Během finanční krize investoři očekávali propad automobilových akcií. Volkswagen však během dvou obchodních dnů vystřelil nad 1 000 eur. Spekulanti na pokles zažili drahou lekci.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
V říjnu 2008 se světové akciové trhy hroutily pod tíhou finanční krize. Banky krachovaly, ekonomika zpomalovala a investoři očekávali výrazný pokles poptávky po automobilech. Německý Volkswagen proto vypadal jako vhodný kandidát na další pokles akcií.
Jenže následovalo něco, s čím téměř nikdo nepočítal. Akcie Volkswagenu během dvou obchodních dnů vystřelily z 210,85 eura až na 1 005,01 eura.
Automobilka se 28. října 2008 na krátkou dobu stala nejhodnotnější veřejně obchodovanou společností světa s tržní kapitalizací přibližně 296 miliard eur.
🇺🇸 Ne, měnové pohyby dlouhodobě neřeším
🛡️ Ano, většinu portfolia zajišťuji
⚖️ Zajišťuji pouze část investic
💱 Aktivně měním podíl podle kurzu dolaru
🤷 Měnové zajištění vůbec neřeším / nerozumím mu
Pro spekulanty, kteří vsadili na její propad, znamenal růst ceny katastrofu. Někteří utrpěli značné ztráty, přestože jejich původní očekávání ohledně zhoršujícího se automobilového trhu nebylo nutně chybné.
Příběh Volkswagenu tak ukazuje jednu z nejnebezpečnějších vlastností burzy:
Můžete správně odhadnout budoucí vývoj společnosti, a přesto na obchodu přijít o peníze.
Za mimořádným růstem nestály rekordní prodeje automobilů ani neočekávané hospodářské výsledky. Rozhodující roli sehrála automobilka Porsche, která se postupně pokoušela získat kontrolu nad Volkswagenem.
Dne 26. října 2008 Porsche oznámilo, že přímo vlastní 42,6 % kmenových akcií Volkswagenu a prostřednictvím opcí vypořádávaných v hotovosti má ekonomickou expozici odpovídající dalším 31,5 %.
Celková expozice Porsche tak odpovídala 74,1 % kmenových akcií Volkswagenu. Dalších přibližně 20 % držela spolková země Dolní Sasko.
Pro obchodníky sázející na pokles to představovalo zásadní problém. Podle tehdejších odhadů zbývalo na trhu volně dostupných méně než 6 % akcií, zatímco objem krátkých pozic měl dosahovat přibližně 13 %.
Jinými slovy:
Obchodníci potřebovali koupit více akcií, než kolik jich bylo běžně dostupných.
Následovala nákupní panika. Spekulanti se snažili uzavřít své ztrátové pozice, ale jejich nákupy cenu dál zvyšovaly. Rostoucí cena přinutila další obchodníky nakupovat a celý mechanismus se opakoval.
Výsledkem byl takzvaný short squeeze, tedy vytlačování investorů z krátkých pozic.
Podle dobové zprávy Reuters dosáhly akcie 28. října intradenního maxima 1 005,01 eura. Volkswagen tím v tržní hodnotě krátce překonal i americký ExxonMobil.
Pro pochopení celé události si nejprve vysvětleme princip shortování neboli prodeje nakrátko.
Při běžném investování akcie koupíte a doufáte, že jejich cena poroste. Při shortování postupujete opačně. Akcie si vypůjčíte, prodáte je a očekáváte, že je později odkoupíte levněji. Rozdíl představuje váš zisk.
Pokud však cena vzroste, musíte vypůjčené akcie vrátit bez ohledu na to, kolik jejich zpětný nákup stojí.
Představme si modelového investora, který 24. října 2008 prodal nakrátko 100 akcií Volkswagenu za 210,85 eura.
Za jejich prodej získal 21 085 eur. Jenže o dva obchodní dny později se cena dostala až na 1 005,01 eura.
| Modelový obchod | Hodnota |
| Prodej 100 vypůjčených akcií | 21 085 EUR (0,51 mil. Kč) |
| Zpětný nákup 100 akcií na vrcholu | 100 501 EUR (2,45 mil. Kč) |
| Výsledná ztráta | −79 416 EUR (1,95 mil. Kč) |
Podstatnější je však samotný nepoměr možného zisku a ztráty.
Pokud by akcie Volkswagenu klesly až na nulu, maximální hrubý zisk z uvedeného obchodu by činil 21 085 eur.
Jenže při růstu ceny na 1 005,01 eura vzniká ztráta 79 416 eur. A kdyby akcie vystoupaly ještě výše, ztráta by dál rostla.
Potenciální zisk z klasického shortování je omezený, zatímco možná ztráta nemá pevnou horní hranici.
Při běžném nákupu akcií bez úvěru můžete ztratit maximálně vložený kapitál. Při přímém prodeji vypůjčených akcií nakrátko může ztráta teoreticky růst neomezeně, protože cena akcie nemá stanovený strop.
Právě zde se dostáváme k nejdůležitějšímu poučení.
Představte si, že jste přesvědčeni o nadhodnocení určité společnosti. Její hospodářské výsledky slábnou a dříve či později očekáváte propad akcií.
Vaše analýza může být správná. Problém spočívá v tom, že trh nemusí dát vašemu obchodu dostatek času.
Podobně může nastat problém s dostupností vypůjčených akcií nebo s rostoucími náklady na jejich zapůjčení.
Případ Volkswagenu také připomíná, že cenu akcie krátkodobě neurčují pouze hospodářské výsledky společnosti. Významnou roli může sehrát samotná nabídka dostupných akcií a nucené obchodování účastníků trhu.
Shortování samozřejmě nemusí být vždy špatnou strategií. Profesionální investoři jej využívají také k zajištění portfolia nebo k obchodování s nadhodnocenými společnostmi.
Jako dlouhodobý investor však považuji asymetrii možných zisků a ztrát za jeden z nejsilnějších argumentů, proč je při přímém shortování nutná mimořádná opatrnost.
Volkswagen v roce 2008 ukázal, že ani správná investiční teze nemusí stačit. Někdy totiž o výsledku rozhoduje především to, zda dokážete svou pozici udržet dostatečně dlouho.
Co kdyby vám vaše investice každý měsíc přinášely peníze navíc, aniž byste museli prodávat akcie?
Vybrali jsme společnosti, které vám mohou pomoci vybudovat zajímavý pasivní příjem.
Které akcie vám mohou skutečně vydělávat a kde se skrývá past?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
