Digitální euro vyvolává obavy ze špehování ze strany států

Evropská centrální banka pravděpodobně zvolí centralizované řešení pro své nové digitální euro, což vyvolává otázky ohledně špehování ze strany státu.

Vypadá to, že ochrana soukromí klesá na seznamu priorit těch, kteří navrhují nové digitální euro, a odborníci varují, že volba návrhu by mohla výraznou měrou dosažení soukromí zkomplikovat.

Digitální euro a obavy

I když (zatím ještě) nebylo žádné formální politické rozhodnutí o tom, zda vydat euro v novém, digitálním formátu, přijato, debaty nabírají na intenzitě. Ministři financí eurozóny budou o této otázce dnes jednat a Evropská komise by měla v nejbližší době předložit výsledky konzultací, které budou pravděpodobně předcházet novým zákonům. Zajištění toho, aby digitální euro zaručovalo ochranu soukromí, se v konzultacích, které Evropská centrální banka provedla v loňském roce, objevilo jako otázka číslo 1. Je to pochopitelné, protože tyto údaje by mohly odhalit citlivé podrobnosti o životním stylu, vkusu a politických postojích člověka.

Zdá se však, že obavy o soukromí již nejsou tou nejdůležitější otázkou. Jeden z posledních výzkumů ECB, tentokrát založený na diskusích s občany EU, zdůrazňuje další, konkurenční obavy, které lidé mohou mít. Jde o bezpečnost a všeobecnou přijatelnost, a člen bankovní rady ECB Fabio Panetta nyní hovoří o “kompromisu” mezi těmito cíli.

Otázky týkající se soukromí

Podle strategického dokumentu by ECB měla mít přístup k údajům o transakcích v rozsahu nezbytném pro plnění svých funkcí, jako je zúčtování plateb a provádění finančního dohledu.

Panetta se pokusil rozptýlit obavy ze státního špehování a ve středu řekl Hospodářskému a měnovému výboru Evropského parlamentu, že ECB “nemá žádný komerční zájem na využívání těchto údajů a bude do poslední čárky” respektovat zákony o ochraně osobních údajů – na rozdíl od společností, které chtějí pouze dosáhnout zisku.

Dále sdělil, že podrobnosti o tom, kolik soukromí nabídnout (například výjimky umožňující, aby malé platby zůstaly tajné a offline), zůstávají záležitostí, o které rozhodují vlády a zákonodárci, nikoli centrální bankéři, a řekl, že “soukromí není technická, ale politická, otázka”.

Odborníci však jeho charakteristiku kritizovali a varovali, že příliš centralizované systémy mohou dosažení smysluplného soukromí značně ztížit. Marina Niforosová, profesorka na obchodní škole HEC Paris a odbornice na kryptoměnové technologie, se nechala slyšet, že odmítá Panettovo tvrzení, že obavy o soukromí souvisejí pouze se ziskovým, komerčním využíváním dat, a uvedla, že lidé mají právo se obávat, že vlády by měly mít nad těmito daty tak velkou kontrolu.

“Viděli jsme, v jiných jurisdikcích, že tento druh moci nemusí být pouze za neškodným účelem […] Státní subjekty mají méně komerční motivace, ale to neznamená, že nehrozí nebezpečí zneužití a zneužití těchto dat.”

Kontroly ochrany soukromí navíc nelze přidávat jen z rozmaru tvůrců politik, ale mohou záviset na druhu zvolené technologie. Už ve zprávě, kterou Noforosová pro EU vypracovala, píše, že nepřiměřeně centralizované CBDC by znamenalo, že centrální banky “provádějí masový dohled v měřítku, které vyvolává hluboké obavy o soukromí”, a nabízejí “medový hrnec – honeypot” informací, který láká špiony a další škodlivé subjekty.

Na druhou stranu však také upozorňuje na fakt, že existuje spousta otevřených otázek a šedých zón, kvůli kterým by se ECB mohla zdráhat zvolit tento decentralizovanější přístup.

“Blockchain jako technologie sám o sobě čelí několika otázkám a postrádá tolik potřebnou jasnost z regulačního a právního hlediska.”

Centralizovaná kontrola a řízení

Vypadá to, že Panetta skutečně koketuje s centralizovaným modelem, v němž by aktiva občanů byla uložena na účtech v centrální bance, než s distribuovanějším systémem, kde tokeny proudí relativně volně.

Ve svých poznámkách vyjádřil Panetta obavy z “nežádoucích důsledků” toho, že by se cizincům dostalo do rukou velké množství digitálních eur, čemuž by v distribuovanějším modelu nebylo možné zabránit.

Vlastní studie ECB ukazuje, že mnoho lidí si neuvědomuje, co to vlastně digitální euro je nebo proč se obtěžovat s jeho zavedením, a to je pro Panettu hlavní překážka, kterou je musí překonat. U jiných tato apatie přechází v naprosté obavy z poškození kryptoměnového světa ze strany EU.

Faustine Fleuretová, generální ředitelka francouzské lobbistické skupiny kryptografického průmyslu ADAN, se k tomuto vyjádřila slovy:

“Zatím to [digitální euro] vnímáme spíše jako hrozbu než jako příležitost.”

Fleuretová uvedla, že plán vzniku digitálního eura by mohl podkopat inovace. Panují obavy, že by nakonec mohl nahradit (než doplnit) euro stablecoiny, aniž by byly k dispozici flexibilní protokoly potřebné k podpoře decentralizovaných financí.

Závěrem

Centrální bankéři, když si uvědomili hrozbu, kterou představoval průmyslem podporovaný a nyní již zaniklý projekt Libra, se vrhli do vydávání vlastních digitálních měn. Někteří se obávají, že v rámci snahy zastavit takové společnosti, jako je Meta Platforms (mateřská společnost Facebooku), které se vtírají na jejich pole, by ECB mohla poškodit nejen soukromí lidí, ale i další inovace v EU.

Zdroje informací v tomto článku

• https://www.coindesk.com/policy/2022/04/04/europes-cbdc-designers-wrestle-with-privacy-issues
• https://www.coindesk.com/policy/2022/03/30/small-digital-euro-payments-wont-need-laundering-checks-ecb-official-says