Kryptoměny beru jako jednu z největších příležitostí svého života. Byla by škoda ji promeškat.
Na Ukrajině zuří největší evropský vojenský konflikt od dob druhé světové války a jeho výsledek může ovlivnit i bitcoin. Podle slov deníku Washington Post je bitva mezi Ruskem a Ukrajinou “první krypto válkou na světě”, protože obě strany objevují výhody měny bez hranic a bez prostředníků.
Lidé po celém světě již darovali miliony nevládním organizacím, které se snaží bránit Ukrajinu před divokou ruskou invazí. Mnozí obyvatelé této těžce zkoušené země se obracejí k bitcoinu, neboť bankomaty v zemi přestávají vydávat hotovost. A kupříkladu dánští novináři použili BTC k nákupu auta , aby se dostali ze země.
Před dvaceti lety se v zónách konfliktu mohlo k výměnnému obchodu používat zlato – dnes je to bitcoin.
Přední kryptoměnové osobnosti, z nichž mnohé disponují podobným majetkem jako ruští oligarchové, cítí potřebu se k právě probíhajícímu konfliktu vyjádřit. Kupříkladu zakladatel Etherea Vitalik Buterin se na Twitteru ve své rodné ruštině vyjádřil proti invazi. Sam Bankman-Fried zas napsal, že FTX burza věnuje každému Ukrajinci na platformě 25 dolarů.
To jsou zajímavé a inspirativní příběhy o tom, jak kryptoměny pomáhají Ukrajincům, kteří jsou v tomto konfliktu jednoznačně na straně dobra. Otevřená povaha kryptografie je však dvousečná. Odborníci předpovídají, že Rusko a jeho představitelé se obrátí ke kryptoměnám jako ke způsobu, jak obejít ekonomické sankce, které se na ně valí.
Bitcoin může pomoci těm hodným, ale může pomoci i těm zlým. Jak mnozí rádi říkají, tato technologie je agnostická.
V některých ohledech to není nic nového. Mnohé “neposlušné” státy jako Írán a Severní Korea se již dlouho obracejí k alternativním formám financování. A různé komunity si vždy našly způsob, jak podpořit svou stranu v mnohých konfliktech. Vzpomeňte třeba na IRA, která vybírala peníze v bostonských hospodách.
To, co jo nové a odlišné, je rychlost a snadnost financovat takovéto aktivity pomocí kryptoměn. Nejnovějším příkladem (krom Ukrajiny), jsou protesty kanadských řidičů kamionů, které byly podpořeny dary v bitcoinech. Na jedné straně bylo nemálo těch, kteří na krypto Twitteru těmto aktivitám fandili, na té druhé pak panovalo rozčilení a rozzlobení nad chování radikální menšiny, která zablokovala hranice.
Jde o to, že kryptografie se stala nástrojem financování konfliktů, ať už násilných nebo jiných. V případě Ukrajiny je morální stránka věci jasná, ale nebude tomu tak vždy. Existuje riziko, že kryptokomunita, ať již z přesvědčení nebo třeba jen pro potěšení, využije svého bohatství k vměšování se do politických nebo vojenských konfliktů, kterým nemusí rozumět.
Vhledem k tomu, jak se kryptografie sama politizuje, roste i toto riziko. Jak poznamenal Jerry Brito ve své eseji, dříve měly kryptoměny jen hrstku příznivců v Demokratické a Republikánské straně, zatímco většina politiků o nich nic nevěděla a nezajímala se o ně. V dnešním hyperpolarizovaném prostředí se však kryptografie stala dalším stranickým tématem, které vede k tomu, že si lidé vytvářejí názory na základě toho, co si myslí straničtí lídři – i když o Bitcoinu nemají ani páru.
Tato směs stranickosti a použití kryptoměn k financování konfliktů je velmi nebezpečný a třaskavý koktejl, jehož výslednou “chuť” se ale můžeme pokusit ovlivnit. Můžeme se pokusit přesvědčit politiky, že krypto je především technologie, kterou lze využít pro dobro i zlo. Blockchainy se o politiku nestarají. Jak tento týden napsal Vitalik na Twitteru:
“Ethereum je neutrální, ale já nejsem.“
Čím dříve si lidé uvědomí, že krypto není samo o sobě stranické, tím lépe pro krypto a společnost. Co se týče lidí a vlád, kteří používají krypto k financování konfliktů, to tu již zůstane. Stejně jako je nyní internet součástí války (vzpomeňte na kybernetické útoky Ruska a nedávné protiútoky hackerského kolektivu Anonymous), je jím i krypto.
Boj mezi Ruskem a Ukrajinou je možná “první krypto válkou na světě”, ale rozhodně ne tou poslední.
Kryptoměny beru jako jednu z největších příležitostí svého života. Byla by škoda ji promeškat.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.