Řada začínajících investorů se domnívá, že jediný nebo nejlepší přístup k investování spočívá v nakupování konkrétních akcií před růstem jejich ceny a pak prodávat, než přijde jejich pokles. To je ale bohužel mylná myšlenka, kterou se vám nyní pokusíme více osvětlit a ukázat, jak to může fungovat přesně naopak.
Dlouhodobé statistiky a zkušenosti ukazují, že přístup aktivního investování není tak efektivní, jak by se mohlo zdát. Velmi časté nakupování a brzké prodávání se v podání mnoha investorů podobá spíše sázení či přímo hazardu. Nikdo z nás nemá křišťálovou kouli a nikdo nedokáže přesně předpovídat vývoj trhů – Na to pozor! Toto takzvané časování trhů je velmi náročnou disciplínou, kterou zdaleka nezvládne každý.
Jen v rychlosti si pro představu uveďme několik důvodů, proč aktivní investování nemusí dopadnout úspěšně:
Není to daňově výhodné (nemůžete využít časového testu a výnos musíte danit)
Nedokážete předpovídat krátkodobé pohyby – ono to opravdu není tak snadné
Je potřeba pracovat se statistikou, pravděpodobností, rizikovostí, finanční pákou a testováním portfolia – Ovládáte všechny tyto disciplíny na dostatečné úrovni?
Trhy se v krátkodobém a někdy i střednědobém horizontu chovají tzv. iracionálně, tedy nepředvídatelně – Jak byste potom chtěli předvídat “nepředvídatelné”?
V práci si nejspíše vyděláte více – Investování a zvláště pak obchodování vyžaduje čas a aby se vám vyplatilo jej obětovat, musíte mít dostatečný kapitál (řádově milióny korun a více), prostě 15 % ročně ze 100 000 Kč vás rozhodně neuživí
Největší podíl na výsledných ziscích má jen několik málo dní, a pokud je minete, nepřekonáte výkon trhu (více níže v tomto článku)
Aktivní investování bývá často méně efektivní než pasivní (možná to zní nudně, ale i toto si vysvětlíme níže v článku) – Statistika je v tomto ohledu naprosto neúprosná a ukazuje nám, že dlouhodobě je zpravidla výhodnější investovat tzv. pasivně
Důvodů je celá řada a ani výčet výše určitě nebude úplný. To ale ani není cílem, neboť bychom se raději podívali na několik bodů více do hloubky.
Nesmíte přijít o ty nejlepší dny/měsíce
Zkušenosti mnoha investorů nepopiratelně ukazují, že většina lidí nikdy nedokáže dosáhnout soustavně nadprůměrných výnosů pomocí časování svých obchodů. Starší, leč velice pravdivá studie firmy Ibbotson Associates ukázala, že jeden dolar investovaný do amerických akcií v roce 1925 by se za sedmdesát let zhodnotil více než tisícinásobně na 1 114 dolarů.
Jestliže byste se ale snažili časovat trhy a nepodařilo se vám zachytit 35 nejlepších (nejvýnosnějších) měsíců z celkových 840 měsíců, zhodnotila by se stejná investice na pouhých 10 dolarů. Jinými slovy, 99 % výnosů se odehrálo během pouhých 4 % investičního horizontu.
Myslíte si, že někdo dokáže s jistotou předpovědět, kdy tato fantastická 4 % času nastanou, a naopak vám někdo dokáže napovědět, kdy se stáhnout, abyste se vyhnuli obdobím propadů? Bohužel, takto není. Kdyby existoval jednoduchý a všem srozumitelný klíč k takovému přístupu, nebyli by už bohatí úplně všichni na světě? Jak jsme zmínili výše, trhy se tu a tam chovají iracionálně, takže některé prudké růsty trhů skutečně přijdou v dobu, kdy by to nikdo nečekal. Při zpětném pohledu na graf to vypadá jasně a predikovatelně, ale není – V daný moment je to daleko složitější.
Zkuste se pro názornost podívat na tabulku níže, kde je vypočteno, jaké návratnosti byste dosáhli, kdybyste investovali v letech 1986 až 1995 v porovnání s tím, kolik byste měli, kdybyste vynechali určitý počet nejlepších (nejvýnosnějších) dní.
Investiční poplatky – Velký ničitel vaší návratnosti
Aktivní investování, tedy časté nakupování a prodávání pozic vede k horším výsledkům také kvůli investičním poplatkům. Možná se vám již po rychlém “googlení” podaří najít, že existují brokeři, kde lze do akcií či ETF investovat tzv. bez poplatků. Nenechte se ale ošálit, broker přece musí na něčem vydělat, ne?
I když broker nestrhává fixní částku, třeba 5 dolarů za každou provedenou transakci (nákup nebo prodej akcií), existuje ještě další, trochu méně patrný poplatek jménem “spread“. Spread je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Ten existuje vždy a nevyhnete se mu. Funguje to tak, že kdybyste v jednu a tu samou vteřinu nakupili akcie za 100 USD a hned je prodali při spreadu např. 1 USD, měli byste jen 99 USD. Jenže vy se při tradingu snažíte zachytit i velmi malé pohyby, takže spread bude velká část vašeho zisku.
V praxi to může omezovat vaše obchody natolik, že při spekulaci na růst nějaké akcie o 1 % nevyděláte 1 %, ale třeba jen 0,5 % či nic. A to i bez explicitních poplatků brokera. Z toho vyplývá, že čím častěji obchodujete, tím více tratíte na spreadu, o to lepší pak musí být vaše spekulace a častěji musíte správně odhadnout svůj obchod. To je tedy další faktor, který vaše aktivní obchodování svede do propasti podprůměrných výnosů.
Sice je různých protiargumentů aktivního investování a časování investic více, ale podívejme se ještě na tento trochu blíže.
Při investování se výnos sleduje zpravidla procentuálně, tedy např. % zisku na jednom obchodu, % zisku za měsíc, za rok atd. Je tedy potřeba si uvědomit, že částka, kterou si obchodováním vyděláte je přímo úměrná tomu, kolik peněz do toho “vrazíte”.
Jestliže byste dlouhodobě dosahovali poměrně hodně nadprůměrného výnosu 15 % ročně a měli zainvestovaný milión korun, váš měsíční výdělek by dosahoval pouhých 12 500 Kč. Za předpokladu, že byste obchodování a vzdělávání se v této oblasti věnovali jen pouhé 2 hodiny denně, činil by váš hodinový výdělek okolo 200 Kč.
Tedy řekněme si to ještě jednou, musíte být extrémně dobří, musíte riskovat celý milion korun a získáte z toho asi 200 Kč za hodinu a jen 12,5 tis. korun měsíčně. To není zrovna miliónový byznys… Ale ano, s větším kapitálem by mohl růst i váš zisk. Jenže dokážete s klidem spát, když víte, že vaše životní úspory jsou “vsazené” na burze a může přijít (statisticky nevyhnutelné) smolné období prodělávání a vy jste na tomto výdělku zcela závislí?
V úvodu jsme si zmínili, že existuje ještě jeden způsob – tzv. pasivní investování. Pojďme se tedy na něj podívat trochu blíže. Nejprve si prohlédněte následující tabulku, na které vidíte srovnání dvou vybraných období. Zde se dá krásně srovnat potenciál pasivního a aktivního investování.
Na prvním řádku je výkon top 30 fondů z let 1990 až 1994, které dosáhly téměř 19% návratnosti. To je skutečně úctyhodný výkon, který ještě zvedly v následujícím období v letech 1995 až 1998 na 21,3 %. Následují “všechny” fondy, které dosahovaly výrazně nižších výnosů v prvním období, ale naopak zase vyšších výnosů v období následujícím.
Toto srovnání lze chápat např. tak, že sázkou na rizikové investice můžete dosáhnout krátkodobě skvělých výsledků, avšak z dlouhodobého hlediska může být situace úplně jiná a průměrná, dobře diverzifikovaná strategie může znamenat stabilnější výnosy, které také nejsou k zahození.
A teď se konečně podívejme na index S&P 500, který se často považuje za benchmark. Do tohoto indexu lze investovat tzv. pasivně pomocí na něj navázaných ETF. I když to na první pohled může znít kdoví jak odborně nebo složitě, je to naopak extrémně jednoduché.
Poznámka
ETF jsou burzovně obchodovatelné fondy. Ty si mohou udržovat úplně stejné portfolio jako index, např. index S&P 500. Vy pak nemusíte nakupovat 500 společností, ale pouze jednu akcii tohoto ETF. Takové investování je velmi levné, kdy ročně platíte poplatky klidně jen 0,07 %. A zároveň široce diverzifikujete. Do takovýchto fondů lze investovat pasivně, což fakticky znamená na pravidelné bázi (např. měsíční) skálopevně investovat stejnou částku.
Taková investiční strategie se právem nazývá pasivní, protože (přiznejme si to) je velmi jednoduchá a nudná. Je ale také nesmírně efektivní, neboť takto nevynecháte žádný z tolik potřebných top dní či měsíců, kdy burza roste nejvíce.
Ve výsledku byste tak na našem ukázkovém období z let 1990-1998 dosáhli průměrného ročního zhodnocení 18,7 % pomocí pasivní strategie, namísto 19,98 % ze strategie aktivní (za předpokladu, že byste dokázali vybrat jeden z top 30 fondů anebo byli mistři aktivního investování) a související poplatky byly prakticky nulové. Je pak na objemu vašeho zainvestovaného kapitálu, zda se vám ten čas vyplatí či nikoliv. Nezdá se pak mnohem pohodlnější a jistější investovat pasivně?
Vystudovaný ekonom s vášnivým zájmem o pasivní investování a americké akcie. Zkušenosti nabyté ve finančním sektoru využívá pro vytváření stabilních investičních portfolií. Jeho cílem je dosáhnout finanční svobody prostřednictvím dlouhodobého investičního přístupu. Fanoušek hnutí FIRE a Roberta Kiyosakiho.
Abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší služby, používáme různé technologie, mezi které patří i soubory cookies.
Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Díky tomu můžeme náš web dále zlepšovat. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití služby, kterou si náš čtenář nebo uživatel výslovně vyžádal navštívením stránek a není možné je vypnout.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely, abychom naše stránky mohli neustále zlepšovat dle toho, jak se naši čtenáři a uživatelé chovají a jaké mají preference.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.