Přemýšlíte, že budete těžit kryptoměny? V článku identifikujeme faktory ovlivňující profitabilitu a porovnáváme ziskovost těžby při různém hardwaru. Zjistěte kterou kryptoměnu se vyplatí těžit.
Těžba kryptoměn je jednou z možností, jak mít z digitálních aktiv příjem. Těžba dnes není záležitostí pouze geeků a IT nadšenců, vstup institucionálního kapitálu z ní udělal byznys.
Není to však pouze záležitost finančních prostředků, neboť se těžbou subjekty podílí na bezpečnosti sítě a ověřování transakcí, za což jim náleží odměna.
Právě nejvíce zabezpečenou sítí je Bitcoin. Jenom roční spotřeba energie na těžbu Bitcoinu dosahuje přibližně 175 TWh, což odpovídá celkové roční spotřebě elektřiny v Thajsku.
Bitcoin nicméně není jedinou kryptoměnou, kterou lze těžit. A právě na další příležitosti pro těžaře se v tomto článku podíváme.
Těžba kryptoměn je proces, kdy jsou ověřovány transakce v síti a zapisovány do bloků, které se následně řadí do blockchainu. Za tuto činnost těžařům náleží odměna ve formě nově vytvořených mincí.
Tyto subjekty mezi sebou soutěží v řešení komplexních výpočetní úloh, kdy hledají tzv. nonce, což je číslo, které při vložení do hashovací funkce splňuje určitá kritéria.
Kdo je v tomto nejrychlejší, přidává blok do řetězce ostatních bloků a získává odměnu. Těžit kryptoměny lze přes různý hardware, jako jsou procesory, grafické karty a vysoce výkonné zařízení, tzv. ASIC minery.
Do detailu v této části nepůjdeme, ale pokud by vás těžba kryptoměn zajímala hlouběji, můžete si přečíst článek níže.
Možností, jak těžit kryptoměny existuje několik, proto si je v krátkosti projdeme níže.
V případě Bitcoinu jsou těžaři odměňováni dvěma způsoby – dostanou odměnu za každý vytěžený blok a inkasují také transakční poplatky, jež uživatelé zaplatí, aby těžař zapsal jejich transakci do bloku.
Pokud tedy těžař nemá štěstí, žádnou odměnu za vynaložený výpočetní výkon nedostane.
U Bitcoinu platí, že s jedním lepším těžebním zařízením by vytěžení jednoho bloku jednotlivci pravděpodobně zabralo 100 let.
Když se ovšem takových lidí spojí 36 500, zabere jim to pouze jeden den. Pokud se jich spojí až 876 000, vytěží průměrně každý šestý blok.
Proto se těžaři spojují do mining poolů, kde těží společně a odměnu za případný vytěžený blok si rozdělí mezi sebou.
Těžení přes pool je proces, kdy se skupina těžařů kryptoměn spojí přes síť, aby navýšili šanci získat pro sebe odměnu za vytěžení bloku.
Odměny se zpravidla rozdělují podle podílu výpočetního výkonu vzhledem k celé skupině. Spravuje je administrátor těžby a část z nich si bere jako provizi. Následně jsou odměny odeslány do peněženek uživatelů.
Poslední možností je si vypůjčit výpočetní výkon. Funguje to tak, že firmě zaplatíte za pronájem strojů a vy budete inkasovat podíl na výnosech z těžby.
Cloud mining lze také vykonávat přes speciální software. Ten si stáhnete a mezitím co brouzdáte na internetu, těžíte bitcoiny. Výnosy z tohoto způsobu jsou však extrémně nízké.
Do toho, jak moc profitabilní těžba kryptoměn nakonec bude, značně vstupují náklady a další faktory jako daňová sazba, efektivita těžebního hardwaru nebo volatilita cen digitálních aktiv.
1) Volatilita kryptoměn. Za vytěžení bloku jsou těžaři odměňováni právě v nativním tokenu dané sítě a kryptoměny jsou známé pro svou cenovou volatilitu, proto cena vytěženého aktiva bude silně ovlivňovat finální zisk.
Cenové pohyby kryptoměn navíc často způsobí, že se těžaři přesouvají mezi různými sítěmi, čímž zvyšují náročnost těžby.
2) Náklady na energie. Účet za elektřinu je tím největším nákladem, kterému těžaři kryptoměn čelí. Populárními zeměmi pro těžaře kryptoměn jsou Čína, Kanada, Paraguayi nebo Gruzie, kde jsou v odlehlých oblastech hydroelektrárny.
Jen pro porovnání, cena elektřiny za 1 kWh se v Česku pohybuje kolem 3 korun, zatímco v Číně je to 1 koruna.
Těžko se tak můžete porovnávat s těžaři z těchto zemí, když v našich podmínkách máme o 200% vyšší náklady jen v případě elektrické energie.
Rovněž se vyplatí kryptoměny těžit v Íránu nebo Venezuele, kde jsou ceny dotované státem.
3) Efektivita hardwaru. Typ hardwaru, který k těžbě budete používat, výrazně ovlivní celkovou profitabilitu této aktivity. K těžbě Bitcoinu jsou nejvíce využívány zmiňované ASIC minery.
Důležitou součástí jsou také chladící řešení a využití tepla, které stroje produkují. Kryptoměny jako Ethereum Classic nebo Ravencoin lze těžit pomocí grafických karet, přičemž Monero či Haven pomocí procesorů.
4) Opotřebení hardwaru. Návratnost těžby ovlivňuje také životnost techniky, neboť ta vám vydrží pouze po omezenou dobu, takže se musí počítat i s amortizací.
ASIC minery typicky vydrží 3-5 let, než se musí vyměnit. Grafické karty pak mají životnost 1,5-3 roky, pokud těží nepřetržitě 24 hodin sedm dní v týdnu.
Na životnost hardwaru má vliv teplota, pravidelnost údržby strojů, prach, vlhkost nebo výkyvy napětí.
Dalším pohledem, jak se na hardware lze dívat, je přes technologický vývoj.
Těžební technika se neustále posouvá dopředu a může tak platit, že rok starý stroj nemusí být efektivní a bude muset být vyměněn.
5) Daňová sazba. Když už pro vás bude těžba výnosná i přes faktory výše, zisk z ní budete muset jako z jakékoliv výdělečné činnosti zdanit. Zdanění se v České republice liší podle toho, pokud těžíte na sebe nebo v rámci poolu.
V prvním případě daníte až prodej kryptoměn nebo jejich směnu. U poolu platí, že je třeba zdanit kryptoměny v momentě, kdy je obdržíte do peněženky od administrátora.
Daň z přidané hodnoty (DPH) se těžby digitálních aktiv netýká.
Těžbu kryptoměn do budoucna bude ovlivňovat zejména technologický pokrok, enviromentální faktory a vývoj na trhu s kryptoměnami.
Poměrně diskutovaným tématem v těžební komunitě jsou kvantové počítače, které mohou způsobit revoluci v těžebním průmyslu. Spoustu pozornosti zaznamenal kvantový čip od Google, který dostal jméno Willow.
Jak jsme si řekli v úvodu, Bitcoin spotřebuje stejně elektřiny jako celé Thajsko, tudíž vzniká tlak na to, aby pro jeho těžbu byly využívány obnovitelné zdroje.
A jak lze vidět výše na grafu, udržitelné zdroje, jako jsou vodní a větrné elektrárny, tvoří nyní 52,4 % mixu spotřebované elektrické energie na jeho těžbu.
Co se týče kryptoměnového trhu, tak pozitivní zprávou je, že má růst 12,5% složenou roční mírou do roku 2030. Vysoká poptávka po digitálních aktivech a méně těžařů vede k lepším ziskovým maržím.
Nyní už se budeme zabývat samotnou profitabilitou těžby a na konkrétních příkladech si ukážeme, zda má vůbec v našich podmínkách smysl ještě těžit kryptoměny.
Pro zjednodušení výpočtu použijeme stránky WhatToMine, které po zvolení vstupních parametrů kalkulují profitabilitu těžby u vybraných kryptoměn.
Náklady, jako je daň nebo opotřebení hardwaru v našich příkladech v potaz brát nebudeme. Dále budeme počítat s cenou elektřiny, kdy 1 kWh stojí 3 koruny, což odpovídá 0,14 americkým dolarům.
Vhodné je také podotknout, že web WhatToMine počítá s faktem, kdy k těžbě dochází v rámci poolu a dělíme se tedy o odměnu s ostatními úměrně k našemu výkonu.
Při kalkulaci těžby v rámci GPU budeme počítat s tím, že vlastníme tři grafické karty GeForce RTX 3070 od společnosti Nvidia. Jedna tato karta se prodává za přibližně 10 000 Kč.
Výrazy jako Ethash, Ethash4G nebo Zhash představují těžební algoritmy. Výpočetní výkon pro daný algoritmus se automaticky přidá na základě zvolení počtu vybraných grafických karet, ale pro větší přesnost ho lze ručně také upravit.
Po kliknutí na tlačítko calculate dostaneme výsledky toho, jaký zisk lze očekávat při těžbě jednotlivých kryptoměn. Tržby a zisk jsou přepočítávány na dolary s tím, že se porovnávají s těžbou Ethereum Classic.
Jak lze vidět výše na obrázku, jedinou profitabilní kryptoměnou pro její těžbu je Quai. Za den bychom těžbou získali 2,61 dolaru a po odečtení nákladů by nám zbylo 0,8 dolaru. Těžbou dalších kryptoměn bychom pouze prodělávali.
Při kalkulaci těžby v rámci ASIC minerů budeme předpokládat, že vlastníme 2 kusy Antminer S19 XP Hydro, které nám poskytnou těžební výkon ve výši 473 TH/s u algoritmu SHA-256. Jeden stroj stojí přibližně 85 000 Kč.
Výnosnost těžby kryptoměn na seznamu níže je porovnávána s Bitcoinem.
V tomto případě je situace daleko lepší. Profitabilně by se daly těžit všechny kryptoměny na obrázku výše, včetně Bitcoinu. Upozorňujeme ale, že výpočet nebere v potaz opotřebení strojů ani daň.
Za předpokladu, že bychom dva ASIC minery pořídili za 170 000 kč a vydržely by po dobu pěti let, měsíční amortizace činní 2 833 Kč a denní 93 Kč.
Při kalkulaci těžby v rámci ASIC minerů budeme předpokládat, že k těžbě využíváme procesor AMD Ryzen 9 3900X, který má v případě algoritmu RandomX těžební výkon ve výši 10 kh/s. Jeden kus stojí přibližně 12 tisíc korun.
Výnosnost těžby kryptoměn na seznamu níže je porovnávána s Monerem.
Ačkoliv v případě procesorů lze těžit kryptoměnu Dagger se ziskem, ostatní digitální aktiva podobně jako u grafických karet nelze těžit v našich podmínkách profitabilně.
Těžba kryptoměn v roce 2025 zůstává doménou těch, kteří mají přístup k levné elektřině a výkonnému a efektivnímu hardwaru.
V našich podmínkách je profitabilita dosažitelná zejména u profesionálního vybavení, jako jsou moderní ASIC minery. Těžba pomocí grafických karet či procesorů v mnoha případech již není zisková.
Ziskovost těžby kryptoměn ovlivňuje zejména volatilita digitálních aktiv, náklady na elektřinu, efektivita a opotřebení hardwaru spolu s daňovou sazbou.
Pouze vybrané kryptoměny se speciálním hardwarem lze těžit ziskově. Patří mezi ně Bitcoin, Dogecoin, BitcoinCash nebo Aleo.
Šéfredaktor kryptoměnové redakce, který se na kryptoměnových a tradičních trzích pohybuje přes pět let.
Svou vášeň pro investice našel během studií na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se od získání teoretických poznatků přesunul k jejich aplikaci. Veřejnost se také snaží edukovat v oblasti finanční gramotnosti prostřednictvím studentského spolku Klub investorů, kde dříve zastával pozici prezidenta a nyní působí jako člen dozorčí rady, odkud dohlíží na chod celé organizace.
Klíčem k úspěchu investora je podle něj skloubení znalostí z oblasti tradičních trhů a makroekonomie, které mají výrazný dopad na kryptoměnový sektor. Nebrání se využití aktivního ani pasivního přístupu k investicím.
„Složené úročení je osmým divem světa. Kdo mu rozumí, vydělává; kdo ne, zaplatí.” – Albert Einstein
96 %
86 %
