Warren Buffett varuje před touto chybou investorů. Neděláte ji také?

Akciové trhy mají jednu nepříjemnou vlastnost. Předem zpravidla nevíme, kdy přijde větší tržní propad.

Obavy obvykle sílí po delším růstu nebo před historicky slabšími obdobími, jako je září. Investoři pak řeší, zda část akcií neprodat a nepočkat na klidnější situaci.

Před snahou časovat trh ale dlouhodobě varoval i Warren Buffett.

Sám opakovaně zdůrazňoval, že se nesnaží předpovídat krátkodobý cenový vývoj, ale soustředí se především na hodnotu jednotlivých investic.

Možná proto dává větší smysl jiná otázka: Lze sestavit odolné portfolio tak, aby investor nemusel další korekci (krátkodobý pokles) vůbec předvídat?

Největším problémem nemusí být samotný propad

Pokles akciového trhu o 20 nebo 30 % nemusí mít pro každého stejné důsledky.

Čtyřicetiletý investor, který pravidelně nakupuje akcie a má před sebou dvacetiletý investiční horizont, může propad jednoduše přečkat a dál nakupovat za nižší ceny.

Jiná situace nastává u člověka, který už z portfolia financuje své životní náklady.

Pokud například každý rok vybírá 4 % hodnoty portfolia a akcie krátce po začátku důchodu prudce klesnou, může být nucen prodávat právě v nejhorší chvíli.

Jak se proti tomu bránit?

1. Hotovost není jen neinvestovaný kapitál

První možností je vytvoření dostatečné likvidní (snadno dostupné) rezervy.

Řekněme, že investor potřebuje ze svého portfolia financovat výdaje ve výši 300 000 Kč ročně. Pokud má vedle akcií dostatečnou finanční rezervu, například na dva roky výdajů, nemusí během výrazného propadu okamžitě prodávat aktiva.

Může několik měsíců nebo dokonce let využívat bezpečnější část portfolia a dát akciovému trhu prostor k případnému zotavení.

Úkolem hotovostní rezervy není maximalizovat výnos. Jejím hlavním cílem je koupit investorovi čas.

Ani tady ale neplatí, že více hotovosti automaticky znamená lepší portfolio.

Příliš velká část majetku ležící dlouhodobě mimo produktivní aktiva může snížit celkový výnos a zároveň zvyšovat riziko, že jeho kupní sílu bude postupně ukrajovat inflace.

Velikost rezervy proto závisí především na tom, kdy bude investor své peníze reálně potřebovat.

Kolik akcií vlastnit, jak mezi ně rozdělit peníze a které ukazatele před nákupem sledovat? Připravili jsme praktický postup, jak si sestavit vlastní portfolio.

2. Máte skutečně diverzifikované portfolio?

Druhým způsobem ochrany je diverzifikace (rozložení rizika). Právě tady ale může vzniknout falešný pocit bezpečí.

Investor může vlastnit ETF (burzovně obchodované fondy) sledující stovky amerických společností a mít pocit, že je jeho majetek dokonale chráněn. Pouhý počet akcií ale není totéž co skutečná diverzifikace.

Kapitalizačně vážené indexy (kde mají největší firmy nejvyšší váhu) mohou být silně ovlivňovány několika giganty. Portfolio tak sice obsahuje stovky titulů, jeho výsledky ale mohou záviset na úzké skupině firem, jednom sektoru nebo jednom investičním příběhu.

Investor by se proto měl ptát:

Mám ve svém portfoliu skutečně odlišné zdroje výnosu?

Vedle velkých amerických korporací mohou určitou roli hrát menší firmy, zahraniční trhy nebo hodnotové tituly (akcie stabilních firem s nižším oceněním).

Důležité je také rozdělení tříd aktiv. Akcie mají vyšší výnosový potenciál, ale také vyšší volatilitu (kolísavost). Dluhopisy, nástroje peněžního trhu (krátkodobé bezpečné cenné papíry) nebo hotovost mohou tvořit stabilnější část portfolia.

Diverzifikované portfolio pro celý svět nabízí fond VWCE

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

Vanguard FTSE All-World UCITS ETF / VWCE

Načítání

Načítání

Investujte do ETF u XTB Při obchodování CFD ztrácí peníze 77 % účtů.

---

Investovat!

3. Různý časový horizont vyžaduje odlišný přístup

Třetí princip souvisí s časovým horizontem.

Investor často uvažuje o celém majetku jako o jednom celku. Jednotlivé části peněz ale mohou mít úplně jiný účel.

Část kapitálu může být potřeba příští rok, jiná za sedm let a další třeba až za několik desetiletí.

Proč by tedy všechny tyto prostředky měly nést stejné riziko?

Jedním z řešení je rozdělit majetek podle toho, kdy jej investor plánuje využít. Peníze na nejbližší roky se hodí alokovat do bezpečnějších a likvidnějších aktiv, zatímco dlouhodobý kapitál si může dovolit vyšší podíl akcií.

Takové rozdělení sice neodstraní kolísání trhu, ale může snížit riziko nuceného prodeje akcií právě během hlubokého propadu.

Největší chyba? Čekat na bezpečnější situaci

Alternativou je samozřejmě pokusit se korekci předvídat. Ale to nedokážou ani profesionální správci fondů, takže šance na úspěch běžného investora jsou poměrně nízké.

Možná se podaří trefit ideální moment prodeje. Následně ovšem musíte odhadnout okamžik, kdy se do trhu vrátit. Spoléhat se na podobné časování nepředstavuje udržitelnou strategii, ale spíše spekulaci.

Místo toho si položte tuto otázku:

Kdyby vaše akciové portfolio zítra ztratilo 30 %, byli byste nuceni prodávat aktiva?

Pokud je odpověď ne, krátkodobá volatilita pro vás nemusí představovat zásadní problém.

Pokud zní odpověď ano, možná není největším rizikem samotná burzovní korekce. Skutečný problém může ležet přímo v konstrukci portfolia.