Dotcom bublina, někdy též internetová horečka, definuje období na přelomu tisíciletí, kdy docházelo k masivnímu propadu cen IT akcií. Proč k tomu došlo, jak se s tím trh vypořádal, a jaké si z toho vzít ponaučení? To se dozvíme v našem článku.
Dotcom bublina v kostce
Dotcom bublina, známá také jako internetová horečka, byla obdobím na přelomu tisíciletí, které se vyznačovalo masivním poklesem cen akcií v oblasti informačních technologií, přičemž 10. března 2000 došlo ke zhroucení indexu Nasdaq Composite.
Nasdaq, významná burza zaměřená na IT, byla silně zasažena a trvalo 17 let, než se zotavila na úroveň z roku 1999. Je domovem významných společností, jako jsou Apple, Google a Microsoft.
Mnoho nadějných společností, jako například Pets.com a Webvan, zkrachovalo, zatímco přežily pouze ty, které dokázaly generovat zisk a snížit výdaje, jako například Cisco a Amazon.
Dotcom bublina představuje masivní propad ceny IT akcií z počátku nového tisíciletí. 10. března 2000 se zhroutil i slavný akciový indexNasdaq Composite. Na obrázku níže můžete vidět graf akciového indexu Nasdaq očištěného o inflaci pomocí CPI.
Poznámka
Na Nasdaq budeme ve spojitosti s dotcom bublinou několikrát odkazovat, protože se jedná o největší burzu se zaměřením na IT. Dnes se na ni běžně obchodují akcie firem jako je Apple, Google, Microsoft, Oracle Corporation, Intel, Cisco Systems, Facebook. Nasdaq se také zajímá o biotechnologické firmy.
Z dotcom bubliny a jejího prasknutí se index Nasdaq vzpamatovával dlouhých 17 let. Přesně po takové době se vrátil zpět na úroveň z roku 1999.
Nešlo jen o propady cen akcií, ale i o krachy mnoha do té doby slibných firem. Z konkrétních případů můžeme vyjmenovat například Pets.com, Webvan a Boo.com, Worldcom, NorthPoint Communications a Global Crossing. A pokud vám ta jména už nic neříkají, tak například Pets byl silně provázán s Amazonem. Jednalo se skutečně o velká jména.
Přežily jen společnosti, které i přes tuto krizi dokázali generovat zisk a rapidně snížit své výdaje (především personální). Do velkých problémů se dostaly i společnosti jako je Cisco, Qualcomm, Amazon nebo i eBay.
Jak dotcom bublina vznikla?
Vše začalo rozmachem počítačů a internetu. V roce 1990 používalo v USA počítač jen 15 % domácností, o sedm let později to již bylo přes 35 % a toto číslo dále rostlo. Na konci minulého století už přestával být počítač luxusním zbožím, ale běžnou součástí domácnosti, něco jako televize.
Tento pokrok společně s internetem odstartoval digitální éru a ekonomiku založenou na informacích a výpočetním výkonu. Pokrok v 90. letech 20. století byl skutečně markantní a s tím rostla očekávání, ale i nové příležitosti.
Digitální věk zrodil mnoho firem. Plány byly velkolepé, očekával se pokrok v oblasti hardwaru, softwaru a jejich přesah v zásadě do celé ekonomiky.
Koncem 90. let byla v USA navíc nízká míra úrokových sazeb.Inflace se již uklidnila, ekonomika stabilizovala a půjčit si peníze bylo jednodušší než kdy dříve. Využili toho jak nové firmy (v podobě půjček), tak i domácnosti (v podobě rizikových investic).
Pokud jste koncem 90. let měli volné peníze a chtěli je zhodnotit, tak se investice do akcií IT firem přímo nabízela. V bankovním sektoru byly nízké úrokové sazby a každý jasně viděl, jak v posledních letech hustota počítačů roste, jak jsou důležité. Každý cítil, že nás čeká nová digitální éra a chtěl do ní stihnout investovat.
V roce 1995 učinila na Nasdaq IPO Netscape Communications Corporation, zkráceně Netscape. Hlavním produktem firmy byl internetový prohlížeč. Po IPO (co je IPO?) měla byla hodnota firmy kolem 3 miliard USD.
V roce 1996 přineslo podobný poprask další IPO, tentokrát už se jedná o společnost, která přežila a známe ji jistě všichni i nyní – Yahoo!.
Nízké úrokové sazby nutily vyhledávat atraktivní investice a akcie IT společností se zdály být tou nejlepší volbou. Bohužel mnoho investorů do těchto akcií investovalo bez detailní analýzy, pouze na základě toho, že se jedná o IT společnost a ta musí mít velký potenciál.
Tento boom trval celou dekádu, celá devadesátá léta se nesla na vlně akcií IT firem a zdánlivě to fungovalo. Mnoho lidí dokonce opustilo svoje zaměstnání jen proto, aby mohli aktivně obchodovat akcie IT firem.
Jakmile nějaká nová IT společnost uskutečnila IPO, její majitelé byly v mnoha případech téměř okamžitě dolarovými milionáři, a to i přesto, že společnost dosud negenerovala zisky.
Rozmach IT firem a jejich IPO byl mimořádný. Svědčí o tom i nechvalně známé a extrémně drahé reklamy během Super Bowlu (Super Bowl je nejsledovanější zápas v americkém fotbalu a také nejsledovanější televizní událost ve Spojených státech). V roce 2000 si dotcom společnosti o reklamních pauzách Super Bowlu objednaly hned 16 spotů. Každý stál 2 miliony dolarů za 30 vteřin.
Mnoho i nových IT firem si lehce přišlo k velkým penězům a tyto peníze neinvestovaly do podnikání, ale do luxusu. Hovoří se o tzv. “dot-com party” nebo právě o výše zmíněných enormních nákladech na reklamu.
Do dotcom bubliny se zapojily vládní instituce, a to jak v USA, tak v Evropě i ve zbytku světa. Enormně se podporovala infrastruktura širokopásmového připojení. Investice ale byly až příliš vysoké a jejich návratnost byla příliš dlouhá. I vládní instituce se nechaly strhnout boomem internetu a investovaly bez jasných čísel, případně si je vyráběly svépomocí.
Například v dubnu 1996 vydalo Ministerstvo obchodu USA zprávu, ve které se píše, že počet uživatelů internetu se zdvojnásobuje každých 100 dní. Navíc to bylo doplněné o odhad. V roce 2002 bude mít internetové obchodování objem 300 miliard dolarů ročně. To opět podpořilo zájem o akcie IT firem.
Jak praskla dotcom bublina?
Typická dotcom společnost se ve skutečnosti ani nesnažila generovat zisk, ale jen získávat trh a zákazníky na dobu, až bude Internet rozšířen jako masmédium. Na začátku roku 2000 se poprvé začínají objevovat spekulace o silném nadhodnocení akcií IT firem.
Například tržní cena Yahoo! byla na úrovni cca 5 klasických akciových firem. Dle některých zdrojů pokryla hodnotu 6 největších vydavatelských domů dohromady. To bylo neuvěřitelné, a ještě více neuvěřitelný byl fakt, že všichni se shodli že jsou akcie nadhodnocené, ale investovali do nich dále.
Od března 2000 následovalo několik rychle po sobě jdoucích událostí, které zapříčinily propad nadhodnocených akcií IT firem:
Únor roku 2000
Fed (centrální banka USA) rapidně zvyšuje úrokovou sazbu -> pokles na celém burzovním trhu (odliv peněz do spoření)
Březen roku 2000
Finanční krize v Japonsku a zrušení plánů na spojení dvou tehdy obrovských firem Yahoo! a eBay
Uznávaný investiční časopis Barron’s vydává varování před krachem mnoho IT firem z důvodu nedostatečných zisků a prostředků
Fed opět zvyšuje úrokovou sazbu
Duben roku 2000
Microsoft usvědčen z monopolizace trhu, cena akcií tohoto giganta padá o 15 % a stahuje další IT firmy – NASDAQ klesá o 8 %
Bloomberg varuje před vysokou cenou akcií IT firem a doporučuje sledovat poměr ceny akcií a zisku daných firem – NASDAQ klesá o dalších 25 %
Listopad 2000
Akcie většiny IT firem klesly v roce 2000 o 75 %
Krachuje společnost Pets (úzká spolupráce s Amazonem)
Rok 2004
Do roku 2004 přežilo 48 % společností z dotcom éry
Dopady dotcom bubliny
Dotcom bublina nebylo splasknutí ceny u pár titulů, ale u celého odvětví. To mělo globální následky do investování i ekonomik. Nejvíce bylo zasaženo USA, kde dotcom společností bylo nejvíce. Nebylo neobvyklé, že se pracovníci dotcom společností vracely do škol a z vývojářů se stávali účetní, právníci a podobně.
Ponaučení z dotcom bubliny
Pro každou investici bychom měli mít dobrý důvod. Neměli bychom se nechat ovládat jen davem, ale investici si racionálně zdůvodnit a podívat se na důležité makroekonomické ukazatele.
V případě dotcom bubliny je zarážející, že sami investoři věděli, že akcie jsou již silně nadhodnocené, ale v zásadě až do poslední chvíle do nich stále investovali.
A že nás již nic podobného nepotká? To nemusí být pravda, rozhodně bychom podobné případy našli i dnes, a to především v oblasti elektromobility. Nejsou právě elektromobily novodobou dotcom bublinou dvacátých let 21. století? O tom si více přečtěte v našem článku
Buďte tedy obezřetní a investujte jen s patřičnou analýzou trhu a vybraných titulů. Co si o dotcom bublině myslíte vy? Čeká nás něco podobného u elektromobilů, kryptoměn nebo v jiném odvětví?
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnová forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
Abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší služby, používáme různé technologie, mezi které patří i soubory cookies.
Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Díky tomu můžeme náš web dále zlepšovat. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití služby, kterou si náš čtenář nebo uživatel výslovně vyžádal navštívením stránek a není možné je vypnout.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely, abychom naše stránky mohli neustále zlepšovat dle toho, jak se naši čtenáři a uživatelé chovají a jaké mají preference.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.