...nebo už máte účet?
Přihlašte se
$109 139 +0,16 %
Uváděná cena a graf jsou pouze orientační.
Bitcoin je digitálním fenoménem 21. století, který dal vzniknout celému novému investičnímu odvětví – kryptoměnám. Do virtuálních aktiv, jak by se dle právního jazyka EU této nové třídě mělo říkat, investují nejen běžní lidé, ale už i ty největší společnosti a fondy.
S návrhem peer-to-peer systému elektronických peněz přišel už v roce 2008 tajemný zakladatel Satoshi Nakamoto, který poprvé v historii lidstva uspokojivě vyřešil otázku, jak dosáhnout konsensu bez centrální autority a vyřešil tak tzv. problém byzantských generálů.
Jeho metodu nazýváme důkaz prací – Proof of Work (PoW). Měně dal i vlastní rigidní monetární politiku spočívající v konečném množství mincí a pravidelném půlení odměn za těžbu. Bitcoin od té doby vytvořil mnoho nových miliardářů, napsal nespočet neuvěřitelných příběhů a například John McAfee jej označil za “největší vynález od objevu zemědělství”.
Bitcoin je velice komplexní záležitost, o které by se dala napsat celá kniha. Pochopit jej ze všech úhlů pohledu, z hlediska technologického, finančního, ekonomického, matematického, legislativního nebo psychologického není vůbec jednoduché. Jeho filosofie je však bezesporu jedním z důvodů, proč se z mysli jednoho génia dokázal rozšířit do celého světa. Stojí na:
“Za 10 let bude všechno na blockchainu!” vykřikovali v roce 2017 mnozí. Čas však ukázal, že distribuovaná decentralizovaná databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů (tak zní odborná definice blockchainu) nenajde mimo svět kryptoměn příliš praktického využití.
Slovo blockchain je složeninou slov block (blok) a chain (řetěz). A blockchain, česky poněkud kostrbatě bločenka, je skutečně chronologicky řazený řetězec bloků, ke kterému se konkrétně u Bitcoinu průměrně každých 10 minut přidává blok nový.
Bloky slouží jako účetní kniha a mají v sobě zapsány seznamy transakcí opatřené časovým razítkem a noncí. Každý nový blok v sobě nese ještě otisk = hash těch předchozích.
Bezpečnost bitcoinové sítě závisí na Secure Hash Algoritmu 256, hashovací funkci navržené Národní bezpečnostní agenturou USA. SHA-256 bere vstupní hodnotu, kterou jsou data z posledního bloku, a převádí ji na výstup označovaný jako hash. Jedná se o funkci jednosměrnou, což znamená, že z konečného výstupu, hashe, se nedá zpětně získat původní vstup. Do dnešního dne nebyla tato funkce nikdy prolomena.
Blockchain funguje jen díky těžařům motivovaným odměnou přicházející s každým novým blokem. Vytěžení nového bloku nastává ve chvíli, kdy těžař nalezne vstup k cíli, neboli překóduje data z nepotvrzených transakcí tak, že hashují na hodnotu cíle, kterou předem určil bitcoinový protokol.
Protokol je navíc schopen nastavit obtížnost nalezení hashe a to tak, že na začátek 256bitového čísla, ke kterému se hledá vstup, přidá větší či menší počet nul. Tím nastavuje hádanku tak, aby průměrná doba nalezení řešení byla 10 minut.
Cesta k cíli se však nedá nalézt pomocí žádného algoritmu, musí se aplikovat metoda pokus omyl. Objevení hashe tedy závisí čistě na náhodě a je velmi náročné. Těžební stroje musí vynaložit velké množství výpočetního výkonu a s tím související elektrické energie, aby se jim to povedlo. Od toho je odvozen název Proof of Work – důkaz prací.
Opačným směrem se dá potom nalezený výsledek lehce ověřit. Těžař, který měl dostatek štěstí a uspěl jako první, získá odměnu za těžení – nově vzniklé bitcoiny a také všechny transakční poplatky.
Historie Bitcoinu, jakožto nejstarší dosud fungující kryptoměny, se začala psát roku 2008, ale myšlenka decentralizovaných elektronických peněz vznikla již mnohem dříve. Za jednoho z nejvýznamnějších předchůdců můžeme označit projekt B-Money, “anonymní, distribuovaný systém elektronických peněz”, který roku 1998 navrhl kryptograf Wei Dan.
B-Money podobně jako Bit Gold nebo HashCash však nikdy nezískaly dostatečnou pozornost a jejich tvůrci od dalšího vývoje upustili. Kdo si však projektů všiml, byl dosud nikým neodhalený tajemný tvůrce či skupina tvůrců vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto.
Nakamoto se jimi při vymýšlení Bitcoinu inspiroval a ve své práci “Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System” z roku 2008 na ně přímo odkazuje.
Myšlenka se pak stala skutečností 3. ledna 2009, kdy vytěžením bloku 0 známého též jako “Genesis blok” došlo ke spuštění bitcoinové sítě a vytvoření prvních 50 BTC.
9 dní na to provedl Satoshi první transakci, jejímž příjemcem byl americký programátor Hal Finney. Právě Finney je nejbližším pojítkem se samotným tvůrcem Bitcoinu.
Pokud nebyl Satoshi přímo on, pravděpodobně jeho identitu znal. To se my však už nedozvíme. Finneymu byla roku 2013 diagnostikována amyotrofická laterální skleróza a o rok později byl uveden do kryogenního spánku, laicky řečeno zmražen.
V říjnu 2009 došlo k určení prvního směnného kurzu BTC/USD. Na platformě New Liberty Standard bylo možno za dolar koupit 2 300 BTC, 1 BTC tak vyšel asi na 0.000435 USD.
Roku 2010 jsme už mohli vidět, že se z Bitcoinu stává něco velkého. Došlo k prvnímu nákupu zboží za BTC, konkrétně 2 pizz od Papa John’s. L. Hanyecz za ně tehdy zaplatil 10 000 BTC. Rok 2010 byl také rokem založení první bitcoinové burzy BitcoinMarket.com a rokem, kdy se Satoshi z projektu nadobro stáhl.
V únoru 2011 dosáhl bitcoin parity s dolarem a v červnu stanovil své tehdejší maximum na ceně 31 USD. Tím skončil historicky první bull market a s poklesem ceny až ke 2 USD přišly i známé články, že Bitcoin je mrtvý, jejichž autoři, jak dnes již všichni víme, se hluboce pletli.
Rok 2012 byl klidným rokem. Po blokaci ze strany PayPalu začala bitcoiny přijímat první celosvětově známá společnost, WordPress, stojící za stejnojmenným redakčním systémem a v říjnu proběhl první halving. Odměna za vytěžený blok se snížila z 50 BTC na 25 BTC.
Úspěšně provedený halving byl možným katalyzátorem přicházející celosvětové mánie a investiční bubliny na poli digitálních aktiv. Ze 13 USD na začátku roku se dokázala nejznámější kryptoměna téměř 100x zhodnotit a v prosinci 2013 dosáhnout ceny 1 170 USD.
Investoři připsali první pohádkové zisky, ale také těžké ztráty. Uzavření online tržiště Silk Road známého pro nelegální bitcoinové transakce americkou FBI a hack následovaný krachem tehdy největší kryptoměnové burzy Mt.Gox vrhly (společně s jinými faktory) Bitcoin do několikaletého bear marketu.
Adopce se však nezastavila. Bitcoin začal přijímat pro platby ve svých internetových obchodech Xbox a Windows Store například Microsoft. Také došlo k hackům burz BitStamp a Bitfinex a přijetí symbolu ₿ do softwarového standardu Unicode.
Po druhém halvingu v červenci 2016 šla cena prakticky jenom vzhůru. Začátkem roku 2017 byla konečně po dlouhé době opět překonána hranice 1 000 USD a růst se zastavil až na konci roku na ceně cca 19 800 USD.
Kryptoměnové trhy poprvé zaplavilo obrovské množství nezkušených retailových investorů, kteří díky vyspělejším a uživatelsky přívětivějším službám mohli do BTC investovat, aniž by o jeho fungování cokoli věděli.
V témže roce došlo zatím k největším neshodám v bitcoinové komunitě, které vyústily hard forkem sítě a vznikem Bitcoinu Cash (BCH). Tehdy velká událost se dnes jeví jako nicotná. Čas ukázal, že originální Bitcoin je jen jeden a hodnota BCH dnes nedosahuje ani 1 % tržní kapitalizace BTC.
Roku 2018 bublina opět splaskla a Bitcoin se podíval až na 3 200 USD. Nehledě na cenu se z něj však již stala mainstreamová záležitost a o jeho ceně a budoucnosti se nepřestávalo diskutovat na denní bázi.
Nabalovaly se na něj další služby, byla spuštěna Lightning Network, druhá vrstva Bitcoinu pro rychlé a levné transakce, lidé začali vnímat tzv. 4leté cykly a diskutovali, zda se Bitcoin někdy podívá “zpátky na 20 000 USD”.
V červnu 2019 vyrostla cena mince až na 13 900 USD, avšak panika spojená s koronavirovou pandemií ji v březnu 2020 strhla zpátky na 3 800 USD. Z tzv. dipu se však král kryptoměn rychle dostal a koncem roku zaútočil na nové all time high, které týden před Vánocemi překonal.
Podivná doba poznamenaná lockdowny a “tisknutím” nových peněz na podporu ekonomiky dala vzniknout mnoha narativům, které tlačily Bitcoin vzhůru i po překonání svého minulého maxima. Mezi nimi například:
Lidé si na profilové fotky také začali přidávat laserové oči značící vyhlížení ceny 100 000 USD za BTC. Býčí nálady podporovaly nákupy institucionálních investorů, zejména Michaela Saylora a jeho MicroStrategy nebo Elona Muska a Tesly. V září 2021 přijmul Bitcoin jako oficiální měnu první stát světa, středoamerický El Salvador.
8. listopadu 2021 dosáhla cena svého aktuálního maxima na ceně 69 000 USD.
Ve stejném měsíci došlo k aktivaci upgradu Taproot, největší aktualizaci protokolu za poslední 4 roky. Soft fork zavedl Schnorrovy podpisy a přiblížil síť implementaci smart kontraktů. K té skutečně později došlo a na Bitcoinu se tak již nachází i značné množství NFTs a BRC-20 tokenů, které může vytvořit úplně kdokoli.
Začátkem roku 2022 se ale stejně jako roku 2018 začal svět Bitcoinu a kryptoměn bortit jako domeček z karet. Rostoucí inflace, ceny elektřiny a ropy, válka na Ukrajině, agresivní politika Fedu a ohromný prodejní tlak zapříčiněný nucenými likvidacemi společností držících bitcoiny (např. LUNA Foundation Guard, Celsius, Three Arrows Capital, Voyager Digital) srážely cenu níže a níže.
75 % svých mincí prodala i Tesla. Poslední ránu krvavého bear marketu 2022 zasadil odvětví krach burzy FTX, do té doby druhé největší kryptoměnové burzy, po němž se cena Bitcoinu propadla až na 15 500 USD.
Kdo tehdy nakoupil, nyní si mne ruce. Král kryptoměn totiž roku 2023 potvrdil svůj dlouhodobý rostoucí trend a 11. ledna 2024, kdy v USA spustily historicky první spotové ETFs na Bitcoin, se obchodoval již za 49 000 USD. A několik měsíců na to navíc překonal své historické maximum a vytvořil nové na ceně 73 500 USD.
Jednou z klíčových vlastností Bitcoinu je jeho vzácnost a na rozdíl od klasických fiat měn omezené, konečné a tedy pevně stanovené maximální množství mincí, které může být vytěženo a uvolněno do oběhu.
To je předem známo a činí přesně 21 milionů kusů. Každý kus je dále dělitelný na 100 milionů menších jednotek zvaných satoshi (1 SAT = 0,00000001 ₿).
Nové mince jsou vytvářeny a distribuovány mezi těžaře s každým blokem. Během první epochy dostával těžař, který ověřil blok, odměnu 50 BTC. Protokol Bitcoinu je však naprogramován tak, aby se daná odměna každé přibližně 4 roky půlila.
Mluvíme o tzv. halvingu. Bitcoin už zažil 4 halvingy – roku 2012, 2016, 2020 a 2024. Pokud jste si v hlavě počítali, mělo by vám vycházet, že aktuální odměna pro těžaře činí 3,125 BTC za blok.
Vzorec těžby nových bitcoinů je tedy přesně dán, víme tak například, že:
Kdy bude další halving Bitcoinu?
Ohledně distribuce je zajímavé, že z 19,7 milionů aktuálně vytěžených mincí je jich dle některých odhadů až 3,7 milionu navždy ztraceno. Patří mezi ně přibližně 1,1 milionu BTC, které vytěžil Satoshi Nakamoto, a od té doby s nimi nepohnul. Dále mince, k nimž lidé ztratili privátní klíče nebo mince, které byly odeslány na špatnou, nedostupnou adresu.
Ačkoli nových bitcoinů zatím stále přibývá, inflační tempo se zpomaluje a navíc je nevyhnutelné, že se každým dnem nějaké mince ztratí. Z toho vychází i známý Stock to Flow model.
Jedná se o jednoduchý model dlouhodobě predikující cenu Bitcoinu. Vypočítává se jako poměr mezi existující zásobou (=stock) BTC a přítokem (=flow) nových BTC. Když se tečky ve grafu zbarví do teplých barev, měli byste nakupovat, když do studených, měli byste prodávat.
Model S2F je však v poslední době stále více a více kritizován, např. proto, že předpovídá překonání hranice 1 milionu USD za Bitcoin ještě před rokem 2026.
Dalším slavným modelem je Rainbow chart. Jedná se o logaritmický graf ceny Bitcoinu, který by měl určovat vrcholy a dna nejznámější kryptoměny. Čím studenější barva, tím blíže je cena dnu, čím teplejší, tím blíže vrcholu. Roku 2021 se však cena do nejteplejších barev poprvé v historii nedostala, na základě čehož vyvstaly otázky, zda je Rainbow chart stále relevantní.
Bezpečnost bitcoinového blockchainu zajišťují těžaři, jejichž výpočetní jednotky se snaží úspěšně vyřešit složité matematické úlohy. Celkový hashrate sítě neboli výkon strojů zapojených do těžby, činí 500 až 600 EH/s (aktualizováno únor 2024).
Těžba bitcoinů je v dnešní době specializovaná činnost, která by při cenách elektřiny na našem území byla vysoce ztrátová. Dokonce i těžaři, kteří využívají levnou elektřinu tam, kde je jí nadbytek, a také příhodné klimatické podmínky pro chlazení svých strojů (například Genesis Mining na Islandu) leckdy v drsných podmínkách bear marketů sčítají ztráty.
Základním principem Bitcoinu je open-source přístup, nepřekvapí tak, že jeho název, kód i logo mohou být kýmkoli volně užívány, kopírovány i pozměňovány a to pro komerční i nekomerční účely.
Jako nejdůležitější právní předpis mající vliv na Českou republiku se jeví chystané Nařízení týkající se trhů s kryptoaktivy známé též jako MiCA (Markets in Crypto-assets). Dobrou zprávou pro Bitcoin je, že zákonodárci vzali rozum do hrsti a část zakazující kryptoměny používající Proof of Work konsensus během legislativního procesu zamítli.
Z pohledu českého práva je na bitcoiny nahlíženo jako na nehmotné věci movité dle občanského zákoníku, nikoli jako na platební prostředky. Nejedná se tedy o měnu. Při “nákupu” zboží za bitcoiny tak není uzavírána kupní smlouva, nýbrž směnná smlouva – jedná se o výměnu dvou věcí.
Ani zákon o daních z příjmů nepohlíží na bitcoiny jako na cizí měnu či cenný papír a osvobození od daně či časový test se nejznámější kryptoměny netýkají. Jak správně zdanit zisk z bitcoinů v případě, že jste obchodník, těžař atd., se podívejte do našeho velkého návodu:
Pokud chcete vlastnit nějaký bitcoin, máte 4 hlavní možnosti, jak jej koupit:
Pamatujte, že ostatní možnosti, jako že vám přijde mail nabízející bitcoiny za výhodnou cenu nebo uvidíte až příliš dobře se tvářící reklamu na Facebooku či kdekoli jinde, jsou s největší pravděpodobností podvody.
Pokud vám někdo zavolá, že ve své databázi eviduje účet na vaše jméno s krásným bitcoinovým zůstatkem v hodnotě několika desítek či stovek tisíc, opět se jedná o známý podvod, který však pachatelům stále vychází.
Směnárny jsou doporučované řešení zejména pro uživatele, kteří s kryptem začínají nebo neplánují nakupovat a prodávat příliš často. Za obvykle vyšší poplatky než burzy nabídnou jednodušší prostředí a zpravidla českou lokalizaci včetně zákaznické podpory v češtině.
I zde na Finex.cz máme vlastní směnárnu, na které můžete nakoupit či prodat bitcoiny. Jednoduchý a rychlý nákup bez nutnosti registrace můžete provést skrze následující tlačítko.
Podívejte se na náš video návod, jak koupit Bitcoin i jiné kryptoměny u Finex.cz!
Dalšími směnárnami, na kterých zakoupíte bitcoiny převodem z českého bankovního účtu a za české koruny, jsou například Anycoin, CoinBank, SimpleCoin či ccShop, jež jsou kompletně v češtině.
Poslední možností je již zmíněná směna BTC na velkých světových burzách jako např. Binance, Bybit, Coinbase, Kraken, Bitfinex… Na těchto burzách máte také vedle nákupu bitcoinů velmi často možnost obchodovat na růst (long) či pokles (short) ceny s pákou.
Pokud se vám nechce utrácet vlastní peníze a radši byste si na zkoušku nějaké ty bitcoiny vyklikali zdarma, i pro vás máme možnost:
Existuje hned několik možností lišících se bezpečností, cenou a jednoduchostí. Nejčastěji doporučovaným, ale také nejdražším způsobem uchování Bitcoinu jsou bezesporu hardwarové peněženky. Z nejznámějších můžeme doporučit francouzský Ledger nebo český Trezor.
Pamatujte, že vaše bitcoiny v peněženkách ve skutečnosti uloženy nejsou. Jediný zápis o vašem vlastnictví obsahuje bitcoinový blockchain, peněženky slouží pouze jako úložiště vašeho privátního klíče. Díky tomu ale nenastává problém při jejich poškození nebo ztrátě. Stačí si zakoupit nový kus a přístup k vašemu jmění obnovit pomocí recovery seedu.
Méně bezpečné, za to zdarma jsou softwarové peněženky. Bitcoin podporuje například Coinbase Wallet, Trust Wallet nebo Coinomi.
Existuje také možnost své BTC “zabalit” a získat za ně Wrapped Bitcoin (WBTC) v poměru 1 ku 1. Pamatujte, že Wrapped Bitcoin nemá nic společného s “originálními” bitcoiny. Jedná se pouze o ERC-20 token vázaný na hodnotu Bitcoinu.
Zkušenějším uživatelům nicméně umožňuje využívat služeb decentralizovaných financí (DeFi) na Ethereu. WBTC je možné držet v oblíbeném rozšíření prohlížeče MetaMasku, “originální” BTC do něj však nedostanete, jelikož bitcoinový blockchain nepodporuje.
Poslední možností je držet bitcoiny na burze nebo jejich uchovávání svěřit třetí straně, například výměnou za několikaprocentní úrok. Hacky burz a krachy centralizovaných lending platforem ale ukázaly, že se jedná o velmi riskantní záležitost. Zkrátka “not your keys, not your coins”.
Bitcoin je sám sobě vlastní kategorií kryptoměn a v průběhu času se ukázalo, že nemá rovnocenného soupeře. V určitých parametrech ale krále kryptoměn s ostatními altcoiny srovnat můžeme.
Najdeme tak důvody, díky kterým na něj maximalisté nenechají dopustit, ale i příčiny, pro které se stále více lidí shoduje, že se nikdy nestane celosvětovým platidlem, ale spíše digitálním uchovatelem hodnoty po boku fyzického zlata.
Jak už jsme řekli na začátku, téma Bitcoinu je tak obsáhlé, že by se o něm dala napsat celá kniha. A několik knih, dokonce i od českých autorů, už skutečně vzniklo.
Dominik Stroukal a Jan Skalický mají na svědomí titul “Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti”, Josef Tětek pak napsal knihu “Bitcoin: Odluka peněz od státu”. Z děl zahraničních autorů má dobré hodnocení “Vynález jménem Bitcoin” od Yana Pritzkera.
Pokud dáváte přednost audiovizuální tvorbě, Bitcoinu se na YouTube pravidelně věnuje Bitcoinovej Kanál Jakuba “Kicoma” Vejmoly.
Silná je i československá komunita na Facebooku. V největších skupinách “Bitcoinová komunita CZ & SK” a “Bitcoinoví gambleři a spekulanti” o kryptoměnách diskutují a předávají si rady tisíce lidí.
Bitcoin je nejznámější kryptoměna dlouhodobě zaujímající 40 až 60 % tržní kapitalizace všech digitálních aktiv. S myšlenkou peer-to-peer systému elektronických peněz přišel roku 2008 dosud neodhalený Satoshi Nakamoto a 3. ledna 2009 svůj vynález spustil.
Základ bitcoinové sítě tvoří blockchain, jakási účetní kniha, do které jsou zaznamenávány všechny bitcoinové transakce. Blockchain umožňuje dosáhnout konsensu bez přítomnosti centrální autority či prostředníka.
Uživatelé sítě se dokáží shodnout díky mechanismu Proof of Work nazvaného podle vynaložené práce, kterou odvádějí těžaři při přidávání nového bloku k řetězci těch stávajících. Za svou činnost jsou odměňováni nově vzniklými bitcoiny. Odměna za vytěžení bloku se však co 4 roky půlí, hovoříme o tzv. halvingu. Roku 2140 dojde k vytěžení všech 21 milionů BTC.
Mezi podporovatele Bitcoinu patří například Michael Saylor, Elon Musk, Changpeng Zhao, Jack Dorsey, Larry Fink nebo Paris Hilton. Ke skeptikům a kritikům se naopak dlouhodobě řadí Bill Gates, Warren Buffet s Charlie Mungerem, Dan Peña a Peter Schiff. Na kterou stranu se přidáte vy?
Bitcoin a další kryptoměny je nejlehčí koupit na online kryptoměnových směnárnách. Mezi takové patří např. naše směnárna Finex.cz nebo třeba SimpleCoin. Nákup většinou probíhá jednoduše a rychle. Bitcoin je také možno koupit na kryptoměnových burzách, které však obvykle požadují ověření totožnosti obchodníka (tzv. KYC) např. pomocí výpisu z účtu nebo fotografií dokladu prokazující totožnost. Pro více info se můžete podívat na návod zde: Jak a kde koupit bitcoin.
Prodej kryptoměn včetně bitcoinů je podobně snadnou záležitostí jako jejich nákup. K prodeji kryptoměn je stejně jako v případě jejich nákupu vhodné využít služeb směnáren či burz.
Prodat bitcoiny můžete i na Finex.cz – ZDE. Prodej kryptoměn je většinou ještě rychlejší než jejich nákup. Nemusíte totiž čekat na mezibankovní převod, rozhodující je zde rychlost převodu dané kryptoměny.
Máte strach, že si vaše bitcoiny za aktuální cenu nikdo nekoupí? Ve skutečnosti se opravdu nemusíte bát, likvidita na tomto trhu je veliká a pokud nechcete v jeden moment prodat virtuální mince v hodnotě několika miliard korun, protistranu pro svůj obchod najdete do několika sekund.
Momentálně je kurz bitcoinu přibližně $2 295 630 ($109 139). Kurz se ale v jeden moment na všech směnárnách a burzách liší z důvodu různých poplatků, ale také z důvodu různé poptávky.
Celý princip je jednoduchý. Hodnota (cena) bitcoinu se vytváří stejně jako hodnota zlata, akcií nebo jakéhokoli jiného produktu. Důležitá je tedy nabídka a poptávka. To, kolik jsou lidé za bitcoin ochotni zaplatit, tvoří jeho cenu. Popularita, potenciální využití do budoucna, adopce kryptoměn – to vše a ještě více má na vývoj ceny kryptoměn vliv.
Vývoj BTC vyobrazený v grafu najdete nahoře na této stránce. Kromě toho u nás také naleznete seznam ověřených kryptoměnových směnáren a burz a detailní popis dalších kryptoměn.
Bitcoin zaujímá mezi kryptoměnami svoji vlastní kategorii. Čas ukázal, že investoři netouží po rychlejších transakcích a nevšedních funkcích, ale chtějí od virtuálních měn spolehlivost a jistotu. Tu Bitcoin díky bezchybně fungující síti a jasné monetární politice nabízí. Nahradí jednou dolar coby rezervní měnu? Nahradí zlato coby uchovatel hodnoty? Nebo dojde k prolomení protokolu a hra s nulovým součtem bude dohrána? Budoucnost jednoho z největších vynálezů 21. století je ve hvězdách.
| Kryptoměna | Bitcoin |
|---|---|
| Symbol | BTC |
| Vytvořeno | 3. 1. 2009 |
| Zakladatel | Satoshi Nakamoto (anonym) |
| Webové stránky | https://bitcoin.org/ |
| Lze těžit? | |
|---|---|
| Typ těžby | Proof-of-Work, SHA-256 |
| Tvorba bloku | Průměrně každých 10 minut |
| Aktuální počet tokenů | 19 889 596 |
| Maximální počet tokenů | 21 000 000 |
| Obchodní objem (24h) | $21 892 269 027 |
| Tržní kapitalizace | $2 162 466 397 705 |
| Změna ceny za 24h | 0,16 % |
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz jsem dříve působil jako šéfredaktor kryptoměnové redakce. Mým cílem bylo, abychom společně s našimi pravidelnými redaktory i dalšími přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
96 %
88 %
