FinexEkonomieKuponová privatizace: Jak fungovala, kdo ji vymyslel a kdo zneužil?
Kuponová privatizace: Jak fungovala, kdo ji vymyslel a kdo zneužil?
Kuponová knížka přinesla Čechům naději na zbohatnutí, ale realita často vypadala úplně jinak. Zjistěte, jak probíhala privatizace v ČR, kdo na ni vydělal a kdo naopak prodělal.
Kuponová privatizace doslova vytvořila Českou republiku. Jejím cílem bylo převést do soukromých rukou velkou část státních firem, převážně těch, které nebyly efektivně spravované.
Pro veřejnost to byla neopakovatelná příležitost, která vedle k ziskům, ztrátám, ale i mnoha podvodům. Podívejte se s námi, co je to kuponová privatizace a jak privatizace v ČR probíhala.
Kuponová privatizace měla a má velkou řadu podporovatelů a odpůrců. Než se pustíme do samotného článku, připravili jsme pro vás několik pojmů či jmen, kterékuponová privatizace v ČR proslavila. Znáte je všechny?
kuponová knížka
Harvardské fondy a “jistota desetinásobku”
PPF
IPB
Český Telecom
Václav Klaus
Petr Kellner
Viktor Kožený
Proč zrovna tato jména? Čtěte dále.
Kuponová privatizace v ČR stručně
Cílem kuponové privatizace bylo převést státní majetek do soukromých rukou a vytvořit tržní ekonomiku v ČR, především u neefektivně spravovaných státních podniků.
Občané si mohli koupit kuponové knížky, které obsahovaly kupóny směnitelné za akcie státních podniků, nebo je mohli prodat fondům za zisk.
Kupónová privatizace v ČR vedla k vytvoření fondů, z nichž některé (např. Harvardské fondy Viktora Koženého) skončily tunelováním a podvody.
Kuponová privatizace má své podporovatele i odpůrce, její dopady jsou stále patrné, a mnozí poukazují na neprůhlednost a podvody spojené s fondy.
Jedná se o privatizační metodu, kdy se stát snaží převést neefektivně spravované firmy do soukromých rukou. K tomuto přenosu se používají kupónové knížky s určitým počtem kupónů. Kupónové knížky si mohou občasné koupit, případně je obdrží zdarma.
Zdroj: wikipedia.org
Hromadná akcie
Obvykle v několika vlnách mohou držitelé kupónových knížek směnit své kupóny za akcie státních firem nabídnutých k privatizaci. Druhou možností je kupónovou knížku prodat jednotlivci za pevně stanovenou cenu, případně fondu s vidinou zisku.
Metoda kupónové privatizace byla použita či se zvažovala hned v několika zemích, například v Polsku, Rusku, Československu či Ázerbájdžánu. V každé zemi jsou samozřejmě určitě specifika, ale logika je vždy stejná.
Privatizační metoda kupónů se v mnoha zemích neukázala jako vhodný způsob transformace, a proto dnes Světová banka doporučuje jiné způsoby privatizačního majetku. Proč? To se dozvíte třeba právě na případu České republiky, v té době ještě Československa.
Co je privatizace v kostce
Privatizace je proces, při kterém se vlastnictví státních nebo veřejných podniků převádí do rukou soukromých osob nebo společností.
Cílem je často zvýšit efektivitu a konkurenceschopnost těchto podniků, protože soukromý sektor bývá motivován k lepšímu řízení a ziskovosti.
Analogicky si to můžete představit jako situaci, kdy stát vlastní nějaké výrobní zařízení a rozhodne se ho prodat podnikateli, který ho provozuje se záměrem zvýšit zisky a zlepšit.
Kuponová privatizace v ČR
Kuponová privatizace v ČR začala 1. listopadu 1991 v 10 hodin. Přesně v tento moment se rozjelo ono velké kolo, jenž začalo vytvářet tržní ekonomiku České republiky.
Začátek 90. let se zdá být již jako poměrně dlouhá doba, ovšem dopady kupónové privatizace jsou stále patrné.
První vlna kupónové privatizace (1991 až 1992) se uskutečnila ještě v Československu a obsahovala 5 kol. Druhá vlna (1993 až 1994) měla celkem 6 kol a byla již dominantou České republiky.
V každé vlně si občan starší 18 let mohl zakoupit kuponové knížky za 35 Kč a k nim známku za 1000 Kč.
Pokud jste o kuponovou knížku měli zájem, museli jste na poštu, kde jste se registrovali a zaplatili oněch 1 035 korun. Na poště také visel seznam podniků určených k privatizaci, zájemci tak hned mohli zvažovat, za co by svoje kupóny směnili.
Kuponová knížka obsahovala 10 kuponů po 100 bodech. Pokud jste kupóny vlastnili, byli jste označování zkratkou DIK – držitel investičních kupónů.
DIK mohl v každém kole uplatnit poptávku po vybraných akciích. Pokud bylo akcií dostatek, DIK směnil kupón za akcie v zaknihované formě – připsané na účet ve Středisku cenných papírů (dnes akcie spravuje Centrálnímu depozitáři cenných papírů).
Pokud poptávka po akciích převýšila jejich nabídku, nedošlo ke směně kupónů za akcie. Všechny akcie dané společnosti postoupily do dalšího kola za vyšší cenu. A naopak akcie podniků, které zbyly po posledním kole privatizace, zůstaly Fondu národního majetku.
Kuponová privatizace začala v České republice, respektive v Československu v listopadu 1991. Zájem o kuponové knížky ovšem přišel až začátkem roku 1992. V polovině února 1992 se totiž zrodily mnohé fondy, které kupovaly kupóny a nabízely jejich zhodnocení.
Zdroj: ppf.eu
Zmínit můžeme například PPF. Fond PPF a zesnulého Petra Kellnera zná každý, ale věděli jste, že zkratka PPF znamená První privatizační fond? Ovšem ne všechny fondy to myslely s investicí vážně. Přes 800 tisíc lidí uvěřilo Harvardským fondům Viktora Koženého.
Info
Viktor Kožený vytuneloval Harvardský fond – zmizelo cca 16 miliard korun. O něco podobného se navíc pokusil i při kupónové privatizaci v Azerbajdžánu.
Dnes Viktor Kožený žije na Bahamách a je na něj vydán mezinárodní zatykač z České republiky a USA.
Právě privatizace a “kuponovka” dala vzniknout mnoha fondům. Fondy nebyly na správu takového majetku připraveny, a tak v mnoha případech skončil fond, respektive vlastněné firmy vytunelováním.
Tím se mimochodem Česká republika zapsala do mezinárodního slovníku – tunelování je dnes mezinárodním slovem pro zpronevěření majetku.
Privatizace v ČR představovala jedinečnou příležitost. Úspěšné fondy měly skvělou možnost ovládnout zajímavé podniky, správně v nich nastavit procesy a generovat zisky (jak správcům fondu, tak investorům). Byla to ale i příležitost pro nekalé podnikání, viz Viktor Kožený a jím vytunelované firmy.
Dnes samotná kuponová knížka nemá žádnou hodnotu, protože sloužila pouze jako prostředek k získání akcií během privatizace v 90. letech.
Dnes už nemá žádnou právní ani finanční hodnotu. Důležité jsou pouze akcie, které jste získali během kuponové privatizace.
Pokud jste během kuponové privatizace získali nějaké akcie, je důležité zjistit, zda je stále vlastníte – můžete se obrátit na Centrální depozitář cenných papírů.
Otcové kuponové privatizace v ČR
Kuponovou privatizaci v Československu prosadili politici a ekonomové z Prognostického ústavu ČSAV. Hlavními autory je Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus.
Někdy jsou tato jména doplněna o Jana Švejnara. On sám se ve svém životopise označil za architekta českých ekonomických reforem, ale ke kupónové formě privatizace se stavěl skepticky.
Koncept privatizace pomocí kupónů vznikl v roce 1988 v Polsku, stojí za ním Janusz Lewandowski (1997), který ji dává jako východisko z post-komunistické situace.
Myšlenku převodu státních firem do soukromých rukou pomocí kupónů vypracovali tržně orientovaní poradci hnutí Solidarita v polském Gdaňsku v polovině roku 1988.
Metoda kuponové privatizace byla prezentovaná jako možnost transformace polského hospodářství. Později byla tato myšlenka přepracována právě pro kupónovou privatizaci v Československu.
Nutno ovšem podotknout, že naše metoda byla v zásadě totožná s kupónovou privatizací z Britské Kolumbie. Avšak zda se jedná o náhodu nebo skutečně inspiraci touto větší zemí, není dodnes jasné.
A co si o kupónové privatizaci myslíte vy? Měli jste kupónovou knížku? Investovali jste do fondů či jste si vybrali akcie.
FAQs – Na co se nejčastěji ptáte
Co je kuponová knížka?
Kuponová knížka byla dokument, který obsahoval kupóny směnitelné za akcie státních podniků během privatizace v ČR.
Jaký byl cíl privatizace v ČR?
Cílem bylo převést státní majetek do soukromých rukou, aby se zvýšila efektivita a konkurenceschopnost podniků.
Jak kuponová privatizace v ČR probíhala?
Privatizace probíhala v několika vlnách, kde občané mohli směnit kupóny z kuponových knížek za akcie státních podniků nebo je prodat fondům.
Proč se některé fondy během kupónové privatizace zhroutily?
Některé fondy nebyly připraveny na správu velkého množství majetku a často se stávaly obětí tunelování, jako tomu bylo u Harvardských fondů Viktora Koženého. Ten je během kuponové privatizace v ČR zneužil a zpronevěřil miliardy korun.
Kolik lidí se zapojilo do kuponové privatizace?
Do první vlny kuponové privatizace v ČR se zapojilo 8,5 milionu lidí, kteří směnili své kupóny za akcie nebo je prodali fondům.
Jaké byly hlavní problémy kuponové privatizace v ČR?
Hlavní problémy kuponové privatizace v ČR zahrnovaly neprůhlednost, tunelování fondů a nedostatečnou připravenost správců fondů na řízení obrovského majetku.
Kuponová privatizace vedla v mnoha zemích, včetně ČR, k podvodům a neefektivnímu rozdělení majetku, proto není divu, že Světová banka nyní doporučuje jiné metody privatizace státního majetku.
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnovaná forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. Mé studium jsem zakončil na VŠE v Praze, fakulta Financí a účetnictví – Finance. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.
O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.
Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií
„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham
Abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší služby, používáme různé technologie, mezi které patří i soubory cookies.
Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Díky tomu můžeme náš web dále zlepšovat. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití služby, kterou si náš čtenář nebo uživatel výslovně vyžádal navštívením stránek a není možné je vypnout.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely, abychom naše stránky mohli neustále zlepšovat dle toho, jak se naši čtenáři a uživatelé chovají a jaké mají preference.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
94 %
90 %
