Nejdůležitější makroekonomická data: Mohou vás udělat bohatými, ale také zruinovat!

HDP, inflace, úroková sazba a další makroekonomické ukazatele významně ovlivňují finanční trhy.

I v případě, že jste čistě techničtí obchodníci, měli byste tyto základní pojmy a jejich dopad na trh znát. Dnes si ukážeme, kde tyto data sledovat, jak je vyhodnotit a použít ve váš prospěch. Nebojte, není to nic složitého.

Obsah článku

Proč makroekonomická data sledovat?

Tento článek je skutečně pro každého obchodníka. Každý trader (ale i investor) by měl minimálně vědět, co vyhlášení HDP, nezaměstnanosti, úrokové sazby případně čehokoliv dalšího může s trhy udělat.

Věřte, že je vhodné minimálně vědět o času vyhlášení těchto informací, protože trh má tendenci “bláznit” a postihnuti jsou tak i techničtí obchodníci.

To je hned na úvod asi jedna z nejdůležitějších informací.

V okamžiku vyhlášení důležitých makroekonomických dat nebo v době důležitého projevu guvernéra centrální banky má trh sklony k vysoké volatilitě, tedy k vysokým a nepředvídatelným pohybům nahoru a dolu.

Z hlediska technické analýzy se tvoří velké množství falešných signálů a strategie selhává.

Vysoká volatilita má za následek spouštění stop lossů a obchodování je v zásadě nemožné. Z toho hlediska byste o vyhlášení důležitých makroekonomických dat měli aspoň vědět.

Mnoho brokerů již nabízí makroekonomický kalendář a to jak na svých stránkách, tak i přímo v obchodní platformě, příklad makro kalendáře dáváme u brokera XTB.

Jak v obchodní platformě xStation, tak na stránkách vidíte, kdy a co bude vyhlášeno, jak je to důležité (odhadovaná váha daného vyhlášení) a jaké se to týká země. XTB také doplňuje předchozí hodnotu a předpověď. To je podstatné.

V konečném důsledku nejde o to, jak se nová hodnota liší od předchozí, ale jak se liší od předpovědi.

Právě předpověď je již v tržních očekáváních zahrnuta, obchodníci s ní počítají a budou překvapeni pouze v případě, kdy bude výsledek jiný než předpověď.

Mimo kalendáře brokerů můžete využít i weby specializované čistě na makroekonomické zprávy. Mezi prověřené a přehledné weby patří například forexfactory.com.

Pokud vám jsou makroekonomická data proti srsti a nechcete se o ně zajímat, aspoň sledujte kalendář a v době vyhlášení nejdůležitějších zpráv (označeno červeně) na daném trhu neobchodujte (omezte zejména forexové obchodování) – je to dost riskantní.

Vydržte aspoň pár minut po vyhlášení nové hodnoty, jakmile se trh opět zklidní, začněte obchodovat.

Jestli ale chcete alespoň základně hodnotám v makroekonomických kalendářích porozumět a využít je ve váš prospěch, čtěte náš článek dále. Pojďme se nyní podívat na konkrétní makroekonomické ukazatele. 

HDP – základ každé ekonomiky

Pojem HDP – hrubý domácí produkt jste už určitě slyšeli. HDP určuje výkonnost ekonomiky i životní úroveň. Pokud jej přepočteme na obyvatele, můžeme porovnávat jednotlivé ekonomiky (státy) i životní úroveň v nich.

Samozřejmě HDP není jediným ukazatelem životní úrovně a lze jej teoreticky uměle navýšit.

Pokud budou růst neefektivní státní investice, HPD bude vysoké, ale bez prospěchu. Stejně tak HDP roste po živelných katastrofách, kdy dochází k významné obnově jak na straně státní (infrastruktura), tak soukromé.

HDP lze počítat několika způsoby, nejčastěji se používá výdajová metoda, kdy spočítáme souhrn výdajů jednotlivých sektorů na finální výrobek či službu (veškeré výdaje na meziprodukt se nezapočítávají, protože se promítnou v přidané hodnotě finálního produktu).

A pokud se podíváte na léta 2001 až 2008/9, tak skutečně můžeme pozorovat růst HDP i posilování české koruny. HDP mluví o ekonomice jako celku, rostoucí HDP bude mít vliv nejen na českou korunu, ale i na české firmy, na české akcie – jejich cena by měla růst.

U HDP si dávejte pozor na nominální a reálnou podobu. Nominální HDP je v běžných cenách, tedy aktuálních, reálné HDP je v cenách předem stanoveného roku, třeba roku 2010 a je tedy bez inflace.

U HDP lze pozorovat i sezónní výkyvy, kdy zimní měsíce jsou slabší, naopak letní silnější kvůli sezónním pracím. Nejlepší je z dlouhodobého hlediska pozorovat reálné HDP očištěné o sezónní vlivy.

Inflace

Inflace přímo navazuje na HDP. Poměr reálného a nominálního HDP nám inflaci snadno vypočte. Dáváme do poměru ceny staré a aktuální. Samozřejmě výpočtů je více, koš spotřebitelů, výrobců atd.

V makrodatech často najdete Index cen výrobců (PPI) nebo Index spotřebitelských cen (CPI). Ostatně více si přečtěte v našem komplexním článku o inflaci.

Inflace – Co je to inflace? A jaké má příčiny a dopady?

Inflace zmenší kupní sílu peněz v dané ekonomice. Zároveň inflace vytváří velkou nejistotu v dlouhodobém horizontu. Špatně se určuje, o kolik se za několik let sníží kupní síla peněz.

To zvyšuje rizikovou přirážku, rostou úrokové míry a klesají výnosy investic. Inflaci je vhodné porovnávat. Měna s vyšší inflací má tendenci depreciovat (její cena klesá) vůči měně s nižší inflací.

Ekonomika s vyšší inflací má tendenci slábnout, i když z krátkodobého hlediska může inflace pomoci nastartovat ekonomiku.

Inflace bude mít dopad především na kurz. Pokud bude vyhlášena větší inflace, než se očekává, nebo když bude inflace vyšší než u porovnávané měny, kurz by měl oslabit. Inflaci je ale dobré dávat do kontextu dalších ukazatelů.

Například po pandemii nebo po živelných katastrofách nemusí být krátkodobé zvýšení inflace na škodu, naopak. Krátkodobě mají lidé pocit, že mají více peněz, více utrácejí a ekonomice to pomůže.

Nezaměstnanost

U nezaměstnanosti můžeme sledovat nezaměstnanost samotnou, případně počet volných pracovních míst na trhu. Oba parametry ukazují v zásadě to stejné, ale z jiných pohledů.

Je důležité zmínit, že nezaměstnanost je přirozený jev a bude tu vždy.

Může být důsledkem plánované změny zaměstnání, sezónním vlivem nebo se do ní započítávají lidé, kteří pracovat nechtějí. Ideální nezaměstnanost je kolem tzv. přirozené míry. To znamená úroveň, kdy není nadbytek nezaměstnaných ani nedostatek volných míst a trh se přirozeně čistí.

Jinými slovy nezaměstnanost škodí v případech, kdy je moc vysoká, ale i nízká.

Obecně lze říci, že trhy reagují především na změnu vůči očekávání, případně na velké výkyvy. Ekonomika je slabá v případech, kdy je nezaměstnanost vysoká. V tento moment dochází k oslabení měny a podpory exportu a zaměstnanosti.

Nezaměstnanost lze krátkodobě podpořit i růstem inflace, a proto je dobré tyto hodnoty a jejich vývoj sledovat společně a dávat do souvislostí.

Úroková sazba

Hlavní úrokové sazby (vyhlášené centrální bankou) mají přímý dopad na danou ekonomiku a zbylé úrokové sazby (z hypoték, úvěrů a podobně). Ovlivňují však také úroky dluhopisů a nepřímo tak mají vliv i na akciový trh a jednotlivé akcie – růstovým akciím se v prostředí vysokých úrokových sazeb obvykle nedaří, a naopak.

Obecně lze říci, že nízká úroková sazba se snaží ekonomiku povzbudit, vybízí k investicím, vysoká úroková sazba ji naopak zpomaluje a opět je zde nějaká “přirozená míra”, která je na ekonomiku neutrální.

Ostatní makroekonomická data

Mohli bychom rozebírat růst mezd, vývoj maloobchodu, průmyslovou výrobu, zahraniční obchod a mnohá další makroekonomická data. Lze ale říci, že pro nás to již není potřeba. Většina těchto dat spolu souvisí a pohybuje se společně.

Pokud roste HDP, ekonomice se obecně daří a lze očekávat, že se to promítne i na inflaci, úrokové míře, nezaměstnanosti, mzdách, zahraničním obchodu atd. Samozřejmě vždy může být někde nějaká drobná anomálie, ale obecně se vše pohybuje dohromady. Je proto ideální, když věci sledujete v kontextu s dalšími. 

Každopádně už na úvod u HDP jsme si řekli, že jej lze uměle ovlivnit a to jak záměrně (neefektivní státní investice), tak nezáměrně (živelné katastrofy), a proto je vhodné dodat i několik dalších ukazatelů, pro základní přehled o dané ekonomice budou ale 3-4 bohatě stačit.

Co je to hrubý domácí produkt (HDP)? Jak na HDP nahlížet?

Jak s makroekonomickými daty pracovat?

Krátkodobý pohled

Z krátkodobého pohledu potřebujete vědět, že se chystá vyhlášení makroekonomických dat.

Následně se můžete rozhodnout nedělat nic, neobchodovat a počkat, než se trh vrátí do normálu. Nebo můžete porovnat očekávanou hodnotu se skutečně vyhlášenou, selským rozumem si říci, zda je to pro ekonomiku dobré nebo špatné a podle toho obchodovat.

Dlouhodobý pohled

Z dlouhodobého hlediska si vytvoříme analýzu několika makroekonomických ukazatelů, ideálně i ve srovnání s jinou ekonomikou a na základě této analýzy se rozhodnete pro nákup nebo prodej.

Typické je to u forexu a kurzu dvou měn, kdy snadno můžete ekonomiky porovnávat. V tomto případě se dostáváme již do fundamentální analýzy a středně či dlouhodobého obchodování.

Makroekonomická data a jejich dopad

Mohlo by se zdát, že makroekonomická data ovlivňují jenom kurzy měn – forex. Do velké míry je to pravda, protože kurz je skutečně tím prvním faktorem.

Ovšem kurz ovlivňuje i akcie a dokonce i komodity. Pokud americká ekonomika oslabí (pokles HDP, růst nezaměstnanosti atd.), dojde k oslabení kurzu (oslabení dolaru), tím se propadnou i ceny amerických akcií a ovlivní to i komodity – zejména ropu.

Je samozřejmě otázkou, zda to nebude opačně nebo vše současně.

Nejde jednoznačně říci, zda budou nejdříve oslabovat akcie a to vyvolá ekonomické problémy a oslabení měny či opačně.

Vždy zde existuje určité zpoždění a těžko se určuje, co zareagovalo první. Vazby jsou zde ale nekompromisní.

U většiny komodit dojde s oslabením ekonomiky k propadu jejich ceny, výjimkou by ale mohlo být paradoxně i již zmíněné zlato. To je považováno za bezpečný přístav a naopak v horších dobách jeho cena roste.

Zlato jako bezpečný přístav? Jaký byl vývoj zlata v období krizí?

Je důležité si uvědomit, že komodity a akcie reagují pouze v případě, že jejich cena je v měně ovlivněné ekonomiky. Barel ropy udávaný v dolarech reaguje na americký dolar, stejně tak zlato a jedna unce oceněná v dolarech. Obdobně třeba i akcie Apple – také v dolarech.

Vývoj české ekonomiky nemá na cenu těchto komodit žádný vliv.

Sledujte data v makroekonomickém kalendáři a zkuste používat selský rozum, většinou si lze vše vysvětlit. Samozřejmě s časem budou přibývat zkušenosti a vše se bude zdát jasnější a hezky to do sebe zapadne.

Téma makroekonomických dat není složité, ale je velmi komplexní. Existuje tolik témat / termínů s tím spojených, že by dalo na několik knih. Pokud vás tyto témata zajímají, určitě nebudete mít problém najít si k tomu další informace.

Pokud máte nějaké zkušenosti o které byste se s námi chtěli podělit nebo dotazy, neváhejte nám napsat v komentářích.

FAQs – Na co se nejčastěji ptáte?

Další zdroje informací:

• XTB (Makroekonomický kalendář)
• Český statistický úřad (Hlavní makroekonomické ukazatele)
• Wikipedie (Makroekonomický ukazatel)
• Wikipedie (Makroekonomie)