...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Danění kryptoměn je téma, které není úplně jednoduché na pochopení. Proto jsme se rozhodli připravit tento kompletní návod, jak na danění kryptoměn. Ne každý danění a účetnictví u digitálních měn rozumí, ale v případě, že obchodujete, vlastníte, nebo těžíte kryptoměny, byste měli vědět, co a jak funguje.
Jak se daní obchodování kryptoměn na burze? Potřebujete k těžení kryptoměn živnostenské oprávnění? Na tyto a mnoho dalších otázek naleznete odpověď níže.
Z pohledu státních orgánů jsou kryptoměny považovány za nehmotný movitý majetek. Česká národní banka je totiž, coby peněžní prostředky neuznává. Nákup a prodej kryptoměn tedy nepovažuje za platební službu.
Kryptoměny nejsou z pohledu ČNB virtuálními penězi, cizí měnou a ani nelze považovat za obdobu cenného papíru.
Z tohoto důvodu nelze zařadit příjmy z prodeje kryptoměn do kapitálových příjmů. Veškeré obchody, které na burzách probíhají, spadají tedy pod §10 Zákona o daních z příjmů – Ostatní příjmy.
V říjnu roku 2015 rozhodl Evropský soudní dvůr (ESD) ve věci Služby za úplatu – Směna virtuální měny ‚bitcoin‘ za tradiční měny – Osvobození od daně (v češtině zde), na základě sporu švédské daňové správy Skatteverket proti Davidu Hedqvistovi, že v případě kryptoměn se jedná o oběživo. Kryptoměny ESD tímto rozhodnutím de facto legitimizoval jako každou jinou měnu a osvobodil je tak od DPH.
Ovšem ani tato nejvyšší soudní autorita EU dosud nic na názoru českého státu na kryptoměny nezměnila. Úprava DPH je na celoevropské úrovni a mnohdy bývá odlišná od úpravy Zákona o dani z příjmu, jehož znění je zcela v kompetenci každého jednotlivého státu. Každý stát si tak tento zákon spravuje sám.
Z výkladu Zákona o dani z příjmu v ČR nám tedy plyne, že kryptoměny u nás nemají žádné vlastní výjimky, žádné úpravy či osvobození, jako je tomu například u zlata, cenných papírů, akcií či nemovitostí. Úprava však kryptoměny neminula v zákonu o EET, který praví, že platby ve virtuální měně povinnosti EET podléhají.
Dále se o kryptoměnách zmiňuje tzv. daňový balíček z roku 2017 v Novele zákona o DPH, kdy je příjemce plnění ručitelem za neodvedenou daň z tohoto plnění, je-li úplata poskytnuta v kryptoměnách, a to ať už zcela anebo jen z části.
Každé úspěšné odvětví je ovšem pozitivně i negativně spojené s veřejnoprávní regulací napříč celým světem. Možná největší (a v zásadě i jednou z prvních) regulací jsou daně u kryptoměn.
Finanční správy po celém světem musí být nadčasové, stejně jako kryptoměny samotné. I přes často chybějící komplexní úpravu zdanění kryptoměn se státy již nyní hojně hlásí i ke zdanění příjmů z tohoto fenoménu.
Ostatně celý internetový business je budoucností pro daňové zisky. Vzpomínáte na boom platforem Airbnb nebo Uber? Pravděpodobně ano. Možná ale nevíte, že tento trend byl v České republice poznamenán plošnými kontrolami ze strany finanční správy a doměřením až likvidačních daňových doměrků a sankcí.
Správná volba právní formy investování je s ohledem na daně stěžejní téma pro každou osobu. Bohužel ale často dochází nejprve k realizaci samotné aktivity, tedy nákupu kryptoměn, ze které může často vzniknou nadbytečné daňové zatížení, jenž zpětně nemůže být optimalizováno a může pro investora znamenat často i ztrátu celého zisku.
Investoři v České republice mají v zásadě na výběr efektivně ze dvou forem investování – buď jako fyzická osoba nepodnikající (tedy osoba investující mimo sféru své hlavní podnikatelské činnosti) nebo právnická osoba (nejčastěji s.r.o.).
V české investorské komunitě jsou v zásadě obě dvě formy obestřeny mýty a nepravdy, kterým se v tomto článku budeme věnovat.
Nejčastěji se investor rozhodne pro formu investování jako fyzická osoba, která obchoduje s osobními prostředky mimo podnikatelskou činnost (tuto osobu dále nazývejme jako fyzickou osobu nepodnikající).
Začátečníci u této formy nepochybně uvítají téměř nulové startovací náklady – není potřeba podnikatelské oprávnění nebo licence. Zdanitelný příjem je zařazen do dílčího základu daně podle § 10 ZDP (ostatní příjem) a nebude tedy podléhat v porovnání s režimem zdanění fyzické osoby podnikající pojistnému na zdravotním a sociálním pojištění (tato varianta není až na výjimky daňově efektivní pro investování, proto nebude dále rozebírána), které dosahuje v ČR vysokých sazeb. U zdanění fyzické osoby bude aplikována nižší daňová sazba 15 % oproti 19 % u investování přes společnost.
Největší nevýhodou u této formy investování do kryptoměn s ohledem na danění je bezesporu nemožnost si započítat ztrátu z předchozích let se ziskem z aktuálního roku.
Základ daně podle § 10 ZDP totiž nikdy nemůže dosahovat záporné hodnoty. Navíc v rámci jednoho roku není možné mezi sebou kompenzovat zisk z prodeje krypta se ztrátou z obchodování nemovitostí nebo akcií a opačně.
Podle pravidel § 10 je možné mezi sebou kompenzovat pouze stejné druhy příjmů. Toto velice přísné ustanovení ovšem umožňuje mezi sebou kompenzovat zisk a ztrátu z obchodování různých druhů kryptoměn (například zisk z BTC zkompenzuji se ztrátou z obchodování ETH).
Fakticky dochází u kryptoměn ke zdanění zisku – rozdílu příjmů a výdajů. Výdaje lze ovšem u § 10 ZDP uplatnit za předpokladu silné příčinné souvislosti se zdanitelným příjmem. Investor tedy nepochybně uplatní jako výdaj pořizovací cenu kryptoměny nebo například poplatky burze, ovšem “režijní” výdaje typu internetové připojení, automobil, kancelář nebo mobilní telefon uplatnit nelze.
Alternativní variantou formy investování je potom nákup a danění kryptoměn jako právnická osoba – společnost.
Povšimněte si, že nevýhody první varianty jsou výhodami investování přes společnost. Tady se potvrzuje, jak je úvodní rozhodnutí o formě investování důležité. Daníme-li jako právnická osoba, můžeme uplatnit ztrátu z předchozích 5 let vůči zisku z aktuálního kalendářního roku.
Společnost je účetní jednotkou, která daní roční ekonomický zisk jako celek – je tedy možné ztrátou z jiné aktivity (prodej akcií nebo nemovitých věcí) nebo podnikání kompenzovat zisky z obchodování kryptoměn.
Navíc náklady můžeme uplatnit v podstatně širším rozsahu než fyzická osoba nepodnikající. Automobil, kancelář nebo mobilní telefon tedy bude snižovat vaše celkové daňové zatížení.
Mít vlastní společnost vyžaduje větší zodpovědnost a startovací náklady. Oproti méně formálnímu způsobu investování skrz fyzickou osobu vyžaduje start společnosti náklady v řádu nižších desítek tisíc korun. Navíc společnost je vždy účetní jednotkou, která vede účetnictví od svého vzniku až do zániku. Ukončení této formy investování předchází také poměrně zdlouhavý a administrativně náročný proces likvidace.
Společnosti jsou zdaňovány sazbou daně 19 % oproti 15 % u fyzických osob. Dále také výplata dividendy společníkovi podléhá dodatečnému zdanění 15 % daní z příjmů fyzických osob. Vše je ale potřeba zvážit v širších souvislostech.
Jak bylo zmíněno výše, společnost může uplatnit širší škálu nákladů, navíc s účinností pro rok 2021 bylo zavedeno progresivní zdanění u vysokopříjmových fyzických osob (nově zdaňováno 23% sazbou daně).
Pozor! Pokud jakkoliv nakládáte s virtuálními aktivy jako podnikatel, tedy je obchodujete za účelem zisku či jejich obchodování zprostředkováváte někomu jinému, vstahuje se na vás od roku 2021 již povinnost disponovat živnostenským oprávněním pro obor č. 81. – Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem dle živnostenského zákona.
Volba správné formy je stěžejní pro daňové plánování investora.
Jelikož se těžba kryptoměn již netýká pouze správy vlastního majetku, ale jde už o poskytovanou službu, jedná se o podnikání. Mimo zřízení živnostenského oprávnění vám tak také vyplývá povinnost přihlásit se k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Příjem z tohoto podnikání se zdaňuje dle §7 Zákona o dani z příjmu.
Zdanění probíhá stejně jako u získávání věcí vlastní činností. Zdanit jako příjem nelze kryptoměnu jako takovou, ale až její směnu, tedy směnu za fiat měnu anebo něco jiného.
Dosáhnete-li jako fyzická osoba při těžbě kryptoměn zisku, daní se 15 %. Ve hře jsou však také návrhy na navýšení této daně z 15 % na 24 %, nicméně ke schválení do roku 2021 zatím nedošlo.
Těžení kryptoměn. Je to stejné, jako jejich obchodování? Není!
Na těžbu kryptoměn živnost již mít musíte.
Těžení totiž, na rozdíl od obchodování a spekulací s kryptoměnami, již podmínku soustavné činnosti naplňuje. Tím, že kryptoměny těžíte, nabýváte tak majetek vlastní činností, přičemž příjem vzniká až v okamžiku, kdy kryptoměny prodáte anebo směníte. Je proto potřeba živnostenského oprávnění.
Jedná se o živnost volnou v oboru činnosti č. 56 “Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“, bez této živnosti tedy těžbu kryptoměn provozovat nesmíte. S tímto oprávněním si také vystačíte pouze v případě, že kryptoměny těžíte a dále neprodáváte, jinými slovy necháváte je ležet na svých kryptoměnových peněženkách.
Jakmile vytěžené kryptoměny prodáte na burze nebo směnárně, vykazujete tím už činnost spadající do oboru č. 81. – Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem zmiňovaného výše. Z toho tedy plyne, že se vyplatí zařídit si obě oprávnění.
Získané kryptoměny nemusíte směňovat na fiat měnu, abyste si mohli pořídit nějaké zboží, ať už jde o elektroniku, automobil, nemovitost či služby. Nákup zboží a služeb je možný rovnou za kryptoměny.
Výhodou je, že nemusíte hledat kurz a přidělávat si práci s oceněním zdanitelného příjmu. Zdanitelný příjem se v tomto případě rovná hodnotě pořízeného majetku. Ovšem tato koupě za kryptoměny podléhá dani, přičemž zdaňujeme na základě povahy nabytí kryptoměn – těžbou či směnou na burze.
Poznámka: V tomto směru je ovšem zajímavý rozsudek Krajského soudu v Brně z února roku 2022, v němž bylo judikováno, že nákup zboží za kryptoměny zdanitelným příjmem není. Informace výše jsou nynějším postupem finanční správy, který je s tímto rozsudkem v rozporu.
Prodáváte své zboží nebo své služby a necháváte si platit kryptoměnou? To je poměrně snadné. Doklad vystavíte tak, jak jste běžně zvyklí v českých korunách, přičemž k němu připíšete ekvivalent v dané kryptoměně (Bitcoin, Ethereum, Litecoin, atd…) anebo pouze větu, že lze kryptoměnou platit.
Základem daně z podnikání je pro vás hodnota v českých korunách. Ve chvíli, kdy probíhá platba, je hodnota českých korun a kryptoměny stejná. Jakákoli budoucí ztráta či zhodnocení nemá pak s podnikáním nic společného.
Pokud ale k nějakému zhodnocení dojde (např. pokud prodáte auto za 1 bitcoin, který následně stoupne na hodnotě), budete jej muset dle §10 ještě dodatečně zdanit, nicméně už nebude dále podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění.
Pro kryptoměny zatím bohužel neexistuje žádná výjimka, jako je tomu v případě cizích měn a s nimi souvisejících kurzových rozdílů. Snad se někdy v budoucnu bude ministerstvo financí touto záležitostí zabývat a pro kryptoměny udělá výjimku.
Jelikož daň z kryptoměn patří pod ostatní příjmy, základ daně bude rozdílem mezi cenou při pořízení a cenou při prodeji kryptoměny.
Čistě hypoteticky, pokud tedy koupíte kryptoměnu bitcoin za cenu 100 000 Kč a prodáte jej za 200 000 Kč, dílčí základ daně bude činit rozdíl 100 000 Kč.
Z daně si pak lze odečíst prokazatelné náklady vzniklé při nákupu. Pokud jde o směnu, tedy kdy směňujete jednu kryptoměnu za druhou, je zapotřebí také danit. Obtížnější však už je určit, jaký kurz v tomto případě použít.
Decentralizovaná povaha kryptoměn dělá toto komplikovanější, jelikož neexistuje žádný oficiální anebo jeden jediný platný kurz. V praxi se toto nejčastěji řeší kurzem, který byl na burze nastavený v době, kdy jste kryptoměny obchodovali. Takto nejlépe budete mít přehled o tom, zda váš majetek na hodnotě stoupl anebo klesl.
K výpočtu základu daně si můžete vybrat ze dvou možných metod, pojďme si na konkrétním příkladu ukázat, jak může zdanění kryptoměn vypadat v praxi:
Je ale jasné, že pokud jste během roku provedli více nákupů a prodejů kryptoměn, a to dokonce i různých kryptoměn a na různých burzách, zdanění zisků už nebude tak snadné a rozhodně doporučujeme obrátit se na daňového poradce.
Ustanovení Evropského soudního dvora praví, že směna kryptoměn, ať už na burze, nebo u směnárny, je od DPH osvobozená. Samotná těžba kryptoměn DPH zřejmě taktéž nepodléhá. Není totiž zcela zřejmé, kdo je koncovým zákazníkem, jaké je místo uskutečněného plnění, přičemž svou činností nelze ani ovlivnit výši příjmu.
Je však nutné mít na paměti, že pokud vaše příjmy nepodléhají DPH, potom si nelze DPH z nákladů na tyto příjmy ani uplatnit. Jste-li v situaci, kdy máte několik příjmů, z nichž jsou některé s DPH a některé od DPH osvobozené, musíte krátit veškeré náklady tzv. koeficientem (podrobněji v Zákonu o DPH).
Směnu kryptoměn na burze a ani jejich těžbu nelze považovat za příležitostné činnosti, takže osvobození příjmů příležitostné činnosti do částky 30 000 Kč dle §10 odst. 3a Zákona o dani z příjmu zde uplatnit nelze. V případě dědění či darování kryptoměn se postupuje podle Zákona o dani z příjmu, jelikož samostatná ustanovení a zákon o dani dědické a darovací byl zrušen k datu 1. 1. 2014.
Jak jsme již uvedli v předchozích odstavcích, kryptoměny bude fyzická osoba danit jinak než osoba právnická. Stejně tak je rozdíl v danění kryptoměn jako investice, těžby kryptoměn nebo nákupu či prodeje služeb za kryptoměny.
Podívejme se tedy nyní na to, jak konkrétně bude danění kryptoměn probíhat.
Pokud si pro investování vyberete formu fyzické osoby nepodnikající, nevyhne se vám povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Předmětem daně z příjmů jsou mimo peněžních příjmů (převod crypto na FIAT) i nepeněžní příjmy a příjmy dosažené směnou.
Naopak předmětem daně není držení krypta na soukromé peněžence nebo burze – na konci roku nedochází ke zdanění nerealizovaných zisků!
Zdanění by tedy měly podléhat i transakce směny jedné kryptoměna za kryptoměnu jinou nebo kryptoměna za jinou věc (např. nákup automobilu za kryptoměnu nebo platba na internetovém obchodu, který kryptoměny přijímá).
Základem daně u směnných obchodů bude příjem vyjádřený v CZK v cenách obvyklých. Jako fyzická osoba bez obchodního majetku budete tento druh příjmů danit výhradně v § 10 zákona o daních příjmů – ostatní příjmy. Na tyto obchody nelze vztáhnout žádné osvobození známé z obchodování nemovitostí nebo kapitálových investic.
Od příjmů je možné odečíst omezené výdaje vynaložené na dosažení těchto příjmů. V praxi to bude zejména pořizovací cena dané kryptoměny nebo poplatky burze. Širší spektrum výdajů nelze využít, neb v rámci tohoto dílčího základu daně nelze odečítat výdaje na zajištění a udržení příjmů jako například výdaje na automobil, kancelář či mobil.
Pořizovací cenu kryptoměn je potřeba stanovit pomocí účetních metod, a sice FIFO nebo vážený aritmetický průměr. Investor bude ve vlastním zájmu volit metodu výpočtu, která povede k nejvyššímu ocenění prodávaného kryptoměn.
V průběhu zdaňovacího období (jednoho kalendářního roku) lze mezi sebou kompenzovat ztráty a zisky z prodeje kryptoměn, a to i několika různých kryptoměn. Kompenzovat nelze ovšem například zisk z kryptoměn se ztrátou z obchodování s nemovitými věcmi nebo cennými papíry, jelikož kompenzaci lze provádět pouze u stejných druhů příjmů.
Dílčí základ daně u ostatních příjmů nemůže dosahovat daňově účinné ztráty, jelikož výdaje lze uplatnit maximálně do výše příjmů. V této formě investování tedy není fakticky možné kompenzovat ztrátou z minulých zdaňovacích období zisk z aktuálního roku. Základem daně bude součet peněžních i nepeněžních příjmů z kryptoměn minus související výdaje na dosažení (viz výše).
Po zohlednění zbývajících příjmů (například zaměstnání nebo podnikání) se stanovuje celkový roční základ daně z příjmů fyzických osob součtem všech dílčích základů daně. Od tohoto základu je možné odečíst nezdanitelné části základu daně jako jsou zaplacené úroky na bydlení, penzijní či životní pojištění nebo darování na veřejně prospěšné účely.
Následně je aplikována na část základu daně z kryptoměn jednotná sazba daně 15 %.
Od roku 2021 je zavedena daňová progrese i na ostatní příjmy a sazba daně bude na příjmy dosahující více než 48násobek průměrné mzdy 23 %. Vypočtenou daň lze následně snížit o daňové slevy a zvýhodnění. Každý poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na slevu na poplatníka ve výši 24 840 CZK ročně, dále lze v tomto režimu lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti nebo slevu na druhého (výdělečně neaktivního) manžela. Výsledkem bude daň k odvodu na finanční úřad, která bude splatná do 1. 4. 2021, případně až do 1. 7. 2021, využijete-li pro sestavení přiznání služeb daňového poradce.
Při investování do kryptoměn v právní formě právnické osoby (nejčastěji společnost s ručením omezeným) je potřeba zisk z kryptoměn zakomponovat do celkového základu daně obvykle za zdaňovací období kalendářního roku.
Každá právnická osoba povinně vede účetnictví a musí tedy aplikovat obecné účetní metody. Základem daně budou opět mimo peněžní příjmy (převod kryptoměn na FIAT) i nepeněžní příjmy a příjmy dosažené směnou.
Nebude také fakticky docházet ke zdanění nerealizovaných zisků ke konci roku, jelikož podle definice položek aktiv v rozvaze společnosti budou kryptoměny vykazovány jako zásoby nebo jako dlouhodobý nehmotný majetek. Základem daně u směnných obchodů bude příjem vyjádřený v CZK v cenách obvyklých.
Vůči zdanitelným příjmům (výnosům) je možné uplatnit široké spektrum výdajů – na dosažení (pořizovací cena, poplatky burze), zajištění a udržení příjmů (automobil, kancelář, , počítač, telefon,..). Mezi hlavní výhodu této formy patří možnost vykázat z obchodování daňovou ztrátu, která je převoditelná až do 5 následujících zdaňovacích období.
Pro výpočet nákladů na pořizovací cenu jsou i v tomto případě používány metody FIFO nebo vážený aritmetický průměr. Je opět na účetní jednotce, kterou metodu zvolí. Po zvolení jedné se jí ale musí držet a není možné mezi nimi “přeskakovat”.
Žádné osvobození na příjmy z obchodování kryptoměn přes právnickou osobu nejsou (stejně jako u fyzické osoby) aplikovatelné. Vypočtený základ daně lze snížit o darování na veřejně prospěšné účely až do výše 10 % základu daně. Na takto snížený základ daně je aplikována jednotná sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %.
Firma může následně uplatnit slevu na zaměstnávání handicapovaných zaměstnanců. Takto vypočtená daň je splatná do 1. 4. 2021 s tím, že termín lze opět prodloužit daňovým poradcem do 1. 7. 2021.
Kryptokomunita by přirozeně aplikovala co nejširší osvobození na jejich zdanitelné příjmy. Bohužel v tomto případě žádné ze všech třech instrumentů ale není aplikovatelný pro fyzické ani právnické osoby.
Hranice 100 tis. CZK se týká pouze akciových příjmů, nikoliv příjmů ze všech investic. Limit osvobození 30 tis. CZK je sice aplikovatelný na velkou část příjmů zahrnovaných do § 10 ZDP, samotné obchodování ovšem zahrnuto není, jelikož se nejedná o příjem z příležitostné (aktivní) činnosti ale o (pasivní) příjem z dispozice s osobním majetkem.
Osvobozeny jsou na úrovni fyzické nepodnikající osoby zisky z pohyby světových měn (tzv. forex). Krypto v tuto chvíli není formálně měnou ve smyslu zákonné úpravy, takže není možné aplikovat ani toto osvobození.
Zprvu asi nejrozšířenější mýtus byl, že daníme pouze zisk z krypta převedený do FIAT měn. Bohužel podle úvodních ustanovení zákona daníme mimo peněžního příjmu i příjem nepeněžní a zisk dosažený směnou.
Podle takto široce vymezeného předmětu tedy daníme mimo převodu zisku do FIAT také zisk z prodeje krypta na jiné krypto případně nákup zboží nebo služeb kryptoměn.
Toto je ryze účetní otázka. Komunita se často domnívá, že pokud jako fyzická osoba nepodnikající nevedu účetnictví, ale pouze jinou evidenci, nemusím aplikovat účetní metody úbytku jako jsou FIFO nebo vážený aritmetický průměr. Tím mají tendenci vždy proti poslednímu zdanitelnému příjmu stavět nejvyšší pořizovací cenu prodávané kryptoměny.
Kryptoměna ale není individuálně určená věc (nemá “výrobní číslo”). Při prodeji tedy sice není možné určit jaká mince byla fakticky prodána, podle zákona o daních příjmů je ovšem i na neúčetní jednotky nutné aplikovat obecné účetní metody. Jako výdaje tedy vždy uplatníme nejstarší pořizovací cenu nebo vážený průměr prodávané kryptoměny.
Určitě jste si už položili otázku: “Co když nebudu daně z obchodování kryptoměn platit? Kdo na mě příjde, přece jsou kryptoměny anonymní, ne?”
Takové myšlenky napadnou asi každého, zvláště když je kryptoměna relativně novou komoditou, které v globálu rozumí poměrně malé množství lidí. Je jasné, že evidovat každou online transakci je prakticky nemožné. Ale co když se to změní? Co až jednoho dne úředníci z finanční správy pochopí, jak vlastně kryptoměny fungují? Jednoho dne k tomu jistě dojde. A co bude pak?
Bitcoin coby největší kryptoměna funguje na principu pseudoanonymity. Každý si může dohledat, jaké transakce a kdy proběhly na kterém účtu, a to od samého počátku existence Bitcoinu. Tyto údaje o transakcích nikdy z blockchainu nezmizí, jsou tam napevno. Takže obchodování s kryptoměnami není zrovna anonymní, jak se všude tvrdí. Vždyť každá burza musí vaši totožnost povinně ověřit. Je otázkou několika let, kdy vzniknou automatické nástroje k prověřování daní a už ani ta pseudoanonymita moc nepomůže.
Snad jste se ve vyčerpávajícím článku výše dozvěděli něco nového a doufáme, že jsme vám pomohli lépe porozumět celé problematice zdanění kryptoměn. Pokud vás zajímá více určitě se podívejte na níže umístěné “důležité odkazy” najdete tam zajímavé materiály pro další sebe vzdělání. Pokud si myslíte, že bychom měli na tuto stránku něco doplnit, tak nám to dejte vědět do komentářů, děkujeme.
PS: Chtěli bychom upozornit na to, že autor ani vydavatel tohoto článku není certifikovaný daňový poradce a nemá oprávnění k závaznému výkladu právních předpisů. Proto, pokud v danění stále tápete, doporučujeme se obrátit na licencovaného daňového poradce anebo na příslušné úřady.
Důležité odkazy ohledně zdanění kryptoměn:
Pod tímto profilem publikují články a recenze autoři stránek Finex.cz a další redaktoři nebo hosté, kteří nejsou stálými autory.
Upozornění: Finex.cz neposkytuje daňové poradenství a autor článku není daňový poradce. Sekce komentářů funguje pouze pro diskuzi mezi samotnými čtenáři.
Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.
96 %
89 %
Dobrý den. Chci darovat synovi Bitcoin,musí danit ,když je to dar v přímé linii.Děkuji.
Dobrý den,
Již zde podobný dotaz zazněl, ale nenašel jsem odpověď.
Jde mi o daň ze směny krypto/zboží. Pro praktický příklad: Koupil jsem před nějakou dobou za 10tis. Kč btc v nějaké hodnotě. Aktualně při prodeji za fiat bych obdržel +-15tis. Kč = daním, chápu. Když ale třeba na alze koupím za btc zboží v hodnotě 10tis. Kč nebo i menší. Vzniká mi v tomto případě danitelný zisk nebo ne a případně jaké hodnoty zde dávat do rovnice?
Děkuji
Dobrý den, ano, vzniká. Z pohledu daní je jedno, zda BTC prodáte za 10 000 korun nebo směníte např. za telefon ve stejné hodnotě.
Dobry den,
pokud mi byly vsechny krypto ukradeny, jak mam tento fakt zohlednit pri zdaneni? Povazuje se ukradena “castka” za minusovou polozku (ztratu), tudiz neplatim nic, nebo to nikoho nezajima a musim zdanit zisk ktery jsem prodejem ci smenou krypto ucinil do te doby? A bude se pak pripadne FU dozadovat prokazani kradeze?
Dekuji.
Můžete mi poradit, nějakého levného daňového poradce v oblasti krypta? Nechci za daňového poradce dát víc peněz, než za daň samotnou.
Doporučuji simpletax. Jsou ale drahý…. Ale ono to není sranda to všechno udělat pořádně, pokud s kryptem děláš víc než jen “nákup prodej”… a právě ten “nákup prodej” by měl zvládnout za pár stovek (max tisíc) běžnej účetní/daňař.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda když si koupím Bitcoin na naší platformě, nebo např. na Coinbase…., tak se musí danit jeho koupě, nebo se daní až pouze případný jeho prodej?
Děkujii za odpověď!
Koupě kryptoměny, pokud vím, se nikdy nedaní. Daní se, až prodej, nebo konverze za jiné krypto.
To se vážně najde blázen, který to daní?
Dobrý den, v roce 2014-2015 jsem si hrál s bitcoinem. Něco jsem nakoupil, zkusil jsem těžit … Byly to jen drobné, pak jsem se tomu přestal věnovat a celé jsem to hodil za hlavu. Minulý rok jsem se k tomu vrátil a zjistil jsem, že mám nějaké drobné mBTC a její cena vyletěla tak, že mi to hodilo cca. 37 tisíc. Vzhledem k tomu, že jsem tam tyto peníze nechtěl nechávat, tak jsem je vybral. Tím mi vznikla povinnost teto příjem uvést do daňového přiznaní letos. Vzhledem k tomu, že jsem v roce 2014 netušil, že to takto dopadne neřešil jsem tudíž žádné záznamy, co jsem koupil a co jsem “vytěžil”. Budu tedy muset zdanit celou částku tj. 37 tisíc? Tyto peníze jsem sice vybral, ale pak jsme ji zase investoval někam dál. Toto asi nebudu moct uplatnit abych se zbavil se zbavil povinnosti zaplatit daň?
to klidně zdaňte, ta daň bude stejně nulová přeci :)
To máš celkem blbý. Buď to nedaň vůbec a spoléhej na to, že na to nikdo nepřijde (kvůli těm drobnejm to nikdo řešit nebude) a nebo to musíš zdanit celý. Když nemáš důkaz, kterým bys prokázal náklady;)
Nevite jak je to s danenim crypto pujcek? Napriklad pokud si pujcim USDC oproti BTC a nasledne je prevedu na fiat a utratim? Logicky by to zdaneni podlehat nemelo, ale tady v Kocourkove clovek nikdy nevi.
Říkám si proč je ten článek tak strašně zmatečný a na konci je velmi vtipné upozornění. Informace tu sice jsou, ale jinak je to reklama na poradenstvi.
Z mojí zkušenosti – krypto/krypto je nesmysl.
Pokud začnete rok na btc a skončíte ho v eth, danili byste pokud koupíte eth ztrátově? Ne. Proč byste to dělali v druhém případě? Jestli budete držet další 3 roky a čas od času změníte krypto? Daní se az převod na fiat do české bankovni sféry. Dokud jste v ekosystému tak od prosince do podání daňového přiznání můžete nemít na daně a jestli si myslíte, že vám stát zaplatí potom ztráty, tak to az budou prasatka litat.
Keep calm, delejte si evidenci a dokud zákon nebude sepsán tak, aby vše bylo jasné ihned tak je to vec názoru.
Dobrý den, zmiňujete svoji zkušenost ….. řešil jste již danění přímo se správcem daně?
Pokud připustím, že finanční správa je oprávněna postupovat podle svého vyjádření, budou se zdaňovat i příjmy (zisky) se směny krypto na krypto. Já to beru tak, že jakýkoliv směnný obchod může mít daňové následky ….. existuje přeci peněžní i nepeněžní plnění a vzájemná směna je jen splnění závazku. Je ale dost možné, že se pletu. Představuji si to tak, že zemědělec vypěstuje kukuřici, ale druhý rok chce zasít ječmen. Tak část svoji kukuřice smění za ječmen. Tento obchod přeci ale neznamená, že nemusí vykazovat své příjmy a výdaje …. musí přeci ocenit v Kč kukuřici, druhý ocení v Kč ječmen a následně provedou zápočet pohledávky a závazku.
Snad by mohl odpovědět i nějaký daňový poradce.
Mám to od svého DP. Stejně to tak je u Hanycha (2018), i když ten to alibizuje na svůj účet tím, že říká že danit krypto za krypto by se sice a mělo, ale to v případě kdy to nedržíte pouze v ekosystému směnárny a lze jednoduše v blockchainu dohledat vaše pohyby mezi směnárnou/směnárnou/ pěněženkou.
“A co když máte tisíce transakcí na burze? V rámci intraday obchodování je to
dobře možné. Většina burz funguje tak, že ve skutečnosti k žádným převodům
kryptoměny podle vašich pokynů nedochází. Převod by byl zaznamenán
i v blockchainu. Burzy fungují tak, že vložíte kryptoměnu na jejich adresu
a následně si virtuálně „hrajete“ s ukazateli. A po čase vám vrátí případné
zhodnocení podle vašeho pokynu zpět. Podstatné je, že podle většiny
obchodních podmínek dochází k reálnému zvýšení majetku až připsáním částky
na vaši adresu zpět. Čili je podstatný až výběr z burzy do vlastní peněženky nebo
do směnárny pro převod na fiat měnu. A až tento obchod se typicky daní. Čtěte
ale obchodní podmínky. Rozhodující je, ke kterému okamžiku se skutečně zvýší
váš majetek. A to je v tu chvíli, kdy můžete s kryptoměnou reálně nakládat
a třeba si ji převést jinam.”
Pokud si za rok rozdiversifikujete portfolio na 5 krypt v průběhu roku i v přitom kdy jste v plusu s plánem držet a nevyvávědět to na jinou směnárnu kde si koupíte CZK, a poté je dovedete české sféry tak byste neměl nic řešit. Většina zahraničních směnáren má takové prostředky zabezpečení, že peněženky už málo dávají smysl. Jestli máte strach, tak jste vystaveni tomu, že jste transparentnější pro daně. Jestli máte ale rozum tak stačí opravdu vždy řešit výdaj a příjem v momentě opravdového použití vašich assetů. Všechny ostátní názory jsou prostě to jak si to lidé vykládají z té omáčkové jurisdicke, která je taky udělaná jen k tomu, aby lidé raději platili více než méně.
Představte si toto, pokud nechcete přiznáváat výdaje. Můžete daytradeovat kolik chcete třeba v 5 let v kuse a pak prodat 1 BTC na české směnárně, převést ho do banky a v přiznání uvést nulové výdaje, a nikdo se vás na nic nezeptá? Bizární, ne?
“Hezký den, z naší praxe ani u velkých částek finanční správa nepřezkoumává způsob nabytí. Subjektů, které poměrně dávno nabyly krypto a postupně jej prodávají je dost a zároveň často není možné historické ceny prokázat. Zdroj majetku v přiznání neuvádíte. Také to ani nemusí dávat ekonomický smysl počítat s ohledem na prodejní cenu. Máme klienty, kteří nabyli BTC v cenách kolem jednotek dolarů, takže uplatnitelný výdaj je zanedbatelný. MH”
Čekejte na to až to bude v zákonech explicitně napsané a doufejte, že to nebude hloupé. Mít na konci prosince daň např. 50 tisíc (z 333 tis.), protože jste přešli z btc do eth někdy v průběhu roku a pak mít v dubnu třeba jenom 100k v ethereu protože začal bear market a házet to navinu tomu, že je to rizikové aktivum je přece směšné. Těch 333k tis. jste nikdy k ničemu kromě nákupu krypta nepoužil a teď po vás chce stát 50 tis. za co proboha? Až budou prasata lítat a babiš sedět v base a krypto daně napsány explicitně si to vyložte podle toho jak to vnímáte vy. Jak to vnímám já, už víte.
Ráda bych Vás požádala o informaci, jak je to s daněním po dalším roce (případně více letech). Převádí se vklady do dalšího roku? Tedy pokud letos vložím do krypta např. 100 tisíc a příští rok hodnota vzroste na 200 tisíc, které celé vyberu, budu danit zisk z rozdílu (zisku), tedy ze 100 tisíc nebo z celé vybrané částky?
Někde jsem četla, že se krypto daní “rok od roku”, tedy vklady z minulých let nehrají roli, ale přijde mi to dost šílené. Děkuji za odpověď .
Dobrý den,
zajímá mne, v které zemi se zisky daní. Tam kde žiji, co mám občance nebo v pasu, tam kde jsem/nejsem rezident/nerezident, ve státě kde mám bankovní účet, …. ?
Děkuji
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, když si peníze za bitcoin vyberu v hotovosti z BTC automatu, je tento zisk již zdaněn? Děkuji za odpověď
haha, ne to urcite neni :)
Dobrý den, mám nakoupené nějaké krypto na Coinbank Trader, v srpnu jsem koupil Doge za 300 Kč a v září prodal a prodělal nějakou korunu, po sléze jsem koupil jinou kryptoměnu. Musím danit ty drobný?
A mám na Coinbank trader nakoupeno i dalsí krypto a s tím jsem nic do teď nedělal ani neprodával nesměnil nic. Musím danit?
díky za odpo
pokud jsi mel jen ten jediny prodej a v nem realizoval ztratu a pak jen nakupoval a doted drzis, pak neni co danit… kdybys mel byt i jenom jednu korunu zisku, mel bys to teoreticky priznat :)
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat. Nakoupil jsem několik kryptoměn na Coinbank.
Nic z nakoupených kryptoměn jsem neprodal a nesměnil a ani nepřeváděl zpět na koruny.
Musím něco danit?
Děkuji
Dobrý den, Pepo. Pokud jste nerealizoval žádný zisk, pak není nutné nic danit.
Kterej DEBIL, opakuji DEBIL vymyslel metodu daneni FIFO? Kdyz otevru tri obchody v ruzny cas, nazveme je treba A, B, C a pak je zavru v poradi B, C, A tak podle FIFO bych danil zavreni pozice B oproti otevreni pozice A a tak dale.. ale to je nesmysl, pozice zaviram kdy zvazim ze je vhodne je zavrit, a z toho vyplyva daneni. FIFO vymyslel naprostej kreten. takhle bych to urcite nedanil