Ekonomické cykly – Pouze zajímavost, nebo důležitý nástroj pro investory?

Ekonomické či hospodářské cykly jsou asi jedno z nejzajímavějších ekonomických témat, které se samozřejmě úzce dotýká i kapitálových trhů.

Dovolil bych si říct, že i když člověku ekonomie jako taková příliš nevoní, přesto jsou ekonomické cykly všeobecnější téma, které může zaujmout naprosto každého.

Každý cyklus se stále stejně opakuje (cyklicky) a je rozdělen do několika fází – expanze, vrchol, recese, dno. K tomu se ještě vážou předbíhající, souběžné a zpožděné indikátory.

V tomto článku ale půjdeme více do hloubky, abyste byli sami schopni analyzovat fázi cyklu a predikovat jeho budoucí vývoj. Co to tedy ekonomický cyklus je a proč se vyplatí hospodářské cykly sledovat?

Obsah článku o ekonomických cyklech

K čemu je dobré znát ekonomické cykly?

Jak jsem nakousl výše, ekonomický cyklus úzce souvisí s kapitálovými trhy. Přirozený stav věcí je, že když kapitálové trhy rostou, i ekonomika zažívá konjunkturu (růst).

Naopak, když na kapitálovém trhu začne nějaký problém, v ekonomice se to též projeví jako recese, ale zpožděně – tzv. fázový posun.

Pokud kurzy akciového trhu už příliš dlouho rostou, je racionální očekávat, že z růstové fáze může přejít do recese (poklesu).

Obecnou poučkou je, že v tomto období je lepší investiční kapitál raději vkládat do aktiv, které jsou “bezpečným přístavem“. Mezi to lze pokládat třeba fyzické drahé kovy a nemovitosti. Někteří k bezpečnému přístavu řadí i Bitcoin (ale ne všichni by souhlasili).

Zajímavý a jednoduchý způsob diverzifikace je pravidlo 3 loukotí.

S ekonomickými cykly samozřejmě souvisí i emoce, kdy na vrcholu expanze vrcholí entusiasmus, což se někdy nazývá jako období “booomu”.

Tady je zřejmý kontext s tvrzením, že když jsou všichni hamižní, vy byste se měli naopak bát. A právě znalost ekonomických cyklů vám může pomoci odhadnout, kdy je dobrý být nanejvýš opatrný.

Zdroj: Medium.com

Analýza kratších cyklů

Teorie říká, že ekonomické cykly představují určité periodicky se opakující etapy ve vývoji globální ekonomiky.

V závislosti na délce periody rozeznáváme několik druhů teoretických ekonomických cyklů. Nejkratší periodu mají Kitchinovy cykly pojmenované po ekonomovi, který je objevil. Vycházel při tom z výzkumu cykličnosti ekonomik v USA a Spojeného království.

Zdroj: stockcharts.com

Kitchin zkoumal mezi lety 1890 až 1922 a v průměru má jeden cyklus 3 – 5 let. Důležitý aspekt cyklu je, že žádné vlivy ho v podstatě nepřeruší a to dokonce ani války, či zásadní společensko-politické události.

Logika v pozadí je vcelku jednoduchá. Když se ekonomice daří, jsou firmy ochotné produkovat více, což zvyšuje zaměstnanost. Po čase se ovšem trh přesytí a podniku nějakou dobu trvá, než si tento fakt uvědomí a zavedou potřebná opatření (omezení produkce).

Na grafu s indexem S&P 500 znázorňují tyto cykly opakující se konkávní křivky.

Zdroj: ciovaccocapital.com

Další cykly jsou pojmenovány po Juglarovi, který je objevil již v roce 1862 a mají mnohem delší periodu. Trvají přibližně 7 – 11 let a jsou způsobeny změnami objemu investic do fixního kapitálu. Jeden cyklus má dále čtyři fáze – prosperita, krize, likvidace a recese.

V grafu výše máte pro lepší kontrast ukázku délky Kitchinových i Juglarových cyklů.

Všimněte si té konfluence (souladu) v krizovém období 2007 – 2008. Tehdy vrcholily oba cykly zároveň. Tím se dostáváme k dalšímu důležitému bodu – cykly jsou totiž cílem výzkumu právě kvůli konfluenci.

Jak vznikají finanční krize a ekonomické bubliny? A jak jejich příchod rozpoznat?

Analýza delších cyklů

Třetí cyklus v pořadí je už na pomezí střednědobého/dlouhodobého charakteru. Jedná se Kuzněcovy cykly, jejichž interval se uvádí v rozmezí 15 – 20 let. 

Kuzněcov přisel na tento cyklus během jeho výzkumu realitního trhu. Jeho cykly jsou tedy založené na objemu investic do výstavby, stavební aktivitě a na demografickém vývoji.

Zdroj: The Effect of Innovative Processes on the Cyclical Nature of Economic Development, 2016

Vůbec nejdelší cykly jsou Kondratěvovy, které trvají v rozmezí 45 – 70 let. Jsou tedy jednoznačně dlouhodobého charakteru. Kondratěv byl sovětský vědec, který se ve dvacátých letech 20. století věnoval výzkumu ekonomik západních “kapitalistických” zemí.

Konkrétně se zaměřoval na vývoj velkoobchodních cen. Samotný Kondratěvův cyklus má čtyři fáze – jaro, léto, podzim a zima (nejde však o roční období).

Kondratěvův hospodářský cyklus fáze

• Jaro je úvodní fází, které se vyznačuje vysokou mírou úspor a nízkými úrokovými sazbami. Nezaměstnanost by v této fázi měla být nízká a cenová hladina stabilní. Akciovým a realitním trhům se daří. Pak následují další fáze a vše se postupně obrací.
• Léto je specifické vysokou inflací a úrokovými sazbami a daří se spíše komoditám a nemovitostem. Dále se tato konkrétní fáze vyznačuje velkými válečnými konflikty – Napoleonské války, Americká občanská válka, Krymská válka, první světová válka, válka ve Vietnamu.
• V období podzimu dochází k drastickému propadu míry úspor a naopak strmě roste zadlužení domácností, firem a států. Leč akciové trhy mají tendenci tvořit spekulativní bubliny. Komoditám se naopak nedaří.
• Celý Kondratěvův cyklus je zakončen fází zimy, ve které nastává recese a ta může přerůst do hluboké deprese. Je zřejmé, že se v tomto období nejvíce daří komoditám. Poslední graf ukazuje akciový trh a Kondratěvovy vlny za uplynulých 220 let.

Zdroj: thelongwayanalyst.com

První vlna začala v roce 1789 až do roku 1844. V roce 1845 druhá vlna, která byla zakončena v roce 1896, na kterou navázala v roce 1897 vlna třetí a ta skončila 1949.

Jaro čtvrté vlny trvalo až do roku 1966 a je považováno ze zlaté časy amerických akciových trhů.

Mezi lety 1966 až 1981 proběhlo léto, kdy se akciím už tolik nedařilo a rostly především komodity. Díky tzv. ropným šokům dramaticky vzrostly ceny energií, což vedlo k inflačnímu tlaku na ceny drahých kovů.

Období podzimu trvalo od roku 1981 až do 2000, kdy se naopak komoditám nedařilo a štafetu převzaly akcie. To vyvrcholilo tzv. dotcom investiční bublinou.

Co je to dotcom bublina? Jak vznikla a jak se z ní ponaučit?

K pročištění trhu nedošlo

Když řečená bublina praskla, začalo období zimy, které bylo zakončeno v roce 2020. Poslední fáze Kondratěvova cyklu je vlastně jakýsi očistný proces, ale jak dobře víme, k ničemu takovému nedošlo.

To je důsledkem snižování úrokových sazeb po splasknutí dotcom bubliny, což zase vedlo k dokonalým podmínkám pro vytvoření realitní bubliny, která v roce 2008 praskla.

A realitní krize se do Evropy “přelila” jako dluhová krize, která motivovala Evropskou centrální banku k neomezenému kvantitativnímu uvolňování a zavedení záporných úrokových sazeb.

Ekonomické cykly – slovo závěrem

Kitchinovy, Juglarovy, Kuzněcovy a Kondratěvovy cykly spolu existují a když nastane situace, kdy se vícero cyklů chýlí ke konci, lze to považovat za významný varovný signál.

Může se klidně stát, že kratší cyklus končí, zatímco delší začíná – v tomto případě má větší váhu ten delší.

Že jsou jednotlivé cykly relevantní, dokazuje Velká hospodářská krize z roku 1929, kdy končily všechny cykly zároveň. Na základě historických dat se proto jeví tyto cykly jako výborný nástroj, který by měl znát určitě každý investor.

FAQs – Na co se nejčastěji ptáte

Další zdroje informací:

• Ekonomické bubliny – Průvodce hospodářskými krizemi od tulipánů po koronu – Dominik Stroukal
• Wikipedie (Hospodářský cyklus)
• Česká národní banka (Hospodářský a finanční cyklus významných světových