V roce 1935 koupila obyčejná asistentka tři akcie za 180 dolarů. O 75 let později po sobě zanechala 7 milionů. Co udělala jinak než většina investorů a proč její příběh není návodem pro každého?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Příběh Grace Groner ukazuje zajímavou realitu akciového trhu. V roce 1935 nakoupila tři akcie Abbott Laboratories za 180 dolarů. Pracovala zde jako řadová asistentka a v soukromí žila velmi skromně.
Svou pozici nikdy neprodala. Když v lednu 2010 ve věku 100 let zemřela, její majetek dosahoval 7 milionů dolarů. Celou částku odkázala místní univerzitě.
Známý investor Warren Buffett by z jejího přístupu měl pravděpodobně radost.
V roce 1988 totiž ve svém dopise akcionářům Berkshire Hathaway napsal, že ideální doba pro držení akcií je navždy.
Podle historických dat z amerických trhů překonala výkonnost akciového indexu zhruba dvacetinásobně. Pokud by totiž původních 180 dolarů vložila do indexu S&P 500, na konci roku 2009 by vlastnila 341 282 dolarů.
🇺🇸 Ne, měnové pohyby dlouhodobě neřeším
🛡️ Ano, většinu portfolia zajišťuji
⚖️ Zajišťuji pouze část investic
💱 Aktivně měním podíl podle kurzu dolaru
🤷 Měnové zajištění vůbec neřeším / nerozumím mu
Růst samotné ceny akcií tvořil jen zlomek celkového zisku. Podnik v průběhu let provedl celkem osm štěpení akcií (rozdělení jedné akcie na více kusů při zachování celkové hodnoty). Původní tři zakoupené cenné papíry se díky tomu rozrostly na 1 152 kusů.
Tyto akcie by na konci roku 2009 měly hodnotu 62 196 dolarů. Skutečným motorem růstu se ale staly pravidelně vyplácené dividendy. Abbott Laboratories totiž navyšoval výplaty celých 54 let v řadě.
Inkasované peníze investorka reinvestovala dlouhých 75 let bez jediného přerušení. Znovuinvestované dividendy tak vytvořily 99,1 % konečného sedmimilionového portfolia.
Právě zde se naplno projevilo složené úročení (zhodnocování již dříve připsaných výnosů), které z ní udělalo ukázkový příklad strategie dlouhodobého držení.
U starších pozic hrají klíčovou roli daně. Ilustrovat to lze na příkladu modelového páru v důchodu, který drží portfolio v celkové hodnotě 2,4 milionu dolarů.
Problém nastává ve chvíli, kdy investoři potřebují vybrat hotovost:
Na základě analytiků Wall Street.
V takové situaci je mnohem efektivnější postupné odprodávání pozice. Při pečlivém odprodeji 31 022 dolarů ročně se manželé zcela vyhnou placení daně z kapitálových výnosů.
Pokud si navíc investor cenné papíry ponechá až do své smrti, v americkém daňovém systému se dosažený zisk nedaní vůbec. Dědicové totiž získají akcie s upravenou nákupní cenou, která přesně odpovídá aktuální tržní hodnotě.
Skrývá se v přístupu Groner klíč i k vašemu bohatství? Zčásti určitě ano, protože tento příklad ukazuje sílu dlouhodobého horizontu a plně reinvestovaných dividend.
Domnívám se však, že tento konkrétní příběh představuje spíše výjimečný případ. Nelze ho slepě aplikovat na současnou situaci, jelikož tehdejší trh fungoval odlišně a mnoho dobových firem postupem času zkrachovalo.
Samotná společnost Abbott Laboratories zažila mezi lety 2002 a 2003 hluboký propad o 36,8 %.
Sázet veškerý kapitál na jedinou akcii tak dlouhodobě přináší značné riziko.
Pro běžného retailového investora tak obvykle bývá mnohem schůdnější cestou důsledná diverzifikace (rozložení rizika) napříč různými sektory a aktivy.
Představte si, že jste koupili Palantir ještě před jeho raketovým růstem.
Tenhle vlak už ujel.
Jedna z největších příležitostí AI boomu se podle nás ale může skrývat ve firmě, o které většina investorů nikdy neslyšela.
Co když právě teď stojíme před podobnou příležitostí?
Redaktor zaměřující se na kryptoměny, akciové trhy a komodity. Dlouhodobě sleduje dění na finančních trzích a ve svých článcích se zaměřuje na aktuální zprávy, tržní vývoj a investiční trendy.
94 %
90 %
