Proč už měnová politika nefunguje jako dříve?

Utahování měnové politiky budilo mezi mnoha investory obrovské obavy. Historicky totiž ve většině případů zvyšování sazeb došlo k recesi, která následně přinesla větší korekci na akciové trhy.

Stejné obavy panovaly i nyní, když v březnu 2022 Jerome Powell zahájit proces zvyšování sazeb. Navíc rychlost zvyšování sazeb byla vysoká a stejně i konečná výše sazeb 5,5 % je neobvyklá.

Zdroj: tradingeconomics.com

Více než dvacet let jsme byli zvyklí na velmi levné peníze. Tohle jsou jen namátkou hlavní důvody, proč všichni čekali brzký krach burzovních trhů. Ten ale nenastal.

Naopak, akciové indexy západního světa se dostaly na historické hodnoty. Jak to je vlastně možné?

Efektivní Volckerův boj s inflací

Důvod rozhodnutí Fedu utahovat měnovou politiku byl stejný jako v osmdesátých letech. I tehdy centrální bankéři pod vedením Paula Volckera bojovali s inflací. Jeho metoda byla však v jistém ohledu účinnější a více radikální.

Zdroj: tradingeconomics.com

Volcker zvedl sazby až na hranici 20 %. A po dvou letech je snížil na polovinu. Boj byl radikálnější, protože se Volcker musel vypořádat s inflací na hladině 14 %. Za necelé dva roky se mu povedlo snížit inflaci k 2,6 %.

Zdroj: tradingeconomics.com

Dnes jsou čísla trochu jinde: inflační vrchol byl 9,1 %. Zvedání sazeb se provádělo z nulových sazeb, což nebyl Volckerův případ. I laickým okem vidíme, že Volckerův postup byl více efektivní než aktuální postup Jereme Powella.

Problém však není v rozdílném přístupu nebo výrazně různých schopnostech guvernérů centrálních bank.

Hlavní příčinou je změna ekonomické struktury a podnikání. Nejsme v osmdesátých letech, kdy v ekonomice byly zastoupen průmysl a služby vázané především na průmyslu.

V roce 2024 žijeme v době, kdy páteř ekonomiky tvoří terciární sféra, která funguje trochu jinak než klasická průmyslová výroba.

Princip snižování inflace pomocí vysokých sazeb

Abychom pochopili, v čem je zásadní rozdíl oproti minulosti, musíme osvětlit, jaká je základní myšlenka utahování měnové politiky.

Centrální banka zvýší úrokové sazby a to zdraží peníze. Jakmile se úroková míra dostane nad inflaci, běžným lidem se vyplatí spořit a neutrácet. Racionální chování v této situaci je odkládat spotřebu na později.

Pokles poptávky po zboží povede k tomu, že firmy začnou snižovat cenu svého zboží.

Jelikož se jim zvedly náklady na úvěry, musí maximálně racionalizovat své fungování, tedy například šetřit na skladech nebo počtech zaměstnanců. Kvůli propouštění zaměstnanců tak dojde k poklesu kupní síly, která sama o sobě ještě zvýší tlak na pokles cen.

Tento mechanismu funguje velmi dobře pro firmy, které pro své fungování spoléhají na překlenovací úvěry a většinou vyrábí fyzické věci, které se musí skladovat.

Pokles odbytu totiž znamená pro firmu zvýšené náklady. Dalším znakem těchto firem je velké množství zaměstnanců, které firmě vytváří prostor po šetření formou propouštění. To musí být masivnějšího charakteru, aby se vytvořil velký tlak na další pokles cen.

Představte si svět bez centrálních bank. Prospěch či zkáza pro světovou ekonomiku?

Technologické firmy se nemusí vysokých sazeb bát

Jenomže, když se podíváme na finančních trhy, zjistíme, že velká část firem velmi dobře prosperuje i přesto, že panuje období vysokých sazeb.

Není náhoda, že většina z nich patři do oboru technologických firem v oblasti informatiky, tedy do značné částí dematerializovaného světa. Tyto firmy svou byznys strukturou tvoří přirozenou obranu proti zvyšování sazeb.

První velkou výhodou jsou marže. Hrubá marže firmy Nvidia se pohybuje na 70 %, Palantiru okolo 80 % a Netflixu 40 %.

Jednoduše řečeno i velké zdražení peněz se jich moc nedotkne. Zvýšené náklady mohou trochu snížit jejich marže, ale to je všechno. Tyto firmy se nemusí zamýšlet nad změnou svého byznys modelu v důsledku zvyšování sazeb.

Stejně tak, když se podíváme na počty zaměstnanců Nvidia okolo 22 000, Palantir 3 800 a Netflix 17 800. Je jasné, že třeba i radikální krok ze strany vedení, tedy propuštění 10 % zaměstnanců, úřady práce nezahltí.

To by ale bylo jinak v případě klasické výrobní a průmyslové firmy. Nehledě na to, že propuštění zaměstnanci z těchto firem si najdou práci prakticky hned.

Závěr : Jakou investiční strategií připravit pro následující měsíce?

Vývoj cen akcií jak technologických firem, které rostou i průmyslových firem, které klesají jen potvrzuje různou citlivost na výšku sazeb. Prakticky jsou pro rok 2024 možné dvě varianty.

Fed své sazby sníží jednou nebo možná vůbec, jinak řečeno měnová politika bude nadále velmi restriktivní.

V tomto případě budou technologické akcie investory dále vyhledávány a můžeme se dočkat dalších historických rekordů. Stejně tak to bude znamenat komplikovanou situaci pro klasické firmy s velkým dluhem.

Nebo se dočkáme rozvolnění měnové politiky.

V tomto případě se naopak investorovi vyplatí zaměřit právě na klasické průmyslové firmy, nejlépe ty se silnou dividendou, jejichž cena v minulosti klesala a/nebo stagnovala. Právě hospodaření těchto firem pocítí největší úlevu z nízkých sazeb.