Čisté nákupy centrálních bank dosáhly 337 tun, což je vůbec třetí nejvyšší údaj za dobu sledování těchto dat. Od začátku letošního roku je zájem o zlato ze strany centrálních bank enormní a ke konci třetího čtvrtletí dosáhl rekordních 800 tun.
Více než dvojnásobné množství zlata má po letošních nákupech ve svých rezervách ČNB. Zatímco na konci loňského roku držela 12 tun za 15,8 mld. Kč, ke konci letošního října vlastnila 27 tun za 38 mld. Kč.
V devadesátých letech se státy zlata spíše zbavovaly. Stejně tak centrální banky globálně prodávaly zlato v množství od 200 do 300 tun ročně. Prodávala i ČNB, konkrétně v letech 1997 a 1998 prodala 56 ze svých původních 70 tun zlata.
Kolem roku 2010 se prodeje zastavily a bankéři začali provádět první nákupy, které jen v loni dosáhly 1100 tun. Letos za první tři kvartály do trezorů centrálních bank přibylo 800 tun zlata, jak ukazuje zpráva mezinárodní organizace World Gold Council. Pravděpodobně to bude rekordní výsledek.
Nejvíce nakupovala Čína, která zakoupila 181 tun žlutého kovu, Polsko koupilo 57 tun a Turecko 39 tun. Dalších osm centrálních bank nakoupilo víc než jednu tunu, mezi nimi i ČNB.
Guvernér naší centrální banky Aleš Michl o situaci uvedl: “Má vize je, aby ČNB měla za pět let alespoň sto tun zlata, nejvíce v historii. Musíme diverzifikovat rezervy a zlato se dobře hodí do velkého portfolia např. k akciím a dluhopisům.”
Je důležité poznamenat, že každá centrální banka může mít své vlastní důvody a strategie pro nakupování zlata. Ještě v roce 2020 ČNB tvrdila, že své rezervy bude držet velice nízké, víceméně jen pro potřeby ražby sběratelských mincí. Bude také zajímavé sledovat, jaké další změny v chování centrálních bank nastanou. Zda tato zlatá horečka je jen izolovaný krok, nebo je to součást širších změn v monetární politice.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.