Problémy švýcarské banky Credit Suisse a dopad na české bankovní domy. Jaká je aktuální situace?

Bankovní domy po celém světě zažívají krušné období. Po krachu americké banky Silicon Valley Bank, který způsobil otřes akciových trhů, zkrachovaly v USA ještě další dvě banky. To způsobilo paniku i na evropských trzích, která zasáhla i zdánlivě neohroženou švýcarskou banku Credit Suisse.

Co se vlastně stalo, proč došlo k pádu Credit Suisse a jak si s tím švýcarská vláda poradila? Jaký dopad to má a bude mít u nás?

Krach amerických bank a pád Credit Suisse

Zhruba před měsícem a půl měly banky po celém světě nahnáno. Začalo to krizí na americkém bankovním trhu, kdy nejprve zkrachovala jedna z největších bank ve Spojených státech Silicon Valley. To zapříčinilo otřes na akciových trzích a zanedlouho jí následovaly Silvergate Bank a Signature Bank. A na paniku bylo zaděláno!

Krach trojice amerických bank se projevil po celém světě a způsobil pokles na bankovních akciových trzích. Významně oslabily akcie britské HSBC, francouzské Société Generálé, německé Commerzbank i například Deutsche Bank, která patřila k nejzásadnějším společnostem. Ztrácely také akcie rakouské Erste (mateřská společnost České spořitelny) nebo italské UniCredit.

Všechny tyto události měly dopad i na švýcarské bankovnictví, kde oslabení nezvládla švýcarská banka Credit Suisse, pro kterou to byla doslova poslední kapka.

Potíže Credit Suisse totiž probíhaly již dávno předtím a souběh událostí jen “podpořil” definitivní selhání.

Tato banka si totiž v posledním desetiletí prošla hned několika skandály a regulatorními pochybeními, kvůli kterým docházelo k poklesu akcií banky. Již v říjnu minulého roku banka hlásila pokles akcií na nové rekordní minimum, kdy akcie klesly o více než 8 % na přibližně 3,68 dolaru za akcii. Následující dny se sice částečně zotavila, ale nadále se nacházela v kritickém okamžiku. Z celého problému ji měl dostat restrukturalizační program, jehož výsledky se již nestihly projevit.

Banka totiž vlivem oslabení nedokázala reagovat na celkovou nervozitu v bankovním sektoru, klienti znejistěli a spustili tzv. run na banku – tedy začali své vklady vybírat nebo přesouvat do jiných bank. Tento silný odliv finančních prostředků by samozřejmě neustála žádná banka.

Zdroj: Bloomberg

Credit Suisse tak padla a pod dohledem centrální banky byl oznámen přesun pod křídla jejího konkurenta, největší švýcarské banky UBS. Za svého rivala UBS zaplatí 3 miliardy švýcarských franků, v přepočtu tedy okolo 73 miliard korun. Švýcarsko poskytlo státní peníze a záruky přesahující 250 miliard franků.

Záruka na dodatečnou likvidní pomoc od SNB

Aby bylo zaručeno posílení stability finančního trhu až do doby finálního převzetí, poskytuje federální vláda společnosti Credit Suisse záruku na dodatečnou likvidní pomoc od Švýcarské národní banky (SNB). To by mělo zajistit likviditu Credit Suisse a také úspěšné převzetí. Cílem tohoto opatření od Spolkové rady je ochrana švýcarské ekonomiky a finanční stability.

Za účelem zamezení bezprostředních důsledků operace vydala Konfederace balíček opatření zahrnující federální záruky pro Švýcarskou národní banku a UBS. Součástí je dodatečný úvěr od Centrální banky určený na podporu likvidity ve výši až 100 miliard franků (přes 2,4 bilionu korun).

Banka UBS navíc od švýcarské vlády dostane 9 miliard franků na pokrytí ztrát vzniklých převzetím Credit Suisse, ale to pouze pokud opravdu utrpí ztráty z prodeje obtížně ocenitelných aktiv a tyto ztráty překročí 5 miliard franků.

Ani Švýcarská konfederace ale nechce přijít na zmar. Jako výsledek poskytnutých záruk bude generovat příjmy. Credit Suisse musí zaplatit úrok za federální záruku v prodlení ve výši 100 miliard franků, který činí 0,25 % p.a. Konfederace navíc obdrží rizikovou prémii ve výši 1,5 % p.a. na skutečně čerpaných prostředcích. Více informací o převzetí Credit Suisse bankou UBS naleznete na stránkách švýcarské konfederace.

Jaký dopad má celá tato situace na české bankovní domy?

I když došlo k silnému oslabení a propadu akcií bank po celém světě, dle analytiků jsou české banky obezřetné a dobře kapitalizované. Proto neočekávají, že by se problémy nyní zrcadlily i v Čechách.

Jejich odolnost potvrdily i zátěžové testy, kterými je podrobila Česká národní banka. Navíc dle víceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové nepůsobí v ČR žádné banky s obdobným obchodním modelem, jako měly ty zkrachovalé v USA. Dle Zamrazilové jsou: “Domácí banky dobře kapitálově vybavené a povinny dodržovat přísná regulatorní pravidla včetně těch pro řízení likvidity.”

Dle hlavního ekonoma Trinity Bank možná dojde ke snižování základní úrokové sazby ČNB, vzhledem k aktuálním událostem. Česká národní banka drží od poloviny minulého roku svou základní úrokovou sazbu ve výši 7 % (dvoutýdenní repo sazba). Avšak poslední zasedání probíhalo 29. 3. a ke změně úrokové sazby zatím nedošlo, banka se aktuálně zaměřuje na omezení nadměrných výkyvů kurzu koruny.