...nebo už máte účet?
Přihlašte seBezpečnostní rozpětí, koncept od investičního génia Benjamina Grahama, může zásadně změnit váš přístup k investování. Naučte se, jak využití této metody ochrání vaše investice a zvyšuje šance na úspěch.
Hodnotové a inteligentní investování jsou přístupy, se kterými by se měl setkat každý investor. A dovolil bych si tvrdit, že každý běžný investor by se s nimi měl ne jenom seznámit, ale také je umět aplikovat.
Proto je třeba si osvojit koncept bezpečnostního rozpětí (margin of safety), často zvaného i jako bezpečnostní polštář. Někdy se lze ještě setkat s bezpečnostním rozptylem. Vždy jde o tutéž věc.
Koncept bezpečnostního rozpětí pochází z dílny geniálního investora Benjamina Grahama a jeho kolegy Davida Dodda.
Koncept je de facto komplexní myšlenkový přístup a není úplně jednoduché jej vysvětlit. Přesto se o to pokusíme, protože pokud si jej osvojíte, změní to váš investiční život.
Grahamův opus magnum Inteligentní investor jsem přečetl třikrát a koncept bezpečnostního rozpětí se vine jako nit celou publikací. Osobně koncept heuristicky rozšiřuji i nad rámec analýzy cenných papírů.
Myšlenky a metody Grahama jsou dobře zdokumentovány v jeho knihách Analýza cenných papírů (1934) a Inteligentní investor (1949), které patří mezi nejslavnější texty o investování vůbec.
Tyto knihy jsou často považovány za povinnou četbu pro každého investora, ale nejsou zrovna snadné. Obzvláště první kniha, kterou sepsal s Doddem, je už skutečně pro investiční nadšence.
Bezpečnostní rozpětí je jedním z klíčových principů Grahama. Jednoduše řečeno, jde o rozdíl mezi vnitřní hodnotou akcie a její tržní cenou.
Myšlenka spočívá v tom, že byste měli akcie kupovat pouze tehdy, když jejich vnitřní hodnota převyšuje cenu na trhu.
Pokud je tedy cena akcie 5 dolarů, ale vnitřní hodnota představuje 10 dolarů, bezpečnostní rozpětí, tedy rozdíl, činí 5 dolarů. Co to ale v praxi znamená?
S tím stručným vysvětlením se setká každý student financí na VŠ v učebnicích, ale nic moc vám to neřekne. Jelikož jde o strašně abstraktní záležitost. Co je to tedy ta vnitřní hodnota? Co je to konkrétně?
Pro pochopení vnitřní hodnoty akcií mi nesmírně pomohlo samostudium ekonomických teorií. Perfektně rozebírá teorii hodnoty otec klasické ekonomie Adam Smith ve svém opus magnum Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.
Benjamin Graham ve své práci zmiňuje akcie, které se obchodují za ceny nižší jak čistá hodnota oběžných aktiv společnosti – po odečtení všech závazků.
To znamená, že investor platí pouze za čistá oběžná aktiva společnosti a vše ostatní má zadarmo. To vše ostatní představuje stroje, haly, nemovitosti, patenty, značku.
Typický příklad bezpečnostního rozpětí. Nicméně v tomto konkrétním případě takové akcie v dnešní době prakticky neexistují.
Čím vyšší je bezpečnostní rozpětí, tím menší je riziko investice. Akcie s 50% bezpečnostním polštářem, by teoreticky v případě potíží měla klesat méně než akcie s nízkou nebo s žádným rozptylem. Podhodnocená akcie má většinu potenciálně negativních zpráv již zohledněnou v ceně.
Vnitřní hodnota není objektivní číslo. Jde o souhrn subjektivních vstupů a může se proto značně lišit v závislosti na analytikovi.
Bezpečností rozpětí je tedy “vše”, co je možné demonstrovat na číslech, solidních argumentech, které jsou podloženy zkušenostmi a daty.
V případě korporátních dluhopisů lze za bezpečnostním polštářem spatřovat, že firma dosahuje EBITDA ve výši 10násobku úrokových plateb u svého dluhu. Pak je taková investice bezpečná. Samozřejmě potřebujeme nějakou delší časovou řadu, respektive delší období (5 až 10 let).
Dle konceptu můžeme třeba sledovat celkovou hodnotu společnosti a její cizí zdroje. Když firma dluží 10 miliard dolarů, ale její hodnota dosahuje 100 miliard dolarů, musela by hodnota společnosti klesnout o 90 %, aby byl dluhopisový investor ve ztrátě.
Chcete tedy nakupovat dluhopisy společností, které mají mnohem vyšší likvidační hodnotu, než je hodnota jejich dluhu.
Investoři do korporátních dluhopisů jsou chráněni majetkem společnosti. Pokud firma zkrachuje s hodnotou vyšší, než je hodnota dluhu, věřitelé se nemusí o svou investici bát.
Dalším příkladem je znatelně vyšší ukazatel ziskové výnosnosti E/P (earnings yield) u vybrané akcie než je u kvalitních dluhopisů. Pokud kvalitní dluhopisy (investiční rating) nesou třeba 4 %, hledáte akcie se ziskovou výnosností ve výši 8 %.
Bezpečnostní polštář je potom rozdíl ve výši 4 %. Akcie jsou totiž vždy rizikovější než kvalitní dluhopisy, takže požadujete mnohem větší polštář.
Při použití klasického valuačního ukazatele v podobě price to earnings (P/E) hledáme takové akcie, které disponují s P/E hluboko pod průměrem v daném sektoru. Jestli se technologická akcie obchoduje za 15tinásobek, zatímco průměr trhu je 25tinásobek, bezpečnostní polštář je 10 bodů.
Nyní si dáme konkrétní případ s daty ze srpna 2024. Přiložený graf vizualizuje ukazatel price to book value (P/B) akcie Intel. Ukazatel se propadl do blízkosti 0,7 bodu. Tím pádem se akcie Intel obchodují za mnohem nižší, jak likvidační hodnotu.
Bezpečnostní rozpětí zde můžeme pojmout dvěma způsoby. První způsob je hned evidentní, rozdíl mezi oceněním a účetní hodnotou je 0,3 bodu. Jenomže které společnosti se obchodují za účetní hodnotu? Je to rarita.
Proto nás zajímá price to book akciového indexu S&P 500, který se nachází kolem 5 bodů. Tímto pohledem je proto bezpečnostní polštář 4,3 bodů.
Poměr ceny k účetní hodnotě bere tržní kapitalizaci společnosti a dělí ji aktivy minus závazky. Ukazatel je tudíž především užitečný v případech, kdy je výkonnost společnosti odvozena hlavně od fyzických aktiv.
To znamená, že je poměr směrodatný především v případech, kdy byznys společnosti spočívá ve výrobě. Proč?
Intel není jenom výrobce, jde o softwarovou firmu. Goodwill, značka a patenty jsou nehmotná aktiva a těžko se i kvantifikuje jejich hodnota. Respektive při teoretické likvidaci firmy nemá značka a pověst žádnou hodnotu.
Ke konci druhého čtvrtletí měla společnost ve své rozvaze hmotná aktiva za více než 100 miliard dolarů. A to v podobě nemovitostí, strojů a zařízení, což tvořilo přibližně polovinu celkových aktiv.
Můžeme se proto podívat i na následující ukazatel v podobě price to tangible book value, který je lehce pod 1 bodem, kde se kalkuluje jenom s hmotnými aktivy.
U těch máme jistotu, že při likvidaci firmy mají onu hodnotu. Zde je tudíž při stejné aplikaci bezpečnostní rozpětí 0. Nebo 4 body u rozdílu s P/B u S&P 500.
Mezi principem bezpečnostního rozpětí a diverzifikací panuje velmi silná korelace. Princip vám totiž nezaručuje, že akcie v budoucnu podá dobré výsledky.
Rozpětí nám akorát zvyšuje pravděpodobnost toho, že dosažení zisku je vyšší než riziko ztráty. Bezpečnostní rozpětí v žádném případě riziko zcela neeliminuje.
Skrze diverzifikaci si ovšem vytvoříte celé portfolio těchto polštářů, díky čemuž zvýšíte pravděpodobnost, že celkové zisky budou vyšší než celkové ztráty.
Inteligentní investor proto musí vyhledávat investice, které nabízejí mnohem větší pravděpodobnost zisku než ztráty. Tudíž je diverzifikace perfektním nástrojem, který zesiluje aplikaci principu bezpečnostního rozpětí.
Víte, že máme dva podcasty? V krátkém podcastu Burza s odstupem každý týden odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.
Dvakrát do měsíce si pak můžete poslechnout podcast Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.
Získejte díky těmto podcastům exkluzivní pohled na investiční strategie a naučte se, jak správně investovat a nakládat s osobními financemi.
Odebírejte a poslouchejte tyto podcasty, ať vám nic zajímavého neunikne.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.