Bitcoin jako záchrana před politizací měny

Na konci léta proběhl již třetí ročník setkání Surfin’ Bitcoin, které si nárokuje být největším setkáním příznivců kryptoměn v Evropě. Setkání probíhá v luxusním kasinu ve městě Biarritz, které patří k vyhledávaným přímořským luxusním destinacím. Počet účastníků dosáhl 2000 osob.

Třídenní program byl nabitý. Nyní pořadatelé Surfin’ Bitcoin pomalu zveřejňují vystoupení jednotlivých účastníků, které jsou v anglickém nebo francouzském jazyce. My se nyní blíže podíváme na konferenci Yoricka de Mombynese, která nesla název: “Odpolitizovat peníze“.

Kdo je Yorick de Mombynese?

Yorick de Mombynes vystudoval prestižní školu ENA, jako například také Emmanuel Macron. Nyní působí jako auditor pro francouzský stát, před tím pět let pracoval pro TotalEnergies. I přes tuto závratnou kariéru Yorick de Mombynes patří k propagátorům bitcoinu.

Hlavní myšlenka jeho příspěvku by se dala shrnout do tvrzení, že bitcoin nás může ochránit od největšího problému fiat měn a to jejich zpolitizování. Měna se bude řídit podle přání politiků a nikoli ekonomickými zájmy. Jak k této tezi dochází?

Kde leží hranice mezi státem a soukromím?

Abychom mohli pochopit proč je bitcoin jedinečnou příležitostí, jak odpolitizovat měnu, musíme si definovat co toto politizování znamená. Politika v širším významu je provádění politických rozhodnutí, která vyjadřují hlavní aktéři politického života, což jsou volení politikové. Je to rozhodnutí státu, který se definuje podle klasické definice Max Webera jako entita, která má monopol legitimního násilí. Tato entita je však v současnosti dost komplexní a tvořená mnoha institucemi.

V demokracií pak stát funguje jako prostředek prosazení vůle většiny na úkor menšiny za pomocí zákonů.

Vedle této státní moci existuje ještě soukromá sféra, nad kterou by stát neměl mít dohled. Nyní však probíhá neustálý boj, podporován moderními technologiemi o to, kudy bude probíhat tato křehká hranice mezi veřejným a soukromým životem. Jednou z největších výzev současnosti je zachování práva na soukromý život.

A právě peníze jsou důležitým aspektem této hranice. Buď mohou sloužit jako ochrana soukromého života a jeho nezávislosti, anebo mohou být řízeny tak, že naopak rozšiřují moc státu, kdy hodnotu peněz nastavuje měnová politika. Inflace nám ničí naši kupní sílu a tím i omezuje svobodu.

Co to jsou peníze?

Stát má dva hlavní prostředky ovlivňující peníze. Za prvé stát určuje jakou měnu musíme používat a za druhé ovlivňuje způsob řízení této měny. Abychom pochopili, jak stát ovlivňuje měnovou politiku, musíme si říct několik slov o tom co jsou to vlastně peníze. Yorick de Mombynes patří k zastáncům rakouské ekonomické školy. Peníze považuje hlavně za nepřímý prostředek směny. Tradičně se dochází k tomu, že by peníze měly mít tyto vlastnost: homogenitu, dělitelnost, snadno se provádí transfer, odolné, vzácné a drahé na výrobu.

Tyto klasické vlastnosti peněz bitcoin splňuje bez potíží. Peníze tak hlavně nahrazují směnný obchod. S otázkou používání peněz přichází problém množství peněz v oběhu. Většina současných ekonomů si myslí, že množství peněz se musí přizpůsobovat ekonomické situaci. To však není pohled ekonomů z rakouské školy. Ti naopak tvrdí, že na množství peněz nezáleží za podmínky, že peníze je možno dělit a existuje flexibilní cenová nabídka. Právě tyto teoretické rozdíly mezi rakouskou ekonomickou školou a jinými ekonomickými proudy vysvětlují, proč mnoho klasických akademických ekonomů zůstává zdrženlivými, co se týče bitcoinu a kryptoměn obecně.

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

Bitcoin/BTC

Načítání

Načítání

Kupte si Bitcoin

---

Koupit!

Dalším bodem rozkolu je otázka původu peněz. Peníze vznikly spontánně, protože pomáhaly urychlit výměnu zboží. Existuje však jiný pohled, který vnímá peníze jako výtvor státu. Právě u těchto teorií není možné na peníze myslet jinak, než jako na politický nástroj, protože sám stát stojí za jejich vznikem. Existence peněz se ospravedlňuje možností platit daně. Pokud chceme mít peníze nezávislé od politických rozhodnutí, musíme se nutně vrátit ke klasické vizi peněz. V této klasické vizi existuje tendence k sjednocení měny. Dobře spravovaná měna se postupem času stává jedinou a vytlačuje přirozeně horší měny. Tento proces funguje přirozeně, ale bohužel může být přerušen silou, kdy se jeden stát rozhodne prosadit svou měnu na úkor ostatních. Peníze díky svému přirozenému vzniku však jsou ve své podstatě nepolitickou skutečností a náš zájem by měl být, aby takovou skutečností i zůstaly.

Pokušení ovládnout peníze

Jádro snahy ovládnut peníze je v historii vždy stejné. Panovník či vláda pro vedení války, nebo financování svých ekonomických plánů či vysokým zadlužením si nevystačí pouze s výběrem daní, ale chce ovládat proces tvorby peněz a tím i jejich cenu. Dříve se to činilo tak, že ve zlatých nebo stříbrných mincích klesal podíl drahého kovu, ale jejich nominální hodnota zůstávala stejná.

Dnes se to děje především snižováním úrokových sazeb. Ideální řešení pro stát je tak vytváření nekonečného množství peněz, na jejichž tvorbu nebudou žádné velké náklady. To vede k dnešní situaci, kdy stát má monopol nad tvorbou peněz. Stát taktéž určuje cíle měnové politiky a tím ovládá celý proces tvorby peněz.

Žijeme v keynesianském prostředí, kdy všichni jsou přesvědčení, že stát má přes centrální banky pomáhat ekonomice levnými penězi. Levné peníze umožní tvorbu pracovních míst. Naopak drahé peníze budou pracovní místa ničit.

To je mimochodem jeden z současných cílů amerického Fedu, který chce rychlým zvedáním sazeb dosáhnout růstu nezaměstnanosti.

Problém je však ten, že tyto teorie v praxi nefungují. Evropa měla posledních deset let velmi levné peníze, ale v zemích jako je Francie nebo Itálie nezaměstnanost nějak zvláště neklesla. Stejně tak nyní u utahování měnové politiky Fedem nevidíme prozatím žádné spektakulární výsledky. Nezaměstnanost v USA je stabilní. Dnes však centrální banky našly novou výmluvu pro pokračování měnové politiky, a to záchranu klimatu a planety. To je velmi dobrá záminka, protože v praxi není možné výsledky této politiky ověřit. Peníze se tak mohou tisknou neomezeně, aby podpořily další zelené projekty.

Digitální měny

Dalším krokem současného posouvání hranic veřejného a soukromého prostoru jsou digitální peníze, které vytlačí hotovost. Díky tomu budou mít centrální banky a vlády úplný přehled jak používáte vaše peníze. Stát tak bude moci sledovat a ovlivňovat spotřebitelské chování v reálném čase. To je opravdu zneklidňující. Technologie digitální měny je neutrální. Otázkou je, jak ji autority využijí. Proto je důležité celý proces tvorby oficiálních peněz sledovat a dohlížet na něj.

Důsledky politizace měnové politiky

Státem řízené kvantitativní uvolňování má za následky riziko měnové války. Což zažíváme nyní, protože státy musí devizově intervenovat anebo upravovat svoje sazby vůči dolaru. Druhým důsledkem je zvětšování rozdílu mezi bohatými a chudými. Levné peníze mají bezprostředně vliv na růst cen aktiv především na světových trzích. Právě bohatí vlastní tento druh finančních aktiv. Nůžky ve společnosti se tak ještě víc rozevírají.

Poslední důsledek je vymizení pojmů zdravá a silná měna. Dnes prakticky neexistují politici, kteří by hájili politiku zdravé a silné měny jako byla v minulosti německá marka. Tyto všechny změny vedou k tomu, že klesá důvěra v peníze. Lidé raději než peníze preferují investice do vzácných věcí. Jednou z takových možných investic může být právě bitcoin, který je vzácný a jeho vytvoření stojí nyní velké množství energie a peněz.

Zdroj: Visualcapitalist.com

Společensky závažný důsledek

Měnová politika neovlivňuje jenom politiku anebo ekonomiku, ale má sociologický dopad. Jelikož se nevyplatí spořit, jinak řečeno vytvářet kapitál, je člověk nucen vše utratit anebo si půjčit na investice. Mimochodem vytváření kapitálu je základním kamenem kapitalismu, avšak dnes se nevyplatí. Což je další ze znaků, že již nežijeme v kapitalismu. Orientace lidí k okamžité spotřebě a utracení, nám zabraňuje mít schopnost projektovat se do budoucnosti. Naše společnost působí vyprázdněně, protože budoucnost je pro nás neuchopitelná. Zaměření pouze na přítomný okamžik má za následek nadměrnou konzumaci. Ta vyčerpává rychleji zdroje a žene nás tak ještě do větších problémů.

Závěr: Bitcoin jako naděje na lepší svět

Depolitizace měnové politiky bude mít pozitivní dopad na rozvoj lidstva. Podle Yoricka de Mombynese je bitcoin právě jedinečnou příležitostí vrátit se k původnímu významu peněz. Jak vidíme v článku, změna peněžního systému automaticky znamená změnu světa. Bitcoin by umožnil návrat k přirozenějšímu pojetí světa. Podstata fungování bitcoinu má však jednoho velkého a velmi mocného nepřítele a to jsou státy. Státy si velmi dobře uvědomují riziko rozšíření bitcoinu, protože jejich moc by ztrátou možnosti vést měnovou politiku značně utrpěla.

Bitcoin však má velký potenciál v tom, že jeho omezování státy bude mít přesně opačný dopad. Perzekuce zvedne jeho hodnotu, protože bude ještě víc vzácnější. Bitcoin tak zavede měnovou politiku bez politiků.