Eurozóna má zápornou inflaci, v Česku je naopak jedna z nejvyšších

Pandemický rok zahýbal se spoustou věcí, výjimkou nezůstává ani inflace. Oficiální úřady prezentují inflaci v eurozóně jako zápornou, vzhledem ke spotřebnímu koši může ale konečný spotřebitel reálně dost pochybovat. Proč? A jak se Česko liší od ostatních zemí Evropy?

Oficiální inflace má být od srpna tohoto roku v eurozóně negativní (dle Rappler), jinými slovy má eurozónu sužovat deflace. To je v ekonomice samozřejmě obecně považováno za negativní jev. Zboží a služby nejdou na odbyt a zlevňují, výrobci a prodejci mají malé výdělky, omezují investice, zvyšuje se nezaměstnanost.

Pokud se ale nějaká doba vyhýbá učebnicovým příkladům, je to právě nyní. Analýza renomovaných novin Financial Times poukázala na to, že klasický výpočet inflace nezapočítává změny ve spotřebitelském chování, pro které je tento rok typický.

Pokud tedy cena letenek zlevnila o 15 % nebo cena ubytování v hotelu o %, většině lidí to může být docela jedno, protože v tomto roce se takové věci prostě nekupují… Ostatně proto zlevňují.

Na druhou stranu Financial Times upozorňuje také na to, že právě to zboží, které tvoří v tomto roce většinu spotřebního koše, jako jsou především potraviny, nájmy, zdravotnictví, řemeslné služby apod., zdražují rychlým tempem.

Alternativní měření inflace Evropské centrální banky, které vzalo v úvahu srovnání meziročního vývoje ceny reálně nakupovaných statků, ukázalo, že ačkoli je inflace nízká, neměla by být záporná.

Pokud tedy oficiální data ukazují, že ceny jako celek klesají, rozhodně to nemusí odpovídat reálnému výdaji spotřebitele, jehož nákupy jsou dražší.

Co znamená špatně měřená inflace?

Daleko závažnějším důsledkem je ale to, že centrální banky mohou rozhodovat o dalším údělu ekonomiky z nepřesných údajů. Evropská centrální banka tedy může dále tlačit na zvyšování inflace skrze záporné úrokové sazby, kvantitativní uvolňování a podobně.

Další inflace by se pak projevila tím, co již dobře známe – ještě dalším nafukováním cen akcií, nemovitostí, kryptoměn.

Jiné nebezpečí může spočívat například v bankovních produktech, které mají za cíl porážet inflaci. Pokud je oficiální inflace menší než ta skutečná, my můžeme reálně ztrácet peníze i v produktu, který se chlubí hezkým výnosem. To může být např. penzijní spoření, protiinflační dluhopisy aj.

Česka se deflace netýká – proč?

Oficiální data Českého statistického úřadu ukazují za poslední roky inflaci přesahující inflační cíl dvou procent, kdy se považuje ekonomika za zdravou.

Poslední data za říjen 2020 ukazují meziroční míru inflace ČR dokonce 3,3 %.

Podle ekonomů může ovšem jít o dočasný jev způsobený kurzem koruny, která během pandemie oslabila, a tak zdražilo dovážené zboží. Kurz koruny nicméně znovu pomalu nabývá svých předchozích hodnot.

Čtěte také: Dolar soustavně slábne – jaké jsou příčiny a proč by nás to mělo zajímat?

Inflace v Česku je jedna z nejvyšších v Evropě. Vyšší je jenom v Polsku a Maďarsku. Snad i díky tomu, že obě země nejsou součástí eurozóny stejně jako Česká republika. Proto se u nich mohl projevit stejný efekt inflace tažené kurzem vlastní měny.

Česko se nicméně potýká s vyšší než žádoucí inflací delší dobu (viz graf níže). Možná se zde stále může se zpožděním projevovat vliv měnových intervencí mezi lety 2013 a 2017, kvůli kterým se na devizových trzích nakoupilo euro až za 2 biliony nově “vytištěných” Kč.

Vyšší míra inflace Česko trápí zhruba od konce měnových intervencí a ani koronavirová pandemie inflaci nezkrotila. Vliv intervencí i výkyvu kurzu ale může časem zmizet a my znovu můžeme řešit stejný problém, jako nyní řeší celá eurozóna – deflaci.