Global Industry Classification Standard (GICS) – O co se jedná a co může nabídnout investorům?

Akciový trh je místem takřka neomezených možností – investoři zde mohou vybírat z tisíců zajímavých kousků, vyhledávat skryté perly, skládat agresivní portfolia zaměřená na růst, investovat do stabilních tržních velikánů nebo se zajistit na důchod akvizicí dividendových aristokratů.

Lze zde nakupovat to, po čem bude vždy poptávka, spekulovat na budoucnost a v neposlední řadě i shortovat to, co už má svá zlatá léta nejspíše za sebou.

Pro načrtnutí efektivních investičních strategií a jejich následnou realizaci však investoři potřebují objektivně definované investiční kategorie, které by zdánlivý tržní chaos rozčlenily do několika čitelných a relativně předvídatelných segmentů. Ačkoliv je každá firma svým způsobem jedinečná, spousta jich působí ve stejných odvětvích, využívá podobný obchodní model a bývá ovlivňována stejným děním.

V praxi tak investoři i analytikové spoléhají na konzistentní a nezaujaté klasifikační systémy, které jim umožňují porovnávat jednotlivé společnosti mezi sebou, hodnotit různá odvětví a v neposlední řadě rozlišovat lokální trendy od těch globálních.

Jedním z takových klasifikačních systémů (a současně nejpoužívanějším) je i GICS – Global Industry Classification Standard, o němž si povíme v tomto článku.

Co je to akciový sektor?

Akciové sektory sdružují firmy, které mají hodně společného – podnikají ve stejném odvětví, cílí na podobný segment populace, nabízí obdobné služby/výrobky apod. Zařazení akcií do větších celků usnadňuje investorům výběr vhodného kandidáta. Mohou se zaměřit na obchodní výsledky firem, trendy, poměrové ukazatele, tržní kapitalizaci apod. a zvolit si takovou akcii, která bude nejvhodnější pro jejich portfolio.

Nejběžněji používaným klasifikačním sektorovým systémem je v současné době právě GICS, jenž akcie rozděluje do 11 sektorů, 24 odvětvových skupin, 69 odvětví a 158 pododvětví. Akciový trh jako celek se zde dělí do čtyř úrovní, což znázorňuje následující pyramida:

GICS v kostce

Global Industry Classification Index vznikl v roce 1999 jako výsledek spolupráce MSCI a S&P Dow Jones Indices. Jeho účelem bylo nahradit původní a již značně zastaralý klasifikační systém, který vykazoval značná omezení v rozpoznávání nově vznikajících odvětví, tržních trendů a nálad, nedokázal posoudit růst globální ekonomiky na úkor regionálních proměnných a neuměl vzít v potaz možnost okamžitého přenosu informací.

Za největší výhody GICS oproti starším systémům platí jeho univerzálnost, přesnost, flexibilita a možnost modifikace. Dá se totiž aplikovat jak na ekonomické tahouny, tak rozvíjející se trhy, přesně odráží stav všech odvětví, dokáže precizně identifikovat nově vznikající pododvětví a prochází každoroční revizí, aby vždy reflektoval aktuální situaci na trzích.

V rámci GICS jsou firmy hodnoceny jak kvantitativně, tak kvalitativně. Klíčovou roli při určování hlavní obchodní činnosti firmy hrají výnosy, ale důležitost se zde připisuje i ziskům a vnímání trhu.

Jaké výhody nabízí GICS investorům?

• Umožňuje srovnat vybrané firmy s benchmarkem/lídrem sektoru
• Nabízí možnost zhodnocení dopadů nových trendů na portfolio
• Usnadňuje nalezení vhodných investičních příležitostí napříč všemi akciovými trhy
• Umožňuje analyzovat to, jaký má daný sektor vliv na výkon investorova portfolia
• Dává možnost vypracování a realizace vhodné a vyvážené investiční strategie

Pozor! Jednotlivé akciové sektory nejsou v rámci GICS zastoupeny rovnoměrně. Abychom vás zbytečně nenudili čísly, jež se navíc neustále mění, podívejte se na tuto interaktivní heat mapu, která vám umožní udělat si obrázek o procentuálním zastoupení jednotlivých sektorů v akciovém trhu jako celku.

11 sektorů podle klasifikace GICS

GICS jakožto klasifikační standard využívaný všemi účastníky trhu pracuje s 11 akciovými sektory, které se s rostoucí mírou přesnosti dále dělí na odvětvové skupiny, odvětví a pododvětví. Pojďme se nyní podívat na hlavní sektory s uvedením konkrétních příkladů. Pořadí sektorů bylo zvoleno náhodně a nesouvisí s jejich procentuálním zastoupením v indexu S&P 500.

TIP: Plný a konkrétní seznam všech sektorů a odvětví naleznete v tabulce ZDE.

1. Energetický sektor

Energetický sektor zahrnuje společnosti podnikající v ropném a plynárenském průmyslu. Najdete zde firmy zabývající se hledáním a těžbou ropy, stejně jako výrobce jiných spotřebních paliv, např. etanolu, uhlí apod.

Kromě samotných těžařů zde najdete také firmy, které s energetickým byznysem souvisí jen nepřímo – jedná se o poskytovatele zařízení, materiálů a služeb výrobcům ropy a zemního plynu. Co vás možná překvapí je skutečnost, že tento sektor nezahrnuje firmy působící v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Ty jsou totiž vcelku překvapivě považovány za utility.

Mezi stálice energetického sektoru patří např. Chevron (CVX), Devon Energy Corp. (DVN) nebo ExxonMobil (XOM).

2. Informační technologie

V sektoru informačních technologií najdeme firmy nacházející se v popředí veřejného zájmu – inovátory, jejichž výrobky se 100% jistotou používáme my všichni. Některé společnosti působící v této oblasti se zaměřují na vytváření softwaru nebo poskytování služeb souvisejících s implementací různých technologických řešení, jiné zase staví zařízení, hardware a infrastrukturu nezbytnou pro jejich provoz.

Sektor informačních technologií také zahrnuje výrobce polovodičů, kteří v posledních měsících vlivem globální čipové krize zaznamenali pozoruhodné zisky.

K firmám působícím v tomto sektoru se řadí např. AMD (AMD), Apple (AAPL) nebo Microsoft (MSFT).

3. Telekomunikační služby

Sektor telekomunikačních služeb je nejnovějším sektorem GICS a zahrnuje několik větších oblastí, které dříve bývaly součástí jiných sektorů. Na jedné straně zde máme poskytovatele telekomunikačních služeb včetně bezdrátových sítí a klasických pevných linek, na straně druhé pak mediální a zábavní společnosti včetně starších médií (TV, rádio) a poskytovatele interaktivních internetových médií spolu s novějšími formami komunikace.

Tento sektor má z investičního hlediska hodně co nabídnout. Vzpomeňte si třeba na raketový nárůst poskytovatelů internetové zábavy (Netflix), když se svět uzavřel do prvních covidových lockdownů.

Mezi velikány tohoto sektoru patří mimo jiné Meta (FB), Alphabet (GOOG), Verizon (VZ) nebo třeba Spotify (SPOT).

4. Reality

Zájemci o investování do realit mají obecně na výběr ze dvou různých typů investic souvisejících s nemovitostmi. Část společností z tohoto sektoru se zabývá výstavbou nových realitních projektů a jejich následnou správou, tedy pronájmem a získáváním nájemníků. Spolu s tím zde působí vysoce specializované a daňově zvýhodněné fondy zaměřující se na různé oblasti realitního byznysu. Komplexní informace o možnosti investování do realit najdete v našem souhrnném článku o firmách typu REIT.

Mezi firmy působící v tomto sektoru se řadí např. Realty Income (O) nebo American Tower (AMT).

5. Finanční služby

Ve finančním sektoru najdeme všechny podniky, které se primárně zabývají nakládáním s penězi. Klíčovou skupinou sektoru jsou samozřejmě banky, ale patří zde i pojišťovny, makléřské domy, poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nebo podnikatelské subjekty nabízející hypoteční služby.

Z příkladů zmíníme např. Bank of America (BAC), Berkshire Hathaway (BRKA/B) nebo Wells Fargo (WFC).

6. Zdravotní péče

Sektor zdravotní péče má dvě hlavní části. První zahrnuje společnosti zabývající se vývojem léčiv a léčebných postupů založených na biotechnologiích, stejně jako analytických nástrojů a zboží potřebného pro jeho testování. Na druhé straně zde stojí poskytovatele zdravotnického vybavení a služeb včetně zdravotnických potřeb, chirurgického vybavení, diagnostických nástrojů a zdravotního pojištění.

Jedněmi z nejznámějších akcií z tohoto sektoru jsou Johnson & Johnson (JNJ), UnitedHealth Group (UNH), Pfizer (PFE) nebo Moderna (MRNA).

7. Průmysl

Průmyslový sektor zahrnuje širokou škálu různých firem. U všech z nich se však můžeme setkat s využitím těžké techniky. Najdeme zde letecké, železniční a logistické společnosti, stejně jako firmy působící v obranném, stavebním a strojírenském průmyslu. Tento sektor zahrnuje také výrobce stavebnin, elektrických zařízení a těžkých strojů.

Z příkladů uvedeme např. Boeing (BA), UPS (UPS), Caterpillar (CAT) nebo Lockheed Martin (LMT).

8. Spotřební zboží – základní

Sektor základního spotřebního zboží zahrnuje výrobky, u nichž lze očekávat stabilní poptávku bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci nebo finanční možnosti populace. V této kategorii najdeme firmy působící v potravinářském či nápojovém průmyslu, ale také výrobce potřeb pro domácnost, osobní péči a překvapivě také firmy působící ve skomírajícím odvětví tabákových výrobků.

V neposlední řadě zde najdete provozovatele supermarketů, např. známou americkou společnost Walmart (WMT) nebo nám bližší Tesco (TSCO). Dále pak třeba oblíbence Warrena Buffetta – společnost Coca-Cola (KO) či firmu Procter & Gamble (PG).

9. Spotřební zboží – zbytné

Sektor zbytného spotřebního zboží zahrnuje výrobky, u nichž poptávka závisí na finanční situaci spotřebitele. Firmy působící v této oblasti často trpí vlivem ekonomických recesí, neboť během krizí má průměrný konzument tendenci osekat výdaje primárně z toho, co pro něj není zcela zásadní.

Tato oblast zahrnuje výrobce dražšího zboží – automobilů a luxusních artiklů, stejně jako produktů pro volný čas. Najdete zde jak firmy s kamennými obchody, tak společnosti působící v oblasti e-commerce. V neposlední řadě zde patří i provozovatelé hotelů a restaurací.

Mezi firmy z tohoto sektoru se řadí třeba řetězec rychlého občerstvení McDonald’s (MCD), Bezosovo zázračné dítě Amazon (AMZN) nebo automobilky Tesla (TSLA) a Ford (F).

10. Materiály

V sektoru materiálů najdeme poskytovatele různého zboží zejména pro použití ve výrobě. Své místo zde proto mají výrobci chemických látek, stavebních materiálů, kontejnerů a obalů, ale i těžařské společnosti, firmy zabývající se papírnictvím a společnosti působící v dřevárenském průmyslu.

Z příkladů zmíníme např. těžařskou společnost Rio Tinto (RIO) nebo firmu Air Products and Chemicals (APD).

11. Utility

Sektor utilit zahrnuje opravdu širokou škálu poskytovatelů nejrůznějších služeb. Investoři zde najdou firmy dodávající elektřinu do domácností i komerčních objektů nebo dodavatele v současnosti tolik skloňovaného zemního plynu. Jiné společnosti z tohoto sektoru se zase zaměřují na dodávku vody.

Někteří dodavatelé mohou poskytovat více druhů služeb zároveň, přičemž tento sektor zahrnuje i výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, ačkoliv ti se od ostatních společností z této skupiny poměrně významně liší.

Z příkladů zmíníme např. NextEra Energy (NEE).

Závěrem

GICS je jedním z nejčastěji využívaných sektorových klasifikačních systémů a dle našeho názoru si tento status zaslouží. Není rigidní a neflexibilní jako starší klasifikace, dokáže pružně reagovat na tržní změny a v neposlední řadě dává investorům spoustu možností, jak najít vhodné akciové tituly a vypracovat optimální investiční strategii.

Ačkoliv vznikl již v roce 1999, z hlediska dnešních trhů se stále jeví jako kvalitní nástroj. Samozřejmě ale jen do té doby, než někdo přijde s novým, inovativním a vzrušujícím řešením, které i GICS pošle do propadliště dějin.