Anonymní (privátní) transakce jsou v kryptoměnové komunitě velkým – a poměrně výbušným – tématem. Jedni vyzdvihují nadevše právo na finanční soukromí, podle dalších vrhají anonymní převody na kryptoměny špatné světlo a ztěžují jejich masové rozšíření.
A do toho všeho se navíc montuje státní aparát, který v každé privátní transakci vidí potenciální praní špinavých peněz a financování nelegálních aktivit (a mají dobrý důvod – viz kauza černého tržiště Silk Road).
Anonymní kryptoměny tu ale zkrátka jsou – a chování okolo nich připomíná závody zbrojení. Na jedné straně část kryptografických odborníků pracuje na zdokonalení privátních transakcí. Na opačném břehu pak stojí vládní experti na šifrování vyvíjející nástroje, které důmyslným maskováním transakcí proniknou. S jejich pomocí vyšetřovatelé dokáží spojit specifické pohyby tokenů v blockchainu s konkrétními lidmi.
Co přesně ale musí digitální měna splnit, abychom ji mohli za anonymní označit? A jak se mezi sebou nejznámější kryptoměny s privátní transakcí liší?
Obsah článku
Anonymní, nebo pseudonymní?
Asi jste se už setkali s tvrzením, že Bitcoin je zcela anonymní kryptoměna, protože nelze dohledat osobní údaje odesílatelů a příjemců.
To ale není tak docela pravda. Každý přesun bitcoinů, který kdy proběhl, je zaznamenán ve veřejně přístupném blockchainu. Z něj můžete vyčíst jak adresu peněženky odesílatele a příjemce, tak i množství odeslaných/přijatých mincí.
Bitcoin je tedy pseudonymní kryptoměna (a spolu s ním i naprostá většina dalších digitálních tokenů). Pseudonymní kryptoměny samy o sobě vaši identitu neodhalí, detailně ale mapují vaši transakční historii a pohyby na elektronické peněžence.
Anonymitě kryptoměn se už věnují i vědecké studie. Podle profesora výpočetních technologií Arvinda Narayanany z Princetonu lze označit jako privátní jen takové krypotměny, u kterých:
- je obtížné propojit pohyby tokenů v peněžence s určitým uživatelem,
- je těžké identifikovat transakce provedené určitým uživatelem,
- je obtížné určit, na jaký účet určitý uživatel odeslal tokeny.
Další vrstvu anonymity pak poskytuje např. TOR prohlížeč, který dokáže skrýt vaši IP adresu.
Co vás může prozradit?
Základem pro identifikaci osoby stojící za určitými transakcemi je pokročilá analýza blockchainových dat a jejich propojení s určitou IP adresou a chováním v reálném světě.
Vaši identitu může prozradit např. nákup v e-shopu, výměna tokenů ve směnárně kryptoměn nebo obchodování na kryptoměnové burze. Drtivá většina těchto subjektů totiž nákup a směnu podmiňuje registrací, popř. rovnou prokázáním totožnosti.
Srovnání anonymních kryptoměn
Po jakých digitálních aktivech se tedy poohlédnout, pokud toužíte po privátních transakcích? Srovnali jsme nejznámější kryptoměny, které se s přízviskem “anonymní” spojují nejčastěji – a pro ilustraci jsme rozebrali i anonymitu Bitcoinu.
Níže naleznete popis jednotlivých kryptoměn, souhrnnou tabulku pak tady:
kryptoměna |
rok spuštění |
povaha blockchainu |
umožňuje skryté transakce? |
zaměnitelnost tokenů |
jaký “anonymizační” protokol využívá? |
Bitcoin |
2009 |
veřejný |
ne |
ne |
coin mixing (není součástí algoritmu, ale jako samostatná služba) |
Dash |
2014 |
veřejná i neveřejná část |
ano (volitelné) |
částečně |
coin mixing |
Bytecoin |
2012 |
neveřejný |
ano (diskutabilní) |
ano (diskutabilní) |
CryptoNote |
Monero |
2014 |
neveřejný |
ano (diskutabilní) |
ano (diskutabilní) |
CryptoNote + RingCT |
Zcash |
2016 |
veřejná i neveřejná část |
ano (volitelné) |
částečně |
zk-SNARKs |
Bitcoin
Jak bylo řečeno výše, Bitcoin je pseudonymní kryptoměna s veřejným blockchainem. U každé mince lze dohledat, jakých transakcí se od svého vytěžení účastnila.
Jednotlivé bitcoiny tedy nejsou zaměnitelné; což je poměrně problém – mince, které v minulosti využili zločinci třeba pro nákup zbraní, si své stigma nesou s sebou a mohou dostat nic netušícího majitele do hledáčku úřadů.
Kvůli pokročilým forenzním technikám se dnes bitcoiny pro nelegální aktivity už prakticky nevyužívají. V minulosti se úřadům podařilo vypátrat pachatele krádeže bitcoinů ze Silk Road nebo českého hackera, který odcizil 5 400 BTC z tržiště Sheep Marketplace.
100% zárukou anonymity už dnes nejsou ani oblíbené mixovací nástroje, jak poukázal už v roce 2017 ve své práci Anonymous Bitcoin Transactions německý vědec Felix Maduakor.
Dash
Kryptoměna Dash nabízí jak veřejné, tak anonymní převody; zaměnitelné jsou tedy jen ty tokeny, které procházejí anonymizací.
Privátní transakce zajišťuje protokol PrivateSend, který funguje na principu coin mixingu. Po přijetí několika totožných obnosů od několika uživatelů je promíchá a rozešle na určené adresy.
Nevýhodou je delší doba zpracování převodu. Je třeba počkat, než se sejdou alespoň tři zájemci o privátní transakci a odsouhlasí převáděnou částku, což může trvat i několik dní. Kritici kryptoměny navíc poukazují na relativně malý počet těžebních uzlů a nízkou míru decentralizace.
Bytecoin byl vůbec první digitální měnou vytvořenou s cílem zajistit 100% anonymitu. K tomu kryptoměna využívá protokol CryptoNote, který chrání informace o adresách odesílatele i přijemce.
Identitu odesílatele anonymizuje protokol pomocí tzv. kruhových podpisů (ring signatures). Každou transakci podepisuje řada uživatelů, takže nelze s jistotu říct, kdo je skutečným odesílatelem tokenů (na podobném principu pracuje coin mixing).
Ochranu identitu příjemce zajišťuje protokol pomocí jednorázové veřejné adresy a několika jednorázových stealth adres, ze kterých peněženka příjemce převedené tokeny stahuje.
Bytecoin se netěší příliš dobré pověsti. Většina jeho tokenů byla předtěžena a dodnes se neví, kdo za kryptoměnou stojí. Komunita okolo Bytecoinu není příliš aktivní a prakticky neprovádí žádná vylepšení.
Monero
Vůbec nejoblíbenější anonymní kryptoměnou je Monero, který vznikl hard forkem z Bytecoinu. Stejně jako on využívá ke skrytí adresy odesílatele a příjemce anonymizační protokol CryptoNote. Navíc má ale zabudovanou technologii RingCT (Confidental Transactions), která skrývá objem převáděných tokenů.
Na rozdíl od kryptoměn Dash či Zcash (viz dále) Monero neumožňuje transparentní transakce, pouze privátní.
Monero dlouho platilo za jedinou 100% anonymní kryptoměnu. S touto pozicí ale v srpnu 2020 otřáslo prohlášení společnosti CipherTrace. Ta oznámila, že s přispěním americké vlády vyvinula nástroj CipherTool, který dokáže transkace v monerovém blockchainu vystopovat.
Zcash
Kryptoměna Zcash umožňuje volbu mezi veřejným a privátním převodem. K anonymizaci využívá technologii zk-SNARKs algoritmu, který tvůrci kryptoměny vyvinuli s předními odborníky na kryprografii.
Technologie zk-SNARKs umožňuje odesílateli tokenů prokázat validitu převodu bez toho, aniž by vyzradil detaily transakce. Těžaři tak mohou převod schválit i bez ověřování odesílatelových tvrzení.
Tokeny procházející anonymními transakcemi jsou zaměnitelné – pokud se ale “dostanou” na veřejný blockchain, nabalí se na ně transakční historie. V praxi navíc privátní převody využívá jen 10 až 20 % uživatelů, většina tokenů tedy zaměnitelná není.
Tým vědců z University College London navíc prokázal, že i privátní Zcash transakce lze vystopovat.
Nevýhody privátních transakcí a jejich budoucnost
Využívání annonymních kryptoměn vás už z podstaty činí z pohledu státních orgánů podezřelou osobou. Privátní transakce mají problém se škálováním – např. anonymní převod na Zcash blockchainu je více 7krát objemnější než bitcoinová transakce.
Kvůli rostoucímu objemu transakcí (a jejich náročnosti na data) hrozí, že do několika let bude možné uzly provozovat výhradně na specializovaných serverech. S tím je ovšem spjata hrozba postupné decentralizace – ne každý těžař si bude moci podobné zařízení dovolit.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.