🇺🇸 Ne, měnové pohyby dlouhodobě neřeším
🛡️ Ano, většinu portfolia zajišťuji
⚖️ Zajišťuji pouze část investic
💱 Aktivně měním podíl podle kurzu dolaru
🤷 Měnové zajištění vůbec neřeším / nerozumím mu
Technologičtí giganti vydělávají rekordní částky, přesto jejich akcie čelí rostoucímu tlaku. Investoři totiž přišli o důležitý motor růstu, který dlouhá léta přehlíželi.
Ještě nedávno platilo, že rekordní výsledky technologických firem představovaly téměř automatický důvod k oslavám. Tržby rostly, zisky překonávaly očekávání analytiků a akcionáři sledovali další zhodnocování svých investic.
Dnes už ale ani vynikající výsledky nestačí. A nejde pouze o vysoké ocenění akcií nebo obavy z přehnaných výdajů na umělou inteligenci.
🇺🇸 Ne, měnové pohyby dlouhodobě neřeším
🛡️ Ano, většinu portfolia zajišťuji
⚖️ Zajišťuji pouze část investic
💱 Aktivně měním podíl podle kurzu dolaru
🤷 Měnové zajištění vůbec neřeším / nerozumím mu
Podle analýzy agentury Reuters z 30. října 2026 vytvořily Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta a Oracle za prvních devět měsíců letošního roku rekordní provozní peněžní tok 542,9 miliardy dolarů. Meziročně jde o nárůst o 29 %.
Přesto se odehrálo něco, co investory rozhodně nepotěší. Pětice technologických lídrů totiž omezila zpětné odkupy akcií o 83 %.
Právě zde se skrývá problém, který může ovlivnit budoucí zhodnocování největších technologických titulů.
Ještě v prvních devíti měsících roku 2025 vložila sledovaná pětice do zpětných odkupů akcií 81,8 miliardy dolarů. Ve stejném období roku 2026 už to bylo pouhých 13,6 miliardy dolarů.
Neznamená to přitom, že by těmto firmám přestal fungovat byznys. Naopak. Provozní hotovost rostla, jenže výdaje na datová centra, čipy a další infrastrukturu stoupaly ještě rychleji.
Kapitálové výdaje vyjmenovaných podniků se meziročně zdvojnásobily na 556,9 miliardy dolarů. Poprvé od začátku sledování v roce 2011 tak v součtu převýšily hotovost vytvořenou běžným provozem.
Výsledek? Volný peněžní tok této pětice se propadl do záporných 14 miliard dolarů. O rok dříve přitom vykazovala přebytek 143,5 miliardy dolarů.
| Ukazatel | Leden–září 2025 | Leden–září 2026 |
| Volný peněžní tok | +143,5 mld. USD | −14 mld. USD |
| Zpětné odkupy akcií | 81,8 mld. USD | 13,6 mld. USD |
| Dividendy | 33,9 mld. USD | 37,0 mld. USD |
| Podíl provozní hotovosti vrácený akcionářům | 27,4 % | 9,3 % |
Zdroj: Reuters, analýza dat LSEG a finančních výkazů firem.
Pozoruhodný je především vývoj u Alphabetu a Meta Platforms. Obě firmy během prvních devíti měsíců roku 2026 podle Reuters neodkoupily žádné vlastní akcie. Ve stejném období předchozího roku přitom za odkupy dohromady utratily 66,5 miliardy dolarů.
Není těžké pochopit proč.
Alphabet ve třetím čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 30 % na 40,6 miliardy dolarů. Současně však do kapitálových výdajů nasměroval 51,4 miliardy dolarů, takže jeho čtvrtletní volný peněžní tok skončil 9,1 miliardy dolarů v minusu.
Meta vykázala 26% růst tržeb na 64,6 miliardy dolarů. Její volný peněžní tok ale rovněž skončil v záporných hodnotách, konkrétně na −1,16 miliardy dolarů. Provozní zisk se přitom snížil o 37 %, zejména kvůli mimořádným právním nákladům.
Rostoucí tržby a účetní zisky tak samy o sobě nevypovídají o tom, kolik peněz firmám skutečně zbývá.
Na základě analytiků Wall Street.
Pro investory může být omezení odkupů větším problémem, než se na první pohled zdá.
Zpětné odkupy totiž dlouhodobě pomáhaly technologickým titulům zvyšovat zisk připadající na jednu akcii (EPS), a to dokonce i bez odpovídajícího růstu celkového čistého zisku.
U Alphabetu rozhodně nejde o zanedbatelný mechanismus.
Podle údajů banky ING citovaných agenturou Reuters snížil Alphabet mezi koncem let 2020 a 2025 počet svých akcií v oběhu o 9,5 %. Samotné stahování akcií z trhu tak výrazně podporovalo růst EPS.
Pokud tento mechanismus zeslábne, musí budoucí růst zisku na akcii ve větší míře odpracovat samotný provoz firmy.
Právě zde se mění očekávání trhu. Nestačí pouze vydělávat více. Vedení firem musí také prokázat, že nové investice přinesou dostatečně vysokou návratnost.
Tak jednoduché to není.
Například Microsoft ve čtvrtletí končícím 30. září 2026 vykázal tržby 92,3 miliardy dolarů, tedy meziročně o 19 % vyšší. Jeho provozní zisk vzrostl o 21 % na 45,9 miliardy dolarů.
Microsoft tak nadále dokáže vysoké investice doprovázet svižným růstem provozní ziskovosti.
Také u Alphabetu nebo Mety mohou dnešní výdaje vytvořit pevný základ pro budoucí expanzi. Datová centra, specializované čipy a vlastní AI modely mají potenciál rozšířit nabídku služeb a posílit konkurenční výhodu.
Problémem není samotné investování, ale nejistota ohledně budoucí návratnosti.
Technologičtí lídři nyní vynakládají stovky miliard dolarů na infrastrukturu, která bude generovat účetní odpisy po mnoho let. Výnosy z těchto projektů přitom nemusí přicházet stejně rychle jako náklady.
Pro dlouhodobé investory z toho podle mého názoru plyne důležité poučení.
Při hodnocení technologických akcií bych se dnes nesoustředil pouze na tempo růstu tržeb nebo překonávání analytických odhadů. Stejně důležité je sledovat vývoj volného peněžního toku, kapitálových výdajů a počtu akcií v oběhu.
Podnik totiž může vykazovat rekordní účetní zisky, a přesto akcionářům v krátkodobém horizontu přinášet menší užitek než dříve.
Pokud se vysoké výdaje na umělou inteligenci v příštích letech promění v odpovídající růst zisků a hotovosti, současné omezení odkupů se ukáže jako rozumné rozhodnutí.
Jestliže se však očekávaná návratnost nedostaví, budou se muset investoři smířit s tím, že ani rekordní výsledky neospravedlní každou cenu akcie.
Tak vysoká dividenda? Většinou je někde problém. U téhle akcie jsme ho ale hledali marně.
Vysoký pasivní příjem, rostoucí byznys a firmu, která ve velkém skupuje vlastní akcie - aniž byste za ně museli platit prémiovou cenu.
Objevili jsme jednu z nejzajímavějších dividendových příležitostí současnosti?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.