Kryptoměny už dávno nejsou jen okrajovou záležitostí technologických nadšenců. Staly se regulérním investičním aktivem, které se dostalo do hledáčku států a finančních úřadů.
Česká republika proto od roku 2025 přichází s novými pravidly pro jejich zdanění a regulaci.
Přijatá legislativa sjednocuje přístup k digitálním aktivům v souladu s evropským nařízením MiCA a zavádí jasná pravidla pro obchodování i zdanění kryptoměn.
Ať už jste dlouhodobý investor, aktivní obchodník nebo se o kryptoměny teprve začínáte zajímat, měli byste vědět, jak se vás nové změny dotknou.
Především se mění podmínky pro osvobození od daně – pokud držíte kryptoměny déle než tři roky, nebo je prodáte za méně než 100 000 Kč ročně, nebudete platit žádnou daň.
Jinak ale platí standardní sazba 15 %, a u vysokých příjmů dokonce 23 %.
Zmíněné osvobození od daně platí až pro daňové přiznání za rok 2025.
Jak se tedy na kryptoměny dívá stát? Kdy se vám vyplatí držet kryptoměny delší dobu? A jakým chybám se vyhnout, abyste neplatili víc, než musíte?
V tomto článku se podíváme na všechna důležitá pravidla, která byste jako investor rozhodně měli znát!
- V roce 2025 byla v Česku přijata legislativa implementující nařízení MiCA, která přináší jasnou regulaci kryptoměn pod dohledem ČNB, zvyšuje ochranu spotřebitelů a zpřehledňuje trh.
- Od roku 2025 bylo zavedeno osvobození od daně pro prodej kryptoměn držených déle než tři roky a pro zisky do 100 000 Kč ročně. Ostatní příjmy z kryptoměn podléhají 15% dani, u vysokých příjmů platí progresivní sazba 23 %.
- Investoři si mohou vybrat mezi investováním jako fyzická nebo právnická osoba. Fyzické osoby platí nižší daně, ale nemohou si odečíst některé náklady, zatímco právnické osoby mohou uplatnit širší spektrum výdajů a započítat ztráty.
- Těžba kryptoměn se považuje za podnikání, což přináší povinnost platit sociální a zdravotní pojištění a získat živnostenské oprávnění. Příjmy z těžby se daní standardní sazbou 15 %.
Obsah článku: Jak zdanit kryptoměny
Jak se na kryptoměny dívá v České republice?
Dříve, než se začneme bavit o konkrétních procesech co a jak se daní, pojďme se podívat na to, jak se na kryptoměny koukají české statní orgány. To vám jistě pomůže celé problematice lépe porozumět.
V roce 2025 došlo v České republice k zásadním změnám v právní úpravě kryptoměn. Přijatý zákon o digitalizaci finančního trhu, podepsaný prezidentem Petrem Pavlem, přinesl jasnější definici a regulaci kryptoaktiv.
Podle tohoto zákona jsou kryptoměny považovány za kryptoaktiva, která podléhají dohledu České národní banky (ČNB)
Tato legislativa implementuje evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), které stanovuje jednotná pravidla pro obchodování s kryptoaktivy v celé Evropské unii.
Díky tomu se zvyšuje ochrana spotřebitelů a transparentnost trhu s kryptoměnami.
Zákon o digitálních financích také zavádí daňové úlevy pro investory.
Konkrétně byl implementován tříletý časový test, po jehož uplynutí jsou příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny od daně, podobně jako je tomu u cenných papírů – např. akcií a burzovně obchodovaných fondů.
Dále jsou příjmy z prodeje kryptoaktiv do výše 100 000 Kč za zdaňovací období osvobozeny od daně.
Daňové sazby a limity
Pro příjmy z prodeje kryptoměn, které nesplňují podmínky časového nebo hodnotového testu, platí standardní daňová sazba 15 %.
Pokud však celkový roční příjem přesáhne 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2025 je to 1 676 052 Kč), na částku nad tímto limitem se uplatní zvýšená sazba 23 %.
Tato progresivní daňová sazba byla zavedena s cílem zvýšit daňovou zátěž pro vysokopříjmové jednotlivce.
Je důležité poznamenat, že novela zákona nabyla účinnosti 15. února 2025. To znamená, že transakce uskutečněné před tímto datem se budou danit podle předchozích pravidel.
Investoři by proto měli sledovat datum svých transakcí a při podávání daňového přiznání za rok 2025 rozlišovat mezi příjmy před a po účinnosti novely.
Praktické dopady pro investory
Nová legislativa přináší větší jistotu a transparentnost pro investory do kryptoměn. Dlouhodobí držitelé digitálních aktiv mohou využít osvobození od daně po uplynutí tříleté lhůty, což je motivuje k dlouhodobým investicím.
Naopak aktivní obchodníci by měli být obezřetní, pokud jejich roční zisky přesahují stanovený limit, aby správně aplikovali příslušné daňové sazby.
Pro lepší ilustraci si představme investora, který v roce 2020 nakoupil bitcoin za 500 000 Kč. Pokud by tento investor prodal svůj bitcoin v březnu 2025 za 2 000 000 Kč, byl by zisk 1 500 000 Kč osvobozen od daně díky splnění tříletého časového testu.
Naopak, pokud by stejný investor prodal bitcoin v lednu 2025, před účinností novely, musel by zisk zdanit pravděpodobně 23% sazbou, v závislosti na celkových ročních příjmech.
Darování kryptoměn mezi příbuznými v přímé nebo pobočné linii a mezi manžely pak je osvobozeno od daně.
Pokud však obdarovaný následně kryptoměny prodá, zdaní pouze rozdíl mezi hodnotou v době nabytí a prodeje. Při daru přesahujícím 5 milionů Kč je příjemce povinen dar nahlásit finančnímu úřadu.
Jak danit kryptoměny 2024 – pohled české legislativy
Z pohledu státních orgánů byly až do roku 2025 kryptoměny považovány za nehmotný movitý majetek.
Kryptoměny nejsou z pohledu ČNB virtuálními penězi, cizí měnou a do letošního roku se nepovažovaly ani za obdobu cenného papíru.
Veškeré obchody, které budete realizovat, spadají pod §10 Zákona o daních z příjmů – Ostatní příjmy.
Pro daň z kryptoměn 2024 přitom neplatí časový ani hodnotový test, což znamená, že veškeré vaše prodeje je třeba uvést do daňového přiznání.
Správná volba právní formy investování je s ohledem na daně stěžejní téma pro každou osobu.
Bohužel ale často dochází nejprve k realizaci samotné aktivity, tedy nákupu kryptoměn, ze které může často vzniknou nadbytečné daňové zatížení, jenž zpětně nemůže být optimalizováno a může pro investora znamenat často i ztrátu celého zisku.
Investoři v České republice mají v zásadě na výběr ze dvou forem investování:
- buď jako fyzická osoba nepodnikající (tedy osoba investující mimo sféru své hlavní podnikatelské činnosti),
- právnická osoba (nejčastěji s.r.o.).
V české investorské komunitě jsou v zásadě obě dvě formy obestřeny mýty.
Varianta 1 – Fyzická osoba
Nejčastěji se investor rozhodne pro formu investování jako fyzická osoba, která obchoduje s osobními prostředky mimo podnikatelskou činnost (tuto osobu dále nazývejme jako fyzickou osobu nepodnikající).
Výhody investování jako fyzická osoba:
- Téměř nulové počáteční náklady.
- Příjem nepodléhá pojistnému na zdravotní a sociální pojištění.
- Nižší sazba daně z příjmů než u investování přes společnost.
Začátečníci u této formy nepochybně uvítají téměř nulové startovací náklady – není potřeba podnikatelské oprávnění nebo licence.
Zdanitelný příjem je zařazen do dílčího základu daně podle § 10 ZDP (ostatní příjem).
Nebude tedy podléhat v porovnání s režimem zdanění právnické osoby pojistnému na zdravotním a sociálním pojištění (tato varianta není až na výjimky daňově efektivní pro investování, proto nebude dále rozebírána), které dosahuje v ČR vysokých sazeb.
U zdanění fyzické osoby bude aplikována nižší daňová sazba 15 % oproti 19 % u investování přes společnost.
Nevýhody investování jako fyzická osoba:
- Nelze započítávat ztrátu z předchozích let se ziskem následujícího roku.
- Nelze kompenzovat v rámci roku zisk z krypta například se ztrátou z prodeje akcií nebo nemovitých věcí.
- Lze uplatnit omezeně pořizovací náklady jako výdaj snižující základ daně.
Největší nevýhodou u této formy investování do kryptoměn s ohledem na danění je bezesporu nemožnost si započítat ztrátu z předchozích let se ziskem z aktuálního roku.
Základ daně podle § 10 ZDP totiž nikdy nemůže dosahovat záporné hodnoty. Navíc v rámci jednoho roku není možné mezi sebou kompenzovat zisk z prodeje krypta se ztrátou z obchodování nemovitostí nebo akcií a opačně.
Podle pravidel § 10 je možné mezi sebou kompenzovat pouze stejné druhy příjmů.
Toto velice přísné ustanovení ovšem umožňuje mezi sebou kompenzovat zisk a ztrátu z obchodování různých druhů kryptoměn (například zisk z BTC zkompenzuji se ztrátou z obchodování ETH).
Fakticky dochází u kryptoměn ke zdanění zisku – rozdílu příjmů a výdajů. Výdaje lze ovšem u § 10 ZDP uplatnit za předpokladu silné příčinné souvislosti se zdanitelným příjmem.
Investor tedy nepochybně uplatní jako výdaj pořizovací cenu kryptoměny nebo například poplatky burze, ovšem “režijní” výdaje typu internetové připojení, automobil, kancelář nebo mobilní telefon uplatnit nelze.
Varianta 2 – Právnická osoba
Alternativní variantou formy investování je potom nákup a danění kryptoměn jako právnická osoba – společnost.
Výhody investování jako právnická osoba:
- Lze započítávat ztrátu z předchozích let se ziskem následujícího roku.
- Lze kompenzovat v rámci roku zisk z krypta například se ztrátou z prodeje akcií nebo jiné podnikatelské činnosti.
- Lze uplatnit široké spektrum nákladů související s obchodováním.
Povšimněte si, že nevýhody první varianty jsou výhodami investování přes společnost. Tady se potvrzuje, jak je úvodní rozhodnutí o formě investování důležité.
Daníme-li jako právnická osoba, můžeme uplatnit ztrátu z předchozích 5 let vůči zisku z aktuálního kalendářního roku.
Společnost je účetní jednotkou, která daní roční ekonomický zisk jako celek – je tedy možné ztrátou z jiné aktivity (prodej akcií nebo nemovitých věcí) nebo podnikání kompenzovat zisky z obchodování kryptoměn.
Navíc náklady můžeme uplatnit v podstatně širším rozsahu než fyzická osoba nepodnikající. Automobil, kancelář nebo mobilní telefon tedy bude snižovat vaše celkové daňové zatížení.
Nevýhody investování jako právnická osoba:
- Vyšší startovací náklady.
- Administrativní zátěž za doby trvání společnosti a případné likvidace.
- Vyšší sazba daně oproti režimu fyzické osoby.
Mít vlastní společnost vyžaduje větší zodpovědnost a startovací náklady. Oproti méně formálnímu způsobu investování skrz fyzickou osobu vyžaduje start společnosti náklady v řádu nižších desítek tisíc korun.
Navíc společnost je vždy účetní jednotkou, která vede účetnictví od svého vzniku až do zániku. Ukončení této formy investování předchází také poměrně zdlouhavý a administrativně náročný proces likvidace.
Společnosti jsou zdaňovány sazbou daně 19 % oproti 15 % u fyzických osob.
Dále také výplata dividendy společníkovi podléhá dodatečnému zdanění 15 % daní z příjmů fyzických osob. Vše je ale potřeba zvážit v širších souvislostech.
Těžba kryptoměn a její danění
Jelikož se těžba kryptoměn již netýká pouze správy vlastního majetku, ale jde už o poskytovanou službu, jedná se o podnikání.
Mimo zřízení živnostenského oprávnění vám také vyplývá povinnost přihlásit se k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Příjem z tohoto podnikání se zdaňuje dle §7 Zákona o dani z příjmu.
Zdanit jako příjem přitom nelze kryptoměnu jako takovou, ale až její směnu za fiat měnu anebo něco jiného.
Dosáhnete-li jako fyzická osoba při těžbě kryptoměn zisku, daní se 15 %.
Jak už bylo řečeno, k těžbě kryptoměn potřebujete živnostenské oprávnění, protože na rozdíl od obchodování a spekulací s kryptoměnami, již splňuje podmínku soustavné činnosti.
Jedná se o živnost volnou v oboru činnosti č. 56 “Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“, bez této živnosti tedy těžbu kryptoměn provozovat nesmíte.
S tímto oprávněním si také vystačíte pouze v případě, že kryptoměny těžíte a dále neprodáváte, jinými slovy necháváte je ležet na svých kryptoměnových peněženkách.
Jakmile vytěžené kryptoměny prodáte na burze nebo směnárně, vykazujete tím už činnost spadající do oboru č. 81. – Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem zmiňovaného výše. Z toho tedy plyne, že se vyplatí zařídit si obě oprávnění.
Jak se daní nákup zboží nebo služeb za kryptoměny?
Získané kryptoměny nemusíte směňovat na fiat měnu, nákup zboží a služeb je možný rovnou za kryptoměny.
Výhodou je, že nemusíte hledat kurz a přidělávat si práci s oceněním zdanitelného příjmu. Zdanitelný příjem se v tomto případě rovná hodnotě pořízeného majetku.
Ovšem tato koupě za kryptoměny podléhá dani, přičemž zdaňujeme na základě povahy nabytí kryptoměn – těžbou či směnou na burze.
V tomto směru je ovšem zajímavý rozsudek Krajského soudu v Brně z února roku 2022, v němž bylo judikováno, že nákup zboží za kryptoměny zdanitelným příjmem není.
Informace výše jsou nynějším postupem finanční správy, který je s tímto rozsudkem v rozporu.
Jak zdaníte příjem kryptoměn při prodeji svých služeb a zboží?
Prodáváte své zboží nebo své služby a necháváte si platit kryptoměnou? To je poměrně snadné.
Doklad vystavíte tak, jak jste běžně zvyklí v českých korunách, přičemž k němu připíšete ekvivalent v dané kryptoměně (Bitcoin, Ethereum, Litecoin, atd…) anebo pouze větu, že lze kryptoměnou platit.
Základem daně z podnikání je pro vás hodnota v českých korunách.
Ve chvíli, kdy probíhá platba, je hodnota českých korun a kryptoměny stejná. Jakákoli budoucí ztráta či zhodnocení nemá pak s podnikáním nic společného.
Pokud ale k nějakému zhodnocení dojde (např. pokud prodáte auto za 1 bitcoin, který následně stoupne na hodnotě), budete jej muset při prodeji dle §10 ještě dodatečně zdanit. Tento prodej však nebude podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění.
Jak se počítá základ daně ze zisku kryptoměn?
Jelikož daň z kryptoměn patří pod ostatní příjmy, základ daně bude rozdílem mezi cenou při pořízení a cenou při prodeji kryptoměny.
Čistě hypoteticky, pokud koupíte kryptoměnu Bitcoin za cenu 100 000 Kč a prodáte jej za 200 000 Kč, dílčí základ daně bude činit rozdíl 100 000 Kč.
Z daně si pak lze odečíst prokazatelné náklady vzniklé při nákupu. Pokud jde o směnu, tedy kdy směňujete jednu kryptoměnu za druhou, je zapotřebí také danit.
Obtížnější však už je určit, jaký kurz v tomto případě použít.
Decentralizovaná povaha kryptoměn dělá toto komplikovanější, jelikož neexistuje žádný oficiální anebo jeden jediný platný kurz.
V praxi se toto nejčastěji řeší kurzem, který byl na burze nastavený v době, kdy jste kryptoměny obchodovali. Takto nejlépe budete mít přehled o tom, zda váš majetek na hodnotě stoupl anebo klesl.
Výpočet základu daně pomocí FIFO a váženého aritmetického průměru
K výpočtu základu daně si můžete vybrat ze dvou možných metod, pojďme si na konkrétním příkladu ukázat, jak může zdanění kryptoměn vypadat v praxi:
FIFO
First in, first out anebo také jednoduše FIFO (více o této metodě). Při prodeji započítáte tu část, kterou vlastníte nejdéle.
Uveďme si příklad: Koupíte bitcoin za 2 000 000 Kč, následně tři bitcoiny za 1 500 000 Kč. Nakonec prodáte dva bitcoiny při ceně 1 800 000 Kč.
Kolik bude základ daně? Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou prvního bitcoinu je ztráta 200 000 Kč (1 800 000 – 2 000 000 Kč). Z nákupu dalšího bitcoinu vám pak bude plynout zisk 300 000 Kč (1 800 000 – 1 500 000).
Základ daně tak bude 100 000 Kč (300 000 – 200 000).
Vážený aritmetický průměr
Vážený aritmetický průměr je druhou variantou. Zde si vypočítáte průměrnou cenu každé zakoupené kryptoměny, přičemž tuto cenu odečtete od ceny, za kterou jste kryptoměnu prodali.
Nejlépe se to vysvětlí na příkladu, proto si jeden opět uveďme: Koupíte si bitcoin za 2 000 000 Kč a pak tři bitcoiny každý za 1 500 000 Kč. Potom dva bitcoiny (každý za 2 000 000 Kč) prodáme.
Průměr nákupní ceny každého Bitcoinu bude tedy 1 625 000 Kč. K této hodnotě se dostaneme následovně: 2 000 000 Kč + 4 500 000 Kč (za 3 Bitcoiny)/4. Kolik bude tedy základ daně? Základem daně bude rozdíl 4 000 000 Kč (příjem z prodeje) – 3 250 000 (1 625 000 * 2) = 750 000 Kč.
Je ale jasné, že pokud jste během roku provedli více nákupů a prodejů kryptoměn, a to dokonce i různých kryptoměn a na různých burzách, zdanění zisků už nebude tak snadné.
Rozhodně doporučujeme obrátit se na daňového poradce.
DPH a příjmy z kryptoměn
Ustanovení Evropského soudního dvora praví, že směna kryptoměn, ať už na burze, nebo u směnárny, je od DPH osvobozená.
Samotná těžba kryptoměn DPH zřejmě taktéž nepodléhá. Není totiž zcela zřejmé, kdo je koncovým zákazníkem, jaké je místo uskutečněného plnění, přičemž svou činností nelze ani ovlivnit výši příjmu.
Je však nutné mít na paměti, že pokud vaše příjmy nepodléhají DPH, potom si nelze DPH z nákladů na tyto příjmy ani uplatnit.
Jste-li v situaci, kdy máte několik příjmů, z nichž jsou některé s DPH a některé od DPH osvobozené, musíte krátit veškeré náklady tzv. koeficientem (podrobněji v Zákonu o DPH).
Směnu kryptoměn na burze a ani jejich těžbu nelze považovat za příležitostné činnosti, takže osvobození příjmů příležitostné činnosti do částky 30 000 Kč dle §10 odst. 3a Zákona o dani z příjmu zde uplatnit nelze.
V případě dědění či darování kryptoměn se postupuje podle Zákona o dani z příjmu, jelikož samostatná ustanovení a zákon o dani dědické a darovací byl zrušen k datu 1. 1. 2014.
Jak tedy zdanit zisk z kryptoměn?
Jak jsme již uvedli v předchozích odstavcích, kryptoměny bude fyzická osoba danit jinak než osoba právnická.
Stejně tak je rozdíl v danění kryptoměn jako investice, těžby kryptoměn nebo nákupu či prodeje služeb za kryptoměny.
Podívejme se tedy nyní na to, jak konkrétně bude danění kryptoměn probíhat.
Návod pro zdanění kryptoměn 2024 jako fyzická osoba
Pokud si pro investování vyberete formu fyzické osoby nepodnikající, nevyhne se vám povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Předmětem daně z příjmů jsou mimo peněžních příjmů (převod crypto na FIAT) i nepeněžní příjmy a příjmy dosažené směnou.
Naopak předmětem daně není držení krypta na soukromé peněžence nebo burze – na konci roku nedochází ke zdanění nerealizovaných zisků!
Zdanění by tedy měly podléhat i transakce směny jedné kryptoměny za kryptoměnu jinou nebo kryptoměna za jinou věc (např. nákup automobilu za kryptoměnu nebo platba na internetovém obchodu, který kryptoměny přijímá).
Základem daně u směnných obchodů bude příjem vyjádřený v CZK v cenách obvyklých. Jako fyzická osoba bez obchodního majetku budete tento druh příjmů danit výhradně v § 10 zákona o daních z příjmů – ostatní příjmy.
Na tyto obchody nelze vztáhnout žádné osvobození známé z obchodování nemovitostí nebo kapitálových investic.
Od příjmů je možné odečíst omezené výdaje vynaložené na dosažení těchto příjmů. V praxi to bude zejména pořizovací cena dané kryptoměny nebo poplatky burze.
Širší spektrum výdajů nelze využít, neb v rámci tohoto dílčího základu daně nelze odečítat výdaje na zajištění a udržení příjmů jako například výdaje na automobil, kancelář či mobil.
Pořizovací cenu kryptoměn je potřeba stanovit pomocí účetních metod, a sice FIFO nebo vážený aritmetický průměr.
Investor bude ve vlastním zájmu volit metodu výpočtu, která povede k nejvyššímu ocenění prodávaných kryptoměn.
V průběhu zdaňovacího období (jednoho kalendářního roku) lze mezi sebou kompenzovat ztráty a zisky z prodeje kryptoměn, a to i několika různých.
Kompenzovat nelze ovšem například zisk z kryptoměn se ztrátou z obchodování s nemovitými věcmi nebo cennými papíry, jelikož kompenzaci lze provádět pouze u stejných druhů příjmů.
Dílčí základ daně u ostatních příjmů nemůže dosahovat daňově účinné ztráty, jelikož výdaje lze uplatnit maximálně do výše příjmů.
V této formě investování tedy není fakticky možné kompenzovat ztrátou z minulých zdaňovacích období zisk z aktuálního roku.
Základem daně bude součet peněžních i nepeněžních příjmů z kryptoměn minus související výdaje na dosažení (viz výše).
Po zohlednění zbývajících příjmů (například zaměstnání nebo podnikání) se stanovuje celkový roční základ daně z příjmů fyzických osob součtem všech dílčích základů daně.
Od tohoto základu je možné odečíst nezdanitelné části základu daně jako jsou zaplacené úroky na bydlení, penzijní či životní pojištění nebo darování na veřejně prospěšné účely.
Následně je aplikována na část základu daně z kryptoměn jednotná sazba daně 15 %.
Od roku 2021 je zavedena daňová progrese i na ostatní příjmy a sazba daně bude na příjmy dosahující více než 36násobek průměrné mzdy 23 %
Návod pro zdanění kryptoměn 2024 jako právnická osoba
Při investování do kryptoměn ve formě právnické osoby (nejčastěji společnost s ručením omezeným) je potřeba zisk z kryptoměn zakomponovat do celkového základu daně obvykle za zdaňovací období kalendářního roku.
Každá právnická osoba povinně vede účetnictví a musí tedy aplikovat obecné účetní metody. Základem daně budou opět mimo peněžní příjmy (převod kryptoměn na FIAT) i nepeněžní příjmy a příjmy dosažené směnou.
Nebude také fakticky docházet ke zdanění nerealizovaných zisků ke konci roku, jelikož podle definice položek aktiv v rozvaze společnosti budou kryptoměny vykazovány jako zásoby nebo jako dlouhodobý nehmotný majetek.
Základem daně u směnných obchodů bude příjem vyjádřený v CZK v cenách obvyklých.
Vůči zdanitelným příjmům (výnosům) je možné uplatnit široké spektrum výdajů – na dosažení (pořizovací cena, poplatky burze), zajištění a udržení příjmů (automobil, kancelář, , počítač, telefon,..).
Mezi hlavní výhodu této formy patří možnost vykázat z obchodování daňovou ztrátu, která je převoditelná až do 5 následujících zdaňovacích období.
Pro výpočet nákladů na pořizovací cenu jsou i v tomto případě používány metody FIFO nebo vážený aritmetický průměr.
Je opět na účetní jednotce, kterou metodu zvolí. Po zvolení jedné se jí ale musí držet a není možné mezi nimi “přeskakovat”.
Žádné osvobození na příjmy z obchodování kryptoměn přes právnickou osobu nejsou (stejně jako u fyzické osoby) aplikovatelné.
Vypočtený základ daně lze snížit o darování na veřejně prospěšné účely až do výše 10 % základu daně. Na takto snížený základ daně je aplikována jednotná sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %.
Jak bude probíhat danění kryptoměn od roku 2025 – fyzická osoba:
Od 15. února 2025 platí v České republice nová pravidla pro zdanění kryptoměn. Následující tři scénáře ukazují, jak postupovat při vyplňování daňového přiznání v různých situacích:
1. Prodej kryptoměn do 100 000 Kč
Pokud vaše celkové příjmy z prodeje kryptoměn v daném kalendářním roce nepřesáhnou 100 000 Kč, jsou tyto příjmy osvobozeny od daně.
Pokud prodáte kryptoměny za 90 000 Kč, i když jste je nakoupili za 70 000 Kč, příjem je osvobozen od daně, protože nepřesáhl 100 000 Kč. V tomto případě není nutné tyto příjmy uvádět v daňovém přiznání. Pozor jedná se o příjmy – nikoliv zisk.
2. Prodej kryptoměn po 3 letech od nákupu
Příjmy z prodeje kryptoměn držených déle než tři roky jsou osvobozeny od daně.
Například pokud jste v lednu 2022 zakoupili bitcoin a prodali jste jej v únoru 2025, příjem z tohoto prodeje je osvobozen od daně.
Není tedy nutné jej uvádět v daňovém přiznání. Je důležité uchovat důkazy o datu nákupu a prodeje pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu.
3. Prodej kryptoměn za 500 000 Kč s nákupní cenou 200 000 Kč po dvou letech
Pokud prodáte kryptoměny za 500 000 Kč, které jste nakoupili za 200 000 Kč, a drželi jste je dva roky, nesplňujete podmínky pro osvobození (ani časový test, ani hodnotový limit).
V tomto případě je zdanitelný zisk 300 000 Kč (500 000 Kč – 200 000 Kč). Postup při vyplňování daňového přiznání:
-
Výpočet základu daně: Základem daně je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, tedy 300 000 Kč.
-
Zařazení příjmu: Tento příjem patří mezi ostatní příjmy podle §10 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
-
Vyplnění daňového přiznání:
- V daňovém přiznání vyplňte Přílohu č. 2, kde uvedete:
- V oddílu II. Ostatní příjmy v řádku 207 uveďte celkový příjem z prodeje (500 000 Kč).
- V řádku 208 uveďte výdaje spojené s tímto příjmem (nákupní cena 200 000 Kč).
- Řádek 209 vypočítá rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy zisk (300 000 Kč).
-
Přenos do hlavní části přiznání: Zisk z řádku 209 přeneste do hlavního formuláře daňového přiznání, konkrétně na řádek 40 (interaktivní formulář čísla převede automaticky za vás).
-
Výpočet daně: Na tento základ daně se uplatní sazba 15 %. Pokud by váš celkový roční základ daně přesáhl 1 676 052 Kč (36násobek průměrné mzdy pro rok 2025), na částku nad tímto limitem by se uplatnila sazba 23 %.
Je důležité vést pečlivou evidenci všech transakcí s kryptoměnami, včetně datumů nákupu, prodeje, množství a hodnoty v českých korunách, aby bylo možné správně vypočítat daňový základ a vyplnit daňové přiznání.
FAQ: Často kladené otázky a mýty ohledně danění kryptoměn:
Zdanitelným příjmem z krypta je pouze převod na FIAT měnu.
Zprvu asi nejrozšířenější mýtus byl, že daníme pouze zisk z krypta převedený do FIAT měn.
Bohužel podle úvodních ustanovení zákona daníme mimo peněžního příjmu i příjem nepeněžní a zisk dosažený směnou.
Podle takto široce vymezeného předmětu tedy daníme mimo převodu zisku do FIAT také zisk z prodeje krypta na jiné krypto případně nákup zboží nebo služeb kryptoměn.
Výdajem uplatněným vůči příjmu může být vždy ta poslední nejvyšší pořizovací cena prodané měny.
Toto je ryze účetní otázka. Komunita se často domnívá, že pokud jako fyzická osoba nepodnikající nevedu účetnictví, ale pouze jinou evidenci, nemusím aplikovat účetní metody úbytku jako jsou FIFO nebo vážený aritmetický průměr.
Tím mají tendenci vždy proti poslednímu zdanitelnému příjmu stavět nejvyšší pořizovací cenu prodávané kryptoměny.
Kryptoměna ale není individuálně určená věc (nemá “výrobní číslo”). Při prodeji tedy sice není možné určit jaká mince byla fakticky prodána, podle zákona o daních příjmů je ovšem i na neúčetní jednotky nutné aplikovat obecné účetní metody.
Jako výdaje tedy vždy uplatníme nejstarší pořizovací cenu nebo vážený průměr prodávané kryptoměny.
Je skutečně nutné kryptoměny danit? Obchodování je přeci anonymní.
Určitě jste si už položili otázku: “Co když nebudu daně z obchodování kryptoměn platit? Kdo na mě příjde, přece jsou kryptoměny anonymní, ne?”
Takové myšlenky napadnou asi každého, zvláště když je kryptoměna relativně novou komoditou, které v globálu rozumí poměrně malé množství lidí.
Je jasné, že evidovat každou online transakci je prakticky nemožné. Ale co když se to změní? Co až jednoho dne úředníci z finanční správy pochopí, jak vlastně kryptoměny fungují? Jednoho dne k tomu jistě dojde. A co bude pak?
Bitcoin coby největší kryptoměna funguje na principu pseudoanonymity. Každý si může dohledat, jaké transakce a kdy proběhly na kterém účtu, a to od samého počátku existence Bitcoinu.
Tyto údaje o transakcích nikdy z blockchainu nezmizí, jsou tam napevno. Takže obchodování s kryptoměnami není zrovna anonymní, jak se všude tvrdí.
Vždyť každá burza musí vaši totožnost povinně ověřit. Je otázkou několika let, kdy vzniknou automatické nástroje k prověřování daní a už ani ta pseudoanonymita moc nepomůže.
Snad jste se ve vyčerpávajícím článku výše dozvěděli něco nového a doufáme, že jsme vám pomohli lépe porozumět celé problematice zdanění kryptoměn. Pokud vás zajímá více určitě se podívejte na níže umístěné “důležité odkazy” najdete tam zajímavé materiály pro další sebe vzdělání. Pokud si myslíte, že bychom měli na tuto stránku něco doplnit, tak nám to dejte vědět do komentářů, děkujeme.
PS: Chtěli bychom upozornit na to, že autor ani vydavatel tohoto článku není certifikovaný daňový poradce a nemá oprávnění k závaznému výkladu právních předpisů. Proto, pokud v danění stále tápete, doporučujeme se obrátit na licencovaného daňového poradce anebo na příslušné úřady.
Důležité odkazy ohledně zdanění kryptoměn:
96 %
89 %
