...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Varšava je finančním centrem střední Evropy. Své sídlo pro střední Evropu zde má hned několik významných finančních institucí, například JPMorgan Chase, Merrill Lynch či Goldman Sachs. A co by to bylo za finanční centrum bez silné burzy. Představme si proto největší a nejvýznamnější burzu střední Evropy.
Varšavská burza, zkráceně WSE – Warsaw Stock Exchange nebo v originálním znění Giełda Papierów Wartościowych w Warszawie. Jedná se o nejdůležitější a největší burzu ve střední Evropě. Pro představu, objemy obchodů jsou větší než třeba na CEESEG (konglomerát zahrnující pražskou a vídeňskou burzu).
V dnešním světě digitalizace by se mohlo zdát, že burzy už nejsou tak důležité jako dříve (kdy se na ně chodilo obchodovat fyzicky). To je velký omyl, burzy, včetně té varšavské, jsou nedílnou součástí ekonomiky a financování významné části veřejných podniků
V dnešním článku si představíme nejen burzu ve Varšavě (jak vznikla, proč je právě Varšava centrem střední Evropy, co a jak se na ní obchoduje), ale podíváme se i do historie burz samotných a vysvětlíme si jejich podstatu. Článek je tedy vhodný i pro začátečníky.
Varšavská burza je rozdělena na tři důležité trhy:
Na hlavním trhu je obchodováno přes 300 firem. To je skutečně velké číslo, pokud to porovnáme například s burzou v Praze, ta na Prime Marketu udrží sotva 10 společností. Na první pohled je tedy vidět, že burza ve Varšavě hraje úplně jinou ligu než obdobné instituce střední Evropy.
Na hlavním trhu burzy ve Varšavě se neobchodují jen akcie. Najdeme zde také ETF, futures a opce. A jak se daří polskému akciovému trhu vám prozradí WIG20. Jedná se totiž o hlavní index burzy.
WIG20 (zkratka pro Warszawski Indeks Giełdowy) je kapitálově vážený akciový index dvaceti největších (kapitálově) společností na burze ve Varšavě. Aby indexu WIG20 nedominovaly společnosti z jednoho segmentu, je zde omezení na maximálně 5 akcií z jednoho segmentu (například maximálně 5 bank).
Varšavská burza je skutečně velká a nabízí se na ni hned 15 indexů. Nejvíce je sledovaný právě WIG20, i když od roku 2015 jej měl nahradit a v zásadě nahradil WIG30, ten má stejnou logiku, ale je v něm o 10 společností navíc. Veřejnost ale stále ostře sleduje WIG20.
Ze zbylých indexů bychom mohli vypíchnout například mWIG40 a sWIG80. Jedná se o index zaměřený na 40 nejvýznamnějších středních nebo 80 malých podniků na burze ve Varšavě. Tyto indexy ukazují dynamiku polského trhu a jeho rozvoj. Další indexy už jsou spíše sektorové, tedy například bankovní, chemický, energetický a podobně.
Součástí mWIG40 jsou i akcie samotné burzy ve Varšavě (ticker GPW).
Jak je psáno výše, akcie burzy ve Varšavě jsou obchodované na burze a jsou součástí mWIG40. To znamená, že se jedná v zásadě jedná o klasickou akciovou společnost. Samozřejmě burza má svá specifika, a tak jsou na ni kladena přísnější opatření.
I burza ve Varšavě funguje jako akciová společnost, tedy má:
Kontrolu průběhu (dozorčí orgán) zde tvoří stát. Stát je navíc 51% vlastníkem burzy ve Varšavě. Ve skutečnosti ale stát “pouze” vydává normy a zákony upravující možnosti burzy, například maximální hlasovací právo, ohlašovací povinnost v případě vlastnění určitého počtu akcií a podobně.
Na stránkách burzy – Gpw.pl následně najdete kompletní strukturu včetně zvolených členů představenstva. Stejně tak i přímo na stránkách najdete regulace, normy, zákony a samozřejmě i další informace související s akciovou společností – výsledek hospodaření a podobně.
Akciová společnost je povinná informovat a mít auditorem schválenou účetní závěrku. O audit se v tomto případě stará autorita pod záštitou ministerstva financí. Vždy si tak můžete být jisti, že na stránkách burzy najdete nejaktuálnější informace o tom, jak hospodaří, kdo je většinovým akcionářem nebo jaké jsou poslední regulace (stránky je možné přepnout do angličtiny).
Opakování je matkou moudrosti. Jak už jsme v článku zmínili, nejlépe uvidíte vývoj burzy ve Varšavě (a burz obecně) pomocí burzovního indexu. V případě WSE se jedná o WIG30, případně WIG20 – kapitálově vážený akciový index třiceti/dvaceti největších (kapitálově) společností na burze ve Varšavě.
Obchodní hodiny burzy ve Varšavě jsou od 9:00 do 16:50. Pokud k obchodování chodíte i běžně do práce, mohlo by se vám to téměř dokonale překrývat. V případě dlouhodobého držení aktiv by to ovšem nemusel být problém, obchodní příkaz na nákup můžete zadat i předem. A pokud by vám to přeci jen vadilo, nabízí se jiné burzy, například NYSE – New York Stock Exchange, ta díky časovému posunu má otevřeno od 15:30 do 22:00.
K přístupu na burzu ve Varšavě rozhodně nemusíte cestovat do hlavního města Polska. Stačí vám připojení k internetu a prostředník, který vás na burzu dostane.
Těmto prostředníkům se ve světě tradingu říká brokeři. Je důležité si uvědomit, že brokeři jsou vaši obchodní partneři a se špatným obchodním partnerem se business dělat nedá. Proto vždy volte ověřeného brokera, za nás můžeme doporučit XTB (kde sami obchodujeme).
POZOR: u XTB nedostanete (pokud nemáte polskou rezidenci) přístup na Varšavskou burzu automaticky.
Stačí ovšem vyplnit PDF PL akcie a zaslat jej na [email protected] a do 3 dní přístup k PL akciím získáte.
U brokera si ovšem vždy dejte pozor, abyste zadávali příkaz na skutečné akcie, v mnoha případech totiž najdete alternativu akcií v podobě finančního derivátu CFD.
My jsme u XTB zvolili například akcie CD Projekt. Klasicky otevřeme okno grafu a můžeme zadávat obchodní příkaz na WSE. Pokud si kliknete na “i” (info) uvidíte dodatečné informace. Například že skutečně obchodujete na burze ve Varšavě, vidíte obchodní hodiny nebo minimální hodnotu pokynu.
Mimochodem akcie CD Projekt vyplácí i dividendu. Pokud držíte akcie v rozhodném dni, připíšou se vám na obchodní účet a je následně na vás, zda si dividendu necháte vyplatit nebo ji reinvestujete.
A co je na brokerovi XTB velkou výhodou? Když burza ve Varšavě zavře, můžete u stejného poskytovatele (brokera) obchodovat dále, třeba na NYSE. Zmínit musíme ještě jeden velký benefit XTB, fyzické akcie obchodujete bez poplatku.
O čem se tady celou dobu bavíme? Nejen burza ve Varšavě je místem, kde dochází k obchodování titulů jako jsou akcie, dluhopisy, opční listy, směnky, šeky a podobně. Je to prostor určený přesně pro tyto obchody. Každý obchod podléhá dohledu a regulaci, jinými slovy je uskutečněn za předem daných pravidel a nikdo není zvýhodněn.
Burzy nesou jméno po belgické rodině jménem Van der Buerse. V hostincích této rodiny se koncem 14. století shromažďovali obchodníci zejména z Itálie. Mimo klasického přenocování se začali obchodníci realizovat obchody. Později se místu kolem hostinců začalo říkat burzy a obchod zde jen vzkvétal.
Už v době rodiny Van der Buerse a tamních burz se tato místa začala využívat k obchodování s písemnými dohodami, nejednalo se pouze o další tržiště. Na činnost těchto burz navázala Beurse. Beurse je již první burzou cenných papírů určenou pro obchod se směnkami a zlatými a stříbrnými mincemi. První Beurse byla v belgických Antverpách a uskutečnila také první emisi obligací vydaných městem (Antverpy).
Burza dnešního stylu vznikla v roce 1631 v Amsterdamu, v tehdejším finančním centru Evropy. Amsterdamská burza měla svá pravidla i pevně dané obchodní hodiny a zakládá tak novou podobu burz. Později se ji inspiroval i Berlín (1739), Londýn (1745) a New York (1792).
Zbytek světa byl k burzám opatrný a centralizované místo s jasnými pravidly i obchodními hodinami zakládají další velká světová města asi o sto let později. Zmínit můžeme například Sydney (1871) nebo Johannesburg (1887).
Burzovní obchodování bylo velmi oblíbené a vzkvétalo až do známého roku 1929, kdy přišel krach newyorské burzy, nedůvěra v tento obchodní systém, velká hospodářská krize a doslova zástupy nezaměstnaných, především v USA. Tuto krizi ale vyřešil prezident Roosevelt a jeho keynesiánský program New Deal (zavedl státní dozor nad bankovnictvím a devalvoval dolar aby podpořil vývoz).
Milník burzovního obchodování přichází v 70. a 80. letech 20. století s nástupem výpočetní techniky. Obchody se začínají zadávat elektronicky. Vzniká taky nám dobře známý organizovaný mimoburzovní trh (OTC), na kterém obchodujeme dodnes.
S příchodem počítačů se rodí také nové finanční deriváty, a to především pro zajištění proti riziku. Nutno říct, že obchodování se značně zrychluje, a tvoří se naprosto nová doba obchodování. Dostáváme se vlastně až do dnešních dní, kdy je vše rychlé elektronicky, online a dostupné odkudkoliv.
Z novodobé historie lze zmínit ještě jeden “krach”, konkrétně dotcom bublinu. Ta přišla na přelomu tisíciletí, kde se zjistilo, že mnohé technologické (IT) firmy mají vysoce nadhodnocené akcie vysokým očekáváním investorů. Technologie se ale tak rychle nevyvíjejí a tato bublina splaskla a přinesla velkou ztrátu investorům i firmám.
Trh se ale i z dotcom bubliny ponaučil a vzpamatoval. Některé firmy ale tuto ztrátu doháněly roky či byly rády že přežily a ztrátu nedohnaly ani po více jak 20 letech.
Globalizace, rychlé internetové připojení, vysoký výpočetní výkon dnes umožňují zadávat obchodní příkaz na WSE či další burze z našeho obývacího pokoje či prostě odkudkoliv, kde je připojení.
Hlavní funkcí burzy je organizovat trh s cennými papíry. Jinými slovy na určitém místě, v určitý čas prostřednictvím oprávněných osob a institucí reguluje trh, tedy nabídku a poptávku.
Burza je typicky právnickou osobou s příslušnými orgány jako jsou:
Jednotlivé orgány se liší dle aktuální burzy, ale v principu je tento model stejný. Dozorčí radu často tvoří i státní instituce a příslušné zákony, obchodování to tak dodává na transparentnosti a bezpečnosti.
V zásadě všechny moderní a vyspělé burzy mají stejný princip, liší se jen dozorčí instituce a zákony, princip je ale stejný. Ostatně WSE je toho jasným důkazem, i struktura burzy ve Varšavě podléhá tomuto modelu.
Historie burzy ve Varšavě sahá do roku 1817. Vévoda Konstantin Romanov zakládá obchodní burzu (Giełda Kupiecka w Warszawie) na Staroměstské radnici ve Varšavě. Sídlo burzy, v té době spíše směnárny, se později téhož roku přesouvá do Saského paláce. První burza ve Varšavě se následně několikrát stěhuje (do budovy Polské centrální banky, budovy Finanční komise, do Saské zahrady…), ale nás spíše zajímají výsledky než sídlo.
Varšavská obchodní burza rychle rostla. Počet makléřů se v letech 1817 až 1822 zdvojnásobil. V první polovině 19. století se obchodovalo především s dluhopisy a směnkami. Obchodování s akciemi se rozvinulo až v druhé polovině 19. století.
Varšavská burza je pokroková i co se komodit týká. Varšavská komoditní burza byla založena v roce 1874. To je velmi zajímavé datum, protože střední Evropa byla po prusko-francké válce v letech 1870–1871 vystavena velkému býčímu trhu, po němž koncem 70. let 19. století následoval tvrdý krach burzy ve Vídni, burza v Polsku ale roste.
Za druhé polské republiky dostává burza ve Varšavě jednu ránu za duhou. Přišla první světová válka. Jakmile se trhy vzpamatovaly, přišel onen rok 1929 a světová krize. Při prvním pozitivním záblesku přichází rok 1939 a Polsko je obsazeno německými a sovětskými silami. Všechny polské burzy jsou uzavřeny.
Varšavská burza mohla být obnovena až po pádu komunismu v roce 1989. Finanční pomoc na obnovu burzy, a především zkušenosti poskytla Francie a Société des Bourses Françaises.
WSE zahájila činnost ve své současné podobě 16. dubna 1991. V první obchodní den bylo kotováno pouze pět akcií (Tonsil, Próchnik, Krosno, Kable a Exbud). Obchodování se zúčastnilo sedm makléřů a bylo zde 112 nákupních a prodejních příkazů s obratem pouze 1 990 złoty (2 000 USD).
Burza byla v roce 1991 obnovena především za účelem privatizace státního majetku. Její účel byl tak naprosto jiný než v případě burzy ve Vídni či Praze. Základem bylo zajištění financování podniků pomocí emisí akcií a dluhopisů.
Polsko je také unikátní v podpoře, kterou burza ve Varšavě dostala od politiků. Všechny polské vlády si uvědomují důležitost burzy ve Varšavě pro polskou ekonomiku, navazují na sebe a burzovní obchod podporují.
Zatímco například v České republice nebo Rakousku je zcela běžné financovat malé a střední firmy bankovním sektorem, Polsko k tomu využívá burzu.
Burza vytváří konkurenci, ale zároveň otevírá příležitost skutečně nadějným malým a středním firmám. Právě burza dokáže odhalit potenciál, jenž v bankovním sektoru zůstane bez důvěry. Koncept burzovního financování je tak v mnoha zemích vítán, lépe ukáže zajímavé nápady a podpoří je. Ostatně tento model je znám třeba z USA.
Jdeme po malých a středních firmách uvedl v roce 2013 šéf varšavské burzy Adam Maciejewski.
Z USA je i obchodní platforma Universal Trading. Tu získala burza ve Varšavě na základě dohody z roku 2010 s NYSE Euronext, integrace do IT systémů varšavské burzy byla uskutečněna v roce 2013. V roce 2013 byl také vytvořen index WIG30, jenž postupně nahrazuje WIG20.
Varšavská burza je jednoduše to nejlepší, co můžete ve střední Evropě najít. Velké množství titulů, snadná dostupnost pomocí brokera XTB a obchodní hodiny od 9:00 do 16:50 jsou faktory, které jsou nám Evropanům prostě blízké.
Burza ve Varšavě láká jak investory, tak i firmy. Například mnoho českých firem půjde raději na burzu do Varšavy než na pražskou burzu. Varšava je jednoduše lépe připravena i na malé společnosti a díky své velikosti nabídne možnosti, které jiné středoevropské burzy nemají.
Varšava samozřejmě není New York. Říct “obchoduji na NYSE a Nasdaq” zní možná lépe, ale velmi dobré obchody jde dělat i na burze ve Varšavě. Ta nabízí moderní technologie, ostatně integrovala IT systém NYSE Euronext, a především na ni jsou společnosti, které znáte.
Investovat čas a následně peníze do nákupu akcií společností, která vám jsou blízké a osobně je znáte je velkou výhodou. Řeč může být například o společnosti ORLEN. Ta je známá nejen Polákům, ale i Němcům, Čechům, Slovákům a Maďarům. Obdobně je to třeba i v případě mBank.
Mnoho lidí se to ani neuvědomuje nebo to třeba nevědělo, ale kousek od nás je skutečně světová burza. A dostat se na ni je velmi jednouché. Proč to tedy nezkusit a třeba u XTB neobchodovat fyzické akcie bez poplatků?
Za nás můžeme burzu ve Varšavě doporučit. Co si o ni myslíte vy? Věděli jste, jak je pro střední Evropu důležitá a velká?
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnová forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.