Krach akciového trhu: Jak se vyhnout této časté investiční chybě?

Téměř každá bouře volatility na trzích se rychle změní ve smršť, protože tržní stratégové z Wall Street a hejno online znalců předstírají, že vysvětlují, co se právě stalo, a vymýšlejí předpovědi, co se stane příště.

Je čas vybrousit si schopnosti kritického myšlení. Abyste se jako dlouhodobí investoři udrželi na správné cestě uprostřed těchto krátkodobých turbulencí, budete je potřebovat.

V pondělí 5. srpna zažil japonský akciový trh nejhorší den od roku 1987, když se propadl o 12,4 %, a americké akcie se propadly o 3 %. Ukazatel strachu na Wall Street, index volatility VIX, vystřelil o více než 50 % na nejvyšší úroveň od temných pandemických dnů roku 2020.

Následující den se Japonsko odrazilo o 10 %, zatímco index S&P 500 získal 1 % a VIX klesl o 28 %. Na konci týdne stály akcie nedaleko pod úrovní, kde se nacházely před divokou jízdou.

Měly budoucí peněžní toky japonských společností v pondělí o osminu nižší hodnotu než den předtím – a v úterý pak o desetinu vyšší?

Samozřejmě že ne. Ale čím méně pravděpodobně událost působí, tím více lidská mysl zřejmě touží po jejím věrohodném vysvětlení.

Co je na tom špatného?

Uvěřitelný příběh vás může vést k tomu, že si budete myslet, že přesně víte, co přijde příště, a budete s tímto přesvědčením obchodovat, i když to pravděpodobně není nic jiného než klam.

Nebo vás přesvědčivý příběh může přimět k tomu, že uvěříte, že vypravěč celou věc předvídal, i když tomu tak nebylo.

Téměř sto let po krachu v roce 1929 a téměř čtyři desetiletí po krachu v roce 1987 nikdo s jistotou neví, co bylo příčinou obou krachů. Ale Wall Street okamžitě hýřila sebevědomými teoriemi o tom, co se v pondělí 5. srpna stalo.

Investoři panikaří: Japonský akciový trh zažil nejhorší den od roku 1987!

• Velké hedgeové fondy si půjčovaly v levných japonských jenech na nákup amerických akcií a dalších aktiv a pak zpanikařily, když kurz jenu vůči ostatním měnám náhle vzrostl, což tyto půjčky prodražilo.
• Nebo investoři náhle ztratili důvěru v to, že Federální rezervní systém dokáže zabránit tomu, aby se ekonomika propadla do recese.
• Nebo se očekávání ohledně velkých technologických akcií vymkla kontrole.

Pravděpodobnější je, že mimořádně poklidný růst trhů v posledním roce a půl přiměl hedgeové fondy a další velké obchodníky k tomu, aby podstupovali stále větší riziko.

Od 22. února 2023 do letošního 23. července index S&P 500 nikdy neklesl za den o více než 2 %, což je nejdelší taková série za posledních více než 17 let.

Gumičku můžete natahovat jen tak dlouho, dokud nepraskne, a když praskne, bolí to

Nejjednodušší vysvětlení ze všech: Trhy začátkem srpna prostě vyletěly z kůže, protože se skládají z lidí a bláznivé chování je nakažlivé. Abychom parafrázovali Marka Twaina, pravda je podivnější než fikce, protože fikce musí dávat smysl.

Paul Samuelson, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, který zemřel v roce 2009, tvrdil, že trhy jsou “mikroefektivní”, ale “makroneefektivní”.

Měl tím na mysli, že investoři jsou dobří v rychlém zapracování nových informací o jednotlivých cenných papírech, ale špatně odhadují geopolitický a makroekonomický vývoj, který může ovlivnit celé kategorie aktiv, jako jsou akcie, kryptoměny, dluhopisy nebo komodity.

V soukromém dopise, který později zveřejnil Robert Shiller, ekonom z Yaleovy univerzity, který nakonec sám získal Nobelovu cenu, Samuelson definoval makroneefektivitu jako “dlouhé vlny” cen širokých košů cenných papírů “pod a nad… skutečnými hodnotami”.

Skutečná hodnota akcií a aktuální tržní hodnota akcií – Jaký je mezi nimi rozdíl? Na co byste se měli zaměřit?

Podle Shillera jsou trhy mikroefektivní, ale makroneefektivní, protože jednotlivé cenné papíry jsou diskrétní a ovlivňuje je poměrně omezený počet faktorů.

Širší soubory aktiv, jako jsou celé národní akciové trhy, mohou být ovlivněny nesčetnými silami, což činí jejich hodnotu “subjektivnější”, říká.

Makroneefektivita se podle něj může projevovat nejen v dlouhých vlnách, jak předpokládal Samuelson, ale i v krátkých intervalech.

“Existuje narativ, že velké pohyby na trzích jsou předstihovým ukazatelem, a to velmi rychle působícím předstihovým ukazatelem,” říká Shiller. “Lidský sympatický nervový systém se vyvinul proto, abychom v případě nouze mohli přikročit k akci. Čas je zrychlený. Lidé nechají toho, co právě dělají, a řeknou si: Musím to zvládnout.”

Pozor na emoce strachu a hněvu

Přesně na tento popud hrají – a kořistí z něj – makléřské firmy a obchodní aplikace. A je to to, před čím se musí mít dlouhodobí investoři na pozoru.

Finanční marketéři upoutají a udrží vaši pozornost na internetu tím, že hrají na vaše emoce, zejména na strach a hněv.

Jejich nejjednodušším trikem je to, co lze označit jako skrývání jmenovatele. “Dow Jones se propadá o více než 1 000 bodů” zní děsivě, protože zastírá výchozí bod poklesu. Chcete-li však ovládnout svůj strach, jednoduše se zeptejte: “Jaký je jmenovatel?”.

Předchozí uzavírací hodnota indexu Dow Jones byla 39 737,26 bodu – to je jmenovatel. Pokles 5. srpna činil 1 033,99 bodu – to je čitatel. Vydělte čitatele jmenovatelem a propad bude činit 2,6 %.

To není malý pokles, ale je to mnohem méně znepokojující než propad Dow Jones o více než 1 000 bodů. Vaše intuice se přirozeně upne na “více než 1 000”, protože je to očividně velké číslo.

Tím, že přesměrujete svou pozornost na jmenovatele, se donutíte k tomu, co Darrell Huff ve své klasické knize “Jak lhát se statistikou” z roku 1954 nazval “odmlouváním statistice”.

Skrývání jmenovatele nebo zveličování čitatele je způsob, jak lze překroutit věcná pozorování do zpráv, které mají vyvolat strach.

Nemusíte se snažit pochopit smysl trhů, které smysl nedávají. A rozhodně byste neměli poslouchat nikoho, kdo se vás snaží přimět k panice.

Naučit se odmlouvat statistikám je vaše první obranná linie – a nejlepší způsob, jak si zachovat klid, když se trhy zblázní.