...nebo už máte účet?
Přihlašte seBitcoinoví maximalisté nepřestávají být ohledně budoucí adopce i cenového vývoje svých mincí optimističtí. Existují však témata, která dokáží udělat vrásky na čele i těm nejoddanějším z nich.
Bitcoinu (BTC) se v poslední době jednoznačně daří. Ze dna roku 2022, kdy se vlivem krachu ekosystému Terra a burzy FTX propadl až k 16 000 USD, se úspěšně vyhrabal a po historické události, schválení spotových bitcoinových ETFs v USA stanovil nové maximum na ceně 73 500 USD, s kterým již několik měsíců stále koketuje.
I cenové predikce Bitcoinu jsou optimistické. S nadsázkou by se dalo říct, že “9 z 10 obchodníků a analytiků” věří v jeho dlouhodobý růst.
Jednak kvůli jeho pevně zastropovanému množství na 21 milionech kusů (z nichž jsou miliony ztraceny nebo na neaktivních adresách a nikdy nevstoupí do oběhu) nebo kvůli pozitivnímu přístupu institucí, a to nově i těch veřejnoprávních. Oba američtí prezidentští kandidáti se vyjádřili, že odvětví digitálních mincí podpoří.
Přesto však bitcoinery dlouhodobě straší 3 černé scénáře, které by mohly znamenat, že se jejich nyní vzácné mince stanou bezcennými. Které to jsou?
Sestrojení kvantového počítače se dříve zdálo jako nemožné nebo hudba opravdu vzdálené budoucnosti, nedávné pokusy na zařízeních od Nvidie (NVDA) ale ukazují, že tento převratný stroj může být blíže, než si myslíme.
Kvantový počítač se od klasického liší v tom, že pro zpracování dat využívá jevů známých z kvantové fyziky, např. interferencí, kvantových superpozic, provázání či redukcí vlnové funkce.
Data jsou místo klasických bitů reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou nabývat nejen hodnot 0 či 1, ale mohou se nacházet také v superpozici obou hodnot.
První komerční kvantový počítač s 20 qubity byl představen v roce 2019. Roku 2021 jej následoval kvantový počítač se 127 qubity. Výsledky těchto zařízení jsou ale dosažitelné i klasickými superpočítači, a to rychleji a s využitím méně energie.
Sestrojení velkého kvantového počítače se považuje za složitý problém a jeho aplikace na prolamování kryptografických systémů pomocí Shorova algoritmu není v příštích letech očekávána. Přesto společnosti jako Google utratily miliardy dolarů, aby stroj sestrojily. Google tak chce učinit do roku 2029.
Pokud by k sestrojení výkonného kvantového počítače skutečně došlo, bezpečnost bitcoinové sítě závisející na Secure Hash Algoritmu 256 (SHA256), hashovací funkci navržené Národní bezpečnostní agenturou USA, by byla vážně ohrožena.
Jedná se totiž o jednosměrnou funkci, která bere vstupní hodnotu, jíž jsou data z posledního bloku, a převádí ji na výstup označovaný jako hash. Z hashe se však původní výstup získat nedá. Alespoň ne současnými počítači.
Bitcoinery dále děsí to, že s dalšími halvingy odměny pro těžaře nepokryjí jejich náklady, a ti se tak na těžbu a zabezpečování sítě vykašlou.
Podle návrhu je Bitcoin naprogramován tak, aby každé čtyři roky snížil odměny za těžbu na polovinu, což je proces známý jako halving. K poslednímu halvingu došlo v dubnu roku 2024 a odměny těžařů za vytěžený blok nyní činí 3,125 BTC + všechny transakční poplatky za transakce, které jsou do bloku zařazeny.
Budou ale transakční poplatky v budoucnu stačit?
“I když je pravda, že za 20 let bude bloková dotace mnohem menší a síť bude více spoléhat na transakční poplatky, pokud bude Bitcoin široce přijat, jak se očekává, tyto poplatky se zvýší, aby nadále motivovaly těžaře,” říká Lucien Bourdon ze společnosti Trezor.
“Bezpečnostní rozpočet bitcoinu je hrozbou číslo jedna pro budoucnost Bitcoinu. Musíme proto změnit kulturu Bitcoinu tak, aby poplatky ve výši 1 000 satoshis za virtuální bajt byly spíše oslavovány než odsuzovány,” vyjádřil se Leonidas, vývojář Ordinals, nového protokolu známého tím, že “zahltil” bitcoinovou síť nezaměnitelnými (NFTs) a zaměnitelnými (BRC-20) tokeny.
Celková velikost bitcoinového blockchainu, která nyní přesahuje 860 000 bloků a 600 GB dat bude v budoucnu ještě větší, což může vést k jeho uchovávání pouze na vybraných centralizovaných serverech.
“Stále rostoucí velikost blockchainu znamená, že jej může uchovávat stále méně jednotlivců a zařízení,” píše jeden uživatel Redditu a naznačuje, že by to mohlo potenciálně vést k “závislosti na centralizovaných proxy službách”.
Anonymní tvůrce Bitcoinu, Satoshi Nakamoto, v roce 2010 omezil velikost bloku BTC na 1 MB, zřejmě aby odradil velké množství spamových transakcí. Vývojáři Bitcoinu však limit zavedením upgradu SegWit zvýšili až na 4 MB.
Lucien Bourdon z Trezoru však ubezpečuje, že bitcoinový blockchain roste předvídatelným a kontrolovaným způsobem. Díky tomu mají operátoři uzlů (full nodes) dostatečný čas se na jeho růst přizpůsobit.
Přihlaste se k odběru našeho kryptoměnového newsletteru a už vám nic neuteče. Newsletter vám budeme posílat pokaždé, když budeme mít k situaci na krypto trhu co říct.
Díky nám budete mít přehled, co se stalo a co můžete do budoucna očekávat.
Je to úplně zadarmo a kdykoliv se můžete odhlásit. Mějte všechny důležité informace ve své emailové schránce. Pomůžeme vám dělat chytrá finanční rozhodnutí. Stačí se přihlásit k odběru vyplněním formuláře níže.
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz jsem dříve působil jako šéfredaktor kryptoměnové redakce. Mým cílem bylo, abychom společně s našimi pravidelnými redaktory i dalšími přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
96 %
89 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.