Česká národní banka (ČNB) uskutečnila listopadové měnověpolitické jednání, kde se rozhodovalo o navýšení/ponechání základní úrokové sazby. Bankovní rada se usnesla ponechat úrokové sazby nezměněné. Respektive se členové rozhodli pro tzv. stabilitu sazeb.
Od doby, kdy došlo k výrazné obměně členů bankovní rady, boj s inflací naprosto zadrhnul.
Většina hlasovala pro stabilitu sazeb
Nemělo by nikoho překvapovat, že listopadové hlasování dopadlo úplně stejně jako ta předchozí. Dva členové bankovní rady hlasovali pro růst základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Zatímco zbylých pět pro stabilitu sazeb. Po obměně členů bankovní rady se rovnováha sil zcela vychýlila ve prospěch tzv. holubic.
Bohužel ponechání sazeb zvyšuje pravděpodobnost, že tu s námi inflace zůstane ještě hodně dlouho.
Ve zprávě se uvádí, že tuzemská ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí. Avšak inflace roste i díky poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. V tomto ohledu se proto pořád nic nemění. Mimochodem, proti externím inflačním tlakům se ČNB soustavně snaží bojovat měnovými intervencemi. Ale to nelze dělat donekonečna.
Poptávková inflace je však dle ČNB postupně tlumena. Jelikož byla hodně tažena spotřebou domácností. A domácnosti stále vyšší ceny energií a potravin přestávají akceptovat. Jakoby centrální bankéři spoléhali hlavně na cenovou elasticitu. Problém je ale v tom, že je to i tlak na růst mezd. Čímž se všichni snaží kompenzovat růst cen.
Aktualizovaná inflační prognóza
Inflační prognóza České národní banky byla aktualizovaná. Ještě předešlá počítala s tím, že se tuzemská inflace dostane na úroveň 20 %.
Zatímco dle nové by růst cenové hladiny neměl již nadále vůbec akcelerovat. Naopak bychom měli být na vrcholu. Takže je de facto o něco optimističtější.
Z prognózy mimo jiné vyplývá, že tuzemská centrální banka vyhlíží dosáhnutí inflačního cíle 2 % již během druhého kvartálu roku 2024. V tomto ohledu se prognóza od té minulé nijak nezměnila. A pořád trvám na tom, že je to nereálné. Jednak protože v historii nikdy tak rychle inflace neklesala a jednak protože nemá ani moc důvod klesat. Jelikož reálná úroková míra dosahuje -11 %.
Závěrem
Když jsou reálné úrokové míry záporné, dlužník dostane ještě zaplaceno, že si půjčí (11 %). Myslíte si, že si dlužníci přestanou hned půjčovat, když dostávají pořád štědře zaplaceno? Pravda je taková, že nominální růst sazeb má restriktivní účinky, ale ne dostatečně. A bolí to skutečně nejvíce ty předlužené ekonomické jednotky. Silné byznysy si mohou vesele půjčovat dále a ještě na těch půjčkách solidně vydělají.
