...nebo už máte účet?
Přihlašte seNíže naleznete seznam 276 burzovních a akciových indexů. V seznamu jsou vždy uvedeny hodnoty pro burzovní indexy, jejich změna za posledních 24 hodin a graf indexů za poslední týden.
Kromě toho také u každého indexu naleznete informace o počtu společností, které obsahuje, rok vzniku indexu a odkaz na jeho detailní recenzi.
V detailních profilech indexů se dozvíte například, jak se index počítá, kdo, kdy a proč ho založil a jaké společnosti zahrnuje.
Jedná se o seznam těch nejznámějších indexů, které je možné považovat za ukazatele vývoje globální ekonomiky nebo určitých států či sektorů. Tyto akciové indexy by měl znát každý, kdo se zajímá o obchodování, investování či ekonomiku.
Aktuální hodnota indexů vám sama o sobě moc neřekne. Je potřeba vědět, jak se vypočítává, kdy byl index vytvořen a jaká byla jeho počáteční hodnota.
Akciové a jiné indexy si můžete představit jako koš aktiv – cenných papírů. A tento koš je sestaven podle předem určených pravidel, která jsou veřejně známá, a každý tak ví, co od indexu očekávat.
Indexy mohou zahrnovat různá aktiva – akcie, komodity, dluhopisy, kryptoměny nebo třeba i finanční deriváty. Dají se také rozdělit do spousty kategorií a každý si může nalézt ten svůj.
Dnes jsou indexy naprostým základem světa investování. Protože každý z indexů ukazuje průměrný vývoj nějaké oblasti investic – slouží pro manažery fondů i jednotlivé investory jako benchmark, tedy měřítko, se kterým mohou srovnávat návratnost vlastních investic.
Indexy ukazují výkonnost aktiv bez práce, emocí a lidského faktoru. Díky tomu proti nim lze porovnávat výkonnost, rizikovost a další metriky osobních portfolií a zjistit, jestli je investor úspěšný vzhledem k vynaloženému úsilí.
Zde se hodí zmínit, že naprostá většina retailových a profesionálních investorů není schopná dlouhodobě překonávat výkonnost indexů.
Trhy jsou v průměru chytřejší než jednotliví investoři. Pro běžného člověka je mnohem lepší koupit pasivně spravovaný fond s minimálními poplatky, nic nedělat a počkat několik let.
Vzhledem k rozšířenosti pasivního investování se indexy také používají ke “stavění” jednotlivých produktů. Burzovně obchodované fondy (ETF) jsou pasivně řízené produkty, jejichž strategií je velice často prosté kopírování složení aktiv v nějakém indexu.
Příkladem za všechny je nejznámější index na světě S&P 500, podle kterého dnes funguje celá řada fondů. Jen v první pětce největších ETF fondů na světě jsou dokonce 3, které sledují právě tento index.
Indexy se dělí podle mnoha kritérií. Pojďme si postupně vše rozebrat a srozumitelně popsat.
Nejprve se podívejme na to, co indexy skutečně obsahují. Existují indexy sledující všechny hlavní třídy aktiv, jmenovitě například:
Každý se může lišit a obecně mají svá jednotlivá specifika.
Akciové index lze dále dělit i podle jednotlivých průmyslových sektorů. Existují indexy, které sledují například:
A mnoho dalších odvětví (viz např. rozdělení GICS či ICB). Uvnitř těchto indexů může být samozřejmě ještě podrobnější specifikace, která bude řešit třeba geografii apod.
To, že každý index může obsahovat jiný typ aktiv, jsme si už řekli. Rozdíly je ale možné najít také v tom, jak se ve skutečně rozděluje hodnota fondu mezi jednotlivá aktiva.
Používají se v zásadě tři hlavní postupy:
Indexy se, stejně jako samotná aktiva, dělí podle regionů, které sledují. Jednotlivé indexy většinou řeší konkrétní zemi – USA, Spojené království, Německo – nebo burzu (NYSE, Nasdaq, Londýnská burza, Frankfurtská burza), nicméně se na ně dá dívat i z širšího pohledu.
Tím je například dělení používané společností MSCI, které vše třídí do tří skupin.
Nebudeme si vypisovat všechny jednotlivé indexy. Je jich totiž nespočet. Každá rozvinutá země má svůj vlastní index a úplně stejně to mají i menší hráči.
Některé země jich mají i desítky. V rychlosti si tedy popíšeme pouze ty, které máme na Finexu detailně zpracované. Můžete si proto každý z nich rozkliknout a přečíst si všechny potřebné detaily.
Rozvinuté trhy jsou zpravidla ty největší, nejbezpečnější a nejregulovanější. Nacházejí se zde největší společnosti světa, z nichž většina sídlí ve Spojených státech amerických. Samozřejmě jsou zde ale také zástupci zemí z Evropy, Asie a Austrálie.
Rozvinuté trhy jsou specifické svojí nižší rizikovostí, tedy alespoň v porovnání s Developing a Frontier trhy.
Platí, že v dobách krize zde obchodované společnosti drží svojí cenu mnohem lépe.
Rozvíjející se trhy jsou země, které mají ekonomický potenciál, jsou relativně stabilní, ale většinou nejsou tak ekonomicky silné. Můžeme zde najít země východní Evropy, Jižní Ameriky apod. Další specifikum je, že akciový trh zde není tak velký.
Stejně tak jako na devizovém trhu, i zde se dá už poznat rozdíl v chování investorů mimo a v průběhu krize. Při globálních hospodářských problémech investoři z rozvíjejících trhů utíkají a aktiva, stejně jako měny, ztrácejí na hodnotě.
Frontier trhy jsou specifické svojí extrémní rizikovostí, která vyplývá především z nestabilního socioekonomického prostředí, malého trhu a hůře zpracovaných a vynucovaných zákonů. Stejně tak je zde otázka transparentnosti a skutečného stavu finanční situace jednotlivých společností.
Investoři by měli opravdu zvážit, jestli chtějí na tyto trhy vstupovat. Lidé a podniky v těchto zemích nejsou inherentně špatní či zlí. Prostředí kolem nich ale umožňuje věci, které by si jinde možná nedovolili.
Burzovních indexů po celém světě existuje stovky, ne-li tisíce. Není tedy možné jednoduše určit, které z nich jsou ty nejoblíbenější.
Vycházet můžeme z jejich hodnoty, historie, celkové tržní kapitalizace společností, nebo třeba z počtu vyhledávání jednotlivých indexů pomocí internetových vyhledávačů.
Z investorského hlediska jsou pravděpodobně nejlepší metrikou velikost pasivně fungujících ETF fondů, které ve většině případů sledují právě nějaký ze zmíněných indexů.
Při použití tohoto ukazatele se nám udělá relativně přesný obrázek o tom, který index (a skupina aktiv v něm) je nejoblíbenější.
Mezi nejznámější a nejoblíbenější indexy patří:
Pro nás v České republice pak samozřejmě:
Při vybírání svých investic se ale řiďte především svými vlastními znalostmi. To, že je nějaký index a na něj navázaný ETF fond oblíbený, ještě neznamená, že je dobrou volbou i pro vás. Dobře vybraný fond, který se ale vůbec nehodí do strategie portfolia, může napáchat skutečně ohromné škody.
Akciové indexy jsou koše cenných papírů sestavené podle předem určených pravidel. Slouží k měření výkonnosti určitých segmentů trhu, jako jsou akcie, komodity, dluhopisy nebo kryptoměny.
Indexy slouží jako benchmarky, které investoři používají k porovnání návratnosti svých investic. Pomáhají hodnotit výkonnost a rizikovost investičních portfolií bez vlivu lidských emocí.
Indexy mohou obsahovat různé typy aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity, kryptoměny i finanční deriváty.
Mezi nejznámější akciové indexy v USA patří Dow Jones Industrial Average, S&P 500, Nasdaq-100 a Russell 2000.
S&P 500 je index sledující 500 největších společností ve Spojených státech podle tržní kapitalizace a je často používán jako benchmark pro celé akciové trhy.
Hlavní evropské akciové indexy zahrnují CAC 40, Austrian Traded Index, FTSE 100, DAX 40, FTSE MIB, Euro Stoxx 50 a STOXX Europe 600.
Pasivní investování je strategie, kdy investoři nakupují burzovně obchodované fondy (ETF), které kopírují složení a výkonnost určitého indexu, místo aby aktivně vybírali jednotlivé akcie.
ETF fondy nabízejí diverzifikaci, nízké náklady na správu a jednoduchý přístup k široké škále aktiv, což je ideální pro dlouhodobé investice s minimálními zásahy.
94 %
89 %
86 %
