Dočkáme se brzy oficiální digitální měny centrální banky (CBDC)? Digitálního EURA?

Koronavirus s sebou přinesl velký tlak na používání platebních karet. Vedle hlavního boje s virem se na dalších frontách odehrává souboj proti používání hotovosti v platebním styku. Právě trumfem v boji proti hotovosti má být digitální euro. Ještě jste o něm neslyšeli?

Evropská banka (ECB) se touto otázkou zabývá pravidelně. 2 října 2020 ECB zveřejnila studii k digitálnímu Euru. Jednou z možností, jak tuto měnu zavést, je právě model kryptoměn. Prozatím není jasné, jaký model si ECB vybere. Avšak studie k digitálnímu euru bude pokračovat i nadále. Šéfka ECB Christine Lagardeová projekt digitálního eura velmi podporuje.

ECB však není sama, kdo se problémem digitální měny zabývá. Všechny významné centrální banky vydaly 9. října studii zabývající se centrálními bankami a digitální měnou. Jakou budoucnost a jaké požadavky plynoucí z těchto studií by mělo nové digitální euro splňovat?

Co je to CBDC (Central bank digital currency)?

Při návrhu měny CBDC (digitální měna centrální banky) se musí postupovat na třech rovinách. První je systémová rovina, podle jakého modelu budou digitální peníze navrženy. Následují pak úvahy o tom, jak daná měna bude muset fungovat neboli jaký bude přístup k této měně a jak bude chráněna. V této rovině se taktéž řeší, jak zajistit vzájemnou směnu mezi různými digitálními měnami. Poslední rovina je institucionální.

Ta je právě nejvíc odlišná od bitcoinu, ten dnes nemá jasně ukotvený právní a institucionální rámec. Nové digitální peníze by měly být chráněny institucemi a právem (otázkou je, zda je to ideální). To by měl být hlavní důvod, proč by uživatelé měli přejít z klasických kryptoměn na nové digitální peníze. 

Vlastnosti a překážky CBDC

První vlastností CBDC by měla být konvertibilita s ostatními dostupnými platidly a dalšími aktivy. Následná digitální měna by měla být praktická (user friendly), přijatá všemi obyvateli a měla by být také nízkonákladová. Co se týče systémových požadavků, největší důraz je kladen na bezpečnost a zabezpečení CBDC.

Platební systém by měl umožnit okamžité platby a být odolný proti technickým výpadkům. Už podle výčtu těchto vlastností se ukazuje, že projekt CBDC nebude až tak snadný. Bude se muset vytvořit robustní odolný systém, který však bude zároveň velmi flexibilní. Další velkou překážkou je vytvoření evolučního systému. Technologický vývoj nás pohání neustále dopředu.

CBDC bude muset nejen sledovat nejnovější trendy, ale i neustále zajišťovat kompatibilitu se stávajícím nebo předchozím systémem.

Je velmi těžké, a snad i nemožné, navrhnout na začátku systém, který bude předpokládat a zároveň odhadovat vývoj v celém sektoru.

Nebezpečí CBDC

Oficiálně vydané dokumenty souhlasně podtrhují několik společných nebezpečí. Prvním z nich je samozřejmě kyberkriminalita, následně pak držení digitálních peněz osobami žijících v jiných státech. Dalším problémem je otázka, kdo jí bude moct vlastnit a její atraktivnost pro investory. Pokud vaše vlastní měna bude slabá nebo bude padat, je tu velký risk, že velká část obyvatel se bude snažit získat novou měnu.

Mohli bychom připomenout venezuelský pokus o vlastní kryptoměnu Petro, který skončil neúspěchem. V souvislosti s tím, že nikdo nechtěl venezuelskou měnu, tak také nikdo neměl zájem o venezuelskou kryptoměnu.

Dalším velkým nebezpečím je, že se upozadí význam klasických bank. Centrální banka by v budoucnu mohla nahradit komerční banky. Díky digitalizaci peněz by většina operací mohla být přímo poskytovaná centrální bankou. Samozřejmě vyvstává otázka záporných úrokových sazeb ohledně CBDC. Kdo by určoval jejich výši?

Největší riziko CBDC je společenského charakteru. Prakticky státu nebo vyšším entitám se dává do ruky obrovská moc a dohled na svými občany. Společenským modelem bychom se blížili k čínskému modelu, který v podstatě dnes přes numerický svět kontroluje celou společnost a její finanční toky. A to asi nikdo nechce. Na základě výše zmíněných a i dalších důvodů se těší stále větší popularitě klasické kryptoměny. A to především díky své decentralizovanosti (žádná autorita – nikdo nemá nad penězi moc) a své “anonymitě”. Po pravdě řečeno, CBDC je spíše takovou parodií. Osobně si myslím, že se nenajde moc lidí, kteří budou chtít, aby někdo “absolutně kontroloval” jejich peníze.

Kdy bude CBDC?

Z výše uvedeného vyplývá, že instituce neplánují zavedení digitálních peněz v nejbližší budoucnosti, avšak na jejím modelu se neustále pracuje.

Otázkou je, jak například digitální euro projde složitou bruselskou administrativou. Na papíře bylo euro schváleno v roce 1992, ale v ruce ho občané měli až v roce 2002. Jelikož se bude jednat o velkou změnu, která bude vyžadovat hodně času pro vyřešení praktických problémů, ale nakonec, jak v případě eura, se nakonec celý proces zrealizuje.

Existuje však možnost urychlení celého procesu, a tou je právě připravovaný velký restart ekonomiky, který se s druhou vlnou epidemie neodvratně blíží. Právě blížící se monetární krize by mohla urychlit přijetí digitálních peněz. V historií vždy vznik nových peněz předcházela dluhová krize, právě proto bychom CBDC měli pečlivě sledovat i nadále.

Zdroje informací:

• Co je CBDC? (en.wikipedia.org)
• Studie k digitálnímu euru (ecb.europa.eu)
• Studie dalších centrálních bank o CBDC (bis.org)