...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Jistě víte, že cena bitcoinu je určována pouze jeho nabídkou a poptávkou po něm. Ty se odvíjí hlavně od emocí a pocitů uživatelů, kteří ho chtějí nakoupit anebo prodat. Hlavní faktor, který posouvá cenu směrem nahoru je takzvané FOMO – Fear of missing out. Na druhou stranu, dolů, cenu posouvá opak FOMO, tedy FUD.
FUD je zkratka tří anglických slov – FEAR, UNCERTAINTY a DOUBT, v překladu tedy strach, nejistota a pochyby. Jedná se do jisté míry o marketingovou strategii, která je založena na šíření nepřesných a lživých zpráv nebo informací. Tuto taktiku dříve používali výrobci k pošpinění konkurenčních výrobků, dnes se často používá i v odvětvích jako je politika, média anebo třeba právě v kryptoměnách.
Poplašných zpráv hlásajících konec Bitcoinu existuje celá řada. Existuje však několik oblíbených, které se často opakují. Jaké FUD zprávy jsou používané nejčastěji a jsou opravdu tak závažné, aby z nich kryptoměnoví hodleři měli oprávněný strach, nebo se dají jednoduše vyvrátit?
Dříve velmi často zmiňovaný argument je, že je Bitcoin využíván k platbám za nelegální činnost. Na samotných začátcích, při vzniku dark marketů, tomu tak i často opravdu bylo.
Pokud se o Bitcoin ale trochu zajímáte, tak víte, že není anonymní ale pseudonymní, což znamená, že všechny transakce jsou transparentní a každý si je může zpětně dohledat. V dnešní době je k většině mincí nakoupených na burzách přiřazena identita uživatelů pomocí KYC (know your customer) procesu a kvůli tomu je využívání bitcoinu pro tyto účely, například oproti klasické hotovosti, velmi nevýhodný.
V dnešní době jsou kryptoměny často skloňovaným tématem. Běžní lidé, ale i velké firmy, se do nich pokoušejí investovat. Je s nimi možné platit například a země jako Salvador je zavádí jako zákonné platidlo. Každému by tedy mělo být jasné, že Bitcoin už dávno není jen technologií zločinců.
Kritici se často obávají, že bude Bitcoin zakázán a jeho používání kriminalizováno.
Problémem je, že otevřený protokol, kterým Bitcoin je, prakticky zakázat nelze. O tom se přesvědčila například vláda Nigerie, kde po vládním zákazu používání Bitcoinu z únoru 2021 vzrostlo a posílila se hlavně peer-to-peer komunita.
Z peer-to-peer obchodování nebyly burzy schopné vybírat poplatky a odvádět daně. Proto se vláda po pár měsících rozhodla obchodování opět povolit.
Vlády sice Bitcoin zakázat mohou, ale jeho fungování to nezastaví a nejvíc na to doplatí právě ti, kteří ho zakázali.
Za posledních pár let jsme dokonce byli svědkem tzv. China-FUD, kdy se čínská vláda dokonce několikrát pokusila používání bitcoinů nebo jejich obchodování zakázat. Tyto FUDy měly vždy celkem intenzivní dopad, nicméně během následujících dní/týdnů se vždy vše vrátilo do pořádku.
Jak jistě víte, zapisování nových transakcí je prováděno pomocí systému Proof of Work. V síti těžařů se musí nadpoloviční většina shodnout na obsahu nového bloku, který bude připsán do blockchainu. Pokud by se tedy někomu podařilo nashromáždit nadpoloviční většinu výkonu, tak by poté mohl rozhodnout, co se s novým bokem stane.
Mohl by pak pozastavit zápis nového bloku a tím znemožnit uživatelům provádět transakce. Také by mohl provést takzvanou dvojí útratu, při které by do nového bloku nezapsal, že své mince utratil, a mohl by je proto někdy v budoucnu utratit znovu.
Takový útok by byl teoreticky schopný ovlivnit jen nově příchozí bloky. Změnit bloky již zapsané v blockchainu a uložené v síti uzlů by bylo mnohem složitější.
Takový 51% útok by bylo nyní velmi těžké provést a není náhoda, že k němu za celou existenci Bitcoinu ještě nedošlo.
Pro představu: výkon Bitcoinu je zhruba 10x větší, než výkon serverů Googlu. Nashromáždit nebo pronajmout tak velký výpočetní výkon je tedy téměř nemožné. Obzvlášť v dnešní době, kdy jsou těžební stroje neustále nedostatkovým zbožím, které je vyprodáno ještě předtím, než se dostane na “regály pro veřejnost”.
Takový útok navíc nedává ekonomický smysl. Využití takového výkonu k samotné těžbě je dlouhodobě mnohem profitabilnější, než pouhý pokus o provedení dvojí útraty. Úspěšně provedený útok by zároveň pravděpodobně vyvolal nedůvěru v Bitcoinovou síť a tím tedy pokles ceny mincí uloupených útočníkem.
Aktuální orientační cenu jedné hodiny 51% útoku na Bitcoin, ale i jiné kryptoměny, můžete vidět na stránce zde.
Spirála smrti označuje jev způsobený velkým poklesem výpočetního výkonu sítě, který je způsoben odchodem velké části těžařů. Zbytek zůstávajících těžařů by po něm měl problém s nalezením dalšího bloku. Ten by tedy netrvalo nalézt průměrných 10 minut, ale déle.
Důsledkem toho by bylo i oddálení úpravy těžební složitosti (difficulty adjustment), která se opakuje jednou za 2016 bloků. Zároveň také oddálení výplaty odměny za vytěžený blok.
Déle trvající období s vysokou obtížností těžby a menšími odměnami by vedlo k odchodu dalších těžařů. Toto by mělo vést k zacyklení a postupnému odchodu všech těžařů, než by v síti nezbyl nikdo, kdo by ověřoval transakce.
Tato situace by mohla být způsobena halvingem (půlením odměny těžařům), které se opakuje jednou za cca 4 roky. Půlení odměny by mělo způsobit odchod těžařů, kterým by se za poloviční odměnu těžba již nevyplatila. Dalším spouštěcím faktorem by měla být jiná neočekávaná událost, která by donutila těžaře odpojit své stroje.
Takovou událost jsme mohli pozorovat v květnu 2021 v Číně. Po tom, co tamní vláda zakázala těžbu bitcoinu, bylo velké množství těžařů donuceno vypnout své stroje a přesunout je mimo území Číny. Hashrate sítě klesl o více než 50 % a vytěžit blok trvalo někdy i hodinu (což je oproti běžným deseti minutám celkem z natelný nárůst).
Zatím se ale zdá, že těžaři plánují více než 2 týdny dopředu a na podobné situace jsou připraveni. Z grafu znázorňující výpočetní výkon sítě to vypadá, že těžaři své stroje postupně začínají zapojovat v jiných zemích a výkon se postupně vrací k původním hodnotám.
Těžaři se nakonec “protěžili” až k bloku, u kterého se markantně snížila i těžební složitost. Ta s nově připojenými těžebními stroji opět postupně roste.
Bitcoin tak pršel velkou zkouškou a ukázal svou sílu. Zároveň se těžaři, kteří doposud fungovali v Číně, přesunuli do jiných zemí, což zvýšilo jeho decentralizaci, která bývá také často terčem kritiků.
Tether FUD říká, že kurz bitcoinu je nadhodnocen a nafouknut pomocí nákupů za stablecoiny Tether, které nejsou ničím kryty a jsou tištěny “jen tak ze vzduchu.” Tím pádem je kupní síla bitcoinů větší, než by měla být a cena BTC není shodná s realitou.
Popravdě: je možné, že všechny tokeny Tetheru nejsou pořád stoprocentně kryty. Dokonce to prokázal i nedávno provedený audit.
Tržní kapitalizace Tetheru je však zhruba 10x menší, než tržní kapitalizace Bitcoinu. I kdyby nebyl Tether krytý vůbec a nebyl použit na trading a nákup i jiných kryptoměn, ale pouze na nákup Bitcoinu. Byl by schopen jeho cenu ovlivnit jen nepatrně.
V poslední době je Bitcoin terčem kritiků kvůli údajné velké spotřebě elektrické energie, která pochází z neobnovitelných a neekologických zdrojů. Z tohoto důvodu jej také přestala automobilka Tesla přijímat jako možnost platby za své elektromobily.
Pravdou je, že spotřeba těžařů je opravdu velká. Bezpečná a rychlá platební síť, kterou za ni její uživatelé dostávají, ovšem opravdu stojí za to.
Díky možnosti těžit odkudkoliv jsou však těžaři schopni využívat více obnovitelných zdrojů, nebo dokonce zachytit energii z vodních elektráren nebo přebytečného zemního plynu, která by jinak přišla vniveč. Dělají to jednoduše proto, že je nejlevnější – a nejlevnější je pravděpodobně i z důvodu nízké poptávky v jejím místě.
Kvůli těmto incentivám pochází až dvě třetiny elektrické energie využité na těžbu z obnovitelných zdrojů. Pro představu: veškerá elektrická energie spotřebovávaná ve Spojených státech pochází z obnovitelných zdrojů jen z necelé třetiny.
Často slýchaným argumentem, proč Bitcoin brzy selže, je příchod kvantových počítačů, které by byly schopny rozluštit asymetrickou kryptografii a tím zničit celý systém podepisování transakcí v Bitcoinové síti.
Bitcoin jako otevřený protokol se průběžně vyvíjí, vylepšuje a přizpůsobuje. Jedním z příkladů může být např. softfork Taproot nebo již dávno funkční SegWit. Pokud by tedy hrozil nástup kvantových počítačů, mohl by Bitcoin přejít na jiný způsob šifrování, který by byl vůči kvantovým počítačům odolný.
Dnes je většina věcí, které běžně využíváme, zabezpečena pomocí šifrování. Ať už se jedná o internetovou komunikaci, zabezpečení ropovodů, bankovních účtů nebo státní služby či nemocnice. Pokud by tedy znenadání přišel objev kvantového počítače, tak Bitcoin by byl jeden z posledních problémů, které by lidstvo mělo řešit. :-)
FUD většinou odrazuje nováčky od jejích prvních nákupů nebo je donutí v panice prodat. Pokud však víte, proč si Bitcoin kupujete, tak víte, že všechen FUD lze jednoduše vyvrátit a ani jím způsobené výkyvy ceny vás nevyvedou z míry. Pokud by některá z těchto klamavých zpráv byla pravdivá, tak už Bitcoin dávno nefunguje.
Přesto má však FUD ještě stále vliv na vývoj ceny Bitcoinu a na jeho vysokou volatilitu. Tu těžce předpovídají i ti nejlepší tradeři. Proto je užitečné se jí bránit. Nejefektivnější technikou je pravidelné přikupování za malé částky DCA.
Pomocí ní jste schopni se dlouhodobě vyvarovat vysoké volatilitě. Zároveň lze celý proces zautomatizovat, takže se nemusíte pokoušet časovat trh na základě krátkodobých poplašných zpráv, které dlouhodobě pro Bitcoin nemají žádný význam.
Věnuji se studiu ekonomie a finančních trhů. Od těchto oblastí jsem se dostal ke kryptoměnám a hlavně Bitcoinu. Tíhnu k Bitcoin maximalismu, ale sleduji co se děje i v jiných kryptoměnách.
Snažím se co nejlépe pochopit technologickou část Bitcoinu, ale neopomíjet při tom i jeho dopady na společnost a přemýšlení lidí.
96 %
89 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.