Češi chudnou, banky bohatnou! Vysoké úrokové sazby ČNB zajistily českým bankám rekordní zisky

Sice lidé chudnou, ale banky ne, protože je zde pozitivní důsledek vysokých úrokových sazeb. Tímto pozitivním efektem jsou rekordní zisky, které vyplývají z vyšší úrovně spoření fyzických a právnických osob v dané ekonomice.

Zjednodušeně můžeme říci, že střadatelé si vloží své peníze do komerčních bank a komerční banky tyto vklady poté převedou k dalšímu úročení v centrální bance. Velká část zisku komerčních bank je tvořena z vyššího úročení centrální bankou než samy komerční banky poskytují klientům. Na druhé straně je důležité si uvědomit, že v ekonomice zároveň klesá objem úvěru a to naopak tlačí zisky komerčních bank směrem dolů.

Banky a spořitelny zvýšily čistý zisk o 32,3 miliardy

Dle dat České národní banky (ČNB) bankám a spořitelnám v Česku v roce 2022 stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 32,3 miliardy na 102,64 miliardy korun. Jedná se o rekordní sumu.

Aktiva bank činila ke konci roku 8,907 bilionu korun, což je o 384 miliard více než na konci roku. Předběžné výsledky ČNB zveřejnila již počátkem února, podle nich tuzemské banky v roce 2022 vytvořily čistý zisk 104,1 miliardy Kč.

Dále z dat ČNB vyplývá, že úrokové výnosy se českým bankám zvýšily o 246,3 miliardy na 430,9 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim stouply o 4,2 miliardy na 52,6 miliardy korun. Zisk z finanční a provozní činnosti bankám loni vzrostl meziročně o 49,2 miliardy na 233,6 miliardy korun.

Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti inflaci

Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal hranici 100 miliard korun. Banky v loňském roce podle analytiků těžily z vysokých úrokových sazeb, jak uvádíme v úvodu tohoto článku.

Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti inflaci. Ve východní Evropě můžeme vidět vyšší inflaci, a tak tamější banky zvyšují úrokové sazby více než v západní Evropě.

Můžeme tedy také zjednodušeně říci, že banky ve východní Evropě zvyšují své zisky více než v západní Evropě. Je to dané spotřebním košem, kde např. ve Švýcarsku lidé za potraviny a energie zaplatí mnohem méně ze svých mezd a při zvýšení jejich cen “jejich celková inflace” stoupne méně než v České republice.

Zisk u jednotlivých bank

České spořitelně loni stoupl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 42,2 % na 20,2 miliardy korun. Čistý zisk skupiny ČSOB loni vzrostl o 9 % na 17,5 miliardy korun.

Čistý zisk Komerční banky se zvýšil o 37,9 % na 17,6 miliardy korun. UniCredit Bank dosáhla v roce 2022 čistý zisk 8,22 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 21 %. Raiffeisenbank zvýšila čistý zisk o 61 % na 7,54 miliardy korun. Zisk Monety Money Bank vzrostl o 30,2 % na 5,19 miliardy korun.

Windfall tax

Největší české banky budou od roku 2023 platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60% daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 %.

Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň z mimořádných zisků se vztahuje až k ziskům za rok 2023.

Závěr

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank varuje, že vláda z jejich zisků, které označuje za mimořádné, ale neuvidí nic moc nad rámec běžného zdanění, neboť banky zručně daňově optimalizují a dani z mimořádných zisků se tak prakticky zcela vyhnou.

Danuše Nerudová, česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka, souhlasí a říká, že nynější nastavení daně povede především k tomu, že všechny společnosti začnou daňově plánovat. Ke skeptickému názoru Nerudové se kloní i bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslav Zámečník.