Bez čipů nefunguje AI, auto ani telefon. Polovodiče jsou ale jedno z nejvíce cyklických odvětví na burze. Vybrali jsme pět firem, které drží úzká hrdla celého řetězce, a tři rizikovější sázky. Které tituly se vyplatí zařadit do portfolia?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Zajímá vás, proč právě tyto firmy, jak jsme je vybírali a které tři rizikovější čipové akcie osloví odvážnější investory? Čtěte dále.
Tři nákladní Boeingy 747 a dvacet kamionů. Tolik kapacity vyžaduje přeprava jediného stroje nizozemského ASML z výrobní haly k zákazníkovi. Zařízení stojí až 200 milionů dolarů a jeho výroba je technicky mimořádně náročná.
Bez něj se přitom neobejde produkce těch nejvýkonnějších čipů, které pohánějí umělou inteligenci, moderní telefony i datová centra.
Tato situace dobře ilustruje, proč polovodiče tolik přitahují pozornost investorů.
Celý řetězec stojí na několika firmách, které disponují mimořádně silným tržním postavením.
Má to ovšem jeden háček. Čipový průmysl patří k nejvíce cyklickým odvětvím burzy a období hojnosti v něm pravidelně střídají propady.
Následující výběr proto zohledňuje firmy, které kontrolují úzká hrdla výroby a dokážou lépe zvládat cyklické výkyvy. Pokud hledáte polovodiče do svého portfolia, může tento seznam posloužit jako výchozí bod.
Spoluzakladatel Intelu Gordon Moore v roce 1965 předpověděl, že se počet součástek na čipu bude pravidelně zdvojnásobovat. V roce 1975 odhad upřesnil na zdvojnásobení každé dva roky, čímž vznikl známý Mooreův zákon.
Průmysl tento trend naplňoval desítky let. Cena za to je ovšem vysoká: každá nová generace vyžaduje dražší stroje a modernější továrny.
Z toho plyne typický průmyslový cyklus. Poptávka stoupne, výrobci narychlo budují nové kapacity, a než je dokončí, odbyt často zvolní. Na trhu se najednou objevuje přebytek, ceny klesají a zisky slábnou.
Akademická data tuto logiku spolehlivě potvrzují. Ekonomové Sheridan Titman, K. C. John Wei a Feixue Xie zjistili, že firmy s vysokými kapitálovými výdaji dosahují následně horších výnosů, než odpovídá jejich riziku.
Pro čipový sektor, kde se o obřích investicích rozhoduje v době nejvyšší euforie, to platí dvojnásob.
Do hlavního výběru prošly výhradně firmy splňující tyto podmínky:
Z přehledu tak vypadly firmy závislé na cenách komoditních součástek, jako jsou paměťové čipy. Ty najdete níže v sekci rizikovějších burzovních titulů.
Taiwan Semiconductor Manufacturing Company sama čipy nenavrhuje, nýbrž je vyrábí pro jiné návrháře. Podle analytiků z TrendForce ovládla v roce 2025 téměř 70 % trhu zakázkové výroby a druhý Samsung držel zhruba 7 %.
Takový náskok lze jen těžko rychle překonat, protože v tomto měřítku rozhodují především dlouholeté zkušenosti.
Pevná pozice se zřetelně odráží na ziskovosti. V roce 2025 zůstalo TSMC z utržených peněz přibližně 45 % jako čistý zisk, což představuje u výrobní společnosti velmi vysoké číslo.
Hlavní riziko pramení z geografie. Většina továren leží na Tchaj-wanu, z toho důvodu TSMC investuje 165 miliard dolarů do areálů v Arizoně a buduje kapacity v Japonsku i Německu.
Na základě analytiků Wall Street.
ASML slouží jako ukázkový příklad strategického dodavatele. Představuje hlavního producenta strojů pro extrémní ultrafialovou litografii (EUV), které “tisknou” ty nejjemnější struktury na křemíkové destičky.
Bez této techniky se obtížně obejde produkce nejpokročilejších čipů u TSMC, Samsungu i Intelu.
V roce 2025 firma utržila 32,7 miliardy eur a čistý zisk dosáhl 9,6 miliardy eur. Na konci roku evidovala objednávky za 38,8 miliardy eur. Slabé místo představuje politika.
USA výrazně omezují prodej moderních strojů do Číny a podíl čínského trhu na tržbách klesl na 33 % z původních 41 %.
Na základě analytiků Wall Street.
Nvidia začínala u grafických karet pro hráče. Její procesory se však ukázaly jako ideální prostředek pro trénování AI modelů, čímž se z firmy stal stěžejní dodavatel datových center.
Ve fiskálním roce 2026 utržila 216 miliard dolarů s čistým ziskem 120 miliard.
Hrubá marže přesahující 71 % ukazuje, že Nvidia neprodává běžné součástky, ale unikátní produkt s vysokou cenovou přirážkou.
Riziko se skrývá právě v této ziskovosti. Největší odběratelé postupně navrhují vlastní čipy, aby snížili svou nákladovou zátěž.
Na základě analytiků Wall Street.
Broadcom možná neplní titulky tak často jako Nvidia, přesto se podílí na klíčových AI čipech pro Google.
Podle serveru Tom’s Hardware vyvinuly obě firmy společně sedm generací čipů TPU a mezi zákazníky Broadcomu se řadí také Meta či OpenAI. Kdo nechce plně spoléhat na Nvidii, často volí právě tuto cestu.
Podnik nestojí výhradně na umělé inteligenci. Dodává síťové prvky pro datová centra a po akvizici VMware zajišťuje také firemní software.
Ve fiskálním roce 2025 utržil 63,9 miliardy dolarů a volný peněžní tok dosáhl 26,9 miliardy dolarů. Riziko zde tvoří případná závislost na obřích zákaznících.
Na základě analytiků Wall Street.
AMD už v minulosti ukázalo, že dokáže úspěšně konkurovat silnějším hráčům. V oblasti počítačových procesorů a serverů dlouhodobě dohánělo Intel a postupně mu odebíralo tržní podíl.
Nyní se snaží tento úspěch zopakovat proti Nvidii. Tržby stouply z 22,7 miliardy dolarů v roce 2023 na 34,6 miliardy v roce 2025.
Výrazným potvrzením pozice se stala dohoda s OpenAI na dodávky čipů.
Součástí spolupráce je opce pro OpenAI až na 160 milionů akcií AMD. Nvidia si ovšem v AI sektoru nadále udržuje značný náskok, a AMD tak musí prokázat spolehlivost dodávek ve velkém objemu.
Na základě analytiků Wall Street.
Předchozí pětice tvoří poměrně stabilní základ. Pro zájemce o dynamičtější růst lze zmínit další trojici, u které se ovšem potenciál i riziko výrazně zvyšují.
Tyto akcie nesplňují parametry hlavního výběru. Mohou přinést vyšší zhodnocení, avšak s rizikem hlubších propadů. Lze k nim přistupovat spíše jako k doplňku širšího portfolia.
Intel býval symbolem čipového průmyslu, technologicky ale zaostal za TSMC. V roce 2024 vykázal ztrátu 18,8 miliardy dolarů a do jeho struktury v roce 2025 vstoupila vláda USA s podílem 9,9 %.
Případná investice do Intelu tak představuje sázku na budoucí zotavení. Pokud se podaří oživit výrobní kapacity pro externí klienty, může se dostavit zisk. V opačném případě budou prostředky dál mizet v nákladných továrnách.
Micron zásobuje trh paměťovými čipy. Tyto komponenty se chovají spíše jako běžná komodita a jejich cena silně kolísá podle poptávky. Výkyvy dobře ilustrují roky 2022 a 2023: v jednom roce Micron vydělal 8,7 miliardy dolarů, v dalším 5,8 miliardy ztratil.
Jde o typickou cyklickou akcii (titul silně reagující na hospodářský cyklus), která nejlépe vypadá na svém samotném vrcholu.
Arm Holdings čipy fyzicky nevyrábí, pouze navrhuje jejich architekturu a inkasuje licenční poplatky. Model s hrubou marží přes 97 % působí výborně. Hlavní překážkou zůstává tržní cena.
Akcie se obchoduje za přibližně 300násobek zisku (ukazatel P/E). Při takovém ocenění může i menší zklamání přinést citelný pokles kurzu.
V praxi se u polovodičů často uplatňuje pravidlo odolnosti vůči horším rokům a postupné budování pozic v čase. Pro obezřetnější přístup se nabízejí tři cesty:
U čipových akcií není rozumné řídit se výhradně nedávnými zisky. Na vrcholu cyklu firmy vykazují rekordní čísla a akcie opticky působí levně, což obvykle představuje signál ke zvýšené opatrnosti.
Většina odborníků se shodne, že polovodiče představují nezbytnou součást budoucí ekonomiky. Historie však opakovaně ukazuje, že ani rostoucí odvětví nezaručuje neustálý a plynulý zisk.
Zbývá si jen položit otázku, jakou míru kolísání dokážete unést a zda raději vsadíte na nezbytnou infrastrukturu, nebo na firmy sázející na razantní budoucí obrat.
Prodáváme skvělou firmu, která nám vydělala přibližně 50 %, a dalších 52 000 Kč přesouváme do dvou akcií, kde dnes vidíme zajímavější příležitost.
Jednu nakupujeme téměř o 11 % levněji, druhá nám nabízí dividendový výnos 7,7 %.
Proč nám dnes dávají mnohem větší smysl než akcie, kterou by většina investorů stále držela?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
