťuje nominální mzdu o rozdílné životní náklady v různých zemích.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,5 % na 38 525 Kč, spotřebitelské ceny se zvýšily o 2,6 %, reálně mzda vzrostla “jen” o 3,9 %.
Na základě průměrné mzdy nelze určit, jaký mají čeští zaměstnanci životní standard. 66 % zaměstnanců průměrné mzdy nikdy nedosáhne.
Jako skutečný a praktičtější údaj využíváme ukazatel medián. Nemůžeme zde informace získat z podnikových výkazů, ale pouze skrze strukturální šetření prováděné Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Nejdříve je nutné seřadit mzdy všech zaměstnanců v ČR od nejvyšší po nejnižší. Mzda, která se nachází přesně uprostřed řady, se nazývá mediánem.
Pomocí mediánu také určujeme mzdovou nerovnost. Nerovnost platů je tím větší, čím větší je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem. V případě České republiky je nízká mzdová nerovnost v rámci OECD.
Medián mezd činil 32 870 Kč ve 4. čtvrtletí 2020 (dle ČSÚ).
Podnikové výkazy představují nejdůležitější zdroj dat. Organizace poskytují informace o celkovém počtu zaměstnanců a celkovém objemu mezd. Průměrná měsíční mzda se vypočítá jako aritmetický průměr, tedy celkový objem mzdových prostředků se vydělí počtem zaměstnanců a počtem odpovídajících období. Na základě těchto výkazů může ČSÚ vypočítat průměrnou mzdu dle různých kategorií (dle oborů a velikosti firem).
Dalším důležitým zdrojem je statistika Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tato statistika se vytváří na základě strukturálního šetření a obsahuje detailní informace o platech všech zaměstnanců v ČR.
Průměrná mzda zaměstnance se vypočte poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které je mzda nebo náhrada mzdy skutečně pobírána, odečtena je tedy doba nemoci a dalších neproplácených nepřítomností v práci v daném roce.
Takto vypočtená průměrná mzda není shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví. Díky této statistice MPSV lze rozlišit průměrné mzdy českých zaměstnanců dle rozdílných faktorů (obor, dosažené vzdělání, pohlaví, věk).
O finanční trhy se zajímám od roku 2008. V té době jsem studoval vysokou školu ekonomického zaměření.
Nejvíce mě baví sledovat korelaci mezi jednotlivými ukazately a výpočty jednotlivých ukazatelů. Sleduji jednotlivé makroekonomické ukazatele.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.