Co se stane se spořením po smrti? Vaše úspory mohou skončit úplně jinde, než si myslíte!

Lidé během života nashromáždí různé finanční produkty, od běžných a spořicích účtů přes termínované vklady, stavební spoření, penzijní spoření, životní pojištění a stále častěji také investiční produkty.

Vyvstává otázka, co se s těmito aktivy stane po smrti jejich majitele?

Nejprve je potřeba sjednané produkty dohledat

Prvním krokem v tomto procesu je vyhledání všech sjednaných produktů, protože neexistuje centrální úložiště, kde by bylo možné najít všechny účty, investice a další produkty na základě osobních údajů jednotlivce.

Pokud zesnulý nezanechal seznam svého majetku, musí se notář během pozůstalostního řízení pustit do pátrání a prověřit veřejné registry, do kterých má přístup.

Notáři však zatím nemají přístup do centrálního registru účtů u České národní banky, což dohledávání bankovních účtů poněkud ztěžuje. Podobná situace je také u investičních produktů. Šetření v Centrálním depozitáři cenných papírů probíhá pouze na základě konkrétních informací od dědiců.

Pokud zemřelý zanechal majetek v zahraničí nebo v digitální podobě – například data nebo kryptoměny – bez konkrétních údajů je tento majetek prakticky nedohledatelný.

V případě stavebního, penzijního spoření a životního pojištění databáze existují, takže dohledání těchto účtů je pro notáře poměrně snadné.

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření – Vyplatí se vůbec a jak vlastně fungují?

Dalším krokem je dědické řízení

Jakmile je finanční majetek zesnulého dohledán, notáři jej rozdělí do dvou skupin: na ten, který vstupuje do dědického řízení, a na ten, který může být vyplacen přímo, protože do řízení nespadá.

Dědicové přitom mají omezené možnosti nakládat s majetkem, který spadá do dědického řízení, až do ukončení pozůstalostního řízení, což může trvat několik měsíců.

Mezi majetek, který vždy spadá do dědického řízení, patří peníze z běžných účtů, spořicích účtů a termínovaných vkladů, a také stavební spoření včetně státní podpory. Patří sem také veškeré investice – akcie, dluhopisy, zůstatky na podílových fondech. 

Určení příjemce a dědictví

Když někdo zemře, dědí se nejen jeho majetek, ale i veškeré dluhy. Dělit se o ně musí všichni dědicové. Také pokud měl zemřelý společné jmění s manželem či manželkou, je obvykle třeba toto jmění nejprve vypořádat, než se přistoupí k rozdělení pozůstalosti.

Například penzijní spoření a životní pojištění spadají mimo dědické řízení, kde si majitel může určit konkrétní osobu (obmyšlenou), která dostane peníze mnohem rychleji než v případě dědického řízení.

Důležité je pravidelně aktualizovat svá pojištění a soustředit se také na to, koho jste jako obmyšlenou osobu ve smlouvě zvolili. Může se stát, že peníze z pojistky získá nechtěně bývalý partner, kterého jste zapsali před desítkami let jako obmyšlenou osobu.

Určením příjemce pro penzijko nebo životní úspory může majitel řešit i situace, kdy nechce, aby veškerý jeho majetek připadl zákonným dědicům, například dětem nebo jeho potomkům.

V penzijních fondech si na důchod spoří přibližně 4,2 milionu lidí. Podle některých penzijních spořitelen má většina klientů určeného příjemce (obmyšlenou osobu).

Revoluční změny ve spoření na penzi v roce 2024. Podívejte se na přehledný souhrn!

Poplatek za vyřízení pozůstalosti

Dědicové musí počítat s tím, že notáři za vyřízení pozůstalosti budou platit. Pokud je hodnota dědictví do půl milionu korun, platí se poplatek ve výši 2 %, minimálně však 2 000 korun plus DPH.

U vyšších částek jsou poplatky následující: od 500 001 do 1 000 000 korun navíc 0,9 %, od 1 000 001 do 3 000 000 korun navíc 0,5 %, od 3 000 001 do 30 000 000 korun navíc 0,1 %, od 30 000 001 do 100 000 000 korun 0,05 % a u částek nad 100 milionů korun se poplatek neúčtuje.

Jak je to s novým DIPem?

Letošní novinka, dlouhodobý investiční produkt (DIP), který automaticky spadá do dědického řízení, má naději, že by v budoucnu mohl být vyjmut z tohoto procesu podobně jako penzijní spoření nebo životní pojištění. V tom případě by pak bylo nutné určit příjemce.

Ideální je mít přehled a soupis majetku, což usnadní jeho správné předání. V případě objevení majetku po skončení dědického řízení je možné situaci řešit dodatečně u notáře.

Vedením písemné evidence majetku a informováním blízkých je možné zajistit, že s majetkem bude po odchodu majitele nakládáno podle jeho přání.