Akciový trh je jako celek velmi drahý, ale přesto si myslím, že se krátkodobě můžeme těšit z velmi vysokých kurzových výnosů. Přesto dodržujte pravidla.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
V investování do akcií jsem tak trochu našel smysl života. Obecně vzato jde totiž o docela složitou disciplínu, ale za ty roky učení, zkoušení a pomyslného sahání na rozpálenou plotnu se v této oblasti cítím jako ryba ve vodě.
Stačí mi v podstatě půl hodiny a dokážu vám předběžně říct, jestli má smysl do daného titulu z dlouhodobého hlediska investovat, nebo se mu raději vyhnout. To je schopnost, kterou má málokdo. A přitom nejsem akciový analytik na plný úvazek.
Z toho plyne, že tuto schopnost si dokáže osvojit každý, kdo je ochotný obětovat jí hodně času.
Čas a odhodlání jsou klíčové. Nikoli vzdělání nebo výše IQ. Podotýkám ovšem, že čas je to nejdražší, co máme.
Přesto ale neumím jednu věc, která s investováním úzce souvisí – kdy z trhu odejít? A jak poznat, že je na akciovém trhu něco tak moc v nepořádku, že je namístě kliknout na tlačítko pro panický výprodej?
Proto pořád říkám, že nestačí sledovat jen cenový vývoj. Když se podíváte na kurz indexu S&P 500, bez kontextu nezjistíte nic. Sledujte fundament a toho se držte.
Zdroj: Jaroslav Jarolím (Zdroj dat: TradingView)
Akciové investování je o ziskovosti podkladových byznysů. Když si koupíte cenný papír, kupujete si malinkatý podíl právě na těchto ziscích. Proto neustále opakuji, že je klíčové sledovat, zda firmy vytvářejí hodnotu.
Agregované tempo růstu zisků firem z indexu S&P 500 dosáhlo ve druhém čtvrtletí 50,4 % meziročně, což je nejvyšší hodnota od druhého kvartálu 2021. Zdůrazňuji, že takové tempo růstu představuje naprosto fenomenální úspěch.
Proč ale ceny nerostou stejně rychle?
Projekce zisku na příštích dvanáct měsíců se od začátku roku zvedly zhruba o 23 %, zatímco samotný akciový index přidal jen kolem 12 %.
Ať už se na to podíváme jakkoliv, mezi ziskovostí a cenovým vývojem se začíná vytvářet propast. Zkrátka se nám zde rozevírají pomyslné nůžky.
Makroekonomické prostředí trhům podle mě příliš nesvědčí a trh roste jenom díky tomu, že firmy vydělávají ohromné sumy peněz.
Proto si myslím, že jakmile se makroekonomické prostředí začne normalizovat, akciové trhy čeká doslova raketový růst.
Otázkou ovšem je, kdy k této normalizaci dojde. Osobně totiž sleduji spíše opačný trend, který svými úrokovými mírami (výnosy) jasně ukazuje dluhopisový trh.
Když je tempo růstu ziskovosti amerických firem od začátku roku znatelně vyšší než růst tržních cen, teoreticky tím vzniká mezera, kterou by měl trh vyplnit. To znamená růst cen akcií.
Zní to jako jednoznačně dobrá zpráva a do značné míry to dobrá zpráva i je. Fundament firem letos běží napřed a ceny ho dohánějí, nikoliv naopak.
To je přesný opak situace z konce devadesátých let a zároveň důvod, proč dnešní trh nepovažuji za bublinu ve smyslu roku 2000.
Rád bych se u té paralely s dot-com érou zastavil, protože se s ní dnes velmi neuváženě ohání kdekdo.
Hlavní rozdíl mezi technologickým trhem současnosti a tím z konce devadesátých let spočívá právě v tom, že tentokrát ziskovost technologických firem překonává i samotný cenový růst akcií.
Na konci devadesátých let se enormně rozevřely nůžky mezi fundamentem a tržními cenami, což vždycky končí špatně. Sektor tehdy od roku 1995 vyrostl zhruba osminásobně, dnes jde od roku 2020 o necelý čtyřnásobek.
Nicméně extrémní ziskovost je také svým způsobem bublina, protože marže a tempa růstu, která dnes trh považuje za normál, nemusí být udržitelná.
Rozdíl je v tom, že splasknutí bubliny v ziskovosti by snad nemělo způsobit takový pád jako splasknutí bubliny v cenách. Alespoň podle mého názoru.
Cyklicky očištěné P/E, tedy Shillerovo CAPE, dosahuje zhruba hodnoty 42. CAPE dělí cenu průměrným ziskem za posledních deset let očištěným o inflaci, takže není tak volatilní.
Zkrátka jde o docela robustní ukazatel. Právě proto jde o můj nejoblíbenější valuační nástroj.
Když se historický vztah mezi vstupní valuací a následným desetiletým výnosem proloží lineárním trendem, vychází při dnešní úrovni očekávaný budoucí reálný výnos -2,6 % ročně.
Zdůrazňuji, že jde o výnos po očištění o inflaci, takže nominálně to nemusí být až taková katastrofa. Leč vzhledem k těm výnosům, na které jsme byli v této dekádě zvyklí, zní záporný reálný výnos ve výši -2,6 % jako horor.
Bojíte se nyní? Neměli byste. Nejhorší reakcí na můj text by bylo prodat všechny své akcie a sedět na hotovosti. Veškerý čas, který nejste v trhu, je nákladem obětované příležitosti.
Investoři, kteří v podobných chvílích panikařili, obvykle přišli o následné zisky. Neinvestovat je při současné inflaci nesmysl, a to podle mého názoru platí i při vysokých valuacích.
Rozumnou reakcí je podle mě úprava strategie. Snížit očekávání z velmi vysokých kurzových výnosů na podstatně střízlivější úroveň.
Rozložit nové nákupy v čase přes pravidelné investování místo jednorázových vstupů – nerad vstupuji do trhu se vším, co mám momentálně k dispozici.
Více diverzifikovat mimo nejdražší segment trhu a držet klidně větší hotovostní rezervu.
Hledejte zkrátka tituly, u kterých existuje bezpečnostní rozpětí, tedy rozdíl mezi vnitřní hodnotou a tržní cenou. Dnes ho na úrovni celého indexu nenajdete, ale to neznamená, že neexistuje nikde.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Poslouchejte a odebírejte naše podcasty a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Investiční analytik a publicista specializující se na makroekonomii, měnovou politiku a analýzu finančních trhů. Vystudoval Masarykovu univerzitu a dlouhodobě se věnuje ekonomickým souvislostem vývoje kapitálových trhů.
Ve Finexu publikuje odborné články zaměřené na fundamentální a technickou analýzu i makroekonomické dění. Vedle Finexu pravidelně publikuje odborné články a komentáře také v dalších českých ekonomických médiích, včetně Hospodářských novin.
94 %
90 %
