Je rozhodnuto. Státní příspěvek na stavební spoření se sníží, ale nezanikne

Vláda od minulého roku konzultuje snížení nebo zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření. Původně se očekávalo, že bude zrušen zcela. Nakonec došlo ke kompromisu a státní podpora nebude zrušena úplně, ale dojde pouze ke snížení ze 2 000 korun na maximálně 1 000 korun za rok pro nové i stávající smlouvy. Ve výsledku tak toto konsolidační řešení dopadlo pro stavební spořitelny lépe, než čekaly.

Stavební spoření jako vstupenka pro udržitelnější technologie?

Vzhledem k šetření a změnám, které chce vláda aplikovat v rámci konsolidačního balíčku z důvodu šetření, ještě dopadl příspěvek od státu na stavební spoření celkem dobře. Původně to totiž vypadalo, že bude 2 000 korunová státní “dotace”, kterou lze maximálně získat ke stavebnímu spoření, zrušena úplně.

Stavební spořitelny si ale mohou oddychnout, protože nakonec se vláda rozhodla příspěvek snížit na polovinu. A to jak u nových, tak u stávajících smluv. Ke snížení dojde pravděpodobně počínaje rokem 2024, ale konkrétní návrh novely bude teprve na cestě k poslancům.

Novinkou ale je, že budou moci stavební spoření poskytovat přímo banky, přičemž úvěry ze stavebka budou poskytovány především za účelem realizace úsporných energetických opatření.

Dle ministra financí Zbyňka Stanjury se právě rýsuje forma spolupráce se stavebními spořitelnami, jisté ale už je, že nový systém má za cíl inovovat a zrychlit přechod na udržitelné technologie.

Vize je taková, že v budoucnu bude stavební spoření vstupenkou do světa dotací, které budou dostupnější a bez zbytečné administrativy. Podle mluvčího Asociace českých stavebních spořitelen Radka Šalši je stavební spoření propracovaný ekosystém se spořicí a úvěrovou částí, který má garantovaný výnos po dobu šesti let. Klient navíc díky němu může získat překlenovací úvěr nebo levný úvěr ze stavebního spoření.

Stavební spořitelny jsou tak schopné velmi rychle pomoci s přechodem na energeticky úsporné bydlení. Právě již vybudovanou “infrastrukturu” lze okamžitě využívat pro cílené rozdělování dotací a podporu domácností. Na jednom místě by si tak klienti mohli vyřídit financování svých investic i státní dotace.

Proč zrovna změny v příspěvku na stavebko?

Návrh na změny u příspěvku na stavební spoření doporučili přímo ekonomové ze sdružení NERV (Národní ekonomická rada vlády), kteří považují státní podporu stavebního spoření za přežitek. Dle nich má sice více než třicetiletou tradici, na druhou stranu vznikala ve zcela jiné době. A to z důvodu nedostatku úspor a neexistence hypoték.

Nyní se ale vlastně jedná o spoření dotované státem, které však využívají pouze někteří, ale je financováno z kapes všech daňových poplatníků. Až z 5 miliard korun daňových poplatníků si velkou část navíc vezmou banky za vysoké poplatky.

Stavební spoření sice naučilo Čechy spořit, ale peníze, které proudí z podpory od státu, jsou neefektivně využité. Většinou stejně končí v poplatcích finančních ústavů, které stavebko nabízí.

Právě sociolog Daniel Prokop, jeden z členů NERV, je pro striktní omezení stavebního spoření na stavební účely a současně pro snížení podpory. Dále také navrhuje, aby produkt mohly otevřít všechny finanční domy. Pokud toto neprojde, je zcela pro zrušení státní podpory, a to především i vzhledem k tomu, že stát poskytuje podporu bydlení i mnoho dalších dotací a úlev. Proto podle něj není potřeba pokračovat ještě s produktem, který už je zcela přežitý.

Jaké finanční domy dnes mohou nabízet stavebko?

Stavební spoření se současně nachází v nabídce stavebních spořitelen pěti bankovních skupiny. Jedná se o Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, Monetu Money Bank a Raiffeisenbank.

Činnost těchto spořitelen podléhá přísné regulaci, a peníze, které jsou vloženy klienty, mohou investovat pouze do úvěrů souvisejících s bydlením (jsou bezpečnější z pohledu splácení). Nadbytečné peníze mohou ukládat pouze do bank nebo nejbezpečnějších cenných papírů (např. státní dluhopisy).

Pro získání státní podpory ke stavebnímu spoření je podmínkou spořit alespoň šest let (vázací lhůta). To je totiž nejkratší období, po jaké budete muset na stavební spoření své finance ukládat. Další podmínkou je vložit na stavebko alespoň 20 000 Kč ročně.

Také spořitelny mají své povinnosti, musí například stanovit klientovi pevnou úrokovou míru, kterou získá po dobu 6 let spoření. Současně ve smlouvě získá i pevný úrok pro řádný úvěr, ten ale nesmí být vyšší o více než 3 % než úrok na spoření.

Jednotlivé spořitelny se navíc snaží získat co nejvíce klientů, a uplatňují tak politiku “odpuštění poplatků” za uzavření smlouvy nebo za vedení spoření. Například ČSOB již poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření nemá (u cílové částky do výše 5 000 000 Kč), Buřinka České spořitelny jej od roku 2020 neuplatňuje, stejně tak Raiffeisen stavební spořitelna má nulový poplatek za sjednání stavebka.

Podpora stavebka začínala na 4 500 korunách ročně

Ke snižování státního příspěvku na stavební spoření nedochází poprvé. Stavebko bylo v České republice spuštěno v roce 1993 a tehdy činila státní podpora 4 500 korun ročně. K prvnímu snížení vláda přistoupila v roce 2004, kdy snížila podporu na 3 000 korun za rok, a zároveň prodloužila vázací lhůtu z 5 na 6 let.

V roce 2011 podpora také poklesla, a to na nynějších 2 000 korun ročně. K dalšímu omezení mělo dojít v roce 2014, kdy vláda navrhovala zpřísnění podmínek. Příspěvek od státu měl získat pouze ten, kdo peníze prokazatelně použije na financování svého bydlení, případně si vezme úvěr od stavební spořitelny. Ke změnám nakonec ale vzhledem k rozpuštění sněmovny nedošlo.

Konsolidační balíček, který nyní představila vláda, je ale již téměř ve finále, teď návrh novely poputuje k poslancům ke schválení. Avšak již teď spořitelny slibují, že svou nabídku inovují a zapojí se do změn zaměřených na úspory energií. Také aby ne, aktuálně se totiž jedná o naději na jejich záchranu, nebo ne?